Všeobecná kategorie > Všeobecná diskuse

Vtipy

<< < (63/84) > >>

Albert Ahornchen:
"Poslouchaj, Kohn, co by dělali, kdyby narazili v poušti na lva?" "Vzal bych flintu a zastřelil ho." "A kdyby neměli flintu?" "Tak ho picnu revolverem." "A kdyby neměli revolver?" "Tak ho uškrtím páskem." "A co když nemaj pásek?" "Tak mu narvu kožich do chřtánu a zadusím ho." "Ale jdou, Kohn, na poušti takový vedro, kde by vzali kožich?" "Hele voni, Pick, komu vlastně fanděj, mně a nebo tý bestii."

Albert Ahornchen:
Silberstein ještě za totality žádal o vystělovalecké vizum do USA:
- Víte, mám tam starého a hluchého dědečka, říká na odůvodnění.
- Tak si vemte tady k nám, může tu žít za bony.
- Vy jste mi nerozuměl. Dědeček je hluchej, ne blbej.

Albert Ahornchen:
Starej  Roubíček vzal vnoučka do ZOO. Tak proházejí pavilony, prohlížejí si zvířátka, když se dostanou k pavilonu opic, kde si to právě opičák s opicí pěkně rozdávají. Vnouček si toho všimne první, a zakřičí:
"Ježíšmarjá, dědo, támhle šukaj opice !"
Dědu to hrozně rozčílí, dá vnoučkovi lepáka, a povídá :
"To máš za to, jak mluvíš. Správný žid nikdy neříká Ježíšmarjá!

Albert Ahornchen:
Roubíček a Kohn jdou na trh. Cesta je dlouhá a vede bažinatou krajinou. Co chvíli přeskočí přes cestu žába.
Roubíček povídá Kohnovi: "Když jednu žábu chytneš a sníš, dostaneš ode mě 100 korun." Kohn se dlouho nerozmýšlí, popadne žábu a v mžiku ji má v útrobách. Roubíček s velkým sebezapřením zaplatil prohranou sázku.
Po trhu se oba vracejí stejnou cestou zpět. Roubíček, který nemůže zapomenout na prohraný peníz, se ptá Kohna: "Ty, Kohn, dáš mi také 100 korun, když jednu žábu sním?"
"Nu, pročpak ne," odpověděl Kohn. Roubíček se vrhl po žábě a v okamžiku se ztratila v jeho ústech. Kohn vrací dle úmluvy 100 korun. Oba jdou zamyšleni cestou dál...
Delší ticho přeruší Roubíček dotazem: "Ty, Kohn, řekni mi, proč jsme ty žáby vlastně žrali?"

Albert Ahornchen:
Ve svěžím jarním jitru se prochází vilovou čtvrtí pan Kohn. Na balkónu jedné z vil se vystavuje slunečním paprskům v rozkošných nedbalkách kyprá paní Sternová.
"Paní Sternová," volá z ulice Kohn, "nemohl bych jít nahoru a pomilovat se s nima?"
"No dovolte," rozhorlí se paní Sternová, "copak jsem nějaká prodejná ženská?"
"A kdo tu mluvil o placení?"

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana