PROHLÁŠENÍ redaktora sportovní sekce Eretzu.cz
Když se v červenci 2001 rozhodovalo o pořadatelství letních olympijských her pro rok 2008, mezi kandidátskými zeměmi figuroval také Peking, hlavní město komunistické Číny. Tajně jsem doufal, že Mezinárodní olympijský výbor vezme do úvahy to, co se v té zemi děje za fasádou byznysu, šanghajských mrakodrapů a úsměvů provázejících návštěvy západních politiků. Žel, nestalo se tak. Peking získal ve druhém kole volby rozhodující počet hlasů, za sebou nechal Toronto, Paříž a Istanbul a já v té chvíli věděl, že OH 2008 budu jako sportovní fanoušek bojkotovat.
Netušil jsem ovšem tehdy, že se mi dostane té cti spolupodílet se na obsahu českého internetového serveru věnovaného Izraeli a tato skutečnost s blížícími se hrami v komunistické Číně přede mne postavila dilema. Zachovat věrnost svému slibu a Olympiádu 2008 ignorovat, rozumí se včetně účinkování izraelských reprezentantů, anebo osobní závazek ve jménu „vyššího principu“ – vztahu k Izraeli – porušit?
Řešení tohoto problému jsem věnoval mnoho hodin přemýšlení, a přestože totálnímu bojkotu jsem byl hodně nakloněn, nakonec jsem se rozhodl pro kompromis. U vědomí toho, že skvělí lidé ve vedení Eretzu, a snad také návštěvníci webu, ode mne očekávají sportovní informace, a že můj osobní vztah ke komunistické Číně hraje v tomto případě druhořadou roli, a také u vědomí, že snažím-li se v životě řídit heslem „Vše pro Izrael“, mělo by se to týkat i tohoto případu, sděluji, že
NEBUDU BOJKOTOVAT IZRAELSKOU ÚČAST NA OH 2008, pokud jde o přinášení informací do sportovní sekce webu Eretz.
Současně ale oznamuji, že z morálních a politických důvodů
NESOUHLASÍM S ROZHODNUTÍM MOV SVĚŘIT POŘADATELSTVÍ HER ČÍNSKÉMU KOMUNISTICKÉMU REŽIMU, který pošlapává lidská a občanská práva, dusí touhu národů kontinentální Číny po životě ve svobodě a jeho chování vůči vlastním občanům je neslučitelné s olympijskými principy.
Jsem si jist, že kdyby MOV rozhodl ve prospěch Toronta nebo Paříže, žádný zásadní problém kolem pořadatelství Her 2008 by neexistoval. Podle mého nejhlubšího přesvědčení není možné být stoupencem západních hodnot, svobody a spravedlnosti, demokracie, politické plurality, lidských práv a právního státu a současně neříci pořádání OH v Pekingu hlasité „Ne“. Takový postoj není namířen proti čínskému lidu, ale proti čínskému komunistickému režimu. Dokud bude v čínských žalářích jeden jediný politický vězeň, ať z řad občanských aktivistů, blogerů či stoupenců nekonformních filosofických názorů, bude pořádání OH v té zemi právem považováno za nemravnost.
Čili: bez nadšení, ale s ochotou být užitečný Izraeli. Takový je můj postoj k LOH 2008. Děkuji za pochopení.
Lubomír Stejskal(mrstejskal)
**