Všeobecná kategorie > Všeobecná diskuse

IZRAELSKÉ ozvěny

(1/101) > >>

aege:
  Na žádost  některých zájemců opět po čase otvírám nové téma s názvem : IZRAELSKÉ ozvěny..........dříve Zajímavosti
                                      z Izraele .  Snad budou  i ty hojně navštěvované  jako byly zajímavosti . ;)                      

                                     

aege:

 HRADEC KRÁLOVÉ

Izraelští vojenští letci, kteří na hradeckém letišti v roce 1948 procházeli výcvikem pod vedením československých instruktorů, budou mít svou pamětní desku. Odhalí ji město Hradec Králové  při příležitosti 18. ročníku letecké přehlídky CIAF.

Hradec Králové je tak třetím městem, které odhalí pamětní desku frekventantům pokračovacího výcviku. Deska bude obsahovat autentická jména 13 izraelských účastníků výcviku i jejich československých instruktorů.

"Absolventi kurzu byli vesměs Izraelci nebo Židé žijící v Evropě, kteří prožili pohnuté osudy a vlastně šli z jedné války do druhé," uvedla radní města Hradec Králové Lenka Jaklová (TOP 09).  Druhou skupinou jsou českoslovenští instruktoři, mezi nimiž je například šestadevadesátiletý Miroslav Vojnar, poslední žijící v Hradci Králové.

Výcvik probíhal na královéhradeckém letišti od června do začátku září roku 1948. Velení armády tehdy odvolalo všechny tuzemské posluchače vojenského leteckého výcviku z letišť v Hradci Králové  a Pardubicích na dovolenou a na opuštěných letištích mohl probíhat tříměsíční výcvik, z politických důvodů utajený.
  "Byl tajný kvůli obecně světovému problému s tehdejším přijetím Izraele jako vznikajícího samostatného státu, proto to byla otázka diplomatické dohody mezi Československem a Izraelem," řekl pamětník a bývalý letec Miroslav Neuberg.

Během neuvěřitelně krátké doby museli hradečtí učitelé připravit izraelské piloty, z nichž jen část měla letecké zkušenosti ze světové války, odborně i lidsky připravit na jejich poslání.  Výcvik byl velmi intenzivní a probíhal po tři měsíce doslova od rána do večera.

"Měli zkušenosti většinou s letadly s pevným podvozkem a v Hradci létali s letouny, které jako jedny  z prvních měly zatahovací podvozky. Tak se taky v intenzivním tréninku a v noci stalo, že dva piloti přistáli bez vytaženého podvozku, jak se říká na břicho," vzpomněl s úsměvem Neuberg.  Dodal, že čtyři izraelská letadla následně odrazila silnou ofenzívu egyptské armády, která byla naprosto šokována, že Izrael má vlastní letectvo.

Desku nechalo vyrobit město Hradec Králové, jejího odhalení by se měli zúčastnit i poslední z izraelských letců. 

"Přijet by měli například Natan Novic a blízcí příbuzní Daniela Shapira či H. I. Shwartzman. Z československých instruktorů pak přislíbili účast pánové Miroslav Vojnar a František Jankech," řekl náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich (TOP 09).

Spolu s městem Královéhradecký kraj finančně podpořil vydání tématické publikace historika Zdeňka Klímy "Létali na Královéhradeckém nebi". V ní iniciátorka akce a radní města Jaklová zaznamenala  v roce 1994 v Izraeli svědectví frekventantů výcvikového kurzu.

"Byl to výjimečný zážitek Hovořit se špičkami izraelského vojenského letectva, jako byl legendární generál Mordechai Hod, který velel v šestidenní válce nebo plukovník H. I. Shwartzman a další. Vybavuji si, s jakou vděčností vzpomínali na své hradecké učitele," popsala Jaklová.

Vedení města i kraje slavnostně odhalí pamětní desku v neděli 4. září ve 14 hodin na Královéhradeckém letišti.


https://hradec-kralove.regiony24.cz/11-129717-hradec-odhali-v-zari-pametni-desku-izraelskym-letcum-a-jejich-ceskym-instruktorum

aege:

CHTIP: Izraelský archeolog 26
3. září 2011



Karpeles dlužil Sonenblumovi nějaký obnos. Ze Sonenblumovy strany vypadal ten obnos významněji než ze strany Karpelesovy, takže hledal spíše Sonenblum Karpelese než naopak. Jednoho dne konečně Sonenblum potkal Karpelese na ulici.
 "Ty zloději, ty neřáde!" dal průchod svému spravedlivému rozhořčení. "Takové neřády by měli věšet! Dobytku!"
 Karpeles stál, poslouchal, nic neříkal. Začali se srocovat první kolemjdoucí.
 "Podvodníku! Paskřivče! Paznehte! Prevíte! Padouchu!" pokračoval pěnící Sonenblum. "Aby ses zalknul! Aby tě šlak trefil! Aby tě cholera zkroutila! Svrab a neštovice na tebe!"
 Okolostojící dav uznale pokyvoval hlavami. Karpeles na to:
 "Pěkně jste mu to řekl. A co on na to?"
 
 Chajim Jankel má obchod konfekcí. Má i učedníka. A má dokonce i kunčafta. Právě přichází. Nese se, ale sláma mu čouhá z bot. Prý kalhoty by chtěl. Zkouší ty a ony, dělá hrozné drahoty. Nakonec přece jen tyto - kolikpak by stály?
 "Pět set," říká Chajim Jankel.
 A tak to tedy ne, ofrňuje se kunčaft. Nějaké levnější by chtěl.
 Chajim mu jedny podá, kunčaft si je vyzkouší, a kolik že stojí? Učedníkovi padá brada, když slyší, jak Chajim Jankel říká: "Osmset." Kunčaft bez protestu platí a odchází.
 "Pane mistr," vydechne jen učedník, "jak jste to dokázal? Takovej šunt za tolik peněz?"
 Chajim Jankel se nepatrně usmál: "To ta prázdná šrajtofle, kterou jsem narafičil do zadní kapsy."
 
 Hyman je vášnivý golfista. Víc a hůř, on je na něm přímo závislý. Nemůže se celý týden dočkat neděle. To pak vstává v šest, neboť má časný prvý odpal. A tak jako obvykle, Hyman dočkal neděle, zazvonil budík a Hyman potichoučku, aniž by rušil spánek své Rivky, bez zbytečného otálení odjel na golf. Ale počasí bylo pod psa. Sníh s deštěm, těsně nad nulou, silný vítr. Pech, tomu jeden stěží může uvěřit. Zašel ještě do klubovny, podívat se na internetu na předpověď. Celý den stejně, místy ještě hůř. Úplně bez nálady se vrátil domů, svlékl se, vklouznul pod přikrývku a tiše řekl: "Příšerné počasí."
 Rivka, aniž by se otočila, odpověděla: "A věřil bys tomu, že ten mešuge Hyman v tomhle počasí hraje golf?"
 
 Ptá se žák učitele: "A jak to přijde, že má rabín děti, když ve dne v noci imrvére studuje svaté knihy?"
 Učitel na to: "No, k tomu je potřeba čtyřicet tisíc a čtyři andělé."
 Celá třída ztichne: "A to jako proč zrovinka tolik?" ptá se žák.
 "No protože přijdou ti andělé, jeden ho chytne za jednu ruku, druhý za druhou ruku, třetí za jednu nohu, čtvrtý za druhou nohu - a zvednou ho od těch svatých písem a odnesou na lože k jeho paní, k rebecin."
 Žákovi to vrtá hlavou: "To jsou ale všehovšudy čtyři andělé, co k tomu byli potřeba. K čemu je pak těch čtyřicet tisíc?"
 Učitel se zamyšleně usměje: "No, těch čtyřicet tisíc se ho pak snaží dostat zpátky k těm svatým písmům."
 
 Přiběhla Sára z města domů a hned "Mojše, Mojše, slyšela jsem, ze má přijít mesiáš! Teď, když jsme se konečně trochu zmohli, pořídili si bydlení, krámek - tak do toho všeho mesiáš ?!"
 Mojše se nevzrušil: "Sára, klid. Přečkali jsme Egypťany, Babylóňany, Peršany, Řeky, Římany, inkvizici, fašisty, nacisty, bolševiky i menševiky. S trochou štěstí přežijeme i toho mesiáše!"
 
 Starý Chajim Jankel umírá. Leží v nemocnici, celá mišpoche kolem. Přichází i rabi Bulvon. Sedá si k lůžku, když tu náhle se Chajimův stav prudce zhorší. Gestikuluje, chce něco napsat, vztyčí se, napíše několik posledních slov, padne a zemře. Po pohřbu sedí celá mišpoche i s rabínem a vzpomínají na starého dobrého Chajima Jankela. Napadne je, že si vlastně ani nepřečetli Chajimův poslední vzkaz. Co tak nutného jim chtěl ještě sdělit, než odešel na onen svět? Rabín má lístek od Chajima ještě v kapse. Vyndá ho, nasadí brýle, uhladí a čte:
 "Rebe, sedíš mi na hadici od kyslíku ! ! !  :D


https://neviditelnypes.lidovky.cz/chtip-izraelsky-archeolog-26-dp5-/p_zabava.asp?c=A110902_214233_p_zabava_wag

aege:
Izraelské dilema: Bezpečnost, nebo nižší životní náklady?
 
 



 
V Izraeli ztratily pravidelné demonstrace drive. Premiér Netanjahu asi nepřistoupí na pravidla hry diktovaná ulicí i bohatšími Izraelci.


V polovině července začaly v Izraeli demonstrace za nižší životní náklady, jež se od té doby každou sobotu opakují. Demonstrace třetí a čtvrtou srpnovou sobotu se přitom uskutečnily pod vlivem útoků na izraelsko-egyptské hranici v blízkosti nejjižnějšího izraelského města Ejlatu 18. srpna, po nichž následovaly raketové útoky z Gazy například na izraelská města Ašdod, Aškelon, Beerševa či Ofakim.

Jak se nyní ukázalo, má dění na izraelsko-egyptské hranici, potažmo ohrožení státu, pro Izraelce zřejmě větší význam než protesty proti předraženým službám či vysokému nájemnému. V důsledku toho během posledních dvou víkendů demonstrovalo pouze jádro aktivistů v Tel Avivu, přičemž protesty kvůli ohrožení bezpečnosti země ztratily na razanci. A premiéru Netanjahuovi je jasné, že kvůli bezpečnostním rizikům nebude muset přistoupit na pravidla hry, která diktuje nejen ulice, ale i bohatší Izraelci.

Hlavní příčina Izraelci demonstrují z ekonomických důvodů. A pravdou je, že na izraelském hospodářství je co napravovat. Od konce sedmdesátých let se totiž vyvíjelo překotně a nekoncepčně. Současně se socialistický model proměnil v kapitalismus, který však ovlivňovaly zájmy stran u moci a zejména bezpečnostní situace.

 Jak se demonstrovalo Letním demonstracím předcházela v květnu stávka lékařů, kteří žádali zlepšení nejen platů, ale i pracovních podmínek. Po ní následoval facebookový bojkot sýrů cottage, jehož cena byla nesmyslně zvýšena, přičemž proti řešení premiéra Benjamina Netanjahua – dovozu mléka – protestovali zemědělci.

V červenci se demonstrací zúčastnili především mladí Izraelci, kteří si stěžovali, že nemají na zaplacení vysokých nájmů a začali budovat stanové vesničky v centrech velkých izraelských měst, například v Tel Avivu nebo v Jeruzalémě. Během první a druhé srpnové soboty se však k nim připojili i další Izraelci, zejména ze střední třídy. Odhady počtu demonstrantů v sobotu 6. srpna se značně lišily – média jich v Tel Avivu uváděla 300 tisíc, policie 150 tisíc a pravicoví komentátoři 70 tisíc.

Druhou srpnovou sobotu demonstrace pokračovaly mimo Tel Aviv, především na severu Izraele ve městech Haifa a Afula a na jihu, zejména v Beerševě. Na těchto demonstracích se již víc hovořilo o společných problémech Židů a Arabů, křesťanů a muslimů. V Haifě měl například projev spisovatel Sami Michael. V Beerševě účinkovala zpěvačka Margalit Tzananiová známá také jako Margol, která je ikonou imigrantů ze severní Afriky a jejich potomků.
Demonstrace třetí a čtvrtou srpnovou sobotu se však kvůli ohrožení bezpečnosti země zúčastnilo jen několik tisíc lidí, respektive zhruba 20 tisíc demonstrantů 27. srpna.

Ta vždy byla hlavním motivem pro plánované nebo neplánované výdaje, jež měly největší dopad na izraelskou ekonomiku. Minulých 20 let byl z hlediska bezpečnosti Izraele v podstatě klid, a proto měli politici a ekonomové čas vymýšlet reformy a systémy, z nichž však vždy neměly prospěch širší vrstvy Izraelců.

Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění popularita premiéra Netanjahua poklesla o 20 procent. Navzdory tomu prohlásil, že jeho vláda zásadně nezmění ekonomickou koncepci a z Izraele se nestane sociální stát. Především kvůli přerušení dodávek zemního plynu z Egypta však zvýšil ceny elektrické energie.

Izraelsko-egyptská hranice má pro Izrael zásadní význam. Dostávají se totiž přes ni do Izraele nejen nelegální přistěhovalci ze Súdánu, ale i drogy nebo teroristé, jak se stalo při útocích 18. srpna. Z hlediska demonstrací za nižší životní náklady však vláda kvůli bezpečnostní situaci může říct, že by ráda vyhověla požadavkům demonstrujících, ale...

Proto ministr obrany Ehud Barak na začátku srpna při návštěvě izraelských válečných lodí prohlásil, že rozpočet na armádu se snižovat nebude. Později své prohlášení poopravil s tím, že snížení rozpočtu je možné. A je otázkou, jak se zachová nyní, kdy se bezpečnostní situace po raketových útocích výrazně změnila. Již z tohoto důvodu je nesmyslné srovnání izraelských demonstrací s nepokoji v sousedních zemích nebo v severní Africe.

 Trajtenbergův výbor Premiér Netanjahu jmenoval výbor v čele s profesorem ekonomie Manuelem Trajtenbergem, který má zhodnotit hospodářskou situaci země a navrhnout lepší a spravedlivější rozdělení majetku mezi její obyvatele. S ustavením tohoto výboru zpočátku všichni souhlasili, nyní však jsou s ním demonstranti nespokojení. A podle některých Izraelců by se měl Trajtenberg zříct předsednictví a výbor rozpustit.

Největším problémem je cena nových bytů a nájemné – zejména v Tel Avivu. Je však třeba vzít v úvahu, že byt mnoha Izraelcům, kteří si jej mohli koupit, nahrazuje pravidelnou penzi. S nárůstem životních nákladů a nejistoty týkající se investic na burze zvyšují majitelé nájemné, aby si udrželi nejen vlastní životní úroveň, ale i svých rodin.

V blízkosti Tel Avivu sice jsou laciné byty, například ve městech Lod a Ramla, ale tam se levicová mládež, která demonstrace iniciovala, stěhovat nechce, protože v nich žijí chudí Židé i Arabové, což není atraktivní společnost. Je pro ni zajímavější bydlet v centru Tel Avivu a být nablízku kulturnímu dění a nespočetným kavárnám.

 „Pijavice“ Smutné je, že ta část izraelské společnosti, která nejvíc trpí sociální nerovností a rostoucími ekonomických rozdíly – zbožní židé a muslimové většinou s početnými rodinami –, nedemonstruje a její práva nikdo nehájí. Situace obyvatel Judeje a Samaří je ještě komplikovanější. Slouží nejen v armádě, ale často studují na vysokých školách či pracují a mají i početné rodiny, a proto je jejich ekonomická situace mnohdy horší než demonstrujících ze „střední vrstvy“. Ti však na ně pohlížejí s despektem jako na „pijavice“, protože žijí mimo hranice Izraele z let 1949 až 1967.

Někteří radikálové si přejí, aby premiér Netanjahu kvůli současným nepokojům ihned odstoupil, ale co by poté nastalo, netuší ani demonstrující a pravděpodobně ani opoziční politici z centristické strany Kadima, popřípadě sionistické sociálně demokratické strany Merec. Co bude následovat, se však neví ani v případě, že na půde OSN se v září odhlasuje vznik samostatného palestinského státu...


https://www.ceskapozice.cz/zahranici/evropa/izraelske-dilema-bezpecnost-nebo-nizsi-zivotni-naklady

aege:
Z OSN unikla konečná verze tzv. Palemrovy zprávy, která objasňuje okolnosti loňské plavby propalestinských aktivistů do pásma Gazy. Stalo se tak v posledním týdnu. Přibližně 100stránkový materiál shrnuje výsledky mezinárodního vyšetřování útoku izraelského komanda na Mavi Marmaru – vlajkové plavidlo flotily směřující do palestinského pásma. Členové komanda tehdy zabili devět občanů turecké národnosti.

Zpráva kritizuje izraelské vojáky za „nepřiměřené a nerozumné“ použití síly i za „surové“ zacházení se zadrženými. Konstatuje, že příslušníci komanda měli před střelbou nejdříve varovat, a pak teprve použít smrtící způsob boje.

Zároveň ale vojákům přiznává, že „museli čelit organizovanému a násilnému odporu skupiny cestujících“, jednali v sebeobraně a postupovali v souladu s mezinárodním právem. Legální je podle autorů zprávy i izraelská blokáda Gazy.

Dle zdrojů izraelského deníku Haarec ve vládě Benjamina Netanjahua je právě toto (poslední) konstatování pro židovský stát natolik důležité, že jeho zástupci nejspíše zprávu přímou i navzdory uvedené kritice.

Autoři materiálu navíc označují chování účastníků plavby za „neodpovědné“ a připomínají, že stále „přetrvávají vážné otázky ohledně činnosti, skutečné povahy a cílu jejích organizátorů, zvláště pak IHH“. Tato turecká nadace udržuje četné kontakty s představiteli palestinského hnutí Hamás, které považují státy EU, Izrael i USA za teroristické.

K útoku na Mavi Marmaru došlo 31. května 2010 v mezinárodních vodách. Odsazení dalších lodí z flotily proběhlo poměrně v klidu. 

Blokádu palestinské enklávy vyhlásil Izrael spolu s Egyptem v červnu 2007. Stalo se tak poté, co Hamás provedl v Gaze puč. Po útoku na aktivistickou flotilu v květnu 2010 ji Izrael významně zmírnil.

Turecko vypovídá velvyslance
Palmerova zpráva měla být původně vydána už v únoru, OSN nicméně publikaci odkládala. Dle agenturních komentářů tak chtěla poskytnout čas na smíření patronů obou stran incidentu: Turecka a Izraele. Ty měly v posledních desetiletích tradičně dobré vztahy; poslední vláda islámskodemokratické AKP v Turecku však začala Izrael otevřeně kritizovat.

Po květnovém útoku na flotilu se vztahy obou zemí ještě více zhoršily. Izraelský premiér Netanjahu se totiž odmítl za zabití tureckých občanů omluvit.

Právě Turecko začalo během léta na publikaci výsledků vyšetřování trvat. OSN se mu rozhodlo vyhovět s tím, že zprávu zveřejní 2. září. Materiál nakonec unikl o pár dní dříve.

Turecko v reakci na obsah zprávy vypovědělo izraelského velvyslance a pozastavilo platnost všech vojenských dohod. Podle tamního ministra zahraničí Ahmeta Davutoğlua je postoj telavivské vlády k incidentu nepřijatelný, zvlášť když i Palmerova zpráva uvádí, že z těl 9 aktivistů bylo vyňato na 30 kulek, často vypálených z bezprostřední blízkosti a do týla oběti.

Další zprávy, další komise
Komise OSN vedená bývalým novozélandským premiérem Geoffreym Palmerem je nejvýznamnější institucí, která se vyšetřováním případu zabývala. Není však jedinou, ani první. Jako první incident prošetřovala komise Rady OSN pro lidská práva (UNHCR). Ta svoji zprávu vydala už loni v září.

Podle závěrů komise UNHCR porušily Izraelské obranné síly (IDF) Ženevskou konvenci i další akty mezinárodního práva a dopustili se „vědomého zabití a nelidského zacházení“. Přístup IDF nebyl dle této komise pouze „zcela neodpovídající situaci“, ale „nesl i průkazné znaky naprosto zbytečného a neuvěřitelného násilí“. Podle UNHCR dále izraelští vojáci přímo šest aktivistů „popravili“, aniž by existoval „jakýkoliv lékařský záznam o tom, že jimi byl některý z příslušníků komanda postřelen či jinak vážně raněn“.

Izraelská vláda tyto závěry odmítla jako „zaujaté“ a „jednostranné“ a sama objasnění incidentu svěřila vlastní komisi. Tu vedl bývalý předseda Izraelského nejvyššího soudu Jákob Turkel a zasedli v ní i dva zahraniční pozorovatelé: bývalý severoirský premiér a držitel Nobelovy ceny míru William David Trimble a bývalý vojenský soudce z Kanady Ken Watkin.

První zpráva Turkelovy komise byla vydána 23. ledna 2011. Nález přiznává postupu izraelské vlády i vojáků plnou legitimitu a veškerou odpovědnost za násilí svaluje na pasažéry lodí. Podle argumentace komise se osádka Mavi Marmary „jasně a rozhodně bránila obsazení, proto ji bylo možno považovat za vojenský cíl“. „Násilný odpor“ posádky byl také údajně „předem naplánován“.

Vedle Palmerovy komise, Turkelovy komise a komise UNHCR případ prošetřovali zmocněnci státního kontrolora Michy Lindenstrausse (zvláštního pověřence izraelského parlamentu pro dohled nad vládou) a také turecká prokuratura. Jejich zjištění však nemají takovou mezinárodní váhu.



https://www.denikreferendum.cz/clanek/11482-z-osn-unikla-zprava-o-lonske-plavbe-do-gazy-hovori-spise-pro-izrael

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana