Všeobecná kategorie > Všeobecná diskuse

Major Roi Klein nominován na Medaili za statečnost

<< < (2/3) > >>

Scooolie:
Vzhledem k tomu, že Roi Klein byl voják a současně se v článku uvádí, že byl i znalec Tóry, předpokládám, že nad touto otázkou už dříve přemýšlel a došel k nějakému závěru. V ten moment, kdy došlo k tomu činu, už jednal zřejmě jen reflexivně - tak jak už se na tuto možnost duchovně připravil dříve...

Jinak je to ovšem zajímavé téma. Jicchaku, jak se staví halacha k sebeobětování vlastního života za jiného člověka (může-li tím být a pravděpodobně bude ten jiný / nebo jiní zachráněn) ?

Jicchak:
Nevím do jaké hloubky obětavý padlí voják celé téma studoval, zajisté ne natolik aby mu v oné chvíli vše tanulo na mysli tedy zajisté se na to nepřipravoval, a to i pakliže věděl jak se má zachovat, spíš věděl jak se má zachovat v případě opačném například pakliže jej omylem ostřelují vlastní vojáci a nemá jinou možnost může se bránit a střílet po nich? Svět není jednoduchý.

Galil:
V takové chvíli mohl major Klein těžko vědomě zvažovat důsledky svého činu. Buď byl s faktem, že se bude muset obětovat a padne, již dříve smířen nebo prostě život svých vojáků nadřazoval svému. V každém případě na nějaké přemítání nebyl čas, jinak by mrtvých bylo víc. V každém případě si zaslouží velkou úctu, za čin samotný i za rozhodnost, s jakou granát zalehl.

Jicchak:
To určitě. Ale jsou dvě věci co bylo uděláno a co se ,á dělat, nevrdím že to tak nemá být, ale je potřeba přemýšlet, ikdyž v onom případě to zajisté nešlo.

Scooolie:
Tak já to nemyslel tak, že v daný okamžik začal pan Klein o věci přemýšlet. Já si myslím, že pokud je někdo voják a k tomu je zbožný, tak si často "nanečisto" promýšlí různé situace a to, jak je správné v nich reagovat... Takže si myslím, že reakci na tuto situaci dávno řádně z náboženského hlediska zvážil a jednal zcela vědomě, dle svého přesvědčení správně.

Co se týče toho opětování palby na spřátelené vojáky - na tom nevidím nic morálně složitého. Jsem oprávněn palbu opětovat v tom rozsahu, abych ochránil svůj život, současně ale jen v takovém rozsahu, abych úmyslně nepůsobil smrt těch, kdo mě (v omylu) ostřelují. Oni jednají v omylu, já bych jednal úmyslně. Z jejich strany by to bylo neúmyslné zabití, z mé strany vražda. A samozřejmě jsem povinen se pokusit všemi možnými prostředky signalizovat jim, že jsem "náš".

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana