1
Sport / Nejvyšší basketbalová liga
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy Včera v 21:39:10 »24. kolo je kompletní.
Poslední příspěvky
2
Sport / Euroliga
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy Včera v 21:35:51 »Klub Maccabi TA postoupil do čtvrtfinále!!!
3
Sport / Fotbal: Skupina o titul
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 15. Dubna 2024, 22:36:45 »29. kolo - výsledky + tabulka.
4
válka 2023 / Na okraj zákazu propalestinské konference v Berlíně
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 15. Dubna 2024, 22:23:58 »Na pátek 12. dubna byla do Berlína svolána Palestinská konference 2024. Krátce po začátku ji německá policie zakázala.
Levice a propalestinský tábor (což je v praxi jedno a totéž) začaly okamžitě povykovat, aniž by byl vzat v potaz elementární důvod zákazu: důvodné podezření z šíření antisemitismu. Portál Deutsche Welle [1] citoval starostu Berlína Kaie Wegnera, který konání této akce v německé metropoli považoval za cosi neúnosného: „Berlín netoleruje antisemitismus, nenávist a podněcování proti Židům,“ uvedl na síti X.
Podle Deutche Welle se policie obávala, že jeden z řečníků bude na konferenci pronášet antisemitské poznámky, což činil už v minulosti. Tím řečníkem je Salman Abu Sitta, palestinskoarabský intelektuál, mimo jiné autor eseje, v níž v lednu 2024 vyjádřil pochopení pro krvavý masakr provedený teroristy Hamasu loni 7. října v Izraeli. Abu Sitta, vedle toho, že oslavoval protiizraelské násilí, má v Německu zakázanou politickou činnost.
Konference sdružuje nejzavilejší nepřátele Izraele, kteří šíří propalestinský narativ událostí související se 7. říjnem 2023 a navazující válečné události, narativ deformovaný, lživý a stavějící realitu z nohou na hlavu. Absurdní na těchto akcích je také přítomnost protiizraelsky a proarabsky smýšlejících židovských aktivistů, kteří tak aplaudují těm, kdo velebí vrahy podřezávající krky příslušníkům jejich národa.
Žijeme v internetovém věku, což znamená, že když vám znemožní šířit nenávistnou propagandu v Berlíně, můžete ji publikovat třeba v Káhiře. Konkrétně: Salman Abu Sitta sice nemohl řečnit (dokončit svoji řeč) v Německu, ale server egyptského listu Al Ahram text jeho projevu hned v neděli 14. dubna ochotně zveřejnil [2]. Vlastně dobře udělal, díky tomuto počinu si můžeme udělat plastický obrázek o úsudku jednoho z protiizraelských propagandistů.
Celá konference se měla nést v duchu lži, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Nejinak to vidí i Abu Sitta. V historii lidstva nebylo podle něj nikdy nic tak hrůzného jako izraelské zločiny páchané v Gaze. Připomněl, že císař Nero nechal zapálit Řím (jako žháře označil křesťany a tvrdě je pronásledoval-LS), že při dobytí Bagdádu mongolským vladařem Hülegüem a navazujícím masakru byla řeka Tigris zbarvena do červena krví povražděných. Zmínil nacistická zvěrstva za druhé světové války i genocidu ve Rwandě. Ale „genocida“ v Gaze, to je jiný historický level. Proč? Protože Palestinci, chtělo by se říci…
Abu Sitta dále uvedl: „Nikdy předtím jsme neviděli zločince, kteří se s rukama potřísněnýma krví prohlašovali za oběti.“ Ale viděli. Nebyli to ovšem Izraelci, nýbrž palestinští Arabové. Ti se už desetiletí považují za oběti (nepřiznají, že fatálně mylné politiky svých vůdců). V říjnu 2000, když v Ramalláhu zfanatizovaná skupina Arabů zlynčovala k smrti dva izraelské záložáky, jeden ze zločinců, Aziz Salha, vítězoslavně ukázal z okna jásajícímu davu své ruce od krve. Na to Abu Sitta ve svatém protiizraelském horlení ochotně zapomněl.
Podstatnou část svého projevu věnoval Abu Sitta své studii založené na fantaskní představě, že by se všichni palestinští Arabové – tzv. uprchlíci měli vrátit do Izraele a jak toho dosáhnout. Nenavrhuje zahnání Židů do moře, ani jejich masový exil do zahraničí, to by dnes neprošlo, ale přesuny obyvatelstva. Má přesný plán, kam by se Židé v rámci svého státu měli přemístit, aby místa, kde dosud žijí, uvolnili pro miliony Arabů. Na tomto stupidním přeludu je nejhorší, že ho jeho autor myslí smrtelně vážně.
V závěru svého textu Abu Sitta posluchače vyzval: „Každý z vás má povinnost. Učte své děti, že Palestina je a vždy bude jejich domovem. V každodenním životě mluvte za Palestinu, dnem i nocí, nikdy s tím nepřestaňte a nenechte se zastrašit. (…) Šiřte na světové scéně pravdu o Palestině.
Kdo se bojí pravdy? Pouze viník, zločinec. (Jak sebekritické – LS.) Palestina bude osvobozena od řeky k moři. Udělejte z toho svou neochvějnou povinnost.“
LAKMUSOVÝ PAPÍREK
Tím je pro mě hodnocení masakru ze 7. října 2023 každým člověkem, politikem, publicistou, blogerem, aktivistou aj., který o situaci v regionu Středního východu hovoří. Jak se Abu Sitta vypořádal se zmíněným masakrem? Takto: „V říjnu 2023 desítky mladých mužů prorazily ostnatý drát směrem ke svým domovům. Izrael odpověděl smrtící válkou a destrukcí. Říkají tomu sebeobrana.“ Z hrůzostrašné tragédie udělal nehorázným způsobem banalitu. Otázka v obecné rovině: Lze se s lidmi s takto zvráceným žebříčkem hodnot na čemkoli domluvit?
Na berlínské konferenci měl promluvit také Yanis Varoufakis, řecký levicový politik, bývalý ministr financí v levicové vládě Alexise Tsiprase a propalestinský aktivista. Také přepis jeho řeči publikoval 14. dubna server novin Al Ahram [3]. Na otázku německého novináře, proč palestinský kongres a ne židovský, uvedl: „Pokud by byl kdekoli ohrožen jediný Žid jen proto, že je Žid, budu nosit na klopě Davidovu hvězdu a projevím svou solidaritu – ať to stojí, co to stojí. Ujasněme si to: Pokud by byli Židé napadeni kdekoli na světě, byl bych první, kdo by agitoval pro židovský kongres, na kterém bychom projevili naši solidaritu.“
Nezaznamenal jsem, že by se Y. Varoufakis po masakru ze 7. října jakkoli angažoval v souladu s tím, co chtěl účastníkům berlínské konference sdělit. Jak mu pak máme věřit?
A Varoufakisova zmínka o 7. říjnu? Typicky levičácká: „Vy (oponenti aktivistů-LS) nás obviňujete z bagatelizace teroru Hamasu ze 7. října. My vás obviňujeme z bagatelizace 80 let etnických čistek Izraele vůči Palestincům a z budování tuhého apartheidu v Izraeli-Palestině.“ Inu, dávný vtip končící slovy „vy zase lynčujete černochy“ je víc než vtipem.
ODKAZY
[1]
https://www.dw.com/en/german-police-shut-down-pro-palestinian-conference/a-68810306
[2]
https://english.ahram.org.eg/NewsContent/4/0/520872/Opinion//;The-Right-of-Return-to-Free-Palestine;%E2%80%8B-Speech-me.aspx
[3]
https://english.ahram.org.eg/NewsContentP/4/520856/Opinion/;Never-Again;-means-for-;Everyone-Everywhere;-My-;.aspx
Levice a propalestinský tábor (což je v praxi jedno a totéž) začaly okamžitě povykovat, aniž by byl vzat v potaz elementární důvod zákazu: důvodné podezření z šíření antisemitismu. Portál Deutsche Welle [1] citoval starostu Berlína Kaie Wegnera, který konání této akce v německé metropoli považoval za cosi neúnosného: „Berlín netoleruje antisemitismus, nenávist a podněcování proti Židům,“ uvedl na síti X.
Podle Deutche Welle se policie obávala, že jeden z řečníků bude na konferenci pronášet antisemitské poznámky, což činil už v minulosti. Tím řečníkem je Salman Abu Sitta, palestinskoarabský intelektuál, mimo jiné autor eseje, v níž v lednu 2024 vyjádřil pochopení pro krvavý masakr provedený teroristy Hamasu loni 7. října v Izraeli. Abu Sitta, vedle toho, že oslavoval protiizraelské násilí, má v Německu zakázanou politickou činnost.
Konference sdružuje nejzavilejší nepřátele Izraele, kteří šíří propalestinský narativ událostí související se 7. říjnem 2023 a navazující válečné události, narativ deformovaný, lživý a stavějící realitu z nohou na hlavu. Absurdní na těchto akcích je také přítomnost protiizraelsky a proarabsky smýšlejících židovských aktivistů, kteří tak aplaudují těm, kdo velebí vrahy podřezávající krky příslušníkům jejich národa.
Žijeme v internetovém věku, což znamená, že když vám znemožní šířit nenávistnou propagandu v Berlíně, můžete ji publikovat třeba v Káhiře. Konkrétně: Salman Abu Sitta sice nemohl řečnit (dokončit svoji řeč) v Německu, ale server egyptského listu Al Ahram text jeho projevu hned v neděli 14. dubna ochotně zveřejnil [2]. Vlastně dobře udělal, díky tomuto počinu si můžeme udělat plastický obrázek o úsudku jednoho z protiizraelských propagandistů.
Celá konference se měla nést v duchu lži, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Nejinak to vidí i Abu Sitta. V historii lidstva nebylo podle něj nikdy nic tak hrůzného jako izraelské zločiny páchané v Gaze. Připomněl, že císař Nero nechal zapálit Řím (jako žháře označil křesťany a tvrdě je pronásledoval-LS), že při dobytí Bagdádu mongolským vladařem Hülegüem a navazujícím masakru byla řeka Tigris zbarvena do červena krví povražděných. Zmínil nacistická zvěrstva za druhé světové války i genocidu ve Rwandě. Ale „genocida“ v Gaze, to je jiný historický level. Proč? Protože Palestinci, chtělo by se říci…
Abu Sitta dále uvedl: „Nikdy předtím jsme neviděli zločince, kteří se s rukama potřísněnýma krví prohlašovali za oběti.“ Ale viděli. Nebyli to ovšem Izraelci, nýbrž palestinští Arabové. Ti se už desetiletí považují za oběti (nepřiznají, že fatálně mylné politiky svých vůdců). V říjnu 2000, když v Ramalláhu zfanatizovaná skupina Arabů zlynčovala k smrti dva izraelské záložáky, jeden ze zločinců, Aziz Salha, vítězoslavně ukázal z okna jásajícímu davu své ruce od krve. Na to Abu Sitta ve svatém protiizraelském horlení ochotně zapomněl.
Podstatnou část svého projevu věnoval Abu Sitta své studii založené na fantaskní představě, že by se všichni palestinští Arabové – tzv. uprchlíci měli vrátit do Izraele a jak toho dosáhnout. Nenavrhuje zahnání Židů do moře, ani jejich masový exil do zahraničí, to by dnes neprošlo, ale přesuny obyvatelstva. Má přesný plán, kam by se Židé v rámci svého státu měli přemístit, aby místa, kde dosud žijí, uvolnili pro miliony Arabů. Na tomto stupidním přeludu je nejhorší, že ho jeho autor myslí smrtelně vážně.
V závěru svého textu Abu Sitta posluchače vyzval: „Každý z vás má povinnost. Učte své děti, že Palestina je a vždy bude jejich domovem. V každodenním životě mluvte za Palestinu, dnem i nocí, nikdy s tím nepřestaňte a nenechte se zastrašit. (…) Šiřte na světové scéně pravdu o Palestině.
Kdo se bojí pravdy? Pouze viník, zločinec. (Jak sebekritické – LS.) Palestina bude osvobozena od řeky k moři. Udělejte z toho svou neochvějnou povinnost.“
LAKMUSOVÝ PAPÍREK
Tím je pro mě hodnocení masakru ze 7. října 2023 každým člověkem, politikem, publicistou, blogerem, aktivistou aj., který o situaci v regionu Středního východu hovoří. Jak se Abu Sitta vypořádal se zmíněným masakrem? Takto: „V říjnu 2023 desítky mladých mužů prorazily ostnatý drát směrem ke svým domovům. Izrael odpověděl smrtící válkou a destrukcí. Říkají tomu sebeobrana.“ Z hrůzostrašné tragédie udělal nehorázným způsobem banalitu. Otázka v obecné rovině: Lze se s lidmi s takto zvráceným žebříčkem hodnot na čemkoli domluvit?
Na berlínské konferenci měl promluvit také Yanis Varoufakis, řecký levicový politik, bývalý ministr financí v levicové vládě Alexise Tsiprase a propalestinský aktivista. Také přepis jeho řeči publikoval 14. dubna server novin Al Ahram [3]. Na otázku německého novináře, proč palestinský kongres a ne židovský, uvedl: „Pokud by byl kdekoli ohrožen jediný Žid jen proto, že je Žid, budu nosit na klopě Davidovu hvězdu a projevím svou solidaritu – ať to stojí, co to stojí. Ujasněme si to: Pokud by byli Židé napadeni kdekoli na světě, byl bych první, kdo by agitoval pro židovský kongres, na kterém bychom projevili naši solidaritu.“
Nezaznamenal jsem, že by se Y. Varoufakis po masakru ze 7. října jakkoli angažoval v souladu s tím, co chtěl účastníkům berlínské konference sdělit. Jak mu pak máme věřit?
A Varoufakisova zmínka o 7. říjnu? Typicky levičácká: „Vy (oponenti aktivistů-LS) nás obviňujete z bagatelizace teroru Hamasu ze 7. října. My vás obviňujeme z bagatelizace 80 let etnických čistek Izraele vůči Palestincům a z budování tuhého apartheidu v Izraeli-Palestině.“ Inu, dávný vtip končící slovy „vy zase lynčujete černochy“ je víc než vtipem.
ODKAZY
[1]
https://www.dw.com/en/german-police-shut-down-pro-palestinian-conference/a-68810306
[2]
https://english.ahram.org.eg/NewsContent/4/0/520872/Opinion//;The-Right-of-Return-to-Free-Palestine;%E2%80%8B-Speech-me.aspx
[3]
https://english.ahram.org.eg/NewsContentP/4/520856/Opinion/;Never-Again;-means-for-;Everyone-Everywhere;-My-;.aspx
5
Sport / Moderní gymanstika
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 14. Dubna 2024, 23:25:39 »Sedm medailí pro Izrael na Velké ceně v Sofii.
6
Sport / Judo
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 14. Dubna 2024, 21:20:12 »Medaile pro Izrael na EP v Berlíně a Poznani.
7
válka 2023 / Pravda vyšla najevo: Írán se spolupodílel na masakru ze 7. října 2023
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 14. Dubna 2024, 20:37:54 »Teheránský režim se opakovaně dušuje, že s masakrem provedeným Hamasem v Izraeli loni 7. října nemá nic společného. Máme tomu věřit?
V žádném případě! Jak před několika lety vyšlo najevo, je to další lež z propagandistické dílny teroristického režimu ajatolláhů. Ve čtvrtek 4. dubna 2024 publikoval íránský exilový opoziční portál Iran International informaci [1], že brigádní generál Mohammad Reza Zahedi se podílel na plánování a realizaci protiizraeského teroru ze 7. října 2023.
Kdo je generál Zahedi? Přesněji kdo byl tento generál? Velitel Jednotek Quds pro oblast Sýrie a Libanonu. Jednotky Quds jsou elitní formací íránských teroristických Revolučních gard, přičemž ve zmíněných dvou zemích je jejich hlavním posláním koordinace zločinných aktivit a vyzbrojování teroristického hnutí Hizballáh. Z hlediska bezpečnosti Izraele patřil tento íránský generál do první řady jeho nepřátel. V pondělí 1. dubna 2024 byl spolu s dalšími íránskými generály zlikvidován v budově patřící do komplexu íránské ambasády v Damašku.
Portál Iran International vychází z prohlášení íránské provládní Koaliční rady islámských revolučních sil, (SHANA), která je hodnocena jako ulktrakonzervativní a má blízko k duchovnímu vůdci režimu. SHANA 3. dubna ocenila strategickou roli generála Zahediho při formování a posilování fronty odporu (čti: protiizraelského teroru) a rovněž „plánování a provedení Bouře Al-Aksá“ (kódové označení teroristů pro masakr ze 7. října).
Jde o nejotevřenější přiznání účasti íránského režimu na loňském říjnovém masakru na jihu Izraele. Aniž bych předjímal, kdo za operací v Damašku stojí, konstatuji, že šéf teroristů Zahedi si nic jiného než smrt nezasloužil.
ODKAZ
[1]
https://www.iranintl.com/en/202404043146
V žádném případě! Jak před několika lety vyšlo najevo, je to další lež z propagandistické dílny teroristického režimu ajatolláhů. Ve čtvrtek 4. dubna 2024 publikoval íránský exilový opoziční portál Iran International informaci [1], že brigádní generál Mohammad Reza Zahedi se podílel na plánování a realizaci protiizraeského teroru ze 7. října 2023.
Kdo je generál Zahedi? Přesněji kdo byl tento generál? Velitel Jednotek Quds pro oblast Sýrie a Libanonu. Jednotky Quds jsou elitní formací íránských teroristických Revolučních gard, přičemž ve zmíněných dvou zemích je jejich hlavním posláním koordinace zločinných aktivit a vyzbrojování teroristického hnutí Hizballáh. Z hlediska bezpečnosti Izraele patřil tento íránský generál do první řady jeho nepřátel. V pondělí 1. dubna 2024 byl spolu s dalšími íránskými generály zlikvidován v budově patřící do komplexu íránské ambasády v Damašku.
Portál Iran International vychází z prohlášení íránské provládní Koaliční rady islámských revolučních sil, (SHANA), která je hodnocena jako ulktrakonzervativní a má blízko k duchovnímu vůdci režimu. SHANA 3. dubna ocenila strategickou roli generála Zahediho při formování a posilování fronty odporu (čti: protiizraelského teroru) a rovněž „plánování a provedení Bouře Al-Aksá“ (kódové označení teroristů pro masakr ze 7. října).
Jde o nejotevřenější přiznání účasti íránského režimu na loňském říjnovém masakru na jihu Izraele. Aniž bych předjímal, kdo za operací v Damašku stojí, konstatuji, že šéf teroristů Zahedi si nic jiného než smrt nezasloužil.
ODKAZ
[1]
https://www.iranintl.com/en/202404043146
8
válka 2023 / Agrese proti Izraeli: Tuto bitvu Írán prohrál
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 14. Dubna 2024, 10:26:05 »Bylo to úlevné probuzení do nedělního rána 14. dubna. Dlouho po půlnoci jsem šel spát s obavami, jak rozsáhlé škody drony a střely agresora v Izraeli způsobí.
Ještě na lůžku jsem otevíral příslušné servery a pociťoval v nitru neklid z toho, co se dočtu. Před usnutím jsem se modlil k Nejvyššímu, aby Izrael ochránil – a tato prosba nezůstala nevyslyšena. Ne že bych schopnosti izraelské armády(IDF) ochránit území státu nevěřil, to opravdu z mé strany nehrozí, ale přece jenom: na začátku agrese nebylo jasné, kolik střel teroristický teheránský režim na Izrael pošle a pakliže by se jednalo o vyšší počet stovek, byla by obrana o to složitější. Vycházím z toho, že sami Izraelci připouštějí, že jejich obranný systém (Arrow Aerial Defense System) není stoprocentní. Nicméně ukázalo se, že bylo zachyceno 99 procent (!) útočných prostředků.
Zde je zapotřebí jedním dechem říci, že zásluhu na tomto fenomenálním čísle má jak Izrael, tak jeho spojenci, USA a Spojené království, kteří Izraeli významně pomohli střely likvidovat. Zvláštní poděkování si zaslouží Jordánsko a jeho Královské vzdušné síly. Monarchie splnila svoji povinnost. Nikoli primárně vůči Izraeli, ale vůči vlastní bezpečnosti. Agresor (Írán) narušil jordánský vzdušný prostor a jordánské síly nemohly jednat jinak než íránské střely likvidovat. Že tím prospívají Izraeli, je dáno logikou věci. Ammán bude sice v rétorické rovině dál držet svoji linii, pokud jde o válku v Gaze a tzv. okupaci palestinských území (arabská košile je bližší než izraelský kabát), ale podstatné je, že ve vojenské oblasti se zachoval způsobem, který zaslouží ocenění.
Pokud jde o rozsah íránské agrese, izraelský server Ynet informoval, že podle jedné dostupné informace z izraelské strany, zaútočil Írán a Izraelci
- 183 drony;
- 36 střelami s plochou dráhou letu; a
- 110 raket „země – země“. Některé z nich vyslali spojenci Teheránu v Iráku a Jemenu. Do tohoto počtu nejsou zahrnutý rakety Hizballábu odpálené na sever Izraele z jižního Libanonu.
Celkem je to 329 prostředků. Říká-li hlavní mluvčí IDF brigádní generál Hagari, že jich bylo zachyceno 99 procent, pak by to na základě těchto čísel znamenalo, že do Izraele pronikly pouze čtyři střely. Berme tyto údaje jako orientační, protože podle jiných zdrojů sdělil gen. Hagari, že do Izraele se dostala nula dronů a nula střel s plochou dráhou letu a jen několik raket „země-země“.
Podstatné je, že Írán způsobil jen minimální škody na jedné letecké základně (Nevatim v oblasti Negevu) a paradoxně jediným přímým zraněným, bohužel vážně, v důsledku íránského útoku je asi sedmiletá beduínská (tedy muslimská) dívka.
V této fázi agrese budiž tedy Izraeli vyjádřena velká gratulace a jeho spojencům, Spojeným státům a Spojenému království a jeho sousedu Jordánsku velké poděkování za pomoc při likvidaci střel vyslaných íránským teroristickým režimem.
Pozorně budeme sledovat návazné kroky. Jaká bude izraelská odpověď? A jak dopadne nedělní (14. 4.) zasedání Rady bezpečnosti?
Izraelský ministr obrany Joav Galant správně poznamenal, že celý svět vidí, co je Írán zač. V této souvislosti budiž připomenuto, že pošáhovská šíitská totalita se uvedla v roce 1979 neskutečnou nehorázností. Zfanatizovaný dav stoupenců nového režimu ajatolláhů vtrhl v listopadu 1979 jako banda gangsterů na americkou ambasádu v Teheránu a s požehnáním tamních vládců držel v budově rukojmí, a to až do 20. ledna 1981. Už tehdy muselo být jasné, jak destruktivní charakter bude politika nových mocipánů mít, což se v dalších letech plně potvrdilo. Útok na Izrael je vyvrcholením zločinných praktik Íránu, jejichž součástí je podpora teroristických formací v Libanonu, Pásmu Gazy, autonomních oblastech Judeje a Samaří, Iráku a Jemenu a koneckonců i pirátské akce jeho teroristické formace Revoluční gardy proti zahraničním lodím. Írán se snaží rozvrátit a přetvořit ke svému obrazu celou oblast Středního východu - a nelze nepřipomenout, že teheránský režim je blízkým spojencem kremelského vůdce Putina. Z regionálního problému se tak stává potenciální problém globální.
Ještě na lůžku jsem otevíral příslušné servery a pociťoval v nitru neklid z toho, co se dočtu. Před usnutím jsem se modlil k Nejvyššímu, aby Izrael ochránil – a tato prosba nezůstala nevyslyšena. Ne že bych schopnosti izraelské armády(IDF) ochránit území státu nevěřil, to opravdu z mé strany nehrozí, ale přece jenom: na začátku agrese nebylo jasné, kolik střel teroristický teheránský režim na Izrael pošle a pakliže by se jednalo o vyšší počet stovek, byla by obrana o to složitější. Vycházím z toho, že sami Izraelci připouštějí, že jejich obranný systém (Arrow Aerial Defense System) není stoprocentní. Nicméně ukázalo se, že bylo zachyceno 99 procent (!) útočných prostředků.
Zde je zapotřebí jedním dechem říci, že zásluhu na tomto fenomenálním čísle má jak Izrael, tak jeho spojenci, USA a Spojené království, kteří Izraeli významně pomohli střely likvidovat. Zvláštní poděkování si zaslouží Jordánsko a jeho Královské vzdušné síly. Monarchie splnila svoji povinnost. Nikoli primárně vůči Izraeli, ale vůči vlastní bezpečnosti. Agresor (Írán) narušil jordánský vzdušný prostor a jordánské síly nemohly jednat jinak než íránské střely likvidovat. Že tím prospívají Izraeli, je dáno logikou věci. Ammán bude sice v rétorické rovině dál držet svoji linii, pokud jde o válku v Gaze a tzv. okupaci palestinských území (arabská košile je bližší než izraelský kabát), ale podstatné je, že ve vojenské oblasti se zachoval způsobem, který zaslouží ocenění.
Pokud jde o rozsah íránské agrese, izraelský server Ynet informoval, že podle jedné dostupné informace z izraelské strany, zaútočil Írán a Izraelci
- 183 drony;
- 36 střelami s plochou dráhou letu; a
- 110 raket „země – země“. Některé z nich vyslali spojenci Teheránu v Iráku a Jemenu. Do tohoto počtu nejsou zahrnutý rakety Hizballábu odpálené na sever Izraele z jižního Libanonu.
Celkem je to 329 prostředků. Říká-li hlavní mluvčí IDF brigádní generál Hagari, že jich bylo zachyceno 99 procent, pak by to na základě těchto čísel znamenalo, že do Izraele pronikly pouze čtyři střely. Berme tyto údaje jako orientační, protože podle jiných zdrojů sdělil gen. Hagari, že do Izraele se dostala nula dronů a nula střel s plochou dráhou letu a jen několik raket „země-země“.
Podstatné je, že Írán způsobil jen minimální škody na jedné letecké základně (Nevatim v oblasti Negevu) a paradoxně jediným přímým zraněným, bohužel vážně, v důsledku íránského útoku je asi sedmiletá beduínská (tedy muslimská) dívka.
V této fázi agrese budiž tedy Izraeli vyjádřena velká gratulace a jeho spojencům, Spojeným státům a Spojenému království a jeho sousedu Jordánsku velké poděkování za pomoc při likvidaci střel vyslaných íránským teroristickým režimem.
Pozorně budeme sledovat návazné kroky. Jaká bude izraelská odpověď? A jak dopadne nedělní (14. 4.) zasedání Rady bezpečnosti?
Izraelský ministr obrany Joav Galant správně poznamenal, že celý svět vidí, co je Írán zač. V této souvislosti budiž připomenuto, že pošáhovská šíitská totalita se uvedla v roce 1979 neskutečnou nehorázností. Zfanatizovaný dav stoupenců nového režimu ajatolláhů vtrhl v listopadu 1979 jako banda gangsterů na americkou ambasádu v Teheránu a s požehnáním tamních vládců držel v budově rukojmí, a to až do 20. ledna 1981. Už tehdy muselo být jasné, jak destruktivní charakter bude politika nových mocipánů mít, což se v dalších letech plně potvrdilo. Útok na Izrael je vyvrcholením zločinných praktik Íránu, jejichž součástí je podpora teroristických formací v Libanonu, Pásmu Gazy, autonomních oblastech Judeje a Samaří, Iráku a Jemenu a koneckonců i pirátské akce jeho teroristické formace Revoluční gardy proti zahraničním lodím. Írán se snaží rozvrátit a přetvořit ke svému obrazu celou oblast Středního východu - a nelze nepřipomenout, že teheránský režim je blízkým spojencem kremelského vůdce Putina. Z regionálního problému se tak stává potenciální problém globální.
9
válka 2023 / Je válka na spadnutí?
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 14. Dubna 2024, 00:05:39 »Tuto otázku jsem si kladl v sobotu 13. dubna na začátku večera, kdy to tak skutečně vypadalo. Soudě podle obsahu zpráv a řady opatření, z nichž zásadní byla vydána v Izraeli.
Už v pátek (12. dubna) se objevila informace [1] odkazující na The Wall Street Journal (WSJ), že íránský teroristický režim by mohl zaútočit na Izrael v příštích 24 nebo 48 hodinách, to je 13. nebo 14. dubna. Osobně jsem vnímal toto sdělení s jistou dávkou skepse, neboť po zkušenostech z minulých let mám tendenci podobné „senzační“ zprávy pocházející ze západních novin brát se značnou rezervou. Tedy ne že bych nevěřil, že Írán dříve či později na Izrael zaútočí, ale že by jedny noviny tak přesně věděly, že to bude právě během tohoto víkendu?
Postupně během soboty jsem ale docházel k závěru, že situace je velice vážná a že by WSJ mohl mít pravdu. Zásadním signálem byla íránská provokace v podobě pirátského vpádu teroristických Revolučních gard Íránu na palubu lodě MSC Aries. Kontejnerová loď, která je přes společnost Zodiac Group a izraelského byznysmena a rejdaře Ejala Ofera spojena s Izraelem, třebaže plula po vlajkou Portugalska, mířila z Emirátů do indické Bombaje.
Dále jsme se dozvěděli, že prezident Biden zkrátil víkendový pobyt a v sobotu večer (SELČ) se vrací do Bílého domu. Některé země (včetně ČR) vyzvaly své občany, aby do Íránu necestovali a pokud tam jsou, vrátili se. Do Íránu také dočasně přestanou létat některé aerolinky, jiné oznámily, že se při dálkových letech vyhnou íránskému vzdušnému prostoru. Svůj vzdušný prostor uzavřelo v sobotu také Jordánsko [2].
Dále bylo zřejmé, že na případný útok se připravují také – a především - v Izraeli. Velitelství Domácí fronty izraelské armády vydalo v sobotu večer několik preventivních opatření týkajících se veřejného života [3], jmenovitě pravidel řešících školní výuku, shromažďování většího počtu osob a pracovních aktivit. Kromě jiného budou (zatím do 15. 4. 2024) uzavřeny školy a pláže. Mimořádně do Tel Avivu bylo svoláno jednání izraelského válečného kabinetu a ministrů širší bezpečnostní vlády.
Pozdě večer (v sobotu 13. 4.) se na serverech objevily zprávy, že Írán vypustil na Izrael desítky dronů. Začala nová fáze války na Blízkém východě. Je zapotřebí říci zcela jasně: tato fáze války byla zahájena dronovou agresí Íránu proti Izraeli. Nelze nevzpomenout na leden 1991, kdy podobnou agresi, tenkrát raketovou (střely Scud), proti Izraeli spustil irácký režim. Budiž s potěšením konstatováno, že strůjce této agrese, diktátor Saddám Husajn, skončil 30. prosince 2006 na šibenici.
Tentokrát tedy měly noviny WSJ pravdu. Izrael byl napaden dalším muslimským státem. Íránem, který zbrojními dodávkami participuje na ruské agresi proti Ukrajině a nyní se sám stal agresorem. Tato agrese má řadu aspektů. A vyvolává nejednu otázku. Ta moje zní: Bude mezinárodní společenství ochotné jednoznačně odsoudit íránský útok stejně, jako bezpočtukrát ochotně odsoudilo Izrael, nebo budeme svědky dalšího nechutného politického cirkusu vycházejícího z dvojího metru?
ODKAZY
[1]
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-iransky-odvetny-utok-prijde-podle-izraele-v-patek-nebo-v-sobotu-40467660
[2]
https://www.reuters.com/world/middle-east/jordan-temporarily-close-airspace-state-media-says-2024-04-13/
[3]
https://www.israelnationalnews.com/files/picturebase/628567.jpg
Už v pátek (12. dubna) se objevila informace [1] odkazující na The Wall Street Journal (WSJ), že íránský teroristický režim by mohl zaútočit na Izrael v příštích 24 nebo 48 hodinách, to je 13. nebo 14. dubna. Osobně jsem vnímal toto sdělení s jistou dávkou skepse, neboť po zkušenostech z minulých let mám tendenci podobné „senzační“ zprávy pocházející ze západních novin brát se značnou rezervou. Tedy ne že bych nevěřil, že Írán dříve či později na Izrael zaútočí, ale že by jedny noviny tak přesně věděly, že to bude právě během tohoto víkendu?
Postupně během soboty jsem ale docházel k závěru, že situace je velice vážná a že by WSJ mohl mít pravdu. Zásadním signálem byla íránská provokace v podobě pirátského vpádu teroristických Revolučních gard Íránu na palubu lodě MSC Aries. Kontejnerová loď, která je přes společnost Zodiac Group a izraelského byznysmena a rejdaře Ejala Ofera spojena s Izraelem, třebaže plula po vlajkou Portugalska, mířila z Emirátů do indické Bombaje.
Dále jsme se dozvěděli, že prezident Biden zkrátil víkendový pobyt a v sobotu večer (SELČ) se vrací do Bílého domu. Některé země (včetně ČR) vyzvaly své občany, aby do Íránu necestovali a pokud tam jsou, vrátili se. Do Íránu také dočasně přestanou létat některé aerolinky, jiné oznámily, že se při dálkových letech vyhnou íránskému vzdušnému prostoru. Svůj vzdušný prostor uzavřelo v sobotu také Jordánsko [2].
Dále bylo zřejmé, že na případný útok se připravují také – a především - v Izraeli. Velitelství Domácí fronty izraelské armády vydalo v sobotu večer několik preventivních opatření týkajících se veřejného života [3], jmenovitě pravidel řešících školní výuku, shromažďování většího počtu osob a pracovních aktivit. Kromě jiného budou (zatím do 15. 4. 2024) uzavřeny školy a pláže. Mimořádně do Tel Avivu bylo svoláno jednání izraelského válečného kabinetu a ministrů širší bezpečnostní vlády.
Pozdě večer (v sobotu 13. 4.) se na serverech objevily zprávy, že Írán vypustil na Izrael desítky dronů. Začala nová fáze války na Blízkém východě. Je zapotřebí říci zcela jasně: tato fáze války byla zahájena dronovou agresí Íránu proti Izraeli. Nelze nevzpomenout na leden 1991, kdy podobnou agresi, tenkrát raketovou (střely Scud), proti Izraeli spustil irácký režim. Budiž s potěšením konstatováno, že strůjce této agrese, diktátor Saddám Husajn, skončil 30. prosince 2006 na šibenici.
Tentokrát tedy měly noviny WSJ pravdu. Izrael byl napaden dalším muslimským státem. Íránem, který zbrojními dodávkami participuje na ruské agresi proti Ukrajině a nyní se sám stal agresorem. Tato agrese má řadu aspektů. A vyvolává nejednu otázku. Ta moje zní: Bude mezinárodní společenství ochotné jednoznačně odsoudit íránský útok stejně, jako bezpočtukrát ochotně odsoudilo Izrael, nebo budeme svědky dalšího nechutného politického cirkusu vycházejícího z dvojího metru?
ODKAZY
[1]
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-iransky-odvetny-utok-prijde-podle-izraele-v-patek-nebo-v-sobotu-40467660
[2]
https://www.reuters.com/world/middle-east/jordan-temporarily-close-airspace-state-media-says-2024-04-13/
[3]
https://www.israelnationalnews.com/files/picturebase/628567.jpg
10
válka 2023 / Válka v Gaze: Matka rukojmí píše náčelníkovi generálního štábu IDF
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 11. Dubna 2024, 22:41:46 »Iris Haimová zažila jednu z nejhorších a zároveň nejabsurdnějších věcí, která může izraelskou matku potkat. Její syn Jotam unesený 7. října 2023 gangstery Hamasu byl v Pásmu Gazy zabit.
Bohužel ne teroristy, ale kvůli tragické chybě příslušníky izraelské armády. Co prožívají rodiče takto zabitých dětí si my, kdo jsme nic takového nezažili, těžko dokážeme představit.
Paní Iris Haimová je psychicky silná a moudrá žena. Ačkoli ji ztráta syna nepřestane trápit do konce života, dokázala se nad tu nekonečnou bolest povznést a vnímat věci ve správném kontextu. Nezahořkla, nepožadovala potrestání odpovědných vojáků a jejich velitelů, neztratila víru v izraelskou armádu (IDF) ani ve smysl operace v Gaze.
Přesto jí něco vadí.
Když na začátku tohoto měsíce došlo k podobnému incidentu, při němž kvůli tragickému omylu a nesprávnému vyhodnocení situace v terénu přišlo po izraelské vzdušné střelbě o život sedm pracovníků humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), byli za trest zbaveni funkcí dva důstojníci IDF, plukovník Nochi Mendel, náčelník štábu brigády Nahal, a nejmenovaný major, velitel palebné podpory brigády Nahal.
S tím má paní Iris Haimová problém. Tak velký, že se rozhodla napsat náčelníkovi generálního štábu IDF generálporučíku Herzi Halevimu. Ptá se: „Je krev mého syna méně důležitá?“ Myslí tím méně důležitá než oněch sedmi zabitých humanitárních pracovníků.
V dopise žádá, aby gen. Halevi přehodnotil své rozhodnutí a oba odvolané důstojníky vrátil do jejich funkcí. Generála ujišťuje, že nechce zpochybnit jeho rozhodnutí, které bylo jistě učiněno na základě velmi pečlivého prozkoumání případu. Píše mu proto, aby mu sdělila, co jeho rozhodnutí (odvolat oba důstojníky brigády Nahal) v ní jako Jotamově matce vyvolává.
Paní Haimová v dopise připomíná, že 15. prosince minulého roku byl její syn Jotam spolu s dalším dvěma izraelskými rukojmími zabit v důsledku tragické chyby příslušníků armády; tato chyba negativně ovlivnila morálku všeho lidu Izraele. Přesto rodina zabitého rukojmí přišla s výzvou neobviňovat vojáky ani jejich velitele a ani nikoho z vysokých šarží; vydala také podpůrné vyjádření, že boje musí navzdory zmíněné tragédii pokračovat, neboť jedině tak lze dosáhnout stanoveného cíle – nad teroristy zvítězit. Rodina neusilovala o to, aby byl někdo z důstojníků propuštěn prostě proto, že Izrael je ve válce a tzv. friendly fire (střelbu do vlastních řad) navzdory osobnímu smutku a bolesti chápe jako součástí války.
Paní Haimová neusiluje o postih pro vojáky zapojené do tragédie jejího syna ani dnes a vrací se k případu neúmyslně zabitých pracovníků WCK. Podotýká: „Tady byli cizí občané omylem zabiti silami IDF, svět je znepokojen a jedním z představitelů protestujících proti izraelské armádě je polský premiér. Můj syn Jotam měl také polské občanství. Je pozoruhodné, že polský občan Jotam Haim nebyl pro polského premiéra nikterak zajímavý. Neslyšeli jsme od něj, že by sdílel náš zármutek, zármutek nad uneseným polským občanem, který byl zabit. Pravděpodobně Vás (myšlen gen. Halevi) ani nekontaktoval, aby jeho zabití odsoudil, není-liž pravda?“
Paní Haimová staví celou věc tak, že rozhodnutí odvolat oba vysoké důstojníky brigády Nahal kvůli neúmyslnému zabití cizinců v ní vyvolává pocit, že krev jejího syna je méně důležitá než krev občanů cizí země. Vysvětluje, že oni jako rodina uneseného občana navzdory nesmírné bolesti podporují vojáky IDF, protože mají pocit zodpovědnosti a věří, že armáda dělá vše pro jejich ochranu, třebaže ve válce se stávají i hrozné věci.
Dopis uzavírá paní Haimová výzvou, aby všemu Izraeli a celému světu bylo jasně řečeno, že vojáci IDF a občané Izraele nemají menší cenu než ostatní. Současně vyzývá gen. Haleviho, aby odvolané důstojníky brigády Nahal vrátil do jejich funkcí. Během války se stávají chyby, dodává, cena, kterou za to platíme je někdy k neunesení, ale tato cena – odvolání obou důstojníků Nahalu – je zcela zbytečná.
Rozumíme postoji matky syna, který byl omylem zabit vlastními vojáky?
Volně zpracováno podle informace na webu listu The Jerusalem Post. Odkaz: https://www.jpost.com/israel-hamas-war/article-796471
Bohužel ne teroristy, ale kvůli tragické chybě příslušníky izraelské armády. Co prožívají rodiče takto zabitých dětí si my, kdo jsme nic takového nezažili, těžko dokážeme představit.
Paní Iris Haimová je psychicky silná a moudrá žena. Ačkoli ji ztráta syna nepřestane trápit do konce života, dokázala se nad tu nekonečnou bolest povznést a vnímat věci ve správném kontextu. Nezahořkla, nepožadovala potrestání odpovědných vojáků a jejich velitelů, neztratila víru v izraelskou armádu (IDF) ani ve smysl operace v Gaze.
Přesto jí něco vadí.
Když na začátku tohoto měsíce došlo k podobnému incidentu, při němž kvůli tragickému omylu a nesprávnému vyhodnocení situace v terénu přišlo po izraelské vzdušné střelbě o život sedm pracovníků humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), byli za trest zbaveni funkcí dva důstojníci IDF, plukovník Nochi Mendel, náčelník štábu brigády Nahal, a nejmenovaný major, velitel palebné podpory brigády Nahal.
S tím má paní Iris Haimová problém. Tak velký, že se rozhodla napsat náčelníkovi generálního štábu IDF generálporučíku Herzi Halevimu. Ptá se: „Je krev mého syna méně důležitá?“ Myslí tím méně důležitá než oněch sedmi zabitých humanitárních pracovníků.
V dopise žádá, aby gen. Halevi přehodnotil své rozhodnutí a oba odvolané důstojníky vrátil do jejich funkcí. Generála ujišťuje, že nechce zpochybnit jeho rozhodnutí, které bylo jistě učiněno na základě velmi pečlivého prozkoumání případu. Píše mu proto, aby mu sdělila, co jeho rozhodnutí (odvolat oba důstojníky brigády Nahal) v ní jako Jotamově matce vyvolává.
Paní Haimová v dopise připomíná, že 15. prosince minulého roku byl její syn Jotam spolu s dalším dvěma izraelskými rukojmími zabit v důsledku tragické chyby příslušníků armády; tato chyba negativně ovlivnila morálku všeho lidu Izraele. Přesto rodina zabitého rukojmí přišla s výzvou neobviňovat vojáky ani jejich velitele a ani nikoho z vysokých šarží; vydala také podpůrné vyjádření, že boje musí navzdory zmíněné tragédii pokračovat, neboť jedině tak lze dosáhnout stanoveného cíle – nad teroristy zvítězit. Rodina neusilovala o to, aby byl někdo z důstojníků propuštěn prostě proto, že Izrael je ve válce a tzv. friendly fire (střelbu do vlastních řad) navzdory osobnímu smutku a bolesti chápe jako součástí války.
Paní Haimová neusiluje o postih pro vojáky zapojené do tragédie jejího syna ani dnes a vrací se k případu neúmyslně zabitých pracovníků WCK. Podotýká: „Tady byli cizí občané omylem zabiti silami IDF, svět je znepokojen a jedním z představitelů protestujících proti izraelské armádě je polský premiér. Můj syn Jotam měl také polské občanství. Je pozoruhodné, že polský občan Jotam Haim nebyl pro polského premiéra nikterak zajímavý. Neslyšeli jsme od něj, že by sdílel náš zármutek, zármutek nad uneseným polským občanem, který byl zabit. Pravděpodobně Vás (myšlen gen. Halevi) ani nekontaktoval, aby jeho zabití odsoudil, není-liž pravda?“
Paní Haimová staví celou věc tak, že rozhodnutí odvolat oba vysoké důstojníky brigády Nahal kvůli neúmyslnému zabití cizinců v ní vyvolává pocit, že krev jejího syna je méně důležitá než krev občanů cizí země. Vysvětluje, že oni jako rodina uneseného občana navzdory nesmírné bolesti podporují vojáky IDF, protože mají pocit zodpovědnosti a věří, že armáda dělá vše pro jejich ochranu, třebaže ve válce se stávají i hrozné věci.
Dopis uzavírá paní Haimová výzvou, aby všemu Izraeli a celému světu bylo jasně řečeno, že vojáci IDF a občané Izraele nemají menší cenu než ostatní. Současně vyzývá gen. Haleviho, aby odvolané důstojníky brigády Nahal vrátil do jejich funkcí. Během války se stávají chyby, dodává, cena, kterou za to platíme je někdy k neunesení, ale tato cena – odvolání obou důstojníků Nahalu – je zcela zbytečná.
Rozumíme postoji matky syna, který byl omylem zabit vlastními vojáky?
Volně zpracováno podle informace na webu listu The Jerusalem Post. Odkaz: https://www.jpost.com/israel-hamas-war/article-796471