Všeobecná kategorie > Všeobecná diskuse
izraelsko-palestinská jednání pod taktovkou Clintonová-Obama
zoom:
Bibin: píšete to chytře a hezky, ale asi je to všechno moc strašidelné, proto raději nikdo nereaguje. Uf. Ahma, se vydal na výlet do Libanonu a izraelská letadla křižují nebe nad hranicí. Žádná sranda. A to co jsme si přečetli o situaci křesťanů v Gaze asi srcem evropských souvěrců a jejich neomylné hlavy asi nehne. Jejich píseček je zatím na povrchu čistý. Ovšem letenky do Evropy se začínají prodávat pod cenou. No uvidíme ::)
ivanoslav:
Tak tak, prizpevky od bibina se ctou dobre.
Nechapu ale jak starosta jeruzalema muze mit strach zasahnout proti nelegalni vystavbe arabu ?
I kdyby sklidi spatny ohlas, tak co kdo zmuze? Podle me zhola nic. Prece je to zeme zidu uz tisice let,
tak proc tolika lidem lezi v zaludku ? Nakopat jim...
bibin:
nevím, ivanoslave. Nevím co zmůže, nevím, jestli je to formát Teddyho Koleka, a nevím, proč těm Arabům vůbec někdo nepostaví raději novou Brasíliu mimo Judeu a Samaří...z Jeruzaléma chtějí udělat definitivně East/West Berlin. Myslím, že lidé v Erecu žijí pod velkým tlakem, a-klobouk dolů, jak se obecně říkává. Vím, že kdybych byl oligarchou já, chtěl bych koupit co nejvíce těch F-35 B pro mariňáky (na hraní, samozřejmě). Nač ty peníze jsou...vždyť počet aut i jachet je vždy limitní (za života člověka). Co není limitní, je pocit domova a bezpečí. A o to v ideálu sionismu snad i jde. Mám pocit, jako by někdo chtěl obětovat Erec, zemi předků, za mír. Ale špatný, shnilý a páchnoucí mír, protože mír ústupků nepřátelům. Jakobychom se ohlíželi na světovou veřejnost, zda nás TENTOKRÁT pochválí, když obvykle na nás jen plive. Nepochválí. Jen ti lidé, kteří nás pozorují, si chtějí užít pocitu, že někto je pod tlakem vydírání zbabělejší, než bývávají oni sami. A ptejme se...měly snad naše dějiny málo hrdinů, abychom čekali na pochvalu za to, že sobě a svým všem rodinám kopeme -zatím virtuální-hrob? Chovejme se jako potomci hrdinů. Jako lidé třebas se slabostmi, ale ve věci-silní. Silní v naší společné věci.
gvodrazka:
Správně, Bibine. :)
Je to smutné štěstí, ale naštěstí máme kolem sebe dostatek nepřátel, kteří nám svými provokacemi nedovolí zbahnět, zdegenerovat slabošským mírem. Domnívám se, že ve chvílích krátkého odpočinku můžeme na moment upadnout do blaženého snu o růžovém, slaďoučkém míru pod mírovým nebíčkem s nadýchanými obláčky. Ale to je asi tak všechno a realita je jiná – sen rychle skončí a vždy je třeba sáhnout do kouta pro opřenou flintu. Mír výměnou za území? Leda bychom chtěli spáchat kolektivní sebevraždu.
bibin:
Říkám si, jestli nám ty pomyslné flinty v rozích pokojů někdo nevyměnil za ony taktovky, měnící se v píšťaly...podle jejichž zvuku máme skákat a -doskákat. Díky, gv. za inspiraci. Ivanoslave, bude čas pokračovat v příbězích o nás a o hrách o nás. Žijeme-li pod azurovou oblohou, smíme číst naše teskné příběhy. Štěstí a smutek se vyvažují. Nebe nad námi je dnes ale tmavé. Čtěme vtipy o nás. Nerozveselí, rozptýlí. Přeskupí naši vypjatou koncentraci, abychom se mohli toho pravého, co zmínil gv., skutečně chopit................................. (O modlitbách, přirozeně, nemluvě).
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana
Navštívit plnou verzi