Dvanáctého března 2016 vydala FIBA, federace řídící světový basketbal, tiskovou zprávu, že mistrovství světa basketbalistů do 19 let se bude v roce 2017 konat v Káhiře.
Dodejme, že podle jiných pramenů vyhrál Egypt nominaci jako hostitel v „silné konkurenci“ (jak řekl tamní ministr sportu, o němž bude ještě řeč) dalších zemí. Jmenoval Itálii a Izrael, o pořadatalství usilovalo také Lotyšsko.
Ať tak či onak, Egypt je historicky první zemí, kde se mládežnický turnaj FIBA bude pořádat. Můžeme tedy Káhiře blahopřát a vyjádřit naději, že vše bude v souladu s fair play.
Závěr předchozí věty není zdaleka tak nadbytečný, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Sotva totiž vešlo ve známost, že Káhira bude pořadatelem této akce, někteří lidé v Egyptě z toho měli těžké spaní. Uvědomili si, že turnaje by se teoreticky mohla zúčastnit také izraelská „19“, neboť basketbal je v židovském státě jedním z nejpulárnějších a mezinárodně také nejúspěšnějších sportů. Tito lidé sice stáhli kalhoty, aniž by byl brod vůbec na dohled (pouhý pohled do statistiky by jim napověděl, že Izraelci se na rozdíl od Egypťanů od roku 1979 na MS „19“ nikdy nekvalifikovali), nicméně „sichr je sichr“.
A tak vyvolali kampaň, jejímž cílem bylo dosáhnout toho, aby Egypt jako hostitelská země účast Izraele, pakliže by se kvalifikoval, nepřipustil. Něco jako fair play po arabsku.
Již zmíněnému egyptskému státnímu ministrovi sportu a mládeže, nedávná rekonstrukce kabinetu se tohoto resortu nedotkla, takže tento post stále drží Khaled Abdel Aziz, nezbylo, než této skupině aktivistů vysvětlit, že něco takového není možné. Egypt jako hostitelská země je povinen hostit všechny národní týmy, které se na turnaj kvalifikují. (Mohlo by se říci: Je s podivem, že něco tak samozřejmého je vůbec potřeba občanům vysvětlovat, ale jsme v zeměpisné a kulturní oblasti, kde nenávist k Izraeli mnohokrát převyšuje cokoli jiného, třeba i lásku k vlastním dětem.)
Ministr ovšem neopomněl zdůraznit, že kdyby to bylo obráceně, jako pořadatel byl vybrán Izrael a egyptský národní tým se kvalifikoval, nikdy by se mistrovství světa v Izraeli nezúčastnil. Také pozoruhodný přístup. Snad jen na dovysvětlení: nemalé množství spatřuje v jakýchkoli „oficiálních“ kontaktech s Izraelem cosi jako smrtelný hřích, tedy pro ně absolutné nepřijatelnou „normalizaci mezi Egyptem a židovským státem“.
Izraelský server Jpost.com k tomu dodává, že ministr Aziz by mohl být i tak ocejchován jako „agent Izraele“ (rozuměj: kvůli tomu, že se, pokud jde o případnou izraelskou účast na basketbalovém MS „19“ v Káhiře, chová normálně) a připomíná neblahý osud bývalého poslance egyptské Sněmovny reprezentantů, který se ne tak dávno setkal soukromě ve svém domě s izraelským velvyslancem v Káhiře Chaimem Korenem – a vzápětí byl drtivou většinou (fanatiků) z parlamentu nemilosrdně vyloučen.