Všeobecná kategorie > Všeobecná diskuse

Vtipy

<< < (62/84) > >>

martindeporres:
Podobné  téma: V US cvičí špiony do Ruska. Aby dobře zapadli mezi lidi v Rusku, musí umět perfektně rusky, dobře chlastat a hrát na balalajku. Po roce vyšlou toho nejlepšího. Ten nad Ruskem vyskočí z letadla po dopadu schová padák a jde do nejbližší vesnice. Potká babičku a ta hned:" Co ty tady panáčku jako cizinec pohledáváš v naší zemi." " Co bych tu pohledával babičko, já jsem Rus, podívej, jak mluvím hezky rusky."  " Jo, mluvíš rusky, ale Rus nejsi." Tak vytáhne balalajku,  začne na ni hrát a povídá: " Podívej, jak hraju na  balalajku, já jsem Rus."  "Krásně hraješ panáčku, ale Rus nejsi."  On vytáhne ze šosu flašku vodky, ulomí hrdlo, vypije na ex a povídá:"Podívej babičko, mluvím jako Rus, hraju na balalajku jako Rus, chlastám jako Rus, já jsem Rus!" " Ne panáčku Rus nejsi." Tak se vrátí domů a povídá veliteli: " Něco se podělalo, hned první babka mě odhalila."  Velitel povídá: " Kurnik, s těma černochama  jsou furt jen problémy."

Albert Ahornchen:
Sejde se katolický kněz, pravoslavný pop a židovský rabín. Baví se o víře a začnou se také bavit o síle modlitby.
Katolický kněz říká: "To jsem jednou šel zaopatřovat nemocného do vzdálené vesnice. Jdu přes les, pole a louky, naráz se přihnaly mraky, šílená bouřka, průtrž mračen, nebylo kam se schovat. Tak kleknu, prosím Boha o ochranu. Naráz - všude okolo liják, nade mnou modrá obloha a já jsem v suchu došel až k cíli!"
Pop na to: "To je nic, tobě šlo jen o zdraví, mě šlo přímo o život. Jel jsem se psím spřežením tajgou. Naráz se přihnala sněhová bouře, nebylo kam se schovat. Padnu k zemi a prosím Hospodina o ochranu. Naráz - všude okolo bouře, nade mnou modrá obloha a já jsem v bezpečí dojel k cíli!"
Židovský rabín na to: "Pánové, to není nic proti tomu, co jsem zažil já. Jdu v sobotu v Paříži po hlavní ulici a naráz uvidím na zemi plnou peněženku. Chci ji zdvihnout, ale naráz si uvědomím, že je sobota - šabat a já se nesmím dotýkat peněz. Přece tam ale tu peneženku nemůžu nechat ležet. Pozvednu oči k nebi, modlím se k Hospodinu. Naráz - všude okolo sobota, nade mnou úterý!"

Albert Ahornchen:
Pan Roubíček praví k panu Kohnovi: "Poslechnou, vědí o tom,
že jejich stará chodí s tím šeredným chlapem Silbersteinem
odnaproti?"
"Kouknou, Roubíček, jestli moje stará s někým chodí, tak to
je moje věc. Jestli chodí se Silbersteinem, tak to je její
věc a jestli je Silberstein šerednej, tak to je zase jeho
věc. Tak o co vám vlastně jde?"

Albert Ahornchen:
Kohn vidí v galeri obraz Narození Páně a říká si:
"Ti křesťani jsou teda divní. Na šaty nemají, spí v chlévě, ale musí se nechat vymalovat od Rembranta."

Albert Ahornchen:
Mladý, pětadvacetiletý Žid si přisedne v rychlíku ke staršímu pánovi, rovněž Židovi. Po několika minutách jízdy se mladý Žid zeptá staršího: "Kolik je hodin?" Starší Žid mlčí a neodpovídá. Mladý Žid si pomyslí: "Zřejmě cizinec." Zopakuje svou otázku německy, anglicky, francouzsky a v yiddish. Ale starší Žid na nic nereaguje. Těsně před cílovou stanicí vstoupí do vagónu průvodčí a oznámí: "Blíží se konečná, budeme vystupovat." Starší Žid povídá: "Děkuji, pane průvodčí." Mladý Žid se rozhořčeně obrátí na staršího: "Se mnou, člověkem stejné víry nekomunikujete, a s průvodčím ano?" Starší Žid klidně odpoví: "Podívejte, mladý muži. Vy jste se mě zeptal, kolik je hodin. Kdybysem vám odpověděl, zeptal byste se mě, kam jedu. Oba víme, kde tento vlak končí, tak byste to hned uhodl. A určitě byste se chtěl u mě ubytovat na noc. A vzhledem k tomu, ze mám doma hezkou dceru, určitě byste si s ní chtěl něco začít. A uznejte sám: můžu já dát svou jedinou dceru Židovi, který v pětadvaceti letech nemá své vlastní hodinky??!"

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana