vyňato ze Šarej halacha
Šíření řečí a pomlouvání
23. Tóra nám přikazuje. „Nebudeš se chovat ve svém lidu jako utrhač“ (Lv 19:16). Tento verš nám zakazuje šíření řečí. Člověk nesmí říct „pan X o vás řekl to a to“, nebo „pan Y vám udělal to a to“. To platí, i když zmíněné věci jsou pravdivé a i když nevypovídají o člověku negativně. Nesmí být řečeno nic, co by mohlo vyústit v nevraživost a svár.
Lašon ha-ra (pomlouvání druhého) je ještě větší hřích než šíření řečí. Zákaz pomluv je také obsažen v citovaném verši. Halachicky je pomluva něco hanlivého, co je řečeno o druhém. Pomluva jsou všechna slova, historky atd., jež mohou způsobit škodu, obavy, bolest či hanbu tomu, o kom jsou řečeny. Halachicky může být pomluva i to, co je naprostá pravda. Ten, kdo do pomlouvání zahrnuje lži a přehánění, se nazývá „moci šem ra“ (ten, kdo druhému dává špatné jméno).
Hřích moci šem ra je mnohem závažnější než šíření řečí.
Každý se musí vyvarovat povídání věcí, které by mohly vyvolat šíření řečí. Např. člověk by neměl chválit druhého před jeho nepřáteli. Nesmí naslouchat pomluvám a řečem. Když někdo uslyší takové řeči nebo pomluvy, nesmí jim věřit.
Těmito těžkými hříchy se zabývají velmi podrobně např. Chafec chajim - Šemirat ha-lašon, Střež svůj jazyk. Když se člověk zdržuje zakázaných řečí a dívá se na bližního pozitivně, nehledá na něm vady a nedostatky, takové chování vede k životu dobrých skutků.