Pásmo Gazy: K situaci kolem přechodu Rafah

[mrstejskal]

Jedním z bodů protiizraelského verdiktu Mezinárodního soudního dvora (ICJ) ze dne 24. května 2024 je požadavek, aby Izrael udržoval otevřený přechod Rafah pro potřeby humanitární pomoci.

Věc má ale háček. K provozu každého hraničního přechodu je zapotřebí dvou stran. V případě Rafahu jsou těmi stranami – geograficky – Pásmo Gazy a Egypt, to je nutné říci úvodem.

Z bodu 2 verdiktu („Maintain open the Rafah crossing for unhindered provision at scale of  urgently needed basic services and humanitarian assistance“ – ve smyslu udržujte přechod otevřený tak, aby bez překážek přes něj mohly být urgentně dodávány základní služby a humanitární pomoc) bychom mohli nabýt dojmu, že jediný, kdo provozu tohoto přechodu brání, je Izrael.

Tak tomu ale není a tato část verdiktu jen podtrhuje podezření z jednostranné protiizraelské zaujatosti. Kdo historii přechodu Rafah mezi Egyptem a Pásmem Gazy zná alespoň v základních obrysech, dobře ví, že situace na místě je nekonečněkrát složitější, než aby se dala vyřešit jedním bodem verdiktu ICJ. Přechod byl totiž z egyptské strany v minulých letech z dobrých důvodů takříkajíc víc uzavřený než otevřený; také proto, že Egypt zde nesousedí s normálním státem (jako třeba o něco jižněji s Izraelem), ale se samosprávným územím, jehož obyvatelé si do svého čela demokraticky zvolili teroristické hnutí, které mu stále vládne, ačkoli jeho mandát vypršel už před čtrnácti lety. A jsou-li vaším sousedem teroristé, platí v oblasti, a rovněž na společném hraničním přechodu, docela jiné poměry než mezi dvěma normálními státy, zejména pokud jde o otázky bezpečnosti.

Pokud jde o konkrétní situaci kolem Rafahu, nejen přechodu, ale především města na gazské straně (druhá část Gazy se rozkládá na egyptském území), je Káhirou silně zpolitizovaná. Vláda prezidenta Sisiho sice vede – a v tom si zaslouží plnou podporu – intenzivní a úspěšný boj s domácími teroristy, zejména právě na Sinaji, kde byl v zásadě doveden do vítězného konce, ale pro stejný boj Izraele obdobné pochopení nemá - z politických a také nacionalistických důvodů. Arabská košile je nesrovnatelně bližší než izraelský kabát.

To se konkrétně projevilo v tom, že když izraelská armáda zahájila 7. května 2024 protiteroristickou kampaň a kampaň za osvobození rukojmí v Rafahu, konkrétně ve východní části města, Egypt svoji stranu přechodu uzavřel. S poukazem na to, že na druhé straně operují Izraelci a ponechání přechodu v provozu by znamenalo vyjádření podpory „izraelské agresi“v Gaze. Ze stejného důvodu odmítl Egypt posílat pomoc přes přechod Kerem Šalom ležícím o něco jižněji na hranici Izrael – Pásmo Gazy (vozidla by procházela kontrolou na přechodu Nitzana na egyptsko-izraelské, potažmo sinajsko-negevské hranici).

Děsivým důsledkem tohoto egyptského „postavení si hlavy“ bylo, že se na jeho straně štosují už třetí týden kamiony s pomocí a vzhledem k tomu, že nyní odpolední teploty atakují 30 stupňů ve stínu, někdy i víc, převážené potraviny se samozřejmě ve velkém kazí. Některé bylo nutné vyhodit, jiné vrátit a narychlo prodat, zhusta i za čtvrtinovou cenu. Agentura Reuters zveřejnila 24. května snímek, na němž nakladač Caterpillar likviduje z kamionu tisíce plat se zkaženými vejci. ODKAZ zde:

https://www.reuters.com/resizer/v2/https%3A%2F%2Fcloudfront-us-east-2.images.arcpublishing.com%2Freuters%2FXTHU7AAZNJLZ3EEFLGVIBLMVPI.jpg?auth=509d28c33ee372da13144907c9ece90a1adb60ee015a9088a7781c505f9c4963&width=960&quality=80

Na jedné straně tedy svět hořekuje nad tím, že v Pásmu Gazy hrozí hladomor (což je lež) a na druhé straně stojí před branami Pásma – nikoli na izraelské straně - kamiony s potravinami, které se v sinajském horku kazí, protože auta nemohou dál – z politických důvodů. Tady ovšem nepomůže žádný verdikt ctihodných soudců z Haagu, nýbrž rázný politický čin.

Do věci se tedy vložil prezident Biden, který v pátek 24. května 2024 hovořil s egyptským prezidentem Sisim a ten se uvolil, že dočasně bude pomoc posílána z Egypta přes izraelský přechod Kerem Šalom, a to do té doby, než bude vytvořen „právní mechanismus pro znovuotevření přechodu Rafah“. ODKAZY zde:

https://www.whitehouse.gov/briefing-room/statements-releases/2024/05/24/readout-of-president-bidens-call-with-president-abdel-fattah-al-sisi-of-egypt-6/

https://english.ahram.org.eg/NewsContent/1/1234/524193/Egypt/Foreign-Affairs/Sisi,-Biden-agree-to-deliver-humanitarian-aid,-fue.aspx

Z toho je zřejmé, že situace kolem Pásma Gazy je mnohem složitější a nikoli tak černobílá a přímočará, jak se snaží ji vykreslit propalestinská propaganda a protiizraelské síly ve světě, kterým jde ICJ ochotně na ruku.

Jediný přechod z arabské strany (Egypta), Rafah, byl až dosud sveřepě uzavřen, zatímco na izraelské straně existují hned čtyři vstupní místa pro humanitární pomoc. Na severu Pásma je to Eretz a nově zbudovaný Eretz – West, zhruba ve střední částí linie severových-jihozápad vstupní brána Gate 96 a na jihu zmíněný Kerem Šalom. Kromě toho funguje od 17. května u pobřeží Gazy Američany zbudované plovoucí molo Trident Pier pro distribuci pomoci námořní cestou – ale psí hlava je stále nasazována Izraeli.

Několik čísel závěrem. Od začátku války (říjen 2023) byla do Pásma Gazy, tedy na území nepřítele, na to nezapomínejme, dopraveno téměř 591 tisíc tun pomoci prostřednictvím 30 a půl tisíce kamionů, přičemž 68 procent představovaly potraviny. Je to prý stále málo. Já se ptám: jak za tu dobu pomohlo hnutí Hamas svým obyvatelům, jak ono si plnilo svoji základní povinnost vládnoucího hnutí? Stát chtějí, ale starost o jejich vlastní občany ponechávají na všech ostatních. Oni mají přece jiné poslání: zlikvidovat Izrael.

ODKAZ:
https://govextra.gov.il/cogat/humanitarian-efforts/home/