Už to mám dočtené. Žabotinským se zabývá velmi podrobně a vyvrací mýtus, že Ž. byl nějaký protiarabský radikál. Naopak ukazuje, že v jeho politickém životě bylo několik období, kdy se jeho názory měnili - nejdřív kritizoval Weizmannovu levici, pak se zase dostal do křížku s radikální částí Světové revizionistické organizace. Od konce 30. let už byl pouze ikonou a revizionistický jišuv si dělal, co chtěl.
Zouplna tam uvádí několik příkladů, kdy Ž. byl v podstatě vůči Arabům férovější než třeba Ben Gurion - nazýval věci pravými jmény a respektoval, že i Arabové mají svá práva a zájmy, byť ta jsou v kolizi se židovskými.
Velmi, velmi dobrá kniha. Opravdu doporučuji.