Je jedno tvrzení, s kterým se obyčejně argumentuje při vysvětlení nenávisti vůči židovskému národu: „Co člověk nezná, toho se bojí, a čeho se člověk bojí, to nenávidí“. Tohle tvrzení mělo být podle Židů i vysvětlením, proč jsou nenáviděním národem. S tvrzením jsem víceméně vždy souhlasil, přesto mi v tomto moudru něco nesedělo.
Je to jako s rovnicí, která je správná, jenom do ní zadáte špatné vstupní hodnoty. Myšlenka, „Co člověk nezná, toho se bojí, a čeho se člověk bojí, to nenávidí.“, je správná, ale výchozí hodnota je malinko nepřesná. „Vstupní hodnota“, která je v onom moudru uvedena, je: „co člověk nezná“. V případě Izraele má „velká neznámá“ vést v konečném důsledku až k nenávisti.
Cosi mi v této řečené moudrosti nesedělo. Nesedělo mi v tomto případě to, že v současné době máme přemíru informací a nikdo nemůže tvrdit, že nemá přístup k informacím, přesto nenávist vůči Izraeli stále přetrvává. Tohle se mi zdálo více než podivné. „Vstupní hodnota“, pokud to chceme tak pojmenovat“, není zcela přesná.
Jde sice o neznalost, ale nikoliv neznalost pochopenou jako něco neuchopitelného, neurčitého. Neznalost ne nepodobnou kaňce inkoustu rozlité na dopisním papíru. Neznalost, o které budeme dál uvažovat, je neznalostí jednání, potenciálu, obdarování Židů a jejich vztahu vůči nám, vůči národům.
Pokud tedy vyjdeme z trošku jiných „vstupních hodnot“, moudro výše uvedené, by vypadalo takto: „pokud člověk nezná, jak se Židé zachovají, bojí se, a čeho se člověk bojí, to pak nenávidí“. Nenávist nachází tedy svůj pramen v neznalosti, ale nikoliv v abstraktní neznalosti židovského národa, nýbrž v neznalosti toho, jak Židé naloží se svým potenciálem, se svým obdarováním.
Ilustrativním příkladem výše řečeného může být atomová bomba v držení státu Izrael. Existují dohady, že Izrael vlastní atomovou bombu. Nejistota toho, zda by v případě potřeby Izrael atomovou bombu použil, vede potom k obavě a strachu z Izraele, což pochopitelně může a také vede až k nenávisti vůči Izraeli. Na začátku tedy není „velká neznámá“, ale neznámá v tom - jak se Židé zachovají v konkrétní situaci.
Tenhle mechanismus nepřátelství vůči Židům je naznačený už i v Bibli:
„V Egyptě však nastoupil nový král... Ten řekl svému lidu: Hle, izraelský lid je početnější a zdatnější než my. Musíme s ním nakládat moudře, aby se nerozmnožil. Kdyby došlo k válce, jistě by se připojil k těm, kdo nás nenávidí, bojoval by proti nám a odtáhl by ze země.“ Šemot 1,8-10
Můj výklad tohoto biblického textu snad bude srozumitelný. Kořeny jednání Egypťanů s Izraelem tedy nespočívají v neznalosti mající podobu čehosi abstraktního, ale v konkrétní neznalosti toho, jak se Izrael zachová v případě napadení Egypta. Izraelský lid by se podle slov faraona mohl spojit s nepřítelem a bojovat proti Egypťanům. Neznalost možného chování izraelského národa › následný strach, obava › výsledkem pak bude nenávist vůči izraelskému národu ze strany Egypťanů.
Nejinak tomu bude s muslimy v Evropě. Možná mnozí ze čtenářů, ale jistě i samotní muslimové uvažují o tom, kde se bere nenávist vůči nim samotným. Nenávist má svůj pramen v neznalosti toho, jak se muslimové zachovají v rozhodujících okamžicích. Pomiňme muslimské extrémisty, v tomto případě je jasné, proč jimi opovrhujeme. Jde mi o řadové muslimy, s kterými sdílíme naše životy v každodenním shonu, kterému čelíme všichni bez rozdílu.
Jak se tito lidé, kteří se modlí pětkrát denně, zachovají, budou-li postaveni před volbu – islám nebo my? Islám nebo demokracie, islám nebo tradiční hodnoty evropské civilizace? Jsou evropští muslimové oním pověstným trojským koněm, díky kterému v Evropě budeme muset v budoucnu čelit všem muslimům ve svaté válce? Na začátku nenávisti stojí tedy nejistota z možného chování muslimů – ona základní neznámá.
Závěr: v článku jsem si vzal za cíl porozumět mechanismu, proč byli Židé nenáviděným národem mezi ostatními národy v průběhu historie. Je více než jisté, že důvodů by se našla celá řada. Já jsem se pokusil zodpovědět alespoň jeden z nich – nenávist má své kořeny v nejistotě, v tom, jak se židovský národ může v konkrétní situaci zachovat.
