Problém "mzdy psa" v Dt 23,18

[golemm]

V diskusii novín DELET sme sa dostali k problému tzv."mzdy psa",spomínanej v Dt 23,18.Z jedného zdroja som sa dozvedel,že by malo ísť o poplatok,vyplácaný kanaánskym kultovným prostitútom,pôsobiacim v chrámoch boha Baála za ich "služby".Neviem však,aký je talmudický výklad tohto verša,resp.by ma zaujímal aj výklad netalmudských rabínskych autorít,poprípade výklad historikov,či už židovských,alebo nežidovských.
Vďaka za pomoc,chaverím.

[Vader]

V nekterych prekladech se v poznamce pod carou nachazi vysvetleni, ze by "psem" mohl byt rozumen muzsky prostitut nebo clovek provozujici analni sex, oboje zejmena v kulminaci s modlosluzbou.
Zkusm zapatrat i jinde, ale nejpovolanejsi na odpoved by byl asi r. Jicchak, nebo Menagen.

[Scooolie]

Vidím to jako Vader. Nemám teď u ruky komentáře, ale malinko jsem zagoogloval a odpovídá to tomu, co bylo řečeno Vaderem.

Byť v křesťanské textu, tak mírně odlišné vysvětlení je třeba zde https://www.zdenekbarta.cz/files/homos_synod.doc, resp. zde https://209.85.129.104/search?q=cache:IRhNSLT2Rf8J:www.zdenekbarta.cz/files/homos_synod.doc+Bible+%22Dt+23,18%22&hl=cs&ct=clnk&cd=1&gl=cz (nemáte-li chuť otevírat dokument ve Wordu) - je to v druhé polovině textu:

Dt 23,18?19

V deuteronomistickém zákoníku je několik výroků, kterými se v debatě o homosexualitě argumentuje. K nejvýznamnějším patří Dt 23,18?19:

18Nebude zasvěcenkyní [modlářskému smilstvu] [žádná] z dcer Izraele

a nebude zasvěcencem [modlářskému smilstvu] [žádný] ze synů Izraele.

19Nevneseš nevěstčí odměnu ani psovskou mzdu do domu Hospodina, Boha tvého

za jakýkoli slib.

Neboť ohavností Hospodinu, Bohu tvému, [jsou] obě tyto [věci].

Verš 18 se obrací zcela symetricky na ženy i muže a oslovuje je v ?eklesiologických? termínech jako členy lidu Hospodinova (?dcery ? synové Izraele?). Formulí apodiktického práva jim zakazuje stát se ?sakrálními zasvěcenci?. Termíny qedéšá a qádéš jsou odvozeninami kořene q-d-š, ?být svatý?, ?být posvěcený?, a v biblické hebrejštině jsou vyhrazeny pro označení ?služebnic/služebníků svatyně?7 s blíže neurčenou rolí, jež však může mít sexuální konotace. Pokud má být termín qádéš chápán jako označení homosexuální prostituce, je třeba se ptát, na jakých argumentech je možné takové pojetí založit. V textu samém přímé indicie nejsou. Pokud se ?zasvěcenec? vůbec podílel na sakrálním sexu (což je možné, avšak nikoli jisté8), nijak z toho nevyplývá, že by se mělo jednat (pouze) o typ homosexuální. Jakkoli je v interpretační i překladové tradici toto pojetí poměrně silně zastoupeno,9 jedná se o zúžení a zjednoznačnění významu, jež z terminologie ani z kontextu přímo nevyplývá.

Druhý výrok (v. 19) je z formálního hlediska samostatným příkazem a jeho význam je třeba zkoumat do jisté míry odděleně od výroku předchozího. Termín ?odměna? (?etnan, ?dar?) se ve všech svých výskytech týká ?nevěstčí mzdy? (srv. Ez 16,31.34), ostatně zde je termín zóná (?nevěstka?, ?prostitutka?) výslovnou součástí fráze. Na řadě míst se tento výraz užívá v metaforickém smyslu pro označení zavrženíhodného modlářství (Iz 23,17 aj.). Na našem místě však dovětek ?za jakýkoli slib? naznačuje, že je zde míněna prostituce profánní. Slibem se člověk zavazoval, že přinese do svatyně dar. Prostředky získané prostitucí jsou však pro kult ?nečisté?, a proto není přípustné je při splnění slibu přinést jako dar pro Hospodina, jako ?dobrovolnou oběť vděčnosti? (srv. Dt 23,22?24).

Platba mužského ?zasvěcence? je označena jako ?mzda psa? či ?psovská mzda? (mechír keleb). Termín ?pes? bývá často chápán jako opovržlivé označení mužského prostituta a text jako doklad historické praxe kultické prostituce v jeruzalémském chrámu Hospodinově. Toto chápání je však spíše důsledkem výše zmíněné hypotézy o sakrální prostituci než jejím jednoznačným dokladem.10 V několika jazykových okruzích starověkého Orientu označuje ?pes? člověka, jenž má jako zasvěcenec kultu zvláštní roli tzv. ?třetího rodu?. Tato zvláštnost může být vyjádřena velmi rozmanitě a zdánlivě protichůdně ? od kastrace (tj. anulování sexuální role, nepohlavnosti; srv. Dt 23,2!) přes kultický transvestismus (srv. Dt 22,5!) až po heterosexuální či homosexuální jednání mimo kontext rodiny. Všechny tyto typy vybočení ze základních dvou genderových rolí jsou v deuteronomistickém zákoníku tabuizovány, protože jsou vnímány jako znaky ištarsko-baálovských kultů. V tomto kontextu má zřejmě termín ?pes? širší význam: označuje obecněji uctívače, resp. zasvěcence bohyni ištarského typu, nikoli ?sakrálního prostituta?. Vidět zde specificky výrok o homosexuální prostituci je tedy opět zúžením a zjednoznačněním významu, jež na základě dostupného materiálu nelze obhájit. Výrok se obrací proti ?modloslužbě?.