Ještě k tématu "Slánský":
Pokusil jsem se příležitostně konzultovat tuto otázku ve vybraných setmělých pražských pajzlech s cílem "objevit" nějaké "drby" z té doby a zaslechl jsem - pochopitelně ničím nepodložené - avšak zajímavé verze, dávající dohromady jednu fabuli, kterou předkládám. Dává to zapravdu ZOOM, která soudí, že ještě mnoho je skryto. Tyto verze -pochopitelně - jsou tak trochu cítit lihem a jinými toxickými látkami.
Salzi prchá před nácky jako spousta jiných našinců na Východ – odboj řízený Moskvou, partyzánská činnost, návrat do Česka – potud by to bylo celkem beseder. Nastává však jistý, pro partaj nežádoucí, posun jeho partajní mentality: Salzi, šokován upřesněními těch, kteří přežili šoa, byl prý přesvědčen, že velké množství jeho bolševických současníků mají svojí kolaborací s gestapem vinu i na účasti při nacistickém „konečném řešení židovské otázky“ a hodlal to dokázat dokumentací gestapa. Proto velice usiloval o urychlené odkrytí štěchovického archivu se záměrem získat z něj listinné důkazy proti značné části bolševiků ve stávajícím partajním aparátu. Říkalo se dokonce, že stojí již bezprostředně před odkrytím štěchovické štoly, ve které Američané přece jen v r.1945 něco zanechali, i když toho podle svědků dost odvezli nákladními auty. Není tajemstvím, že bolševický odboj v Protektorátu skončil fiaskem a to právě díky velmi rozšířené denunciaci uvnitř odboje. (Denunciace je vůbec jakýmsi národním sportem tohoto národa – když za dob "relativního klidu" 1948 - 1989 byl udavačem StB skoro každý druhý produktivní Čechoslovák – oč více musela být rozšířena denunciace v dobách nacistického teroru.) Jistým potvrzením tohoto Slánského trendu pátrat po štěchovickém archivu by byla skutečnost, že po skončení procesů snaha o odkrytí archivu prakticky ihned ustala a naopak objevily se tendence do ničeho nehrabat a místo spíše zneviditelnit pro různé pozdější hraboše typu "Mužík & spol.". Tak jak byla tato verze servírována (mezi 3. a 4. tuzemákem) lze soudit, že to byl mezi soudruhy boj o přežití - kdo z koho.
Po přečtení napadlých příspěvků se však dovídám, že tuto verzi jsem vyslechl ve chvílích, kdy jsem nemohl tušit, že Scoolieho dědeček byl bolševiky týrán na samotce - je proto absurdní (z toho co bylo řečeno) domnívat se, že dotyčný příbuzný byl konfidentem gestapa.
Uvedená verze mne však spíše utvrdila v tendenci snažit se na ten problém pohlížet více "zevnitř", než zvenčí.
