Judaismus > Obecná náboženská debata

Židovství a křesťanství - body styčné a body rozdělující

<< < (25/41) > >>

Scooolie:
Achab:

Pravdy a pravdičky - v tom je panečku háček. A ten spočívá právě v různé povaze židovství (na straně jedné) a křesťanství, ale třeba i islámu (na straně druhé). Judaismus je náboženství tzv. inkluzivní, tj. připouští, že kromě jeho cesty existují k B*hu i jiné cesty pro ty, kdo nejsou židy - a má na mysli 7 Noemových přikázání. Jenže křesťanství (resp. islám) jsou exkluzivní, tj. nepřipouštějí, že by existovala k B*hu ještě nějaká jiná cesta, než ta jejich.
Takže shrnuto zabaleno - pro žida je naprosto v pořádku, když řekne, že nežidé mají svoji jinou cestu k B*hu. Pro křesťana je to nemožné.


Co Vznešený „připustí“ - popral Achabe. Popral tak, že jsem uznal, že ne všemu co Pán dělá rozumím a pokorně se vzdal úsilí pídit se po něčem, co je mnohem větší než já. Bude-li Pán chtít, dá mi poznat. Nebude-li chtít, nedá.
S tím argumentem o tom, že Pán dal svobodu volby, souhlasím. Ale přesto - i tím, že dal svobodu volby v konečném důsledku připustil, že budeme páchat zlo, včetně šoa. Ovšem vrátíme-li se zpět, jak jste se vy Achabe popral s tím, že Pán nakázal pobít řadu lidí - odpůrců Izraele, včetně žena a dětí?

Ad Gibbson:  Myslím, že cílem filmu bylo přesně to, co říkáte. Zpřítomnit ony chvíle. Před staletími se psaly eposy a malovaly obrazy, dnes se točí filmy. Nicméně to utrpení je tam zobrazeno správně a věrně. Aby křesťan věděl, že  hřešení "není sranda" - protože i když bude po jeho prosbě B*hem s odkazem na Ježíšovu smrt hřích odpuštěn, Ježíš to tehdy cítil. Trpěl za naše hříchy. To my jsme mu "sypali sůl do ran"...


a jednu kacířskou :  Zdá se mi stále silněji, že dalším podstatným dělítkem obou důležitých cest člověka je přístup k otázce. Jidiškajt otázky klade, křesťanství jakoby se jim vyhýbalo…
Které otázky například?

Scooolie:

--- Citace: sad kdy  9. Listopadu 2008, 20:52:55 ---Tak je mi někdy z křesťanství a jeho neustálé touhy po sebeutvrzování smutno...
Pravdivý jest pouze a jedině B-h.
Tento postulát ovšem souvisí s celkovým vnímáním skutečnosti, jež je vlastní judaismu:
1)Vylučuje jakýkoliv dualismus na ontologické úrovni.
2)Nečiní z člověka pouhou loutku, ale tvora, jemuž byla dána svobodná vůle (tedy i vůle odmítnout tzv. zaručenou pravdu garantovanou jakýmkoli dogmatem či dogmatickým stylem myšlení).
3)Judaismus stojí a padá se službou B-hu, neb je otopraktické náboženství – tudíž, ano plnění micvot je zcela legitimní a samotným B-hem garantovanu cestou k Němu. Torati al-taazovu... Plnění micvot není pouhým rituálem, je to participace na tikun.
4)A především, je-li člověk Židem doufá v Samojediného H-spodina – prostředníků; synů božích atp. tudíž nevyhledává.
H-spodin není bezmocný Deus Otiosus, jenž by se musel vtělit, aby někdo zaznamenal Jeho existenci (takového boha nepotřebuji a odmítám). B-ží Existence je zřídlem z něhož čerpá veškeré tvorstvo. A mimo jiné je zřídlem skutečné svobody. Proto není Mesiáš synem Božím ani Spasitelem.
Spasitelem vždy a za všech okolností zůstává B-h.
To co píši, píši pouze z apologetických důvodů, jinak samozřejmě platí, že negativní teologie (neboli mlčení ohledně B-žích vlastností atd.) je za jistých okolností daleko výstižnější než sáhodlouhé řeči.

--- Ukončit citaci ---

Mám pocit, že touha po sebepotvrzování je vlastní každému náboženství. I židovství má potřebu zdůraznit své zásadní rozdíly oproti křesťanství či islámu (a samozřejmě přitom také to, proč je tou správnou cestou).
Jinak ovšem s tou definicí souhlasím.

achab:

Pravdy a pravdičky --  asi mi uniká, proč se tyto cesty samy (směry) definují jako exkluzivní. Jsem v tomto ohledu docela prostinký a připadá mi, že jednoduše podceňují možnost a) gijuru b) svobodné radostné cesty k seberealizaci (v B*hu), tak jak to nabízí *tanach. Nicméně budiž, mám přítele, který tvrdívá: Já jako nežid nemám jinou šanci než Ježíše… Respektuju ho, necpu mu jiné cesty.  Ale promiňte, něco musí být v nepořádku, když nežidé nemohou svobodně prohlásit :  židé a další lidé mají i jinou cestu k B*hu. Nemyslím teď z pohledu našeho povídání, ale tak nějak obecně. Kdo je tedy „jinej“. Nebudou to nakonec uživatelé exkluzivních cest? Ale je takto ustrojen a zařízen vesmír ?



Co Vznešený „připustí“ -  zaznělo tu : Pán dal svobodu volby, souhlasím. Ale přesto - i tím, že dal svobodu volby v konečném důsledku připustil, že budeme páchat zlo, včetně šoa.
 To není úplně správná definice. Do poslední chvíle jsme měli možnost ho nespáchat.  Řečeno scooliovsky, Vznešený v konečném důsledku připustil, že zničíme svět ?  To jsem ale pořád v tom dolním.  My to chápeme tak, že nerespektování tóry, nosí smrt. Ale krev člověka Sladký požehnaný vyhledává už od Kainových dob z rukou toho, kdo ji prolil. Fyzicky i obrazně. Takové bytosti Ježíšova „oběť“ nevykoupí – tedy přinejmenším z našeho pohledu. Předpokládám, že i v křestanském pohledu je nezbytná *tešuva (pokání). A řada aspektů *  tešuve je v obou klubech stejná.

Zaznělo také: Ovšem vrátíme-li se zpět, jak jste se vy Achabe popral s tím, že Pán nakázal pobít řadu lidí - odpůrců Izraele, včetně žena a dětí? 
Toto jsem chtěl odpovídat soukromně, ale přijde mi, že  by to bylo zbabělé. Nepopral. Peru se s tím stále, ne ale s tím, že toto rozhodnutí vzešlo od Vznešeného, ale s tím, zda je možné, že jsou někteří mrtvi již zaživa… Ale to je, jako bych někomu ukazoval mateřské znamínko v tříslech. To chce skutečně osobní rozhovor…



a jednu kacířskou :  Zdá se mi stále silněji, že dalším podstatným dělítkem obou důležitých cest člověka je přístup k otázce. Jidiškajt otázky klade, křesťanství jakoby se jim vyhýbalo…
Ptáte se: Které otázky například?
1/ Tu základní – Stvoření anebo evoluce. Pakliže stvoření, co po nás chce Stvořitel?
2/ Proč vůbec došlo ke stvoření ?
3/ Kde je řečeno, že potřebujeme spasení ?
4/ najde-li se tam padesát spravedlivých ….
5/ Proč jednáš tak jak jednáš
6/  Je-li v tóře psáno …. co s tím.. Co to znamená pro mne. Jak to co nejlépe splnit… Neboještě lépe řečno: Naplnit   (to jen tak střílím od boku.  Dneska běží naprosto geniální dokument Šoa, nechce se mi filosovat. Ale nechci nechat nezodpovězenou tu vaši…)

Vodník:

--- Citace: sad kdy  9. Listopadu 2008, 20:52:55 ---H-spodin není bezmocný Deus Otiosus, jenž by se musel vtělit, aby někdo zaznamenal Jeho existenci
--- Ukončit citaci ---
Nevím, nakolik jste obeznámen se základy křesťanství, ale důvodem Vtělení nebylo to, aby někdo zaznamenal Jeho existenci.

Scooolie:
Achab:
Pravdy a pravdičky - proč se křesťanství definuje jako exkluzivní? Protože to tak vyplývá z Ježíšových slov: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (Jan 14:6). Nejde o to, zda mohou židé nebo kdokoliv jiný prohlásit, že mají svoji cestu k B*hu. To mohou prohlašovat od rána do večera. Jde o to, že z pohledu drtivé většiny křesťanů (nechme teď disidentské menšiny stranou) se prostě mýlí.

Co Vznešený „připustí“ - ano, pokání je samozřejmě nezbytné. Upřímné a úplné. A hypoteticky vzato, kdyby se Hitler rozhodl před smrtí kát a skutečně všeho, co spáchal litoval (což je opravdu jen divoká hypotéza, ale pracujme s ní chvíli), pak by mu podle křesťanské věrouky bylo odpuštěno a byl by na tom lépe, než zloděj slepic, který nikdy nelitoval.

K tomu poprání - nenašel jsem vysvětlení. Jediným řešením bylo buď odmítnout pravdivost Písma (s tím, že takový B*h prostě být nemůže) nebo to akceptovat s tím, že nevím, proč tomu tak bylo. "Nevyzpytatelné jsou cesty Páně."
S tím zda jsou někteří mrtví již zaživa - ale jistě, to je možné vysvětlení. Klasická kalvínská predestinace, kdy od počátku světa je již dáno, kdo bude a kdo nebude spasen. Kdy od počátku je jasné, kdo bude vyvolen a kdo zatracen. Jen my si myslíme, že máme svobodnou vůli a že se sami rozhodujeme, ale ve skutečnosti jsme tak prostí a předvídatelní, že Pán již na začátku dobře věděl, jak to dopadne. Toto pojetí predestinace ovšem klade zajímavé otázky.

K otázkám, které si jedni kladou a druzí ne anebo málo
1) Stvořitel. Možná si tuto otázku kladou katolíci, možná nějací liberálové - ti pořád ohýbají Písmo tak, aby odpovídalo "soudobým požadavkům vědy." Mám-li mluvit za sebe (a snad i Vodník bude souhlasit), tak pro mě tato otázka je nadbytečná. Písmo jasně říká, že Stvoření. Tak na co se mám ptát? Zda lže Písmo? Pokud je Písmo nepravdivé byť v jedné větě, pak je nepravdivé jako celek a nemá smysl ho brát vůbec vážně. Což není můj postoj.
Co od nás chce Stvořitel je zajímavější otázka. Popravdě jediná odpověď, k níž jsem se dobral je: Abychom oslavovali Jeho jméno.

2) Protože to B*h chtěl. Jiná odpověď není. A proč to On chtěl nevím. Nesdělil mi to.

3) Pro křesťany v Novém zákoně na mnoha místech. Předpokládám, že ač nejste křesťan, tak povšechnou znalost evangelií máte. Mohu případně citovat.

4) K čemu 50 spravedlivých - prosím o upřesnění otázky.

5) Nejsem si jist. Jednám tak, jak jednám, v domnění, že tak činím ze svobodné vůle. Ale možná si to jen namlouvám. Nemám ale dostatek informací, abych byl schopen tuto otázku odpovědět.

6) Pro křesťana ta otázka zní jinak: Je-li v Tóře napsáno, co s tím, je ten příkaz pro mě závazný nebo není? Neb  je vícekrát řečeno, že spásou skrze Kristovu smrt jsme vysvobozeni z moci Zákona. To je výborná otázka. O které jsou napsány knihovny křesťanských disputací a která stále není jednotně vyřešena.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana