Všeobecná kategorie > Všeobecná diskuse

Monitoring zpráv z arabských a islámských zemí

<< < (3/5) > >>

Scooolie:
Tak to je přesně ona chyba v zadávání o systému, o které mluvil Vader. Správně je to karikatura od "bu007", ale když jsem to vkládal do redakčního systému, tak jsem kliknul na jméno v seznamu o řádku níže. Omlouvám se chaje i bu007.

chaje:
Egyptský týdeník o Šalitovi: Těžké vyjednávání

Autor: Al Ahram Weekly 4.-10. září 2008

Hamas trvá v Šalitově aféře na svém -  k velké lítosti Izraele, který je pod tlakem veřejnosti na osvobození svého vojáka, napsal Khaled Amayreh z okupovaného Východního Jeruzaléma.

V reakci na izraelské „kolísání a odklady“ se Hamas rozhodl zvýšit cenu, kterou musí Izrael zaplatit za propuštění Gilada Šalita, izraelského vojáka, který byl zajat palestinskými bojovníky při útoku přes hranici v Gaze před více než dvěma lety.

Představitelé Hamasu v Gaze tento týden oznámili, že nyní požadují propuštění 1500 palestinských vězňů z izraelských věznic a nápravných zařízení.

Nové požadavky Hamasu Izrael odmítl jako „vyjednávací taktiku“.  Izraelský ministr obrany Ehud Barak minulý týden v Káhiře prohlásil, že izraelská vláda vyvíjí vytrvalé úsilí, aby byl Šalit co nejdříve propuštěn a dodal, že očekává zintenzívnění nepřímých jednání s Hamasem. Uvedl, že tato jednání, v nichž je Egypt prostředníkem, by měla probíhat tajně, mají-li skončit úspěšně.

Šalitova rodina a mnoho dalších Izraelců nyní tlačí na Olmerta, aby dosáhl propuštění Šalita ještě před svým odchodem z funkce.

Existuje několik důvodů, proč by Izrael mohl být nyní ochotnější vážně vyjednávat s Hamasem o propuštění Šalita.  Během svých pravidelných útoků a vojenských operací před zastavením bojů s Hamasem před více než dvěma měsíci izraelská okupační armáda a izraelské výzvědné služby zajaly mnoho Palestinců z Gazy, aby z nich dostaly informace vedoucí k zjištění, kde se Šalit nachází. Toto úsilí nepřineslo žádné výsledky.

Navíc hnutí Hamas vykazuje od zadržení Šalita výjimečnou míru vytrvalosti a trpělivosti při odmítání podrobit se izraelskému vojenskému tlaku. V posledních týdnech několik arabských novin se sídlem v Londýně oznámilo, že Izrael plánuje zavraždit klíčové vůdce Hamasu v pásmu Gazy, pokud bude Hamas trvat na svých požadavcích týkajících se případné výměny zajatců. Zástupci Hamasu to odmítli jako pouhou dezinformaci, čímž hodili rukavici izraelským výzvědným službám.

Mezitím Izrael tlačí na Egypt, aby donutil Hamas snížit své požadavky, pokud jde o počet a kvalitu propuštěných Palestinců. Izraelská média oznámila, že Egypt obviňuje Hamas, že dostal jednání do slepé uličky. Toto izraelské obvinění není podepřeno jediným slovem na straně Egypta, naopak tento týden mluvčí Hamasu oznámil, že Egypt má pochopení pro požadavky Hamasu. „Problém není na straně Egypta, jehož úsilí ukončit problém oceňujeme. Problém je na straně izraelského okupačního režimu, který se domnívá, že Hamas pod tlakem ustoupí.

Hamas coby sunnitské hnutí je dychtivý dokázat Palestincům, stejně jako arabské a muslimské veřejnosti, že nebude o nic měkčí než Hizballáh, libanonská šíitská organizace, která úspěšně přinutila Izrael propustit všechny libanonské vězně, včetně Samira al_Kuntara. Ten byl Izraelci považován za „velkého teroristu“, protože téměř před třiceti lety zabil izraelské osadníky v Severním Izraeli. 

Izrael vždy odmítal propustil palestinské obyvatele na základě tvrzení, že jejich ruce jsou potřísněny židovskou krví. Propuštění Al-Kuntara, stejně jako nedávné propuštění dalších dvou palestinských vězňů, rovněž s „židovskou krví“ na rukou, dokázalo, že tato posvátná matra ztrácí důvěryhodnost a hroutí se.

Izraelský ministr národní infrastruktury Benjamin Banaliezer se domnívá, že když je Izrael ochoten propustit „vrahy Židů“ výměnou za mrtvá těla, tím ochotnější bude udělat totéž výměnou za živého vojáka. Prohlásil, že Izrael by měl být ochoten zaplatit za propuštění Šalita jakoukoliv cenu. Benaliezer odmítl tvrzení, že propuštění tolika palestinských vězňů, včetně vůdců Hamasu, oslabí pozici prezidenta Mahmuda Abbase. „Abbas je příliš slabý už nyní“, řekl.

gvodrazka:
 :)
To Mrs. Chaje: upřímné díky za servis "přečetla (a přeložila) jsem za vás v arabském tisku" ;D
Je dobré slyšet protistranu a zaznamenávat její způsob kontrainformatiky.

gv :)

chaje:
Palestinská jednota: cíl nebo mantra?

zdroj: Arabic Media Internet Network, 18. září 2008
autor: Ramzy Baroud
překlad: chaje (kráceno)

Tajemník Arabské ligy generál Amr Moussa použil během tiskové konference 9. září v Káhiře neobvykle tvrdé výrazy, když kritizoval palestinské frakcionářství a prohlásil, že Liga dokonce zvažuje možnost uvalení sankcí na hádající se Palestince. 
„Jsem nadmíru rozezlen na palestinské organizace…studujeme, jaká opatření přijmout tváří v tvář současnému palestinskému chaosu”, řekl po setkání arabských ministrů zahraničí. “Sankce nebudou namířeny proti konkrétní osobě. Budou proti straně, která brání smíru, a možná proti každé osobě či organizaci, která brání egyptským snahám o smír.
Když vezmeme v úvahu Moussovo obětavé úsilí, zaměřené na posílení palestinské fronty a vytvoření zdání arabské jednoty na její podporu, člověk nemůže než sympatizovat s jeho  pocity marnosti a  “rozezlením”.
Palestinská nejednotnost a politická – pokud ne přímo geopolitická – fragmentace poškozuje palestinský případ více než veškeré izraelské úsilí, zdi a vojenské vměšování dohromady. Je bolestné sledovat televizní vysílání s hádajícími se představiteli různých palestinských frakcí. To vede ke zmatku mezi tradičně pro-palestinskými skupinami po celém světě. Politické cíle, kdysi považované za “konstantu”, a symboly, které kdysi Palestince sjednocovaly jsou nyní otevřené extrémním interpretacím.
“Respektování neporušitelnosti (či svatosti) palestinské krve”, které dlouho sloužilo jako nejmenší možný společný jmenovatel, na němž se shodly všechny palestinské skupiny, bylo v posledních měsících a letech mnohokrát porušeno. Opakování tohoto sloganu je v současnosti jenom prázdnou mantrou, pojící se k mnoha dalším mantrám, které dlouhodobě slouží jako sedativum pro nešťastné masy obyvatelstva, ať už jsou to Arabové, Palestinci nebo obojí.
Po většinovém vítězství Hamasu ve volbách v lednu 2006  mohly arabské země pogratulovat vítězi, slíbit spolupráci a naléhat na jednotu rivalů. Místo toho se některé rozhodly udělat přesný opak, vyloučily Hamas ze svých jednání  a konferencí a uhladily tak cestu americkým mezinárodním sankcím, které zdevastovaly palestinskou společnost v Gaze a vedly k otevřenému zoufalství a nepokojům.
Navíc některé z těchto zemí považovaly za vhodné cvičit palestinské bojovníky loajální k frakcím Fatahu v přípravě na boj nikoliv proti Izraeli, ale proti vlastním palestinským bratrům v Gaze a na Západním břehu. Finanční zdroje pro takové tábory  pocházely samozřejmě ze Spojených států a některé zbraně byly podle zpráv dodávány prostřednictvím Izraele.
Pokud jde o embargo, které učinilo z již tak nešťastné Gazy otevřené vězení, ve kterém se léky pašují tunely a kde podvýživa devastuje staré i mladé, nemohlo by být úspěšné, pokud by jediným dveřníkem byl pouze Izrael. Bohužel skutečnost, že Egypt zapečetil hranice pro Plaestince z Gazy, dokonala trest.
Tejemník generál Moussa možná mezi Palestinci požívá větší úcty než někteří z jejich vlastních vůdců, ale je třeba říkat pravdu, zvláště od chvíle, kdy odvážně otevřel dveře objektivity a upřímnosti. “Mají Palestinci stát na to, aby v něm bojovali o ministerské posty? My si něco nalháváme a nazýváme to palestinským státem. Není to však stát, dokud nezíská plná práva.”
Nemohl se vyjádřit přesněji. Palestinci nejsou nijak blíž vybudování státu a měli by zůstat národním osvobozenenckým hnutím, dokud nezískají svobodu. Ale stejně tak si něco nalhávámne, když plně důvěřujeme Arabské lize, což je pouhým odrazem našich přání, aby její členové byli morálně na výši.
Má význam důvěřovat egyptským rozhovorům, když některé strany jsou ovlivňované Washingtonem a bezostyšně konzultují se svými “mírovými partnery” v Tel Avivu?  Ti, kteří nejsou na výplatní pásce Washingtonu, ale na jeijich “seznamech teroristů” by se měli mít velmi na pozoru a být stále ve střehu.
Na druhé straně nelze zcela přejít možnost, že Hamas konzultuje s Iránem, možná je jím dokonce do určité míry ovlivňován. Ale buďme nyní realističtí. Jaká je politická moc Hamasu v rozhovorech o smíru vhledem k míře politické a finanční moci, kterou má jeho hlavní rival? Opravdu velmi malá, kromě jeho schopnosti držet se v pásmu Gazy a kromě jeho jediného zajatého izraelského vojáka. Irán přikročil k podpoře Hamasu a ten je ochoten přijmout podporu třeba i z Mikronésie, pokud bude nabídnuta.
Palestinská jednota je nezbytností a je nezbytným předpokladem  smysluplné palestinské strategie zaměřené na ukončení izraelské okupace. Ale tento termín (palestinská jednota) musí být doceněn a jeho význam plně pochopen dříve, než se z něj stane další laciná arabská mantra, kterou čmáráme na stěny domů, ale která neznamená vůbec nic.
 Ramzy Baroud je autor a redaktor Palestine Chronicle. Jeho poslední kniha je The Second Palestinian Intifada: A Chronicle of a People's Struggle (Pluto Press, London).

Scooolie:
Chaje, velký dík.  :) Publikujeme dnes odpoledne nebo zítra dopoledne.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana