Trochu bych doplnil v Tóře je přikázání zvolit si krále viz Dvorim 17, 15, kniha Chinuch ji uvádí jako přikázání 497, Rambam ji rozvádí v knize Jod hachazako v zákonech králů, Talmud o ní mluví Jevomous 45b, Sanhedrin 20b atd..
To nicméně nemění nic na obsahu příspěvku že země Jisrael má v Židovství pevný základ a je zakořeněná jak v Tanachu tak v pozdější rabínské literatuře, tento svazek nikdy nebyl zpřetrhán.
Uvedu zde pouze jeden citát a to Rašiho k prvnímu verši Tóry= 1./ Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi.
Rašiho komentář
1.)Na počátku. Řekl rabi Jicchak Tóra by měla začít slovy (Šemot 12,2) „Měsíc tento bude vám “, protože to je první přikázání, které bylo nařízeno Jisraeli. A z jakého důvodu tedy začal stvořením světa – kvůli naplnění slov písma (6) (Tehilim 111,6) (7) „sílu svých děl pověděl svému lidu, dát jim vlastnictví národů“, že jestli řeknou národy světa Jisraeli „vy jste bandité (-8) , jelikož jste uchvátili země sedmi (9) národů (10) “, tak tito jim řeknou „celá země patří Svatému, buď požehnán on, on ji stvořil a dal ji komu bylo přímé v jeho očích, ve své vůli ji dal jim a ve své vůli ji od nich odňal (11) a dal ji nám“.
Poznámky k Rašiho komentáři
6.) To znamená, že tento verš z Tehilim vysvětluje důvod, proč Tóra začíná vyprávěním o stvoření světa. Tak tomu vyplývá ze znění tohoto verše, kde je psáno „sílu svých děl“, což znamená „dílo“ stvoření, a od té chvíle bylo Božím úmyslem dát zemi Jisrael lidu Jisraele tak, jak ji poté slíbil za trvalé dědictví našemu praotci Avrahamovi (ať nad ním spočívá mír), jemu a jeho potomkům. A toto dědictví je součástí odměny za plnění přikázání a má vážnost jako přikázání samotné, až bylo dokonce v traktátu Ktubot napsáno, že „kdo se prochází 4 lokty v zemi Jisrael, je mu zaslíben budoucí svět“. A kdyby byly příběhy z knihy Berešit zapsány spolu s ostatními příběhy Tóry jako zvláštní kniha, zařazená jako poslední z pětikniží Tóry, nebylo by pochopeno, že jde o oznámení síly jeho děl, jež má svědčit, že děti Jisraele nejsou jako bandité, ale bylo by to chápáno tak, že Písmo zde pouze oznamuje, že není nějaký pradávný svět, nýbrž že svět byl stvořen, kdežto ve stávajícím pořadí si to každý, i proti své vůli, musí vyložit takto. A když je tomu tak, je správné, že Tóra začíná stvořením světa, ale proč jsou potom zapsány následující příběhy o pokolení potopy a o pokolení zmatení jazyků a další? Je tomu tak proto, aby všechno bylo jasné a nikdo si nemohl myslet, že Bůh rozhoduje o něčem bez spravedlivého soudu a proto je psáno o Pastýři všech pokolení, že jej tito darebáci stále rozhněvávali, až přišel náš praotec Avraham a přijal mzdu všech a země Jisrael byla dána za dědictví jeho potomkům. Nedal ji však všem jeho potomkům, neboť Bůh řekl Avrahamovi v proroctví o Micrajimu (Egyptě), (Berešit 15,13) „věděním věz, že hostem bude potomstvo tvé v zemi, jež nebude jejich a budou je zotročovat“. A toto proroctví se naplnilo pouze u synů Jaakova, syna Jicchaka, a proto se též u nich naplnilo zaslíbení, jež mu tehdy dal, (Berešit 15,14) „a též národ, který je bude zotročovat, já jej budu soudit“, (Berešit 15,16) „ a čtvrté pokolení se vrátí sem“. A je tedy spravedlivé, že země Jisrael náleží lidu Jisraele. A to je i důvodem tomu, proč vypravování pokračují též po zmínce o Avrahamovi a to až po přikázání „měsíc tento (bude) vám“, jak je zmíněno výše. A když nám Písmo tuto skutečnost oznámilo, bylo to ještě dodatečným darem k tomu, že nám dal zemi Jisrael, jak je psáno v traktátu Avot 3,14, „bylo řečeno – člověk byl oblíben, že byl stvořen v obraze Božím a ještě větší poctou bylo, že mu bylo oznámeno, že byl stvořen v Jeho obraze“, jako je řečeno, (Berešit 9,6) „v obraze Božím udělal člověka.“ Oblíbený je Jisrael, že Bůh jej nazval svými dětmi, ještě větší poctou pro ně bylo, že jim bylo oznámeno, že jsou Božími dětmi, jako je řečeno (Dvarim 14,1) „vy jste dětmi Pána Boha vašeho“. Oblíbený je Jisrael, že jim byl dán vzácný dar, ještě větší poctou pro ně bylo, že jim bylo oznámeno, že jim dal vzácný dar, kterým byl stvořen svět, jako je řečeno (Mišlej 4,2), „protože dobrý dar jsem dal vám, mou Tóru neopouštějte“.
7.) Raši vykládá tento verš v Tehilim takto, „tento verš vysvětluje, že když jim dal vlastnictví národů, oznámil jim svou sílu a moc“. A v midraši Tanchuma je napsáno, že dílo stvoření bylo Jisraelcům oznámeno aby se dozvěděli, že celá země je Jeho a Jemu náleží usadit v ní koho se mu zachce a též jej i vyhnat a usadit v ní někoho jiného, aby národy světa nemohly říct Jisraeli „jste zloději, že jste zachvátili zemi sedmi národů“.
8.) A zdalipak oni sami ji neukradli?! Je psáno, (Dvarim 2,23) „Kaftórci, vyjidší z Kaftóru, je pobili a usadili se místo nich“. A Raši v Chulin 60b vysvětluje, že Kaftórci nepocházeli z Pelištejců. A Gemara tam dále říká, „řekl rabi Šimeon ben Lakís – zdá se, že mnoho veršů písma by mělo být spáleno, ale zrovna tyto verše jsou základem Tóry“, (Dvarim 2,23) „Avijci, sídlící v nádvořích až po Azu, Kaftorci, vyjidší z Kaftóru je pobili“. Co to pro nás znamená? Jelikož král Pelištejců Avimelech zapřísáhl našeho otce Avrahama, (Berešit 21,23) „že neoklameš mě, ani mého pravnuka, ani mého vnuka“, Bůh řekl, přijdou Kaftórci a vyženou Avijce, jež patří k Pelištejcům a přijdou Jisraelci a vyženou Kaftórce, protože dokud byl Avimelechův pravnuk naživu, trvala přísaha, ale s Kaftórci nebyli svázáni žádnou přísahou. Ani to však ještě není dostatečným ospravedlněním, proč Jisraelci obsadili Jisrael, ale protože je pravidlem, (Brachot 5b)že ten, kdo krade od zloděje, též cítí chuť krádeže, tak pak zajisté nemá právo otevřít ústa proti Jisraeli.
9.) A toto jsou oni – Chitejci, Girgašejci, Emorejci, Kenaanci, Perizejci, Chivejci a Jevůsejci.
10.) V čase vstupu Jisraelců do Jisraele v době Jehošuy, byla země v rukou sedmi národů, které byly Chámovými potomky a to ukazuje na to, kvůli jak nepatrné obavě přišlo Písmo vysvětlit celou tuto záležitost. Protože Noach dal zemi Jisrael za dědictví Šemovi, když rozděloval svět mezi své syny. Proto se i Malchícedek (tj. Šem) nalézal v Šalemu (tj. Jerušalajim), viz Berešit 14,18. A v Berešit 12,6 je psáno: „a Kenaanci tehdy byli v této zemi“ a Raši vysvětluje, že přišli a zachvacovali zemi Jisrael z rukou potomků Šema a proto, když Bůh řekl Avrahamovi, (Berešit 15,18) „tvému potomstvu dám tuto zemi“ znamenalo to, že ji jen navrátí jeho potomkům, kteří jsou z Šemova rodu. A když je tomu tak, o jaký banditismus tu jde, když se ujímají svého dědictví a naopak těchto sedm národů nám uloupilo zemi ve dnech Avrahama, když dokončili zachvácení země, s nímž začali již dříve. K tomu je potřeba říct, že i když je pravidlem, že půdu nelze ukrást a zůstává vlastnictvím původního majitele, přesto však, když Kenaanci zemi ukradli, myslelo by se, že dostanou zaplacené výlohy na obdělávání země a podíl na úrodě za to, že obdělávali půdu, ale Jisraelci vzali celou zemi Jisrael i s úrodou a neuhradili ani výlohy a ani to, co zdědili Kenaanci po svých předcích. A ještě je psáno, (Berešit 9,25) „buď proklet Kenaan, otrok z otroka“ a Chám, otec Kenaana, byl tedy Šemův otrok a je pravidlo, že co získal otrok, získal jeho pán, ale toto pravidlo neplatí pro dědictví a též to, co jim běžně patřilo a zákonně co získal otrok, získal jeho pán. Z hlediska zákona jim to tedy náleželo, ale ne cestou dědictví. A právě dědická cesta je zapotřebí k zachování příkazů, jež jsou spojeny se zemí Jisrael. A to je též odpověď na otázku, co má koho zajímat, co řeknou národy světa? Je tomu tak proto, že spousta příkazů je spojených se Svatou zemí, jako například odpočinutí sedmého roku, kněžské dávky, desátky z plodů a oběti, které se mohou vykonávat pouze v chrámu v Jerušalajimu a je psáno, (Dvarim 17,14) „a zdědíš ji a budeš v ní sídlit“, tedy cestou dědictví a když přijdou národy světa a řeknou, jste bandité a zemi jste nezdědili, nýbrž jste ji ukradli, tak tím zpochybní všechna tato drahá přikázání. A dále, že zisk a výlohy, které získal otrok Chám, získal též Jefet, protože Chám byl též Jefetův otrok. A ještě je potřeba říct, že Šem (Malchícedek) měl ještě potomky a ti by měli mít též svůj podíl a navíc bylo několik králů, jako král Chacoru a jeho druhové, kteří nepocházeli z kenaanského rodu. A kvůli tomuto všemu přišlo Písmo zvěstovat „sílu jeho děl“.
11.) A když chtěl, tak jim ji vzal, kvůli jejich hříchům, jako je řečeno, (Berešit 15,16) „čtvrté pokolení se vrátí sem, protože se nenaplnila vina Emorejců až do dneška“. Přesto však Bůh nemohl kvůli chování těchto národů pozdržet soud nad Sedomou a Amorou a zahubil je, jak je známo a je ještě mnoho podobných odstrašujících příběhů.
Více k témta lze vidět
https://www.mogen.org/1_1_1.php