KRUH DĚJIN.
Tabuizace migračního problému v Německu přinesla své výsledky – vzestup AfD. O přivandrovalcích se nemluvilo, kdo odsuzoval imigraci, byl označen za nacistu. Proto lidé jinak mluvili a jinak volili. Všichni, kteří museli mlčet, se odklonili od Merkelové. Spočítali si to: 3000€ dospělý vandrák, 5000€ nezletilý vandrák – měsíčně! To jsou čísla, horší než válečné reparace. Kdo toto „kapesné“ pro vandráky zaplatí? A dál uvažují: proč dáváte přivandrovalcům peníze, které byste měli investovat do domácí pracovní síly?!
Někdo se snaží vmanévrovat Němce do stavu, kdy jejich oprávněné protesty proti nárůstu imigrace, budou označeny za nacismus a rasismus. Někdo, kdo kalkuluje s revitalizací jejich, v hloubi duše ukrytých, averzí vůči cizincům. Někdo, kdo se vzápětí jejich takto vynucené postoje chystá hbitě sankcionovat – nejlépe hospodářským embargem a bojkotem – čímž zničí hnací jednotku celé EU. Komu záleží na rozkladu EU?
Němci se po válce denacifikovali. Poté se zdemokratizovali do podoby prosperujícího liberálního parlamentarismu a perfektně zorganizovaného sociálního i právního státu. Penízky voní – lákají a přitahují parazity. Poté, co se Německo zmohlo, slétl se odevšad kdejaký parazitní hmyz. Ale to pořád ještě šlo ufinancovat. Horší je migrační krize. Ta je dotlačí do obranných postojů, které jsou vlastní každému hostiteli, kterého zneužívají, ba dokonce napadají jeho hosti. Jenže v Německu se tomuto logickému obrannému postoji říká rasismus a nacismus s tím, že se apeluje na od r. 1945 děděné pocity viny z WWII. Němci trpí a mlčí. Někdo z nich dělá blbce, který si dělá výčitky svědomí z toho, že se brání.
A tak jsou Němci v pasti. Když budou mlčet k množícím se parazitům v zemi, zdegenerují a ekonomicky se položí. Když nebudou mlčet a „zbarbarizují“ do té míry, že vyženou exoty, budou označeni za nacisty, rasisty a dají tím okolním krasoduchům záminku k odsouzení a ekonomickým sankcím. Kdo čeká na tuto vyprovokovanou barbarizaci? Na tento signál k likvidaci Německa? Americanosaurus Rex nebo Kreml? Nebo Čína? Nebo islám?
Přitom tu nikdy nešlo o rasismus, nacismus, různé pravicové extremismy, ba ani o antisemitismus. Němci se s těmito „nightmares“ korektně vyrovnali, korigovali a neustále korigují své chování. Neustále se úzkostlivě kontrolují. Jde tu však o něco jiného: o odvěký zákon hostitele a hosta. Jde tu o přesné vymezení právního vztahu mezi hostitelem a hostem. Spočívá to v jediném fenoménu: co dělat, když host začne zneužívat postavení hosta a začne se chovat k hostiteli neúnosně. Jak věrohodně ospravedlnit chování hostitele, který se odhodlá vyhodit svého nezdvořilého hosta?
Jenže Němci tento jev chtějí řešit institucionálně a proto zvolili. Mlčící, a tajně zuřící pracanti u lopaty i na vědeckých pracovištích volili. A volili tak, jako se volilo v třicátých letech. V letech, kdy šoku z krize využili extremisté. Zprvu pár křesel v Reichstagu, pak více a nakonec většina. Dál už to známe. Ale netušíme, že se pomalu začíná opakovat scénář z let 1933-1945.
Mluví se o faktu, že AfD nemá koaliční potenciál, resp. že nikdo se nesníží k tomu vzít ji do koalice. Obávám se, že ona ani o koalici s nikým nestojí. Po vzoru NSDAP, která Hitlerovými ústy otevřeně přiznala, že nestojí o spoluvládu, ale o dominanci – že ostatní strany zlikviduje a bude stranou jedinou. Všichni ječeli, hajlovali a tleskali… Dnes 13 %. Kolik zítra? Kolik pozítří?
Někdo Němce provokuje, aby přijali tentýž psychický model jako před WWII. Někdo, kdo chce z jejich podvědomí vynést na povrch dávno zažehnané pudy.
Gugi si nepřeje demontáž EU. Nepřeje si degradaci Německa. Gugi si jen přeje, aby se Němcům přestaly lít na hlavu džbery exkrementů, což je jediný recept na to aby se AfD rozplynula jako nikoho neoslovující parta mimoňů. Gugi trvá na tom, aby host byl hostem – nikoliv neomaleným a drzým spratkem, který diktuje hostiteli, co bude zítra k obědu.