Všeobecná kategorie > Všeobecná diskuse

Vtipy

<< < (82/84) > >>

aege:
 Mojžíš sestoupí z hory Sinaj:
„Přináším přikázání od Hospodina a mám pro vás dobrou a špatnou zprávu. Kterou chcete slyšet jako první.“
„Tu dobrou.“
„Původně bylo těch přikázání osmadvacet, ale já to ukecal na deset.“
„A ta špatná?“
„‘Nesesmilníš‘ tam zůstalo.“





 Jde pan Kohn po ulici a potká pana Finkelsteina, a ten je ve smutečním.
"Prosim jich," ptá se Kohn, "nač ten smutek?"
"Áááále," mávne rukou Finkelstein, "zemřela mi tchyně..."
"Ó," říká Kohn, "a co se stalo?"
"Ale to vědí," řekl Finkelstein, "jela do Vídně..."
"Na ja," zvolá Kohn, "Vídeň je Vídeň!"

aege:
Buší někdo na nebeskou bránu. Svatý Petr jde otevřít, a tam stojí dva Židé, černé klobouky, pejzy, černé kaftany, prostě praví Židé.
A svatý Petr říká: "Pozor, pánové, sem né! Tady je křesťanské nebe."
A oni na to: "Ale ne ne, my nechceme dovnitř, my jsme tu služebně. Někdo od vás nezaplatil poslední večeři!"


Americké turisty v Jeruzalémě zaujme muž, který se třikrát denně usilovně modlí u Zdi nářků.
Cestovatelé seberou odvahu a muže začnou zpovídat. On ochotně odpovídá.
"No, ráno se modlím, abych byl zdráv. Odpoledne se modlím za zdraví mé rodiny a večer se modlím, kdyby nějaký ten šekel, však víte …"
"No a jak to funguje?"
"Řeknu vám, pořád mám takovej nepříjemnej pocit, že akorát mluvím do zdi." 

aege:
Přijde žid do Švýcarské banky a žádá úvěr. Bankéř mu vysvětlí vše a také žádá záruku. Také mu sdělí, že úrok bude 3% mesíčně. Žid bankéři řekne, že chce půjčit 100 dolarů na měsíc a , že dá do zástavy nový Mercedes 500 SEL. Bankéř se podiví , ale nakonec v zájmudobré pověsti banky berou i netradiční klienty a obchod je uzavřen. Za měsíc přijde žid do banky , přinese 103 dolarů a vyzvedne si auto.Bankéř je zvědavý, k čemu mu bylo 100 dolarů. Žid říká : "K ničemu, ale já jsem odjel na měsíc do zahraničí, tak mi řeknete, kde jinde bych sehnal levnejsí hlídané parkoviště pro svoje auto?"
 
 
 
 Jedna židovská obec najímá nového rabína na základě písemného doporučení od jiné židovské obce, v němž stálo:
 "Rabbi Finkelstein je jako král Šalamoun, jako Mojžíš, jako Bůh sám."
 Za týden nato volá předseda obce předsedovi té bývalé rabínovy obce:
 "Vy prolhanci. Vy podvodníci. Jak jste mohli dát tomuhle parchantovi takové doporučení?"
 "Jaképak lhaní," odpovídá druhý předseda. "Šalamoun měl taky třista ženských. Mojžíš taky koktal. A Bůh se taky nikdy v chrámu neukázal."
 
 
 
 Sovětský státní úředník zahlédne v Moskvě na lavičce v parku Žida, jak se učí hebrejsky.
 "Nemrhejte časem, stejně vás tam nepustíme."
 "Já vím. To já jen až přijdu do nebe, abych se tam domluvil."
 "A co když přijdete do pekla?"
 "To nebude problém, Rusky už umím."

 
 
 
 Gross se obrátí na svého prokuristu Kleina: "Poslechnou, chci jaksepatří oslavit 50 let naší firmy. Ale musí se při tom něco dít, nesmí to nic stát a zaměstanci musejí být spokojeni." Klein navrhuje: "Oběs se. Bude se tu něco dít, nebude to nic stát a zaměstanci budou spokojeni."
 
 
 
 Čerstvě provdaná žena přijde k rabínovi s pláčem. Bydlí s mužem společně s rodiči a muž i otec ji bijí. Rabín si zavolá otce. "U tvého zetě mě to nepřekvapuje, je to známý hrubián. Ale proč i ty biješ svou ubohou dceru?" "Abych se zeťovi pomstil. Za to, že on mi bije mojí dceru, biju mu já za trest jeho ženu."
 
 
 
 Ve vlakovém kupé spolu cestují rabín a katolický kněz. "Kdy konečně začnete jíst šunku?", dobírá si kněz rabína. "Až na vaší svatbě, důstojnosti."
 
 
 
 Dva staří přátelé se potkají po delší době. "Poslouchej, můj syn se příští neděli žení. Takže tě srdečně zvu na svatbu." "Milerád přijdu. a kde se to koná?" "U nás v Maislovce. Projdeš od nábřeží druhou doprava pak doleva a pak zase doprava, najdeš číslo devatenáct a v druhém patře zaklepeš čelem na dveře." "Proč zrovna čelem?" "Přece nepřijdeš s prázdnýma rukama."
 
 
 
 Čtyři Židi hrajou v kavárně karty, když tu zničehonic raní Markowitze mrtvice. Kdo teď oznámí vdově tu smutnou zprávu. Nakonec se přihlásí Kohn. "Šetrně ji na to připravím". jde tedy za vdovou a praví: "Muž vám vzkazuje, že jen tak hned nepřijde." "ten lump jeden", soptí Sára Markowizová, "že zase sedí s kumpánema, mastí karty a prohrává peníze!" "Nemlich tak", přisvědčí Kohn, "zrovma prohrál 500 zlatých" "Cože?!", vybuchne Sára "Bůh ho strestej, ať chcípne, lotr jeden mizerná." "Už se stalo, Sára. Bůh vás vyslyšel."

aege:
Potkají se Khon s Roubíčkem a Khon říká: „Tak jak, Roubíček, co je nového?”
 A Roubíček odpoví: „Ale chudák moje tchyně, už to má taky za sebou.”
 Khon na to: „Ale nehovořej, vždyť ani nevím, že by měla funus!”
 „Ale vždyť taky neměla,” říká Roubíček. „Chtěli jsme ušetřit, tak jsme ji zakopali doma na zahradě.”
 Přijdou na zahradu a Khon se při pohledu na holou zadnici trčící ze záhonu zhrozí: „Poslechnou, Roubíček, to jste ji nemohli zahrabat hlouběji?!”
 A Roubíček odpoví: „Víte, Khon, možná maj pravdu, vypadá to sice trochu neesteticky, ale víte, jak se do toho nádherně staví kolo?”

 
 
 
 Starý Žid Kohn v New Yorku telefonuje do Kalifornie, když najednou z ničeho nic je hovor přerušen. Kohn se rozčiluje: „Operátore! Okamžitě mě znovu spojte!”
 „Je mi líto, pane, ale budete muset hovor uskutečnit znovu.”
 „Co to po mně chcete? Koukejte mě znovu spojit!”
 „Je mi líto, pane, budete muset znovu zavolat.”
 „Operátore? Víte co? Vezměte telefon a strčte si ho do prdele!” A Kohn práskne sluchátkem.
 O dva dny později někdo zvoní, Kohn otevře a venku stojí dva urostlí montéři a jeden z nich říká: „Jdeme vám vymontovat telefon.”
 „Proč?”
 „Protože jste slovně napadl operátora č. 28, což je porušení smluvních podmínek naší společnosti. Ale kdybyste chtěl zavolat a omluvit se, ještě vám telefon na chvíli necháme.”
 Kohn vezme telefon, vytočí číslo na operátora a povídá: „Dejte mi operátora 28. Haló, to je operátor 28? Pamatujete se na mne? Před dvěma dny jsem vám řekl, abyste si vzal telefon a strčil si ho, víte kam?”
 Khon se významně odmlčí. „No, tak se připravte. Už vám ho nesou!”
 
 
 
 
 Přijde takhle rabín do baru, ve kterém všichni tančí a bezvadně se baví. Dojde k barpultu a ptá se číšníka, jestli si může odskočit. V tu chvíli celý bar ztichne a všichni se dívají k pultu. Číšník povídá: „No, opravdu si nemyslím, že byste měl.”
 „Prosím vás, proč ne?”
 „No, víte, vedle umyvadla je socha mladé nahé dámy, která je kryta jen jedním fíkovým listem.”
 „No a? Prosím vás, člověka, jako jsem já, taková socha vůbec nezajímá.”
 Tak mu číšník ukázal, kterým směrem jsou záchody. Rabín se tam ihned vydal. Když se po pár minutách vrátil, všichni už zase tancovali a bavili se. Tak jde k baru a zas se ptá číšníka: „Prosím vás, já tomu nerozumím. Když jsem přišel, všichni se bezvadně bavili, ale najednou ztichli, a teď se zas baví a tancují...”
 „Teď, když jste jedním z nás, můžu vám něco nalít?”
 „Počkejte, já tomu pořád nerozumím!”
 „To máte tak. Pokaždé, když někdo nadzvedne ten fíkový list, tady v místnosti zhasnou světla. Takže, co si dáte?”

 
 
 
 Paříž. Vzteklý pitbull útočí na slečnu. Přiběhne mladík a obratně pitbulla skolí. Hned se kolem nahrnou novináři: "Hrdino! Jak se jmenuješ? Celá Paříž tě bude milovat! Zítra budou noviny plné titulků: Pařížský hrdina zachránil dívku před vzteklým psem!" Mladík se skromně usměje: "Ale já nejsem z Paříže." - "To nevadí! Celá Francie si tě zamiluje! Noviny budou zítra psát: Francouzský hrdina zachránil dívku před psem - zabijákem!" Mladík se opět plaše usměje: "Ale já nejsem Francouz." - "To vůbec nevadí! Celá Evropa bude na tebe hrdá! Evropský mladík zachránil mladou dívku ze spárů zdivočelého psa!" Mladík neví, kam s očima: "Ale já, když se to tak vezme, nejsem ani z Evropy." - "A odkud tedy jseš?" - "Z Izraele." Novináři ztichnou a začínají telefonovat do redakcí: "Titulek: Izraelec za bílého dne brutálně ubil dívce psa!"

 
 
 
 Povídá pan Eisenmann panu Fragnerovi: "Poslouchaj, Fragner, proč oni se vlastně s tou paničkou neoženěj? Co jich tak sleduju, rychtujou si to za ní večer co večer - no jak dlouho tam oni vlastně takhle docházej?" Pan Fragner se jen uculuje: "Čtyři roky, pane Eisenmann, čtyři roky. Svým způsobem mají pravdu, pane Eisenmann, ale věděj, taková večerní procházka tam, a pak zase zpátky - a kam já bych jako ženatej mohl asi tak chodit?"

aege:
Pan Silberstein na svých obchodních cestách po světě zavítá i do Pekingu. Prochází ulicemi, až najednou spatří místní synagogu. Zaraduje se a vstoupí, aby se pomodlil. Uvnitř právě čínský šámes poklízí. Silberstein se začne modlit, šámes k němu přistoupí a začne si ho podezíravě prohlížet. Po chvíli se osmělí:
"Vy jste Žid?"
"Ano, já jsem Žid."
"Hmm … že nevypadáte …"




Přišla Sára k rabínovi a říká:
"Rabi, každé ráno stojím nahá před zrcadlem a říkám si nahlas: Jsi krásná, úžasná, jsi přitažlivá, jsi sexy… Není to hřích, rabi…?"
Rabín se zamyslel, usmál a řekl:
"Ne dcero, není to hřích… Je to jen velký omyl…"




Neoblíbený učitel se ptá Chajima Jankela:
"Kdybys měl devět jablíček, a já bych tě poprosil o tři, kolik by ti jich zůstalo?"
Chajimek přesvědčivě:
"Devět."




Paní Blumenthal uhání za svým starým ortodoxním rabínem:
"Ta vnoučata mě přivedou do hrobu. Mohu já jim něco odříci? Nemohu! Ale letos, ti malí mešugeni, vymysleli si na mně, že chtějí vánoční stromeček! Rebe, mohl bys říci nějaký eruv, prominutí, či snad nějaké zvláštní broche, požehnání pro takovou věc ... ?"
Starý, jindy mírný ortodoxní rabín jen vztekle odsekl:
"Ani omylem!!"
Paní Blumenthal jde na rozumy za mnohem tolerantnějším rabínem, s tímtéž problémem. Mírněji, nicméně rezolutně rabín odmítá:
"Nic takového nejde, lituji."
I odchází paní Blumenthal za mladým, liberálním rabínem, který ji s pochopením vyslechne:
"Bude mi potěšením! Jen mi řekněte, paní Blumenthal, jednu věc: Co je to ten eruv a broche?"




Přijde pan Bloch do manhattanské restaurace U Fajnšmekra. Odmítne jídelní lístek a praví:
"Jsem celý ušlý, jde po mně smrt. Zachránit mne může jen silná polévka s kreplach, vlídné slovo a milý úsměv."
Číšník se vytratí jak pára nad hrncem a hned je tu, úsměvavý, s talířem, z obou se jen kouří. Už už je na odchodu, když ho Bloch zastaví:
"A vlídné slovíčko?"
Číšník se zastaví, skloní se k Blochovi a pološeptem vlídně praví:
"Nejezte ty kreplach."




Jednou v sobotu odpoledne hovořil Lejzr s rabínem a najednou vidí - kráva se topí v rybníce: "Rabi, když jeden vidí o šábesu, že se topí zvíře - je anebo není povoleno ji zachránit?"
Rabín vyvrátil oči k nebesům a pravil: "Nikoliv, Lejzře, není dovoleno porušit šábes kvůli kravičce."
Lejzrovi to nedá: "To je ale hrozné - vidím právě z okna krávu, jak se topí v rybníce."
Rabín na to: "Ano, souhlasím s tebou, to je hrozná věc."
Lejzr pokračuje smutně: "Už jí hlava mizí pod vodou. Je jisté, že se utopí. Takové pěkné zvíře!"
Rabín pokyvuje hlavou: "Co se ale dá dělat, když je šábes? Je mi líto tvého zvířete."
Lejzr sebou trhne: "Proč mého? To byla tvoje kravka, rabi!"




Farář:" Zdálo se mi o židovském ráji. Rámus a nepořádek, všude plno hádajících se lidí."
Rabín: "Mně se zdálo o křesťanském ráji. Nádhera a klid, nikde ani živáčka."

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana