Šabat

[petahyah]

Můžete mě prosím informovat, kde najdu přikázání nebo nařízení zapalovat šabatové svíce?
Prosím o nějaký konkrétní text?
Dnes mi byl přeposlán zajímavý text na toto téma, a ať hledám jak hledám, nemohu nikde nařízení o zapalování šabatových svící najít.     

[achab]

Pane kolego, a vy je chcete zapalovat,  jenom protože je to přikázání anebo nařízení ? To je mi Vás ale maličko líto. (Jako ostatně všech fundamentálů.) Takže, když jste na šábes někde, kde není elektřina, tak prostě vypnete i sebe ? Anebo počkáte, až se zase rozední ? Anebo si povídáte s Nebesy a chválíte Život jen tak od oka - po svém ? (No pokud aspon tak, to je taky legitimní).  Já ale docela rád vidím na liturgické a studijní texty i tam, kde světlo nesvítí. Mimoto udělat si takový malý "vánoce"  patří prostě k atmosféře šabatu. To mi, prosím, neberte, a těm, kdo jsou na šábes se mnou, taky ne.
  No a ted mi poradte, kdybyste náhodou  včas podle *zmanim taky zapaloval světlo na šábes, jak z toho aktu chcete udělat to, co stanoví biblický pokyn (tedy micva) - *le-kadšo (abys jej oddělil ke svatosti)?  Aby se poznalo, že tohle je už slavnostní šábesová iluminace?  Já to řeším s radostí (a pro děcka a přátele klidně i s notnou dávkou tradičního "balastu")  patřičným požehnáním a onu Vámi hledanou *micwu spatřuji v tom, jak je napsaná v tóře...
  Přeji Vám jednak gut woch, jednak požehnané šábesové chvíle - třeba i bez světel a do budoucna prozíravější otázky, i když i tahle, byla milá - protože dala příležitost přemýšlet.
-acb-

[petahyah]

Pane kolego, a vy je chcete zapalovat,  jenom protože je to přikázání anebo nařízení ? To je mi Vás ale maličko líto. (Jako ostatně všech fundamentálů.) Takže, když jste na šábes někde, kde není elektřina, tak prostě vypnete i sebe ? Anebo počkáte, až se zase rozední ? Anebo si povídáte s Nebesy a chválíte Život jen tak od oka - po svém ? (No pokud aspon tak, to je taky legitimní).  Já ale docela rád vidím na liturgické a studijní texty i tam, kde světlo nesvítí. Mimoto udělat si takový malý "vánoce"  patří prostě k atmosféře šabatu. To mi, prosím, neberte, a těm, kdo jsou na šábes se mnou, taky ne.
  No a ted mi poradte, kdybyste náhodou  včas podle *zmanim taky zapaloval světlo na šábes, jak z toho aktu chcete udělat to, co stanoví biblický pokyn (tedy micva) - *le-kadšo (abys jej oddělil ke svatosti)?  Aby se poznalo, že tohle je už slavnostní šábesová iluminace?  Já to řeším s radostí (a pro děcka a přátele klidně i s notnou dávkou tradičního "balastu")  patřičným požehnáním a onu Vámi hledanou *micwu spatřuji v tom, jak je napsaná v tóře...
  Přeji Vám jednak gut woch, jednak požehnané šábesové chvíle - třeba i bez světel a do budoucna prozíravější otázky, i když i tahle, byla milá - protože dala příležitost přemýšlet.
-acb-

Vážený Achabe,

z mého pohledu je problém v tom, že existuje zákaz hoření, spalování, pálení, svícení ohněm (בָּעַר) během Šabatu, který se většinou asi nepřesně překládá jako rozdělávání ohně (ostaní významy se neberou v potaz).

V den odpočinku nerozděláte (תבערו) oheň v žádném svém obydlí. (Ex/Šemot 35:3)

a naopak neexistuje v celé Bibli a nejspíš ani v rabínské literatuře žádný příkaz nebo nařízení zapalovat šabatové svíce.

Když jsem na Šábes někde kde není elektřina, tak nemám volbu, prostě nic nevypnu.
Jako člověk lenivý, spořivý a španě vidící u svíčky nečtu. Pomodlím se dokud je vidět, a když se setmí zalehnu a tak nedělám "žádnou práci".
Dodržování Šabatu je micvou, ale splnění je možné dosáhnout i bez nenařízených svíček, nebo ne?


Kde se vlastně tento zvyk vzal?
Zapalovali snad svíčky Izraelité v době putování pouští, nebo existují informace o zapalování svíček z doby Prvního či Druhého Chrámu?
Když je možné užívání šabatových svící, znamená to, že je možné mít  oheň v krbu, nebo kouřit před Šabatem zapálenou vodní dýmku, stejně tak je možné užívat šábes góje aby připaloval cigarety, udržoval oheň....

Proč vlastně byl výše uvedený zákaz dán, když jej můžeme velmi lehce obejít?

V žádném případě Vám nechci brát Vaše malé "vánoce", já jenom chci aby lidé o existenci tohoto problému věděli.      

[zoom]

Uf, jak Vy to petahya děláte, že tak pěkně umíte šťourat, místo aby jste se radoval. Zažíhání svící lze najít jako příkaz v Mišně Šabat,  Masechet šabat 23a,
jedna se o ustanovení našich murdců. Maimonides píše, že tuto micvu je povinnen dodržovat každý žid, i chudý je povinen prosit milodar, aby tuto micvu mohl splnit. Přestože tato micva není uvedena vysloveně v Tóře, přesto říkáme, .... אשר קדשנו במצוותיו וציוונו  tato formulace požehnání je stejná jako na příkazy z Tóry, i když příkaz o zažíhání sobotních svíček byl ustanoven učenci, kteří měli pravomoci k tomu dané Tórou (Talmud, Masechet šabat 23a,) a 5 kn. Mojžíšova 17,11. ( to se vztahuje k mudrcům) a v Mišně traktát a Mišna Šabat 2 kapitola.

[Elazar]

z mého pohledu je problém v tom, že existuje zákaz hoření, spalování, pálení, svícení ohněm (בָּעַר) během Šabatu, který se většinou asi nepřesně překládá jako rozdělávání ohně (ostaní významy se neberou v potaz).

V den odpočinku nerozděláte (תבערו) oheň v žádném svém obydlí. (Ex/Šemot 35:3)

Ten překlad je správně. Sloveso תבערו je v pi’elu, tj. ve vidu dokonavém, nejedná se tedy o pálení, nýbrž o zapálení. Svícení se řekne jinak (proto je možné svítit). Světla (nemusí se nutně jednat o svíčky) se zapalují před šabatem, takže příkaz není porušen. Pokud si postavím před šabatem dům, také jej kvůli šabatu nebudu neužívat nebo ho nezbourám jen proto, že o šabatu se zkrátka domy nestaví.

[Elazar]

Kdysi jsem četl článek v maskilu, že jakési kmeny, žijící někde v Pakistánu nebo Afghánistánu a které se údajně považují za členy severoizraelských kmenů, zapalují světla před šabatem. Přitom Talmud neznají a Maimonida nejspíše také ne  Podle toho, jak mišna (bame madlikin) o těchto věcech mluví, tak to vypadá, že ve druhém století byl zvyk zapálit něco v předvečer šabatu poměrně rozšířen, protože se nikde neobjevuje otázka "a co když nezapalujeme?"; a navíc se zapalovalo kde co, takže ta mišna jen dává určité regule již zaběhnutému zvyku.

[petahyah]

z mého pohledu je problém v tom, že existuje zákaz hoření, spalování, pálení, svícení ohněm (בָּעַר) během Šabatu, který se většinou asi nepřesně překládá jako rozdělávání ohně (ostaní významy se neberou v potaz).

V den odpočinku nerozděláte (תבערו) oheň v žádném svém obydlí. (Ex/Šemot 35:3)

Ten překlad je správně. Sloveso תבערו je v pi’elu, tj. ve vidu dokonavém, nejedná se tedy o pálení, nýbrž o zapálení. Svícení se řekne jinak (proto je možné svítit). Světla (nemusí se nutně jednat o svíčky) se zapalují před šabatem, takže příkaz není porušen. Pokud si postavím před šabatem dům, také jej kvůli šabatu nebudu neužívat nebo ho nezbourám jen proto, že o šabatu se zkrátka domy nestaví.

[/size]

Já hlupák jsem si myslel, že pi'el je intenzivní aktivní slovesný kmen, podle kterého se časují hebrejská slovesa.
A ejhle on je to vid dokonavý!
Nevím co mě to napadlo, ale já myslel, že  תבערו je imperfektum množného čísla pro mužský rod, tedy neukončený děj, nebo jak se v češtině říká nedokonavý vid slovesa.
Nebyly náhodou nekudot doplněny až po 7 století, a bez nich může být תבערו i v jednoduchém aktivním slovesném.
Neznamená náhodou בער hořet, pálit, spalovat, planout, plápolat, zapálit... a ne jenom zapálit-podpálit?
Takže je možné svítit krbem, nebo cigaretou? Jaký je rozdíl mezi oněm v krbu a ohněm na svíčce, komě intenzity hoření?
Znamená to, že plamen na svíčce vlastně nehoří, ale svítí? 

Pokud začnete stavět dům před Šabatem, přece nebudete pokračovat o Šabatu, a argumentovat že stavění je porušením Šabatu, pouze pokud začneme stavět o Šabatu?
Přiznám, se že nechápu proč by měl být zakázán pouze velmi krátký akt zapálení a ne samotné hoření nebo svícení svíčkou.

[petahyah]

Kdysi jsem četl článek v maskilu, že jakési kmeny, žijící někde v Pakistánu nebo Afghánistánu a které se údajně považují za členy severoizraelských kmenů, zapalují světla před šabatem. Přitom Talmud neznají a Maimonida nejspíše také ne  Podle toho, jak mišna (bame madlikin) o těchto věcech mluví, tak to vypadá, že ve druhém století byl zvyk zapálit něco v předvečer šabatu poměrně rozšířen, protože se nikde neobjevuje otázka "a co když nezapalujeme?"; a navíc se zapalovalo kde co, takže ta mišna jen dává určité regule již zaběhnutému zvyku.

Jeden z největších paštunských kmenů žijící v pohraničí Afghánistánu a Pákistánu odvozuje svůj původ od Bani Jisrael (jak označují severoizraelské kmeny), přesně od Josefa (Jusufi nebo Jusufzaj, podle toho jestli je to v urdu nebo pašto). Ti svíčky stejně jako Samaritáni, Falašové, Bnej Menaše, Bene Jisrael nezapalují (přesněji řečeno v případě indických komunit nezapalovali do příchodu jemenských (později bagdádských a pak i aškenázských) misionářů, a v případě některých falašských komunit do příchodu do Izraele).
Existuje v někde v rabínské literatuře přímé rabínské nařízení zapalovat šabatové svíčky?

[Albert Ahornchen]

tak tohle mi přišlo na email  zajímali by mě vaše názory ....




Zapalují karaimové šabatové svíčky?

Karaimové vždy (až na malé výjimky - silně rabanizované istanbulské
karaimy v 16-tém století) věřili, že zapalování svíček, stejně jako
jiného ohně v době Šabatu je porušením zákazu:
V den odpočinku nerozděláte oheň v žádném svém obydlí. (Ex 35:3)
Tento biblický zákaz je v přímém rozporu s rabínským požehnáním, které
rabanité pronášejí nad šabatovými svíčkami: Pochválem budiž Hospodine,
Bože náš, králi Světa, jenž jsi nám nařídil, rozsvěcovati světlo
Šabatu. Nikde v Tóře a dokonce ani Ústním zákoně rabínů, nenajdeme
příkaz rozsvěcovat šabatové svíce. Pronášení tohoto požehnání, je v
přímém rozporu s Tóru, která nám zakazuje přidávat nebo ubírat z
příkazů Tóry.
K tomu, co vám přikazuji, nic nepřidáte a nic z toho neuberete, ale
budete dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, které vám udílím. (Dt
4:2)
Je zajímavé, že mnoho karaimských chachamů nepovažovalo a nepovažuje
elektřinu za oheň, protože elektřina má úplně jiné fyzikální
vlastnosti a chování než oheň. Například poslední krymsko-egyptský
chacham Tovja Simovič ha-Levi Babovič považoval elektřinu za dar JHVH
za tisíciletí poctivého dodržování zákazu používat oheň během Šabatu,
a za určitých okolností připouštěl užití elektřiny během Šabatu,
například jako zdroje světla pro studium Tóry, nebo jako zdroje tepla
ve studeném zimním období. Část konzervativních egyptských karaimů
žijících v Izraeli, odmítá vedle užití ohně i užití elektřiny. Egyptší
karaimové žijící v USA - San Francisco/Dali City, jsou naopak ve věci
elektřiny zastánci chachama Baboviče, a připouštějí například
cestování v rámci města (elektřinou poháněnou) veřejnou dopravou.

[petahyah]

a 5 kn. Mojžíšova 17,11. ( to se vztahuje k mudrcům)

Naskytne-li se ti nějaký mimořádný právní případ, rozsoudit , kdo je vinen vraždou, rozepří, ublížením na těle , tedy jakýkoli sporný případ ve tvých branách, vydáš se k místu, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí. Přijdeš k lévijským kněžím A k soudci, který tam bude v těch dnech, dotážeš se a ONI ti oznámí právní nález. Budeš pak jednat podle výroku, který ti oznámí z onoho místa, které vyvolí Hospodin. Bedlivě dodržíš všechno, o čem tě oni poučí. Budeš jednat podle znění zákona, o němž tě poučí, a podle práva, které ti vysvětlí. Neuchýlíš se napravo ani nalevo od toho, co ti oni oznámí.

Vztahuje se ke kněžím z kmene Levi a k soudci, ne k mudrcům. Dále se jedná spíše o trestně právní věci, a spor mezi dvěma stranami. Není to autorizace vymýšlet nařízení, třeba zapalování svíček!

[petahyah]

tak tohle mi přišlo na email  zajímali by mě vaše názory ....




Zapalují karaimové šabatové svíčky?

Karaimové vždy (až na malé výjimky - silně rabanizované istanbulské
karaimy v 16-tém století) věřili, že zapalování svíček, stejně jako
jiného ohně v době Šabatu je porušením zákazu:
V den odpočinku nerozděláte oheň v žádném svém obydlí. (Ex 35:3)
Tento biblický zákaz je v přímém rozporu s rabínským požehnáním, které
rabanité pronášejí nad šabatovými svíčkami: Pochválem budiž Hospodine,
Bože náš, králi Světa, jenž jsi nám nařídil, rozsvěcovati světlo
Šabatu. Nikde v Tóře a dokonce ani Ústním zákoně rabínů, nenajdeme
příkaz rozsvěcovat šabatové svíce. Pronášení tohoto požehnání, je v
přímém rozporu s Tóru, která nám zakazuje přidávat nebo ubírat z
příkazů Tóry.
K tomu, co vám přikazuji, nic nepřidáte a nic z toho neuberete, ale
budete dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, které vám udílím. (Dt
4:2)
Je zajímavé, že mnoho karaimských chachamů nepovažovalo a nepovažuje
elektřinu za oheň, protože elektřina má úplně jiné fyzikální
vlastnosti a chování než oheň. Například poslední krymsko-egyptský
chacham Tovja Simovič ha-Levi Babovič považoval elektřinu za dar JHVH
za tisíciletí poctivého dodržování zákazu používat oheň během Šabatu,
a za určitých okolností připouštěl užití elektřiny během Šabatu,
například jako zdroje světla pro studium Tóry, nebo jako zdroje tepla
ve studeném zimním období. Část konzervativních egyptských karaimů
žijících v Izraeli, odmítá vedle užití ohně i užití elektřiny. Egyptší
karaimové žijící v USA - San Francisco/Dali City, jsou naopak ve věci
elektřiny zastánci chachama Baboviče, a připouštějí například
cestování v rámci města (elektřinou poháněnou) veřejnou dopravou.

[/size]

Mě také přišel tento text na email, to jedním z důvodů, proč jsem otevřel toto téma.
Původně jsem si myslel, že má nařízení zapalovat šabatové svíčky pevnější základy. 

[petahyah]

Uf, jak Vy to petahya děláte, že tak pěkně umíte šťourat, místo aby jste se radoval. Zažíhání svící lze najít jako příkaz v Mišně Šabat,  Masechet šabat 23a,
jedna se o ustanovení našich murdců. Maimonides píše, že tuto micvu je povinnen dodržovat každý žid, i chudý je povinen prosit milodar, aby tuto micvu mohl splnit. Přestože tato micva není uvedena vysloveně v Tóře, přesto říkáme, .... אשר קדשנו במצוותיו וציוונו  tato formulace požehnání je stejná jako na příkazy z Tóry, i když příkaz o zažíhání sobotních svíček byl ustanoven učenci, kteří měli pravomoci k tomu dané Tórou (Talmud, Masechet šabat 23a,) a 5 kn. Mojžíšova 17,11. ( to se vztahuje k mudrcům) a v Mišně traktát a Mišna Šabat 2 kapitola.

Možná že jsem nepozorný, ale ani vámi uvedené zdroje NEOBSAHUJÍ rabínský příkaz zapalovat svíce, pouze se zde rabíni dohadují, jaké materiály lze použít jako zdroj svícení a pro výrobu svíček.

[Elazar]

tak tohle mi přišlo na email  zajímali by mě vaše názory ....

Milý Alberte, to je karaitské pojetí a co dělají karaité, je věc karaitů, co dělají židé, je věc židů. Když takoví křesťané tvrdí, že sedmý den je neděle a muslimové zase, že sedmý den týdne je pátek, tak jim to nikdo nebude vymlouvat, stejně jako nikdo nebude (nebo by podle mě neměl) vymlouvat karaitům, že mají/nemají dělat o šabatu to či ono. Pro mě za mě ať si karaité na šabat chodí třeba po uších, když jim to jejich chachamové nařídí nebo schválí. Židé zase zapalují světla před šabatem. Tóře to neodporuje.

[Scooolie]

tak tohle mi přišlo na email  zajímali by mě vaše názory ....

Milý Alberte, to je karaitské pojetí a co dělají karaité, je věc karaitů, co dělají židé, je věc židů.

 
Připomíná mi to oblíbené protestantské: "A co je nám křesťanům do katolíků?" (resp. naopak "Co je nám katolíkům do těch apostatů?")

[Elazar]

tak tohle mi přišlo na email  zajímali by mě vaše názory ....

Milý Alberte, to je karaitské pojetí a co dělají karaité, je věc karaitů, co dělají židé, je věc židů.

 
Připomíná mi to oblíbené protestantské: "A co je nám křesťanům do katolíků?" (resp. naopak "Co je nám katolíkům do těch apostatů?")

 

No, je to vtip, ale upřímně, když se podíváte na to, co čeští karaité rozhlašují, tak už je to krutá realita..

[Elazar]

Já hlupák jsem si myslel, že pi'el je intenzivní aktivní slovesný kmen, podle kterého se časují hebrejská slovesa.
A ejhle on je to vid dokonavý!
Nevím co mě to napadlo, ale já myslel, že  תבערו je imperfektum množného čísla pro mužský rod, tedy neukončený děj, nebo jak se v češtině říká nedokonavý vid slovesa.
Nebyly náhodou nekudot doplněny až po 7 století, a bez nich může být תבערו i v jednoduchém aktivním slovesném.
Neznamená náhodou בער hořet, pálit, spalovat, planout, plápolat, zapálit... a ne jenom zapálit-podpálit?

Aha, moje chyba, vyjádřil jsem se nepřesně. Šlo mi o to, že piel, jakožto intenzivní kmen vyjadřuje u slovesa mající jinak i kalový tvar dokonání jistého činu. Vid je v případě tzv. "imperfekta" samozřejmě nedokonavý, i když v případě tvarů s konsekutivním vav je to s vidy trochu jinak, ale to je jedno, karaité to budou vědět lépe..
Stejně jako je kal "lámal" a pi’el "zlomil", tak ba’ar je v kalu hořet, pálit atd., i zapálit; v pi’elu je to specificky používané jako zapálit, zvl. pak lampy v chrámu (viz BDB lexicon). Takže výklad se zapálením je správně. Ale kdo chce, může to klidně chápat jako karaité, a říct, že i v pi’elu to znamená hořet a nenechávat o šabatu hořet vůbec nic - to je jeho věc.
Pokud někdo nechápe rozdíl mezi hořením a zapálením, tak je to rovněž jenom jeho věc (a problém).

Ostatně, byli to hlavně karaitští učenci (a my jim za to děkujeme), kteří nám Tanach opatřili značkami, ať už to je Aleppský kodex nebo Leningradský a kteří to vokalizovali jako pi’el. Aleppský se nám žel k tomuto místu nezachoval, ale rekonstrukce tvrdí, že to je pi’el rovněž.

[zoom]

Ja nerikam, ze bame madlikim je ten prikaz, prikaz je to co je uvedeno vyse. Studujte pozorneji.

[menagen]

Uf, jak Vy to petahya děláte, že tak pěkně umíte šťourat, místo aby jste se radoval. Zažíhání svící lze najít jako příkaz v Mišně Šabat,  Masechet šabat 23a,
jedna se o ustanovení našich murdců. Maimonides píše, že tuto micvu je povinnen dodržovat každý žid, i chudý je povinen prosit milodar, aby tuto micvu mohl splnit. Přestože tato micva není uvedena vysloveně v Tóře, přesto říkáme, .... אשר קדשנו במצוותיו וציוונו  tato formulace požehnání je stejná jako na příkazy z Tóry, i když příkaz o zažíhání sobotních svíček byl ustanoven učenci, kteří měli pravomoci k tomu dané Tórou (Talmud, Masechet šabat 23a,) a 5 kn. Mojžíšova 17,11. ( to se vztahuje k mudrcům) a v Mišně traktát a Mišna Šabat 2 kapitola.

Možná že jsem nepozorný, ale ani vámi uvedené zdroje NEOBSAHUJÍ rabínský příkaz zapalovat svíce, pouze se zde rabíni dohadují, jaké materiály lze použít jako zdroj svícení a pro výrobu svíček.

Jste, protože o kousek dál (Šabat 2:6) máte uvedeno, že nezapálení svíček je přestoupením. Jinak ještě zřetelněji v talmudu, Šabat 25b, k tomu Raši a Tosfot. Behaclacha.

[Scooolie]

Petahja je ve skutečnosti zakuklený rabi Ovadja Josef, který v praxi demonstruje svůj postoj "Myslí si, že Tóra patří jim... Ale je jen jedna Tóra, jeden Zákon" (rozuměj ten, který konvenuje s tím, co říkám já) 

https://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3791394,00.html

[zoom]

No tady v Izraeli se tomu říká ŠAS KONTROL. Takže možná máme dozor "z nejvyšších míst" 

[petahyah]

Jste, protože o kousek dál (Šabat 2:6) máte uvedeno, že nezapálení svíček je přestoupením. Jinak ještě zřetelněji v talmudu, Šabat 25b, k tomu Raši a Tosfot. Behaclacha.

Přestoupením ČEHO?! Jakého nařízení?

[Elazar]

Petahja je ve skutečnosti zakuklený rabi Ovadja Josef, který v praxi demonstruje svůj postoj "Myslí si, že Tóra patří jim... Ale je jen jedna Tóra, jeden Zákon" (rozuměj ten, který konvenuje s tím, co říkám já) 

https://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3791394,00.html

No tady v Izraeli se tomu říká ŠAS KONTROL. Takže možná máme dozor "z nejvyšších míst" 

  Dobrý článek, mimochodem. Mesiáš bude sefard, to nezní špatně (vždycky jsem si to myslel)    

[fanuel]

Zdravím, MESIÁŠ=(vyvolený samotným (B) bez prostředníka)= je syn člověka.
Stanek (Fanuel)

[gvodrazka]

 
To Petahyah:

Šabat 25b:
Rabi Nachman b. Raba řekl ve jménu Raby: Rozsvěcení šabatových svíček je povinnost; omývání rukou a nohou v teplé vodě v předvečer (šabatu) je dobrovolné.
 

[petahyah]

To Petahyah:

Šabat 25b:
Rabi Nachman b. Raba řekl ve jménu Raby: Rozsvěcení šabatových svíček je povinnost; omývání rukou a nohou v teplé vodě v předvečer (šabatu) je dobrovolné.
 

Moc děkuji za tuto pasáž, díky ní jsem se dozvěděl zajímavé věci.      

Středověcí rabíni přímo nenařizují zapalovat svíčky, někteří z nich ale zastávají názor, že je to nutnost, nebo povinnost.

Zajímavé jsou názory předcházející vámi citovanému názoru rabína Nachmana. Třeba ten, že hořící lampička smrdí, a obavy, že mohou nastat problémy, když majitel domu dům se zapálenou lampou opustí?
Dále jsem se dozvěděl, že zapálení svíček není micva přikázání, je to pouze chajiv nutnost, nebo chova závazek, povinnost, tedy jakýsi nižší level. Učení poddaní nějakého rabína mé rouhání zajisté opraví.


Zapalování svíček o Šabatu údajně poprvé jako povinnost zavedl ve 3 století babylonský talmudista Abba Arika – Rav. (Šabat 25b)
Dále určil, co má obsahovat Šabatový stůl, tedy řepu, velkou rybu a hlavičku česneku. Dále zavedl zvyk navštěvovat mikve před Šabatem. Ojoj, jak se po tisíce let mohli obejít bez řepy, ryby a česneku na šabatovém stole      

Vtipné je, že jedním z hlavních důvodů proč středověcí rabíni zavedli zapalování svíček je jídlo, prostě chtěli vidět na večeři po západu slunce. (Joma 74b)

Ve 12 století francouzský rabín Raši tvrdí, že si člověk musí Šabat užít, a to nejde bez jídla po západu slunce, jíst nejde bez světla. (Šabat 25b)

Ve 12 století přichází španělský rabín Rambam s tvrzením, že Ner Šabat je zásadní pro užívání si Šabatu. (Šabat 23b)

Hlavní „micvou“, není zapalování svíček, ale užívání si světla. (Šulchan Aruch harav)

Nejzajímavější je ale logika věci, užití lampiček (a svíček) ke svícení, není hoření.      

Ojojoj, ti hloupí a primitivní staří Izraelité, Samaritáni, Falašové, Karaimové, Bnej Menaše, Bene Izrael a dokonce i židé do 3 století si bez svíček nemohli užít Šabat, protože museli jíst ve tmě