Judaismus > Obecná náboženská debata

Nazaretsky a zidovstvi

<< < (5/6) > >>

Dan:

--- Citace: Scooolie kdy 16. Května 2011, 15:01:23 ---Nedává mi to logiku. Pokud už by farizeové skutečně vyslali svého tajného emisara mezi Ježíšovy následovníky, nemělo by být jeho úkolem spíše přivést židy, kteří následují Ježíšovo učení, zpět k "hlavnímu proudu"?
Je pravda, že Pavlova interpretace Ježíše byla zcela zásadní při formování křesťanství, ale ta interpretace zohledňovala spíše řecké než židovské myšlenkové směry...

--- Ukončit citaci ---
To by asi logiku mělo kdyby si nebyli jistý, že už je vobrátit k jejich proudu nejde. Sektáři sou většinou zarputilý. Co když farizeje štvalo, že je pro hodně lidí atraktivnější ježíšovská sekta, než ta jejich? Máš pravdu, že Pája Tarsojc vytvořil prakticky úplně jiný náboženství.

Dan:

--- Citace: Jeled kdy 17. Května 2011, 11:20:48 ---Pro Dana:

Ptát se obráceně ve smyslu, proč bych si o druhém neměl myslet to nejhorší, je přinejmenším dost nefér. Tóra jako taková přece nikoho nesměruje k tomu, aby někoho bezdůvodně podezíral z nějaké podlosti. A už vůbec nevybízí, aby se člověk uchyloval k lecčemu, když se zdá, že mu slábnou pozice.

Pokud budeme vycházet z toho, že příznivci Ješuy ha-Mašiach byli od počátku "nadšenými zastánci Zákona" (Skutky 21:20, Ekumenický překlad), pak není důvod, aby se farizeové cítili existenčně ohroženi. Oběma přece šlo o dodržování Tóry. Existence židovského národa je ohrožena jedině tím, když se odkloňuje od Tóry, jak čteme ve Vajikra 26:14-39, a ne tím, když se ji snaží zachovávat.

--- Ukončit citaci ---

Lidi sou jenom lidi a toužej po moci.
Jasnačka, šlo jim sice o dodržování Tóry, ale každej to viděl trochu jinak. Různý křesťani by se taky neměli cejtit ohrožený jinejma křesťanama, třeba katolíci a husity, ani musulmani by se neměli cejtit ohrožený, třeba šiti a suniti.

Jeled:
Dan napsal:

--- Citovat --- Sektáři sou většinou zarputilý. Co když farizeje štvalo, že je pro hodně lidí atraktivnější ježíšovská sekta, než ta jejich? Máš pravdu, že Pája Tarsojc vytvořil prakticky úplně jiný náboženství.
--- Ukončit citaci ---
Nemyslím si, že by "Pája Tarsojc vytvořil prakticky úplně jiný náboženství". On se přece i nadále otevřeně hlásil k tomu, že je "farizeus" (Filipským 3:5, Ekumenický překlad). Navíc farizeové v té době neměli na všechny otázky jednoznačný názor, takže onen Pája pouze razil odlišný postoj, než měla určitá konkrétní farizejská skupina, jež lidem z národů, kteří uvěřili, že Ješua je Mesiáš, tvrdila: "Nepřijmete-li obřízku, jak to předepisuje Mojžíšův zákon, nemůžete být spaseni." (Skutky 15:1) Pája Tarsojc prostě nesouhlasil s touto interpretací Tóry a zastával názor, že podmínkou spasení není obřízka neboli konverze k judaismu, kdy se konvertita zavazuje zachovávat Tóru podle ústní farizejské tradice.

Úmyslem Páji Tarsojc nebylo, aby si věřící z národů vytvořili své vlastní nové náboženství, ale aby se učili z psané Tóry a zachovávali to, co je "naprosto nutné" (Skutky 15:28). Mezi věci, které jsou naprosto nutné, zařadili apoštolové zdržování se všeho, "co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva" (Skutky 15:29), což jsou věci, jež byly později samotnými farizeji formulovány v ŠEVA MICVOT BENEJ NOACH.
 

fanuel:
Starý zákon (TÓRA).... NOVÝ ZÁKON.....ISLÁM........ kde je ta pravda, kde je ta směrovka víry. Každý národ tak jak je psáno má svého boha a věří si tak podle svého. (JHVH) oslovil ABRAMA a ten uposlechl a bylo mu to počteno za spravedlnost. Vykonal přesně  dle oslovení. Je to předobraz, co se stane když se poslouhá ,,HLAS" (JHVH). Hlas nebyl slyšet několik..tisíc let, neb (B) se hněval a přesto dle poslů...proroků...vidoucích...(JHVH) koná. Neb žije a kdo žije tak mluví. Požehnání i zlořečení je to, co nás denně provází, tak jako na poušti, kde nebylo vody, chleba. A přesto synové Izraele nezemřeli, ale ve své víře se zocelili. Až do času ,,ZÁZRAKU."  ;D
Fanuel

santos:
Dnes na SME dali zaujímavý článok a to ma inšpirovalo k napísaniu tohoto príspevku:https://www.sme.sk/c/6614759/papez-spochybnil-datum-narodenia-jezisa-a-ine-vianocne-myty.html

Ježiš Kristus - človek z ktorého urobili BOHA     

Ježiša Krista väčšina svetovej populácie omylom považuje za zakladateľa a celkového autora kresťanstva. Nie je tomu však tak. Ježiš Kristus bol význačným židovským rabínom /bol titulovaný často titulom rabbi/ krorý si ale kládol za cieľ obrodu judaizmu a nie vytvorenie kresťanstva ako ho poznáme v dnešnej podobe. Skutočným autorom kresťanstva bol rímsky pohanský cisár Konštantín, ktorý používal pohanský titul Pontifex Maximus. Tento pohanský titul používajú aj dnešní pápeži.
 
Ježišovo narodenie.
 
Zaujímavé je prostredie a aj rodina do ktorej sa Ježiš narodil. "Milióny kresťanov vidia v predstave, že Ježiš bol počatý v normálnom procese ľudskej sexuálnej reprodukcie, aj keď najako Bohom posvätenej , škandalózne, ak nie otvorené kacírstvo", píše v knihe Ježišova dynastia americký archeológ a vedúci Katedry biblických štúdií Severokarolínskej univerzity v Charlotte profesor James D. Tabor.
 
Na Ježišovom nemanželskom pôvode sa rôznymi formami zhodujú všetky autentické historické pramene. Jeho matka Mária sa vydala za Jozefa /Ježišovho otčíma/ až keď bola tehotná. Predpokladá sa , že mala približne 17 až 19 rokov. Jozef bol zrelý muž cca štyridsiatnik a neskôr určite mali spolu viacero detí ako bolo bežné vo vtedajšej každej obyčajnej rodine tých čias v Palestíne. Napokon, priemerná žena v tej dobe a vtej oblasti "odrodila" úplne bežne 6 až 12 detí. Je vysoko nepravdepodobné že by práve táto jedna jediná rodina mala byť nejakou výnimkou. Vžitá predstava, že malý Ježiško vyrastal v rodine ako jedináčik je ničím nepodložená a vysoko nepravdepodobná. A potom tu máme samotné Písmo Sväté teda Bibliu, konkrétne "Nový zákon" kde veľa statí z neho priamo napovedá že Pán Ježiš mal rodných bratov aj rodné sestry.
 
Učenie o Máriinom večnom panenstve nemá žiadnu oporu ani v Novom Zákone , ani v najrannejších kresťanských vyznaniach viery. Prvá oficiálna zmienka o tejto predstave sa vyskytla až v roku 374 po Kristovi t.j. nášho letopočtu u kresťanského teológa Epiphania a váčšina ranokresťanskej literatúry spred konca 4. storočia nášho letopočtu pokladá za samozrejmosť, že Ježiš mal početných súrodencov. Odhliadnuc od Ducha Svätého vyvstáva otázka - kto bol teda jeho biologickým otcom? Autorom najstaršej verzie o tom, že Ježišovým otcom bol v skutočnosti rímsky vojak je helenistický filozof Celsus, ktorý vo svojom diele "O pravom učení" napísanom okolo roku 178 nášho letopočtu kde uvádza že Mária "oťarchavela od rímskeho vojaka menom Pantera" a jej /prvý/ manžel ju vyhnal ako cudzoložnicu. Týmto manželom nie je myslený svätý Jozef teda otčím pána Ježiša ale pravdepodobný predchádzajúci manžel panny Márie , t.j. jej prvý riadny manžel. Celsus len zopakoval to o čom sa už ústne tradovalo. Meno rímskeho legionára Panteru spomína aj iný prameň a to zápisky rabína Eliezera ben Hyrcanusa datované do konca prvého storočia. Hovorí sa v nich o učení, ktoré mu zveril " v mene Ježiša, syna Panteru", istý galilejský nasledovník Ježiša menom Jakub.
 
Ježišov prívlastok - Nazaretský je taktiež nejasný. Časť historikov sa prikláňa k názoru že Nazaretus /Nazaretský/ je skomoleninou slova Nazaritus /Nazaritský/ a dokladá príslušnosť k náboženskej sekte Nazaritov. Túto domnienku podporuje aj fakt, že názov Nazaretu ako mesta sa v historických pramňoch objavuje až po Ježišovej smrti.
 
O dátum Ježišovho narodenia, akokoľvek logicky pri ňom pôsobí číslovka 0, vedú historici spory do dneška. Po pravde , Biblia neponúka mnoho oporných bodov pre výpočet jeho narodenia.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana