Všeobecná kategorie > Všeobecná diskuse

IZRAELSKÉ ozvěny

<< < (2/101) > >>

aege:


Jeruzalém se poprvé projel tramvají


Ani zavedení špičkových tramvají se v Jeruzalémě nevyhnulo technickým problémům

Foto: Břetislav Tureček

* Břetislav Tureček  (btk)
* Břetislav Tureček  (btk)
* Břetislav Tureček  (btk)
* Břetislav Tureček  (btk)
Fotogalerie

 Přehrát audio

Přehrajte si celý příspěvek

Necelých 14 kilometrů, 23 zastávek a ve špičce interval čtyři minuty. Takové jsou základní parametry nové tramvajové dráhy, která funguje první týden v Jeruzalémě.
Město ve Svaté zemi se jí dočkalo po mnoha letech technických problémů a politických tahanic. Zastánci tramvaje ovšem tvrdí, že to stálo za to a že teď už budou obyvatelé Jeruzaléma sklízet jenom sladké plody vynaloženého úsilí a peněz.

„Čekáme na zavedení tramvají už asi deset let. Byla kolem toho spousta problémů, stavba trati ochromila život v centru města. Uvnitř je však tramvaj nádherná,“ říká Hana, která čeká s foťákem v centru Jeruzaléma, až se objeví stříbrná souprava. „Zatím je to pomalé, ale časem má prý jezdit rychleji,“ dodává.

Zastávky jsou plné lidí, kteří se chtějí svézt. Má to však háček. Do autobusů se nastupuje pouze předními dveřmi, a tak je větší šance odhalit případného teroristu. Do tramvají se však nastupuje po celé délce vlaku, a tak se objevují spekulace, jestli to není trochu nebezpečné. „Nesmíme mít strach, teror může být kdekoli. Nebojíme se, Židé jsou odvážní,“ říká rozhodně Hana. 
Tramvaj projíždí Jaffskou třídou, hlavní tepnou židovské části Jeruzaléma
Foto: Břetislav Tureček

Snažíme se nastoupit do tramvaje. Na světelném ukazateli se píše, že by nastupující lidé nejdřív měli pustit vystupující z tramvaje. Moc se to zatím nedaří, lidé stojí ve dveřích, nevědí, že ti uvnitř se nemají jak dostat ven. A už frčíme ke Starému Městu. Muži mají vláčky a techniku obecně rádi, to je známá věc. Na dojmy se proto zeptám další ženy.
 
„Už ráno jsme jeli na tržiště a teď se vracíme s nákupem zpátky. Je to nádherné! Zatím jsou ještě tramvaje přeplněné, je tu hodně zvědavců a tramvaje navíc vozí první dva týdny lidi zadarmo. Časem tedy ten zájem asi trochu opadne,“ doufá. Ani ona se nebojí teroru: „Ten může být kdekoli, i v autobusech. Předtím se prostě nedá utéct. Důvěřujeme bezpečnostnímu aparátu, nebojíme se.“

Na zastávkách jsou skupinky mladých lidí v bílém triku s obrázkem  tramvaje. Vypadají jako dobrovolníci pomáhající rozrušeným pasažérům.  „Nejsme dobrovolníci, dobrovolnictví patří k daleko důležitějším věcem.  Sem nás vyslal dopravní podnik, abychom lidem vysvětlovali, jak to  funguje,“ objasňuje jedna z nich a podává mi letáček s informacemi o celém projektu. 
Moderní tramvaje vypadají pod hradbami Starého Města nádherně. Inženýři už prý vyřešili i řízení dopravy na křižovatkách, a pokud tramvaj získá důvěru obyvatel, Jeruzalému to hodně pomůže. 
V prvních dnech chodí výkřik moderní techniky hodně okukovat i nábožensky založení Židé
Foto: Břetislav Tureček

Opatrné naděje vyjadřují i obchodníci, které staveniště v centru města přivedlo na pokraj bankrotu a kteří se proti tramvaji léta otevřeně bouřili. Třeba paní Galině odehnalo hlučné a prašné budování dráhy většinu zákazníků z jejího bufetu. 
„Než začali tramvaj stavět, dařilo se nám daleko lépe. Pak přestali chodit hosté. Doufáme, že se teď vrátíme k normálnímu životu,“ říká. „Je ovšem pravda, že dřív se do centra sjížděly autobusy z celého města. Teď je odkloní a tramvaje budou svážet lidi jenom ze dvou směrů.“ Snad i přesto přivezou dostatek zájemců o zdejší propečená kuřátka.

Mezi fanoušky tramvajové dopravy patří i redaktor Českého rozhlasu Jan Herget, podle nějž by měly tramvaje jezdit v každém větším městě. „Je to ekologický a efektivní dopravní prostředek. A navíc, když se trať dobře postaví, tak tramvaje jedou a auta stojí,“ vysvětlil v rozhovoru pro Zápisník zahraničních zpravodajů jejich hlavní přednosti.
A Jan Herget v rozhovoru také mimo jiné prozradil, jak je možné, že v San Francisku jezdí tramvaje bez trolejí, nebo proč se staly tramvaje vyráběné v Československu celosvětovým fenoménem. 

 Rozhovor s Janem Hergetem o tramvajové dopravě
DOWNLOAD (STÁHNOUT)
Zvětšit mapu: Staré Město v Jeruzalémě, Izrael

aege:
https://www.virtualtravel.cz/izrael.html

aege:
Samostatná Palestina nemůže v současnosti fungovat, protože by nebyla finančně soběstačná, řekl dnes český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar v Radiožurnálu Českého rozhlasu (ČRo).

Izraelský deník Haarec o víkendu přinesl informaci o tom, že Česko bude hlasovat proti přijetí Palestiny do OSN. Česká diplomacie poté uvedla, že mandát pro hlasování dosud stanoven nebyl.

Česko má být podle deníku mezi pěti zeměmi, které informovaly Izrael, že budou v září hlasovat proti přijetí palestinského státu do OSN. Rozhodnutí hlasovat proti přijetí Palestiny do OSN údajně kromě Česka oznámily i Spojené státy, Německo, Itálie a Nizozemsko.

„Ten hlavní problém, který v tuto chvíli je, že ten samostatný palestinský stát by nebyl samostatně ufinancovatelný. Je stále závislý na významné pomoci ze zahraničí, a tím pádem zcela nezávislý stát z toho v danou chvíli – fungující, samostatný, soběstačný stát – vzniknout nemůže,“ řekl Pojar podle Radiožurnálu.

Česko je známé tím, že v EU patří k nejsilnějším spojencům Izraele. Premiér Petr Nečas tento týden zopakoval, že Praha je nadále jedním ze strategických partnerů Izraele v Evropě.

Židovský stát se staví proti hlasování o Palestině v OSN, které by se mělo uskutečnit v září. Spojené státy kvůli snahám o nezávislost palestinské samosprávě hrozí zastavením finanční pomoci.

Izraelská diplomacie ale příliš nedoufá, že by Valné shromáždění OSN bod o Palestině do svého programu nezařadilo. „Nejlepší, co můžeme čekat, je, že skupina států se hlasování nezúčastní nebo nebude hlasování přítomna,“ uvedl izraelský velvyslanec při OSN Ron Prosor.

Izraelské ministerstvo zahraničí předpokládá, že pro přijetí palestinského státu by se vyslovilo 130 až 140 ze 193 členských zemí OSN, což by byla pohodlná dvoutřetinová většina.

https://www.shekel.cz/15943/pojar-samostatna-palestina-by-nyni-nebyla-financne-sobestacna

aege:
Tisíce izraelských párů, které odmítají ortodoxní židovský sňatek, jsou nuceny vyhledávat obřad v zahraničí a jejich častým cílem je Česká republika a Slovensko.

Napsal to dnes izraelský list Haarec v článku, který popisuje stížnosti izraelských občanských aktivistů na uplatňování přísných náboženských pravidel v židovské oddávací praxi.

Podle aktivisty Alexe Tentzera žije dnes v Izraeli na 300.000 lidí, většinou přistěhovalců ze zemí bývalého Sovětského svazu, kteří nejsou považováni za Židy podle náboženských, takzvaných halachických pravidel, a nemají tudíž možnost být ve své nové vlasti oddáni.

V Izraeli totiž mohou Židé uzavřít sňatek jen se souhlasem rabínského úřadu podle pravidel židovskéortodoxie. Občané, kteří jsou úředně vedeni jako „lidé bez víry“, rozvedené ženy nebo osoby bezžidovských kořenů nemají šanci získat rabínský souhlas se svatbou. Mnozí o něj ani nestojí, protože nemají zájem, aby se rabinát vměšoval do jejich soukromých životů.

Ortodoxní obřad podle Haarecu každoročně v Izraeli absolvuje na 50.000 párů. Tisíce dalších vyjíždějí za sňatkem do zahraničí: v roce 2008 to například bylo 5000 lidí, z nichž mnozí zamířili na Kypr. Velmi oblíbeným cílem je ale podle izraelského listu v poslední době i Česko a Slovensko, kde v roce 2008 uzavřelo sňatek 1324 Izraelců, kteří nechtěli nebo nemohli být oddáni doma.

Podle izraelských občanských aktivistů však takový výlet bývá většinou spojen s nemalými náklady. Izraelské zákony přitom garantují všem občanům možnost sňatek v zemi uzavřít; pokud je tedy z náboženských důvodů praxe jiná, měl by stát na organizováni svateb v zahraničí finančně přispívat, domnívají se ochránci lidských práv.

Počet lidí odjíždějících za sňatky do ciziny se nicméně poslední dobou v Izraeli snižuje s tím, jak se rozšiřují možnosti alternativních obřadů, napsal Haarec. Jde o nejrůznější formy registrovaných svazků a sňatků podle občanského, nikoli církevního práva. Loni například v Izraeli civilní sňatek uzavřelo už 4000 párů.


https://www.shekel.cz/15895/izraelsti-snoubenci-jezdi-za-snatkem-do-ciziny-casto-do-ceska

aege:
Izraelští experti se blíží k dokončení ambiciózního projektu opravy pět století starých hradeb kolem Starého města v Jeruzalémě.

Ty jsou jeho architektonickou dominantou a unikátním svědectvím jeho pohnuté historie bohaté na události. Jeruzalémské kamenné hradby jsou dlouhé čtyři kilometry a je v nich sedm bran.

Projekt v hodnotě pěti milionů dolarů (zhruba 84 milionů korun), zahájený v roce 2007, má být završen do konce letošního roku. První oprava hradeb za téměř sto let si vyžádala i rozhodnutí o tom, které z mnoha jejich příznačných zvláštností – například sokolí hnízda, stopy po stovkách nábojů nebo zpackaných opravách z minulých let – jsou vady vyžadující opravu, a které si naopak získaly své místo v dějinách Jeruzaléma a jako takové si zaslouží být zachovány.

„Na těchto hradbách vidíte celou historii tohoto města,“ řekl šéf projektu Avi Mašiah z Izraelského památkového úřadu. „Jsou jako zrcadlo, odrážející všechna období, jež město zažilo, a těch je mnoho. Nejsou žádná jiná města, jako je toto.“

Rozpadající se ochranná bariéra ze škvárobetonových tvárnic, kterou na vrcholu existujících hradeb vztyčily jordánské jednotky zhruba před 50 lety, byla například rozebrána. Pak byla znovu vystavěna, aby sloužila jako připomínka rozděleného města existujícího před tím, než Izrael dobyl východní část Jeruzaléma na Jordánsku ve válce z roku 1967.

Kulky, které se zaryly do hradebního zdiva u Sionské brány, byly ponechány na místě jako upomínka na urputné boje z roku 1948, v nichž izraelské síly ztratily židovskou čtvrť ve prospěch Jordánců.

Vykopány byly naopak stovky mandlovníků, které rostly uvnitř hradeb. Jejich kořeny prorůstaly zdivo z osmanských dob a poškozovaly je.
Jeruzalémské hradby kolem Starého města byly dostavěny v roce 1541, za vlády sultána Sulajmána, kterého vedly k jejich vybudování zřejmě i obavy z nové křižácké výpravy, při níž by se mohli křesťané Jeruzaléma zmocnit.

Část hradeb nechal Sulajmán výhodně postavit na základech dřívějších opevnění, včetně těch z doby římské nadvlády nad Jeruzalémem. Sultánovi stavitelé postavili 35 strážních věží, střílny pro lukostřelce a zabudované rošty, jimiž bylo možné lít na útočníky dobývající se do hradebních bran vařící olej.

Sultánovi dělníci často znovu používali kamenné kvádry, které našli v okolí města. Na jednom, který je stále k vidění u Jaffské brány, se dá ještě přečíst část setřeného nápisu LEG X – je to pozůstatek tábora římské 10. legie, jejíž bojovníci v roce 70. našeho letopočtu potlačili židovsképovstání a zničili Herodův chrám. Z tohoto prvního chrámu judaistické víry se zachovala jen nynější Zeď nářků, nejuctívanější židovské posvátné místo.

Nová křižácká výprava, jíž se strachoval sultán Sulajmán, se neuskutečnila. Křesťanští dobyvatelé přišli do Jeruzaléma až o čtyři staletí později v osobě britského generála Edmunda Allenbyho. Po turecké kapitulaci v roce 1917 Allenby proslul tím, že při vstupu do města Sulajmánovými hradbami sesedl z koně a prošel Jaffskou bránou pěšky v gestu pokory.

Jeruzalémské hradby zůstaly nepoškozené a přežily i izraelsko-arabské války z let 1948 a 1967.
Jejich nynější oprava započala poté, co v roce 2006 několik kamenů spadlo na dvůr katolické školy sousedící s hradbami. Izraelská vláda uvolnila na restaurační práce finance a práce se rozběhly hned v příštím roce.

Izraelské archeologické a jiné práce ve východním Jeruzalémě bývají často předmětem sporu, protože nepřímo prosazují izraelské vlastnictví té části města, z níž palestinští vůdci chtějí učinit hlavní město budoucího samostatného palestinského státu. Tentokrát se ale projekt obnovy hradeb setkal jen s mizivým odporem.

Obchodníci u Damašské brány se naopak zdáli být potěšeni tím, že byla z jejích kamenů odstraněna letitá zažraná špína a brána získala zpátky část své bývalé slávy. Dělníci, kteří uvnitř této brány celých deset měsíců čistili kameny a opravovali zdivo, navíc pracovali většinou po nocích. Co nejméně tak měly být rušeny obchody Palestinců, kteří v prostoru brány směňují peníze a prodávají hodinky a pestré oděvy zavěšené na masivních tureckých železných dveřích.

Dělníci obnovili „korunu“ Damašské brány – zubaté cimbuří vyčnívající nad vchodem, které bylo rozstříleno na kusy při bojích z roku 1967. Kopie originálních osmanských kamenů zhotovilipalestinští kameníci ze západního břehu Jordánu.

Během práce na projektu obnovy jeruzalémských hradeb členové renovačního týmu naskenovali hradební zdi v celé jejich délce laserovým zařízením v trojrozměrném formátu, zmapovali tak každý kámen a odhalili nebezpečné vypoukliny. Vyznačili místa, kde mezi kameny rostou pryšcové keře a mandlovníky a kde hnízdí desítky sokolů a rorýsů. Tyto štěrbiny byly ponechány nedotčené, aby ptáci nebyli rušeni.


https://www.shekel.cz/15814/ap-oprava-jeruzalemskych-hradeb-se-blizi-ke-konci

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana