Východisko? Museli bychom mít k analýze více údajů. Jistě, je možné sklopit pohled a vykročit k tomu druhému- po silnici, nikoli po chodníku. Anebo je možné hlavu zvednout, a udělat krok nepříteli vstříc...aby si ve vašich očích jasně přečetl:dostaneš výprask, pokud se pohneš. Je to dnes poprvé, kdy se Arabové spoléhají na Turky a na Íránce, tedy národy, s jejichž minulostí a původem nemají nic společného. Spojuje je víra, islám. A ambice. Jak ukazuje americká politika DNES, Amerika, i když se stává rozvojovou zemí (Indie má také vědeckovýzkumnou základnu), měla ve své politice muslimům nakloněné představitele (vzpomeňme na Andrew Younga, druhdy velvyslance U.S.A. v OSN a jeho "arabská náhodná setkání") či opilce Billyho Cartera, registrovaného libyjského lobbistu-a má dnes muslimského prezidenta. Barack Hussein Obama II. ovšem není pohaněč oslíka, vezoucí náklad barvených hovězích kůží na marákešský súk, je to vrchní velitel amerických ozbrojených sil, který do jisté míry může favorizovat milionovou tureckou armádu. To, co muslim Obama veze na súk dějin jsou naše kůže. Proč se má připravit o přízeň Turků, kteří jistě rádi přijmou rozsáhlejší úkol v Afghánistánu (jako ho přijali v Koreji), když jim bude povoleno projít se cestou na bojiště "okovanou botou" přes irácký Kurdistán? Nebo nemá počítat s tím, že Evropané v NATO by nejraději o Afghánistánu neslyšeli? Každý operativec MITu má u sebe služební odznak v němž je šestnáct hvězd jako počet tureckých říší v dějinách. Pod Atatürkovým portrétem, ovšem. Nemám pocit, že právě Erdoganem řízená tajná služba by byla mimo hru. Naopak. Pryč jsou i doby, kdy an-Násir přemýšlel, zda Mr.Q z Bondovek skutečně existuje a jak ho "získat". Prvním krokem je říkat věci tak, jak jsou: obchod s "námi" a "o nás" v režii Clintonová-Obama-Abbás je daleko komplikovanější. Proč v tom panu Obamovi pomáhat? To už si snad skočit raději výhledově na čajový dýchánek(tea party).