Judaismus > Obecná náboženská debata

Šabat

<< < (4/9) > >>

Elazar:

--- Citace: petahyah kdy 18. Října 2009, 13:47:42 ---Já hlupák jsem si myslel, že pi'el je intenzivní aktivní slovesný kmen, podle kterého se časují hebrejská slovesa.
A ejhle on je to vid dokonavý!
Nevím co mě to napadlo, ale já myslel, že  תבערו je imperfektum množného čísla pro mužský rod, tedy neukončený děj, nebo jak se v češtině říká nedokonavý vid slovesa.
Nebyly náhodou nekudot doplněny až po 7 století, a bez nich může být תבערו i v jednoduchém aktivním slovesném.
Neznamená náhodou בער hořet, pálit, spalovat, planout, plápolat, zapálit... a ne jenom zapálit-podpálit?

--- Ukončit citaci ---

Aha, moje chyba, vyjádřil jsem se nepřesně. Šlo mi o to, že piel, jakožto intenzivní kmen vyjadřuje u slovesa mající jinak i kalový tvar dokonání jistého činu. Vid je v případě tzv. "imperfekta" samozřejmě nedokonavý, i když v případě tvarů s konsekutivním vav je to s vidy trochu jinak, ale to je jedno, karaité to budou vědět lépe..
Stejně jako je kal "lámal" a pi’el "zlomil", tak ba’ar je v kalu hořet, pálit atd., i zapálit; v pi’elu je to specificky používané jako zapálit, zvl. pak lampy v chrámu (viz BDB lexicon). Takže výklad se zapálením je správně. Ale kdo chce, může to klidně chápat jako karaité, a říct, že i v pi’elu to znamená hořet a nenechávat o šabatu hořet vůbec nic - to je jeho věc.
Pokud někdo nechápe rozdíl mezi hořením a zapálením, tak je to rovněž jenom jeho věc (a problém).

Ostatně, byli to hlavně karaitští učenci (a my jim za to děkujeme), kteří nám Tanach opatřili značkami, ať už to je Aleppský kodex nebo Leningradský a kteří to vokalizovali jako pi’el. Aleppský se nám žel k tomuto místu nezachoval, ale rekonstrukce tvrdí, že to je pi’el rovněž.

zoom:
Ja nerikam, ze bame madlikim je ten prikaz, prikaz je to co je uvedeno vyse. Studujte pozorneji.

menagen:

--- Citace: petahyah kdy 18. Října 2009, 15:06:57 ---
--- Citace: zoom kdy 17. Října 2009, 23:06:00 ---Uf, jak Vy to petahya děláte, že tak pěkně umíte šťourat, místo aby jste se radoval. Zažíhání svící lze najít jako příkaz v Mišně Šabat,  Masechet šabat 23a,
jedna se o ustanovení našich murdců. Maimonides píše, že tuto micvu je povinnen dodržovat každý žid, i chudý je povinen prosit milodar, aby tuto micvu mohl splnit. Přestože tato micva není uvedena vysloveně v Tóře, přesto říkáme, .... אשר קדשנו במצוותיו וציוונו  tato formulace požehnání je stejná jako na příkazy z Tóry, i když příkaz o zažíhání sobotních svíček byl ustanoven učenci, kteří měli pravomoci k tomu dané Tórou (Talmud, Masechet šabat 23a,) a 5 kn. Mojžíšova 17,11. ( to se vztahuje k mudrcům) a v Mišně traktát a Mišna Šabat 2 kapitola.

--- Ukončit citaci ---

Možná že jsem nepozorný, ale ani vámi uvedené zdroje NEOBSAHUJÍ rabínský příkaz zapalovat svíce, pouze se zde rabíni dohadují, jaké materiály lze použít jako zdroj svícení a pro výrobu svíček.

--- Ukončit citaci ---

Jste, protože o kousek dál (Šabat 2:6) máte uvedeno, že nezapálení svíček je přestoupením. Jinak ještě zřetelněji v talmudu, Šabat 25b, k tomu Raši a Tosfot. Behaclacha.

Scooolie:
Petahja je ve skutečnosti zakuklený rabi Ovadja Josef, který v praxi demonstruje svůj postoj "Myslí si, že Tóra patří jim... Ale je jen jedna Tóra, jeden Zákon" (rozuměj ten, který konvenuje s tím, co říkám já)  ;D

https://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3791394,00.html

zoom:
No tady v Izraeli se tomu říká ŠAS KONTROL. Takže možná máme dozor "z nejvyšších míst"  ;D ;D ;D

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana