Judaismus > Obecná náboženská debata

Židovství a křesťanství - body styčné a body rozdělující

<< < (38/41) > >>

eleazar:

--- Citace: daniel lehotsky kdy 13. Listopadu 2008, 09:13:13 ---je pravdou,ze meno Alexander je jedine cudzie meno synagogalne odobrene na pouzivanie?(na pomenovanie zidovskych deti).

--- Ukončit citaci ---
Záleží, jestli považujete aramejské zkomoleniny babylonských a řeckých jmen za cizí jména.

achab:
bs*d
  Židům se zdálo, že Alexander Makedonský toho pro ně udělal poměrně dost. takovej "osvícenec" na tehdejší dobu. A vzhedem k tomu, že tehdy se fakt  často jmenovali poměrně dost gojiš, dávali dětem i jméno Alexander, (a jiné patvary, jak se domnívá eleazar -  vy byste dali jako rodiče svýmu klukovi, o kterém víte, že bude volán k tóře namísto jména patvar ???). Časem, jak se jazyk vyvíjí a leniví - Jaakov - Jaakovele - Kovel - Kopl , == vzniká i krásné Alexander - Sender. 
ergo: Ano, Danny - je to pravda (s dalšími polo-výjimkami, ale to by bylo off topic - písni když tak privat, ať nemusíme otevírat extra vlákno)

daniel lehotsky:
a este par vyrazov,cisu teda domace a ci patvary teba-schrana,qinnim-komorky,kofer-smola,a dalo by sa ozrejmitn co Presne oznacuje mabbul?dik.a k versu ,,Ja som cesta..."nedalo by sa to miesto prikazu chapat ako credo?A vpripade prikazu,ked sa nikto pred mimi nedostane k otcovi,tak co s tymi co su uz tam?(podla zaslubeni Zidia napr.)

daniel lehotsky:
chcel som vlastne zareagovat na tie dve cesty a naslednu spolocnost na nej.Lebo ked Alexander ovladol uzemie Palestiny,asi si spomenul na svojho ucitela Aristotela(je jeden Boh,stale cinny princip sveta.JEDEN.Nieje potrebne rozoberat dalej.)A tak velky polyteista nechal Zidov na pokoji.(je to len hypoteza,samozrejme,ale mne sa docela paci :).A Zidia si ho mozno takto poctili.Cize taka mala moznost toho akoby to slo.A co nam moze povedat nasledna etymolgia danych slov?Vyraz pre archu(teba),ak je egyptskeho povodu(Moseho osatka)vobec nas nemusi zavadzat do systemu prepravy mrtvych na onen svet a ak babylonskeho povodu tak nemusi na naznacovat prebratie babylonskeho mytu.Tak isto qinnim(komorka nemusi byt odkazom na stare rituali pochovavania zasvatencov do ,,hrobu"ako iniciacny proces.Co by sa mohlo poukazat napr.na Lazara,ktory bol ,,mrtvy" a vysiel z hrobu a tu je to zaujimave,lebo dovtedy ,,najmilsi "ucenik nebol na scene,ale az po iniciacii sa s Lazara stal Jan.Takze pri takej vzajomnej ucte a bez sprtania sa da celkom pekne vyzit.Mozeme samozrejme sa pytat,ale nech je to len tuzba po vedeni(poznani).Lebo aby Zidia zili zatial pomaly len preto,ze Augustin vytvorenim mytu o vecnom Zidovi zaviedol isty stupen tolerancie.Ze Zidia sice zabili Krista,bolo im vsak dovolene prezit,aby tak dosvedcili pravdu krestanstvu,ako dosledky odmietnutia a nasledny bozi hnev a  ze nesu znamenie Kaina,tak to je presne to co by sa nemalo.A takisto Ta Lutherova obmedzena tolerancia.Lebo po 48,zalozenim Izraela,sa cirkev vzdala ucenia tohoto.A mohla zaujat davno alexandrovsky postoj.

petahyah:
Horovo oko, Hor (či Hór), latinsky Horus, byl staroegyptský bůh nebes slunce a světla, božský vládce Egypta. Slunce a Měsíc byly považovány za jeho oči. Jeho otcem byl Usir a matkou Eset. Byl zobrazován jako muž se sokolí hlavou nebo jako sokol., Hor se narodil v místě zvaném Annú (v překladu „místo, kde je chléb“), jeho dětství zvěstovala hvězda. Písemné prameny se o Hórovi zmiňují mj. ve věku 12 a 30 let, kdy byl pokřtěn Anupem Křtitelem a vykonal několik zázraků., Po zavraždění jeho otce Usírea bohem chaosu Sutechem, bojoval Hor se Sutechem o trůn Egypta. V této bitvě (na vrcholu blíže neurčené hory) ztratil jedno oko, které se poté stalo symbolem ochrany celého Egypta a jedním z nejdůležitějších symbolů moci – tzv. Horovo oko. Po bitvě se stal prvním faraonem starověkého Egypta („Sjednotitel Dvou zemí“) a všichni ostatní faraoni byli považováni za jeho převtělení. Sám měl čtyří syny: Duametefa, Hapiho, Imseta a Kibehsenefa., Hór měl ještě za jeho života 12 následovatelů, tzv. Har-Khuttí. Bylo mu zasvěceno mnoho chrámů, nejznámější z nich byly chrám v Edfu a chrám v Kom-Ombu. Jeho uctívači se nazývali šemsu hor. První zmínky o jeho kultu pocházejí z konce 4. tisíciletí př. n. l. a byl to první bůh, který byl takto uctíván po celé zemi (tj. v Horním i Dolním Egyptě)., Jedno z nejstarších a nejvýznamnějších božstev, uctívané ve více podobách (od místního kultu k bohu říše) v průběhu celých dějin Egypta. Od počátku zbožštěný sokol splývající se sluneční září (Hór jako slunce a jeho bůh). Jako bůh putujícího slunce byl nazýván též Harachtej (jedna z forem boha Ré, jeho syn, posléze jediný bůh Ré-Harachtej), jako zosobnění vycházejícího slunce Haremachet. Jiná zosobnění zahrnují jitřní hvězdu, syna božího, život věčný, beránka a dobrého pastýře s „ohbím na ramenou“. Vedle funkce boha slunce též bůh egyptského krále, a to nejen ve smyslu náboženském (král jako převtělení boha), ale i politickém (náboženské zdůvodnění teokratické despocie). Ve funkci boha nebe bývá Hór nazýván Harver. Jako manžel bohyně Hathóry (tzv. Hór z Behdetu) figuroval jako ústřední postava komplikovaných a nepřehledných legend a mýtů., Egypťané rozlišovali trojího Hora: Hora Vzdáleného, jehož očima je slunce a měsíc, Hora, který se vtěluje do každého faraona a chrání království v jeho duchovní podobě; Hora, Isidina syna a nástupce Osirida, zavražděného Séthem. V Řecku byl Hór ztotožňován s Apollónem (bůh slunce a světla), Áreem (bůh války) a Hórem (egyptský Hór ve své komplexnosti). Kult boha Hóra je připomínán mnoha architektonickými a výtvarnými památkami (chrám v Edfú, v Behdetu, v řecké Apollónii na místě mytického vítězství Hóra nad Sutechem atd.).

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana