bs*d
Vidíš Chaje, a jsme u toho, co se nelíbí Fanuelovi… (možná).
Teda na jednu stranu je bomba, že vám ve škole o Kol nidrej vůbec něco povědí, je spousta vzdělávacích ústavů, kde se tomu nevěnují vůbec. Na druhou stranu je to holt nevýhoda tý školský činnosti – (vždyť co se taky stihne během jedné vyučovací hodiny), že se do ucha vždycky zadře to nejkurioznější. Kdo tě dneska (kromě Jehovistů a tam je sporné, je-li to ještě křesťanství anebo už pustá gnose) násilně nutí ke konverzi ? A kdo nutil ke konverzi židy v 8. A 9. Století, odkdy se prý text Kol nimrej traduje…
Ten přístup je docela jiný a odvíjí se od tóry, od micwot. Sladkej požehnanej je všude, zejména pak v bližních, proto se – pokud možno – nemá slibovat nic – pomoci druhýmu je v jidiškajt jaksi automatická, to není potřeba pojmenovávat anebo slibovat. Když se pak ale něco slíbí, tím že to slíbíme člověku (i inkvizitorovi – když už jsme u těch násilnějch křtů), slíbili jsme to Vznešenému. Proto máme bejt při slibování opatrní..
Druhá věc – (a to je ti jasný) je to, co děláme imrvére, když jsme v úzkejch : „Paneb-že, já už se na to vykašlu! ! Paneb-že, jestli to vyjde, tak…“ Kolikrát to z nás vyletí tak nějak trošičku podvědomně. Ale jidiškajt je trvalý vědomi a zvědomění… No a ted si to prober dneska... vzpomeneš si na všechny takové situace? A je ta inventura fakt spolehlivá? NO vida. Ostatně, podvíáš-li se dobře na "soupis" selhání, který vyjmenovává Al chet anebo Avinu malkejnu... taky by jeden měl pocit, že něco z toho v životě nikdy neuskutečnil, a předce...
Ale to určitě víš, já jen pro ty, kterým to ve škole nestačili podtrhnout. (Omluva všem, které obtěžuju samozřejmosti)