A ještě jeden.
Krátce po dvanáctých narozeninách vnuka Izáka postihne jeho babičku Rebeku infarkt. V nemocnici při vizitě, když se již cítí lépe se obrátí na svého kardiologa.
- Doktore Steine, musíte mě tu udržet při životě alespoň rok. Můj Izák, mé bubele bude mít bar micva a já bych se toho chtěla dožít.
- My uděláme, Rebeko, co bude v našich silách. Já věřím, že vše dobře dopadne.
- Mockrát Vám děkuji doktore. A o dvanáct měsíců později se opravdu Rebeka dočká a oslaví Izákovo bar micva.
Deset let poté navštíví Rebeka doktora Steina.
- Doktore, mám na Vás zase jednu prosbu.
- Co pro Vás mohu udělat Rebeko ?
- Má vnučka Šošana je zasnoubená s velmi milým a hodných hochem a chtějí se do roka brát. Já bych se ráda té svatby dočkala. Prosím, dejte mi jistotu, že se toho dožiji.
- Rebeco, my určitě uděláme vše proto, abyste se toho ve zdraví dožila. Buďte klidná.
- Mockrát Vám děkuji, pane doktore, na Vás je spolehnutí. A o rok později se Rebeka opravdu dočká vytoužené svatby.
Dalších dvacet let chodí Rebeka k doktoru Steinovi na pravidelné prohlídky a drží se jeho rad.
Jednoho dne telefonuje doktoru Steinovi.
- Haló doktroe, tady je Rebeka.
- Jste OK Rebeko, děje se něco ?
- Ne, nic se neděje. Cítím se fajn, ale měla bych na Vás prosbu. Pamatujete, jak jste mi umožnil dožít se Izokova bar micva ?
- Jistě, rebeco, pamatuji.
- A pamatujete, jak jste mi dopřál se dožít svatby mé vnučky ?
- Jistě, i na to se pamatuji.
- A víte, že právě slavím osmdesáté narozeniny ?
- Ano, to vím. To to letí, že ?
- No vidíte. A já Vám volám, protože mi dnes přivezli nové matrace.
- Mazltov, Rebeko. Ale proč mi voláte kvůli Vašim matracím ?
- Víte, pane doktore, ty matrace mají záruku 20 let ...