OLAM:
Já myslím, že antijudaismus nemusí být nutně nenávist k judaismu. Je to prostě ideologie odporu a nesouhlasu. Stejně jako mají i dnešní židé velmi slušně propracovanou argumentaci proti křesťanství (tedy proč je to falešné učení, kterého se mají židé vyvarovat), tak měli, případně mají, křesťané propracovanou argumentaci proti židovství.
Samozřejmě, že antijudaismus mohl "překročit hranici" a sklouznout k nenávisti. Ovšem nebyla a není to nutná podmínka. Mohu hluboce nesouhlasit a třeba i v rovině disputací či nějaké propagační kampaně bojovat proti judaismu/křesťanství/islámu a přesto nemusím cítit vůbec žádnou nenávist k věřícím těchto náboženství. Mohu je například litovat a žít v dobré víře, že jim svými disputacemi či kampaní pomáhám.
Myslím, že moderní antisemitismus je reakcí na sekularizaci společnosti. V určité části společnosti zůstal zachovaný odpor k židům (přenesený z dřívějška na vlně antijudaismu), avšak jak měli nenávidět Židy, kteří najednou nebyli identifikovatelní nábožensky? Opustili ghetta, někteří zbohatli a začlenili se do hospodářského i společenského života země. Moderně se oblékali, někteří dokonce odpadli od víry či konvertovali ke křesťanství.
Na druhou stranu je nutné vzít v úvahu, že antisemitismus měl i reálně existující kořeny. Stejně jako radikální marxistická levice spílala co do parazitů kapitalistům, tak jiní spílali z důvodu skutečných či domnělých hospodářských křivd Židům. Je ovšem nutné brát v úvahu, že třeba český moderní antisemitismus vznikl v době, kdy odpor až nenávist k Židům byla jen odbočka a vedlejší produkt odporu a nenávisti k Němcům.
