Autor Téma: Mezinárodní soudní dvůr: K nejnovějšímu protiizraelskému verdiktu  (Přečteno 599 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Offline mrstejskal

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 1 915
  • Pohlaví: Mužské
    • Lubomírovy Listy
Je duben 1945 a ve švýcarské Ženevě zasedá pomyslný Světový soud národů. Na žádost jednoho z asijských spojenců nacistického Německa nařizuje Sovětskému svazu zastavit Berlínskou operaci.

Slovy: „SSSR musí okamžitě zastavit svou vojenskou ofenzivu a jakoukoli jinou operaci proti Berlínu, která by měla takový dopad na životní podmínky v této části Velkoněmecké říše, že by mohla vést k úplné nebo částečné likvidaci tamních Němců.“

Jak by asi Stalin zareagoval? Verdikt by samozřejmě ignoroval.

Nabízí se ale ještě jedna otázka. Opravdu takto formulovaný verdikt zakazuje Sovětskému svazu, aby okamžitě zastavil Berlínskou operaci, anebo pouze takový druh operace, která by vedla k úplné nebo částečné likvidaci Němců v oblasti? V druhém případě by platilo, že kampaň proti Berlínu může pokračovat, ale nesmí mít likvidační charakter vůči Němcům, ať už úplný nebo částečný.

Toto zdánlivé hraní si se slovy se objevilo i ve vztahu k verdiktu Mezinárodního soudního dvora (ICJ) vůči Izraeli ze dne 24. května 2024. Zakázal ICJ Izraeli operaci v Rafahu na jihu Pásma Gazy bezpodmínečně, nebo pod podmínkou, že tamním civilistům nezpůsobí takové životní podmínky, které povedou k jejich úplnému nebo částečnému zničení?

DVA VÝKLADY
Objevily se hned po vydání verdiktu. Než se s nimi seznámíme, uvedu anglickou verzi klíčového článku verdiktu a její český překlad.

Izrael musí
- immediately halt its military offensive, and any other action in the Rafah Governorate, which may inflict on the Palestinian group in Gaza conditions of life that could bring about its physical destruction in whole or in part;

- okamžitě zastavit svoji vojenskou ofenzívu a jakoukoli další akci v guvernorátu Rafah, která může způsobit palestinské skupině v Gaze podmínky života, jež by mohly přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení.

Server The Times of Israel seznamuje s oběma výklady. Právní názor, že ICJ explicitně nařídil Izraeli, aby operaci v Rafahu bez dalšího zastavil drží jihoafrický člena panelu soudců Dire Tladi. K tomu je možné sotva co dodat. Ovšem další čtyři soudci ICJ, ať už stálí nebo izraelský ad hoc zástupce, nabízejí jinou interpretaci výše zmíněného článku verdiktu.

Aharon Barak, který působí u ICJ v této kaze jako izraelský ad hoc soudce, vysvětluje, že verdikt požaduje, aby Izrael zastavil vojenskou ofenzívu v guvernorátu Rafah pouze do té míry, která je nezbytná pro splnění izraelských závazků podle Úmluvy o genocidě. Jinými slovy, Izraeli není bráněno ve vojenské operaci v guvernorátu Rafah, pakliže své závazky podle Úmluvy dodržuje.
Z toho Aharon Barak dovozuje, že právo Izraele předcházet hrozbám a útokům Hamasu a odrážet je, jakož i právo na jeho sebeobranu a obranu občanů a právo osvobozovat rukojmí zůstalo zachováno.

Barakovu interpretaci verdiktu sdílejí i dva stálí soudci ICJ, Georg Nolte ze Spolkové republiky a rumunský zástupce Bogdan Aurescu. Oba hlasovali pro přijetí verdiktu.

Zvláštní pozornost si zasluhuje právní názor místopředsedkyně ICJ Julie Sebutinde z Ugandy, která spolu s Aharonem Barakem hlasovala proti přijetí verdiktu (schválen byl poměrem 13 ku 2). Také podle ní to není tak, že by ICJ nařizoval jednostranné zastavení palby ze strany Izraele. Julia Sebutinde uvádí, že opatření ICJ nezakazuje zcela izraelské armádě operovat v Rafahu, ale má ten smysl, že částečně omezuje izraelskou ofenzívu v Rafahu, a to do té míry, aby byla v souladu s Úmluvou o genocidě. Jedním dechem soudkyně varuje před nesprávným pochopením verdiktu, pakliže by byl interpretován jako jednostranné zastavení bojů Izraelem. Pak by to celé znamenalo, že zatímco schopnost Izraele prosazovat své legitimní cíle by byla omezena, jeho nepřátelům včetně Hamasu by byla ponechána volnost útočit, aniž by Izraeli bylo umožněno adekvátně reagovat.

Proti tomuto výkladu těžko najít smysluplný argument. Problém je v tom, že většina světa se ochotně přidrží výkladu o bezpodmínečném zastavení izraelských vojenských akcí, tedy výkladu podle soudkyně Sebutinde falešnému. A to je také jeden z důvodů, proč je verdikt pro Izrael a všechny normálně uvažující lidi ve svobodném světě ve své podstatě nepřijatelný.

Za sebe dodám: ICJ v souhrnném prohlášení obsahujícím i verdikt o tom, co všechno je Izrael povinen udělat*, sice zmiňuje svoji původní výzvu teroristům v Pásmu Gazy z 26. ledna 2024, aby propustili všechna rukojmí, nicméně vzhledem k tomu, že se tak nestalo považuji za vrcholně ostudné, že ve verdiktu z 24. května 2024 na tuto povinnost (a primární podmínku pro jakékoli úvahy o ukončení války) znovu nepoložil důraz. Také proto vnímám ICJ jako instituci nanejvýš nedůvěryhodnou.

* Kromě výše probraného bodu týkajícího se ukončení izraelských vojenských operací v Rafahu požaduje ICJ, aby Izrael udržoval otevřený přechod Rafah, ovšem ten svévolně uzavřel Egypt na své straně hranice, kde se hromadí kamiony s humanitární pomocí, přičemž spousta potravin už podlehla zkáze, dále je to požadavek, aby Izrael umožnil absolutně volný přístup do Pásma Gazy jakýmkoli vyšetřovacím orgánům a aby do měsíce podal soudu zprávu o tom, jak nadiktované body plní. S Izraelem se tu jedná jako s agresorem, přičemž na skutečného agresora vládnoucí hnutí Hamas) žádné požadavky kladeny nejsou (není to stát, jak jsme byli poučeni). Skandální, jednostranné, pokrytecké.

ZDROJE
https://www.timesofisrael.com/liveblog-may-24-2024/

https://static.timesofisrael.com/www/uploads/2024/05/Decision-24-05-2024.pdf?_gl=1*1lltohe*_ga*MTEzOTYxODQ3Ny4xNjg1OTgxNjky*_ga_RJR2XWQR34*MTcxNjU1NzE4Ni41NzYuMS4xNzE2NTcwOTkxLjAuMC4w

 

Sitemap 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15