Cestou do kuchyně si Iván všiml rohu dopisu, který byl zaklíněn pod prahem. Žádný div že si ho nevšiml. Včera v noci rozsvěcel až v ložnici..Poklekl a dopis, ostatně nebyl zalepený, vtáhl do předsíně. Byly to poznámky od doktora Rubinsteina, keré zřejmě přinesl poslíček. "Ke zjevnému, a fyzickému, jak jsme se bavili, dodej ještě toto, jako hlavní rysy židů: 1) Rachitida. Neexistuje židovka, která by jí neměla, nebo k ní neměla náběh, pokud její rodina kdy žila v ghettu. 2) TBC byla průvodním rysem všech, kteří se narodili, žili i zemřeli v ghettu, zejména tbc nitrohrudních uzlin. Všimini si zobrazení očí mužů. To, co naši nepřátelé vydávají za lačnost, je lesk horečky v očích. 3) Humor. Žiješ-li destruován okolím, nezbývá ti, než se smát, nebo zešílet. Varuj se lidí bez špetky humoru. 4). Písmo a rukopisy. Každý žid píše, ne každý ovšem dobře. Varuj se těch, kteří ve svých textech jenom stručně poštěkávají. 5.)Každý z nás potřebuje nějakou Freudovu berličku. Bez ní je život k nežití. Text se mu líbil, a položil si ho na psací stůl vedle kalendáře. Všiml si, že tchán má jakýsi svátek. Nepůjde za ním. Zvedl telefon, a zavolal do nejbližšího obchodu u tchánovy rezidence. Nechal mu poslat košík mexických pomerančů. Když dostanete pomeranče, znamená to varování, říkával Bugsy Siegel. Iván se postavil před záclonu, nechal se ovívat vzduchem, v němž už bylo cítit předjaří, a labužnicky potáhl dým ze své věkovité bruyérky...
