mně se stejně pletou pojmy s dojmy, gv., takže já se stejně nechám (ohledně té blondýny) poučit (doškolit). David tedy žije židovstvím, zatímco Iván se snaží o vnější konverzi (asi jako dnes Ileana Ross-Lehtinen, s trochou licence- její židovská rodina totiž Kubáncům známa není). Iván a David jsou jedna osoba (podobně se naším vzorem nechal inspirovat Umberto Eco v Il cimitero di Praga, a to ještě dříve, než jsme nápad zveřejnili, a jeho hrdina hledá své alter ego, katolického kněze, ve vedlejším pokoji....) Pak ovšem nechápu, proč David/Iván žida nehraje. Židovství přeci přinejmenším znamená vstup do společnosti hádající se kehily, což si nikdo příčetný ujít nenechá.............. Iván je oslněn redaktorkou (Hadassa, blondýna,redaktorka a Sára - es geht), a nalézá vedlejší zaměstnání v malé typografické dílně, realizující knihtisk z plochy gv. zmíněného periodika. Sní však o tom, že bude Velkým Redaktorem, jako známý pražský junior Fabricius, píšící rozhovory s těmi úplně nejvlivnějšími Osobnostmi malého pokřesťanštělého městyse Praha, které se lstivě připojilo k intelektuálnímu ňadru Bohémie, Josefovu. Je to ovšem jen sen, a tak k mikrotečkám na materiálu Fomapan dodává Iván pouze štočky na platidla svým kamarádům z OSN. Velké popularitě se těší Ivánův štoček "odběrní poukaz", kde Iván tvůrčím způsobem proměňuje datumovku...