Judaismus > Rabín odpovídá na Vaše dotazy
Konverze - praktické podrobnosti
bibin:
"konverze" spíše té jedné fyzické části, aneb Židem od pasu dolů :D >:( :( :'( das ist sehr interessant. Třeba ta jeho němčina není němčina, ale jidiš, jenomže dcera toho právníka je už hluchá, tak to nepozná. Samozřejmě, židovský (americkožidovský) právník si ve Švajcu hire-uje bývalého německého právníka, protože ho, místo šlepru a osla- ten zchudlý právník, považovaný za Žida -(proč pak konvertuje?) tahal každý den několikrát na kopec, kde se tento zbohatlý lyžník americký zotavoval (za světové války, přirozeně) z hrůz mírového Manhattanu. A chudému německému juristovi (kterému táhne na padesátku) nezbývá, než si vzít stárnoucí Hanele, navíc zřejmě nerudnou, a někdy kolem té šedesátky začít pracovat pro tajnou službu, s krytím poskoka OSN..... Často ovšem chodí k vetešníkovi, kde má v "prádle" nejen Hanele, ale i moudrost Talmudu, kterou vetešník skrývá před svou Kehila Janina of Brooklyn, takže jen zřídka bývá vyzván ke čtení tóry....Myslím, že sujet (syžet) příběhu je velmi "neotřelý" (na rozdíl od rukávů obleků vetešníkových, které se již blýskají), a že dílko může aspirovat na "Khaleed Mashal Book Bomb Prize 2013", pokud se autorovi (autorce) podaří včas získat podporu Palestine Bank a Palestine Islamic Bank of Gaza jakožto lavážních organizací Hamas&Fattah Murder Inc., Gaza.
bibin:
Písmák ne, je to z prostředí právníků, tak snad na Causa Privata? Ovšem, až co gv. Nebo do role obsadíme sympatickou ženu (něco jako Vy, paní Marcelo), a děj se hezky přesune do klasických kolejí, kdy po konverzi je přijata především vnější forma, jídlo, a z vášnivého jedlíka Bratwurstů jest učiněn vegetarián, jen výjmečně požívající bílé maso (míněna kuřata, ne arabské holky- tedy pardon, jiné holky). Soulad v jídle je ovšem vykoupen divokými snovými sekvencemi (zde vidím prostor pro gv. fantazii), jako u každého Žida. Nechci se přirozeně držet wocickovo verze, protože náš hrdina, horeuvedený Iván, je málem sveden Sářinou sestrou Hadassou, která se stane předlohou pro vzrušivě-lechtivé fotografické mikrotečky Ivánovy, putující mezi New Yorkským Tompkins Parkem, Casablankou, Nuakšotem, Ulán-bátorem, Papeetee a Uelenem. Chcete být Hadassou, Marcelo? Budete jí (v našem románu)- nebo románku? A přirozeně tam místo mazaného vetešníka, také občas namazaného, bude sympatický, protože rachitický mladší rabín s vousy a brýlemi, rytmicky se naklánějící ve směru a dle zvuku metronomu...Dávejte (teď mluvím i za gv.) nám inspiraci...buďte jí... :)
Tamar:
A hele.... Hadassa není špatné jméno..
Rachitického rabína nechcu.. může být menší postavy, brýle nevadí.. ale nejdůležitější jsou ty střapce, co čouhají pod košilí..
wocicko:
Book Boom Prize očekávám... jen se obávám, že až to bude celé, dostanu ji spíš od Mossadu, než Palestinců.
Myslím, že vaše verze je moc pěkná, určitě by si Sára a Hadassa zasloužily svůj papírový prostor. Ještě pro upřesnění, můj David je "považován za Žida" jen dle Norimberských zákonů, které se samozřejmě neschodují s Halachou...Proto ta konverze. A další trefa: můj vetešník je samozřejmě často namazaný - dobrý odhad, nebo jen statistická jistota ;)
gvodrazka:
Ve IV. dílu KICUR ŠULCHAN ARUCH v minuciézním překladu Miriam Havelkové se dočítáme, že nežidovský muž mající poměr s židovkou a poté konvertující, nemůže tuto ženu pojmout pod chupe. Nezbývá než doufat, že emeritní rechtsanwalt nepraktikoval se snesitelnou dcerou (nesnesitelnou vdovou) židovsko-amerického přítele předmanželský sex (ale asi ne, protože ta musí striktně trvat na tom, že órl je pro ni asur). Každopádně u mne David zabodoval faktem, že má v sobě 50 % židovské krve po tatínkovi. Tím se kvalita jeho mentality posouvá více ke kýženému cíli – není tak úplně „polem nezoraným“… .Líbí se mi Bibinův postřeh s konexí našeho Ivána Johnsona (Davida) na Dutch Schulze, avšak vzhledem k malé trvanlivosti této postavy se náš konvertita zaměřil spíše na Meiera Lanskyho, který ho naučil pár fíglům, jak vůbec přežít. A občas si zařádit v Havaně. Americká židovka Chana/Sára by jistě jidiš nepřeslechla, když na této mamelošn vyrostla – to se může stát jen v kontinentální Praze, kde nepoznají wienerdialekt od bavorského jódlování. (KampaDeutsch: Bafn zí kufrn und komen zí dolů. Turkiše kafe mit lógr dole. In tramvaj achtung šlohn bágl.)
Iván (David) se jeví být z hlediska etického patrně pozitivní, i když možná epizodní postavou. Poukaz na šoa je velmi důležitý, neboť tím narážím na skutečnost, že (čert ví proč) se před WW II a v jejím průběhu nikdo do konverzí moc nehnal. Až teď. Že David ve Schweizu „dělal, co mohl“ mne jaksi děsí – jestli po formuli „Harei at mekudešet li be'tabaat zo …“ nenavlékl své choti na prst solitér (bezděčně vyrobený ze švýcarského zlata s vyšším obsahem rtuti, znamením, že zlata bylo dříve užito pro dentální účely v ústech souvěrců).
Dějové východisko, korespondující Davidově investigativní, položidovské a juristické mentalitě, bych spatřoval v náhodném setkání se Simonem Wiesenthalem, který dá Davidově existenci ospravedlnění a smysl: masivní angažmá v odlovu členů organizace ODESSA, šílené honičky po argentinských pampách (oblíbené Bibinovo hispanofonní prostředí) za ustašovcem Dinko Šakičem, sabotování Peronova nukleárního programu v r. 1952 asistovaného hitlerovskými fyziky, pak rychlý přesun do Chorvatska a pátrání po dalších monstrech z Jasenovace … Po návratu z kontinentu na Lower Manhattan, vybaven dokumentačním materiálem, odhalí, že vetešník byl spolupracovníkem Chajma Runkowského, Der Alteste der Juden v Lodžském ghettu….. a proto se z něj stal harmonický alkoholik, utápějící výčitky svědomí v bourbonu.... Vyústění v závěru: ambivalence práva na existenci - kdo má pravdu? Ti, kteří přežili, nebo ti, kteří byli přežiti?
O jeden luxus bych si však dovolil požádat: kdyby někdo (ať už devadesátiletý David, nebo jeho děti, či jiná postava z Vašeho románu/novely) přišel do nějaké UN nebo EU instituce a na její půdě dal veřejně facku paní Ashtonové… ;)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana
Navštívit plnou verzi