Judaismus > Obecná náboženská debata

Karaité

<< < (10/15) > >>

Yanai:

Možná by jsi měl dočíst článek celý a zjistil by jsi, že pro výklad "nejasné" pasáže jsou použity (pouze) jiné pasáže Tóry, to je zásadní rozdíl proti většinovému směru.
[/quote]

Není to rozdíl, ba naopak - to je stejné, jako rabínská analogie Gezera šava a Hekeš nebo Kal va-chomer. Vyplývá z toho, že Písmo je nutné vykládat nějakými metodami a to i u karaitů. A mám li stanovené metody, pak mám i cestu, jak lze vyvozovat halachu. Žel, o těchto metodách není v Tóře ani zmínka - jsou tedy stanovené ústní tradicí. Viz též https://cs.wikipedia.org/wiki/Rabínská_hermeneutika
[/quote]

Dt 13,1 Všechno, co vám přikazuji, budete bedlivě dodržovat. Nic k tomu nepřidáš a nic z toho neubereš.

Dt 30,10 budeš-li poslouchat Hospodina, svého Boha, a dbát na jeho přikázání a nařízení, zapsaná v knize tohoto zákona, a navrátíš-li se k Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší.
30,11 Tento příkaz, který ti dnes udílím, není pro tebe ani nepochopitelný, ani vzdálený.
30,12 Není v nebi, abys musel říkat: "Kdo nám vystoupí na nebe, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?"
30,13 Ani za mořem není, abys musel říkat: "Kdo se nám přeplaví přes moře, vezme jej pro nás a ohlásí nám jej, abychom ho plnili?"
30,14 Vždyť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je dodržoval.

Karaité se řídí tímto principem, tedy že Tóra má jasný a pochopitelný význam a nepotřebuje výklad nějakou náboženskou autoritou.

Elazar:
OK Jigale  ;D Vždyť já ti to neberu  ;D

Elazar:

--- Citace: Yanai kdy 29. Února 2008, 10:15:21 ---
--- Citovat ---Karaité mají halachu, ale jedná o tradice, ne o závazné zákony a předpisy.

Tedy stejně jako Mišna, vždyť říkám, že je to v principu totéž, akorát se dali jinou cestou, než většina.

--- Ukončit citaci ---

Jedná se třeba o věci všeobecně známé a praktikované už v době před předáním Tóry, jako například obřízka nebo rituální porážka.
Karaité je nespojují s předáním Tóry. Plnění příkazů Tóry nemusí probíhat podle tradic, ty jsou spíše doporučením. Způsob plnění příkazů Tóry je zcela individuální záležitosti a není kontrolován nějakou náboženskou autoritou.



--- Ukončit citaci ---

A jak byly všeobecně známé třeba věci ohledně šchity? Asi tím, že si je lidé předávali ústně jeden od druhého, že? Když neměli internet ani stálou adresu....

gvodrazka:
Citace: gvodrazka  Včera v 12:13:11
Původní dotaz:
Nevystavuje se praktikující žid, pokud by se rozhodl zabývat se výzkumem karaitské víry, myšlení, literatury, reálií, etc., nebezpečí "avoda zara"?
gv

Elazar:
Určitě ne a to ze dvou důvodů:
1) Karaismus není modloslužba. Oni sice tvrdí, že něco dělají jinak, protože tak to je 100% správně, s čímž je možné nesouhlasit, ale avoda zara to určitě není.
2) Avoda zara není, když budu v rámci výzkumu studovat křesťanství, Nový zákon, islám, Korán, Avestu. To je touha VĚDĚT a POZNAT, nikoli modlářství, kolego  Koneckonců, kdo jiný, než židé by ,ěl světu přiblížit karaity?


Vášnivě nesouhlasím :o

Je třeba mít neustále na paměti, že každá z těchto knih, manuálů, informativních studií apod., ze kterých „studujete“, byla vyrobena či užívána pro účely „avoda zara“, ne pro „populární přehled“. Lze to jednoduše předpokládat, neboť nikdo nevytiskl např. mešní misál, korán apod. pro účely beletrie. Samozřejmě, že zrovna vy se při jejich čtení se neklaníte a nevzýváte idoly. Ale tím, že je studujete, srovnáváte. Porovnáváte naši víru s idolatrií. Zvědavě nahlížíte „sousedovi přes plot“. Nutí vás to k pochybnostem oběma směry. Jestliže směrem k idolatrii – dobře. Směrem k naší víře – špatně. A v tom je to riziko.
Navíc tím, že studujete, získáváte prospěch. Přímo hned nebo zprostředkovaně s odstupem času. Avšak získávat prospěch z věcí, sloužících původně k „avoda zara“, se nesmí (Jore Dea 142:2-7). Možno zajít ještě dál: Věci vztahující se k idolatrii by měly být vyhledány a zničeny (Jore Dea 146:14-15).

K čemu potřebuje praktikující žid znát postuláty různých idolatrií? Pokud jsou odlišné od naší víry, jsou škodlivé, pokud jsou kompatibilní, jsou zbytečné.

Masechet Avoda Zara 54 b říká:
Ptali se našich starších v Římě: „Když si váš b“h nepřeje idolatrii, proč nezničí idoly?“ Odpověděli: „Kdyby to bylo něco zbytečného pro svět, b“h by to zničil. Ale lidé vzývají slunce, hvězdy a planety, měsíc… a to by měl tak důležité věci zničit kvůli bláznům?!“ Římané nato řekli: „Když je to tak, nechť zničí co je pro svět nepotřebné a ponechá co je pro svět důležité.“ Naši starší odpověděli: „Kdyby to tak udělal, posílili bychom jen ruce modloslužebníků, kteří by si řekli – buďme si jisti, že jsou to posvátné věci a proto nebyly zničeny.“

.......
Resumé: buďme si proto jisti, že všem těm idolatrickým pomůckám nepřikládá b“h většího výslovného významu a neničí je proto, aby nedošly u modloslužebníků ještě většího významu.
To jen my, slabí lidé, jim svým studováním a zvědavým nahlížením do nich přikládáme význam, který nemají.

Mějte se všichni fajn

Šabat šalom
a
gite woch
 :)
gv

Elazar:
Dovolím si malou citaci z wiki:

Karaitský judaismus zná termín sevel ha-jeruša, doslova „jho dědictví“, který na jednu stranu nařizuje určité principy přijmout, jsou-li podloženy tradicí, podle Ananovy doktríny „nedbejte na má rozhodnutí“ ovšem ponechává značnu volnost ve výkladu. Karaismus tak na jedné straně dovoluje chápat Bibli na individuální úrovni, na druhou stranu je velmi rigidní ohledně jakékoli změny již přijaté tradice.

Z původního velmi individualistického přístupu se karaismus v regulérní náboženský směr, se svou vlastní tradicí a zákony, stanovenými na podobných pincipech jako zákony v rabínském judaismu. Tento proces konsolidace byl zahájen Jehudou Hadasim ve 12. století a dokončen Elijahem Bašjazim.

Následující principy jsou normativními pravidly, na kterých je možné podle karaismu vyvozovat nařízení a zákony:
Doslovný význam biblického textu
Obecný konsensus obce nebo komunity
Závěry vyvozené z Písma na základě analogie - hekeš
Znalost vyvozená na základě rozumu a inteligence. Tato zásada není obecně přijímána všemi karaity. Princip analogie byl aplikován velmi široce, od striktnější varianty gezera šava až po velmi volnou analogii. Jehuda Hadasi ustanovil ve svém díle Eškol ha-kofer téměř 80 hermeneutických pravidel, zahrnujících i pravidla talmudická. Nejužívanějšími pravidly jsou následující:
Analogie a výklad sousedních slov a pasáží (smuchin)
Kal va chomer
Klaf u-frat, prat u-chlal
Rozšíření významu (hagbara)
Ustanovení vyvozená z rozšiřujícího či restriktivního významu určitých slov (stejný princip jako rabínské ribuj a mi’ud)

Nemá někdo k dispozici dílo Eškol ha-kofer, aby to bylo možné ověřit? Mě osobně by to docela zajímalo. Klidně i v elektronické podobě.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana