1
Sport / Tenis
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy Dnes v 18:05:26 »Yšai Oliel finalistou turnaje ITF v Gruzii.
Poslední příspěvky
2
Sport / Judo
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy Dnes v 17:53:03 »Osm medailí z evropských poháru juniorů a kadetů.
3
Sport / Nejvyšší fotbalová liga
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy Včera v 23:30:16 »Klub Maccabi TA je mistrem ligy!
4
válka 2023 / Gaza: Genocidu páchá Hamas, ne Izrael!
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy Včera v 16:35:32 »Valí se to na nás ze všech stran: Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Jen málo prostoru ale dostávají odborníci schopní tento nesmysl kvalifikovaně vyvrátit.
Jedním z nich je Eli Rosenbaum, špičkový americký právník, dlouhá léta ředitel Úřadu zvláštního vyšetřování amerického ministerstva spravedlnosti. V této souvislosti získal celosvětovou proslulost jako mimořádně úspěšný lovec nacistů. Této činnosti věnoval podstatnou část své profesní kariéry. Kromě toho se zabýval také genocidou spáchanou ve Rwandě a ruskými válečnými zločiny v nynější válce na Ukrajině.
Svůj postoj k tomu, co část světa označuje jako „izraelskou genocidu páchanou v Pásmu Gazy“, vysvětlil listu The Jerusalem Post (viz níže). Věc totiž staví úplně jinak: lze říci, že ji vrací z hlavy zpět na nohy. Izrael ne že páchá genocidu, ale je naopak povinen zastavit genocidu páchanou Hamasem. Vyplývá to z Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia přijaté VS OSN v roce 1948. (Tuto povinnost má samozřejmě nejen Izrael, ale všechny země, které úmluvu přijaly.)
Jaké jsou hlavní Rosenbaumovy argumenty? Loni 7. října dal Hamas jasně najevo, že je stále oddán své genocidní zakládací listině, přičemž jeho představitelé veřejně deklarovali, že operace „Bouře Al Aksa“ (jak označují masakr ze 7. října) se bude opakovat až do úplného zničení Izraele. Brutální útoky na civilisty z toho dne, bez jakéhokoli rozlišení věku či pohlaví obětí, jakož i povaha vraždění nasvědčují nejen genocidnímu záměru, ale vypovídají i o genocidních činech. Přitom záměr čili úmysl je při rozhodování o tom, zda o genocidu jde či nikoli klíčový; chybí-li, nelze o genocidě hovořit. A jak uvidíme dále, genocida není o číslech.
„Hamas provedl úmyslný útok, který byl tak příšerný, že dalece překonal to, co si lze představit, pokud jde o jeho krutost; byly to útoky, které konkurovaly a dokonce překonaly krutost nacistických sil během druhé světové války. Cítím se oprávněn to posoudit, protože jsem zkoumal, vyšetřoval a stíhal případy nacistů čtyři desetiletí,“ vysvětlil Rosenbaum.
Obvinění Izraele z páchání genocidy během nynější války považuje Rosenbaum za „obscénní lež“. Zločin genocidy totiž vyžaduje nejen masové množství mrtvých, ale, jak již zmíněno, také záměr „zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu“. Jinými slovy, není to jen otázka počtu obětí, které navíc Hamas záměrně falšuje. Ale i kdybychom akceptovali jeho čísla, která často používá protiizraelská propaganda – i s výhradou, že neuvádějí základní údaj, totiž počet zlikvidovaných teroristických bojovníků, ani počet zabitých raketami a nástražnými systémy teroristů -, pak smrt 35 tisíc lidí v této válce sama o sobě ještě o genocidním záměru nesvědčí. „Genocida není zločin založený na číslech,“ vysvětluje Rosenbaum. „Pokud by tomu tak bylo, pak by spojenci (USA a Filipínské společenství – LS) spáchali během druhé světové války genocidu v bitvě o Manilu s více než 100 000 mrtvými civilisty.“ Totéž by bylo možné vztáhnout na letecké bombardování německých měst, při němž bylo zabito mezi tři sta tisíci a půl milionem lidí. Hovořit v této souvislosti o genocidě je absurdní, říká Rosenbauma pokračuje: „Válku začalo Německo, byla to genocidní válka, zejména proti Židům a Romům. Tím, co tuto genocidu ukončilo byla vojenská kampaň Spojenců.“
Rosenbaum považuje, tak jako každý normálně myslící člověk, masové civilní oběti za tragickou součást války. Připomíná, že během první čečenské války v 90. letech bylo ruskými silami zabito na 50 tisíc civilistů a v Sýrii během občanské války jich bylo nejméně 300 tisíc. Dodává, že nezaznamenal mohutné studentské demonstrace proti Rusku, Sýrii a ani proti masakru Hamasu ze 7. října. Proto si myslí, že tito lidé ztratili morální právo soudit Izrael.
Dále si všímá skutečnosti, kterou velká část světa odmítá vzít na vědomi. „Izrael přijímá taková opatření k ochraně civilního života v Gaze, které žádná armáda nikdy v žádné válce nepřijala.“ Konstatuje, že tato opatření ve svém důsledku zvyšují oběti na izraelské straně, ale Izrael je ochoten tuto cenu zaplatit. Ve snaze přimět lidi k evakuaci z bojových zón shazuje armáda informační letáky a uskutečňuje tisíce telefonních hovorů a rozesílá tisíce SMS. Na druhé straně Hamas ani nesdílí s civilisty obrovská skladiště potravin, vody a paliva, která ukrývá pod zemí. „Úroveň krutosti Hamasu a jeho spojenců se téměř vymyká lidské představivosti.“ Obvinění Izraele z genocidy je nemorální nejen s ohledem na veškeré úsilí, které vynakládá na ochranu civilistů, ale také kvůli šílené situaci způsobené tím, že se Hamas skrývá za civilisty jako živými štíty a tak vlastně pracuje na tom, aby počet obětí maximalizoval. „To, co Hamas dělá, představuje nové paradigma v dějinách válčení,“ podotýká Rosenbaum. „Takové, na které v některých ohledech nemá mezinárodní trestní právo adekvátní odpověď, protože nikdo z právníků, vědců a soudců, kteří formulovali trestní právo, si to, co spáchal Hamas, nedokázal představit.“ Všímá si také jedné zvrácenosti: „Hamas byl tragicky úspěšný ve svém úsilí dosáhnout co nejvyššího počtu mrtvých Palestinců, aby si získal světové sympatie.“ To se teroristům zjevně podařilo. Jedním dechem ale právník dodal: „Smrt každého Palestince a každého rukojmí je dílem Hamasu. Za všechna tato úmrtí je právně i morálně zodpovědný Hamas.“ Naproti tomu státy, které vznesly proti Izraeli obvinění z genocidy, se podle něj zapojily „do očí bijícího zneužití mezinárodního práva“.
Princip je tedy jasný. Genocidu páchá Hamas a povinností Izraele – a všech zemí, které úmluvu o bránění a trestání genocidia přijaly – je účinně mu v tom bránit. Obvinění Izraele z genocidy je tudíž absurdní, falešné a pokrytecké.
Rosenbaum se také zmínil o aktuálním problému vývoje války, kterým je izraelská operace v Rafahu. Podle Izraele tam působí ještě čtyři prapory teroristů, které je zapotřebí zlikvidovat. Proti tomu se ale zvedla celosvětová vlna odporu. Právník s tímto postojem nesouhlasí a dovozuje, že Spojenci také v lednu 1945 neřekli Němcům: „Tahle válka je destruktivní, na obou stranách umírá spousta lidí, tak ji ukončíme. Vy všichni (nacisté) můžete zůstat v Berlíně u moci a můžete si nechat čtyři vražedné prapory SS a uvidíme, co se bude dít dál.“ Byl by to samozřejmě nesmysl. Realita byla jiná, v Evropě skončila druhá světová válka teprve tehdy, když nacisté přistoupili na podmínky, na kterých by měl nyní trvat Izrael vůči Hamasu: „Bezpodmínečně se vzdejte, vyjděte s rukama nad hlavou, propusťte rukojmí a složte zbraně.“ Podle Rosenbauma měli tenkrát Spojenci, stejně jako dnes Izraelci, morální povinnost dokončit boj tváří v tvář nejhoršímu zločinu genocidy.
A příměří, po kterém dnes všichni volají? Rosenbaum je z dobrého důvodu proti: „Hamas veřejně prohlásil, že 7. říjen se bude opakovat. Znovu a znovu, dokud nebude Izrael zničen. Proto příměří jen oddálí další genocidní útok. Válka by tím neskončila.“
A možnosti Hamasu? Jako kdysi nacistického Německa. Buď kapitulace, nebo likvidace.
Volně podle serveru The Jerusalem Post. Odkaz:
https://www.jpost.com/israel-hamas-war/article-801461
Jedním z nich je Eli Rosenbaum, špičkový americký právník, dlouhá léta ředitel Úřadu zvláštního vyšetřování amerického ministerstva spravedlnosti. V této souvislosti získal celosvětovou proslulost jako mimořádně úspěšný lovec nacistů. Této činnosti věnoval podstatnou část své profesní kariéry. Kromě toho se zabýval také genocidou spáchanou ve Rwandě a ruskými válečnými zločiny v nynější válce na Ukrajině.
Svůj postoj k tomu, co část světa označuje jako „izraelskou genocidu páchanou v Pásmu Gazy“, vysvětlil listu The Jerusalem Post (viz níže). Věc totiž staví úplně jinak: lze říci, že ji vrací z hlavy zpět na nohy. Izrael ne že páchá genocidu, ale je naopak povinen zastavit genocidu páchanou Hamasem. Vyplývá to z Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia přijaté VS OSN v roce 1948. (Tuto povinnost má samozřejmě nejen Izrael, ale všechny země, které úmluvu přijaly.)
Jaké jsou hlavní Rosenbaumovy argumenty? Loni 7. října dal Hamas jasně najevo, že je stále oddán své genocidní zakládací listině, přičemž jeho představitelé veřejně deklarovali, že operace „Bouře Al Aksa“ (jak označují masakr ze 7. října) se bude opakovat až do úplného zničení Izraele. Brutální útoky na civilisty z toho dne, bez jakéhokoli rozlišení věku či pohlaví obětí, jakož i povaha vraždění nasvědčují nejen genocidnímu záměru, ale vypovídají i o genocidních činech. Přitom záměr čili úmysl je při rozhodování o tom, zda o genocidu jde či nikoli klíčový; chybí-li, nelze o genocidě hovořit. A jak uvidíme dále, genocida není o číslech.
„Hamas provedl úmyslný útok, který byl tak příšerný, že dalece překonal to, co si lze představit, pokud jde o jeho krutost; byly to útoky, které konkurovaly a dokonce překonaly krutost nacistických sil během druhé světové války. Cítím se oprávněn to posoudit, protože jsem zkoumal, vyšetřoval a stíhal případy nacistů čtyři desetiletí,“ vysvětlil Rosenbaum.
Obvinění Izraele z páchání genocidy během nynější války považuje Rosenbaum za „obscénní lež“. Zločin genocidy totiž vyžaduje nejen masové množství mrtvých, ale, jak již zmíněno, také záměr „zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu“. Jinými slovy, není to jen otázka počtu obětí, které navíc Hamas záměrně falšuje. Ale i kdybychom akceptovali jeho čísla, která často používá protiizraelská propaganda – i s výhradou, že neuvádějí základní údaj, totiž počet zlikvidovaných teroristických bojovníků, ani počet zabitých raketami a nástražnými systémy teroristů -, pak smrt 35 tisíc lidí v této válce sama o sobě ještě o genocidním záměru nesvědčí. „Genocida není zločin založený na číslech,“ vysvětluje Rosenbaum. „Pokud by tomu tak bylo, pak by spojenci (USA a Filipínské společenství – LS) spáchali během druhé světové války genocidu v bitvě o Manilu s více než 100 000 mrtvými civilisty.“ Totéž by bylo možné vztáhnout na letecké bombardování německých měst, při němž bylo zabito mezi tři sta tisíci a půl milionem lidí. Hovořit v této souvislosti o genocidě je absurdní, říká Rosenbauma pokračuje: „Válku začalo Německo, byla to genocidní válka, zejména proti Židům a Romům. Tím, co tuto genocidu ukončilo byla vojenská kampaň Spojenců.“
Rosenbaum považuje, tak jako každý normálně myslící člověk, masové civilní oběti za tragickou součást války. Připomíná, že během první čečenské války v 90. letech bylo ruskými silami zabito na 50 tisíc civilistů a v Sýrii během občanské války jich bylo nejméně 300 tisíc. Dodává, že nezaznamenal mohutné studentské demonstrace proti Rusku, Sýrii a ani proti masakru Hamasu ze 7. října. Proto si myslí, že tito lidé ztratili morální právo soudit Izrael.
Dále si všímá skutečnosti, kterou velká část světa odmítá vzít na vědomi. „Izrael přijímá taková opatření k ochraně civilního života v Gaze, které žádná armáda nikdy v žádné válce nepřijala.“ Konstatuje, že tato opatření ve svém důsledku zvyšují oběti na izraelské straně, ale Izrael je ochoten tuto cenu zaplatit. Ve snaze přimět lidi k evakuaci z bojových zón shazuje armáda informační letáky a uskutečňuje tisíce telefonních hovorů a rozesílá tisíce SMS. Na druhé straně Hamas ani nesdílí s civilisty obrovská skladiště potravin, vody a paliva, která ukrývá pod zemí. „Úroveň krutosti Hamasu a jeho spojenců se téměř vymyká lidské představivosti.“ Obvinění Izraele z genocidy je nemorální nejen s ohledem na veškeré úsilí, které vynakládá na ochranu civilistů, ale také kvůli šílené situaci způsobené tím, že se Hamas skrývá za civilisty jako živými štíty a tak vlastně pracuje na tom, aby počet obětí maximalizoval. „To, co Hamas dělá, představuje nové paradigma v dějinách válčení,“ podotýká Rosenbaum. „Takové, na které v některých ohledech nemá mezinárodní trestní právo adekvátní odpověď, protože nikdo z právníků, vědců a soudců, kteří formulovali trestní právo, si to, co spáchal Hamas, nedokázal představit.“ Všímá si také jedné zvrácenosti: „Hamas byl tragicky úspěšný ve svém úsilí dosáhnout co nejvyššího počtu mrtvých Palestinců, aby si získal světové sympatie.“ To se teroristům zjevně podařilo. Jedním dechem ale právník dodal: „Smrt každého Palestince a každého rukojmí je dílem Hamasu. Za všechna tato úmrtí je právně i morálně zodpovědný Hamas.“ Naproti tomu státy, které vznesly proti Izraeli obvinění z genocidy, se podle něj zapojily „do očí bijícího zneužití mezinárodního práva“.
Princip je tedy jasný. Genocidu páchá Hamas a povinností Izraele – a všech zemí, které úmluvu o bránění a trestání genocidia přijaly – je účinně mu v tom bránit. Obvinění Izraele z genocidy je tudíž absurdní, falešné a pokrytecké.
Rosenbaum se také zmínil o aktuálním problému vývoje války, kterým je izraelská operace v Rafahu. Podle Izraele tam působí ještě čtyři prapory teroristů, které je zapotřebí zlikvidovat. Proti tomu se ale zvedla celosvětová vlna odporu. Právník s tímto postojem nesouhlasí a dovozuje, že Spojenci také v lednu 1945 neřekli Němcům: „Tahle válka je destruktivní, na obou stranách umírá spousta lidí, tak ji ukončíme. Vy všichni (nacisté) můžete zůstat v Berlíně u moci a můžete si nechat čtyři vražedné prapory SS a uvidíme, co se bude dít dál.“ Byl by to samozřejmě nesmysl. Realita byla jiná, v Evropě skončila druhá světová válka teprve tehdy, když nacisté přistoupili na podmínky, na kterých by měl nyní trvat Izrael vůči Hamasu: „Bezpodmínečně se vzdejte, vyjděte s rukama nad hlavou, propusťte rukojmí a složte zbraně.“ Podle Rosenbauma měli tenkrát Spojenci, stejně jako dnes Izraelci, morální povinnost dokončit boj tváří v tvář nejhoršímu zločinu genocidy.
A příměří, po kterém dnes všichni volají? Rosenbaum je z dobrého důvodu proti: „Hamas veřejně prohlásil, že 7. říjen se bude opakovat. Znovu a znovu, dokud nebude Izrael zničen. Proto příměří jen oddálí další genocidní útok. Válka by tím neskončila.“
A možnosti Hamasu? Jako kdysi nacistického Německa. Buď kapitulace, nebo likvidace.
Volně podle serveru The Jerusalem Post. Odkaz:
https://www.jpost.com/israel-hamas-war/article-801461
5
Sport / Basketbalová nadstavba
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 17. Května 2024, 20:28:04 »Výsledky k 17. květnu.
6
Sport / Basketbalový Pohár státu
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 16. Května 2024, 22:17:12 »Vítězem trofeje je Hapoel Jeruzalém.
7
Sport / ATLETIKA: JERUZALÉMSKÝ GRANDSLAM 2024
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 16. Května 2024, 20:46:40 »Po loňském 7. říjnu se v Izraeli nekonají z pochopitelných důvodů žádné sportovní podniky se zahraniční účastí. A izraelské klubové týmy, stejně jako národní reprezentace, musí hrát domácí zápasy v cizině.
Ten stav stále trvá, ovšem už tu máme jednu chystanou výjimku. V neděli 19. května 2024 bude izraelské hlavní město Jeruzalém hostit jeden z atletických mítinků zařazených do celosvětového podniku 2024 Continental Tour, kterou od roku 2020 pořádá světová organizace World Athletics.
Ve sportovním kalendáři je registrován jako Jeruzalémský grandslam.
Atletická Continental Tour je rozdělena na čtyři výkonnostní úrovně – zlatou, stříbrnou, bronzovou a challenger. Do nejvyšší patří i ostravská Zlatá tretra (letos 28.května), akce pořádaná v Jeruzalémě je součástí stříbrně úrovně. Jde o vůbec první mítink série Continental Tour konaný v Izraeli a celkově třetí významná mezinárodní atletická akce: v roce 2022 to bylo mistrovství Evropy do 18 let a o rok později evropský šampionát atletů do 20 let; obojí v Jeruzalémě.
Soutěžit se bude na Národním atletickém stadionu ve čtvrti Givat Ram. Stadion je součástí sportovního areálu v komplexu Hebrejské univerzity. Na programu je v kategorii mužů běh na 100, 200 a 800 metrů, jakož i 110 m překážek a štafeta na 4x100 m, dále skok do výšky a dálky a hod diskem. Ženy se představí v běhu na 100 m, překážkových bězích na 100, 400 a 2000 m, trojskoku a hodu oštěpem.
Z výše uvedeného vyplývá, že zvěrský masakr spáchaný v Izraeli teroristy Hamasu, hnutí vládnoucího na části území Palestinské autonomie, zasáhl do všech oblastí života izraelské společnosti. Včetně sportu. Nenormální a izraelské sportovci znevýhodňující situace potrvá tak dlouho, dokud nebude protiteroristická válka v Pásmu Gazy dovedenena do vítězného konce. Jeruzalémský grandslam budiž chápán jako první vítaná vlaštovka.
Pokračování příště...
Ten stav stále trvá, ovšem už tu máme jednu chystanou výjimku. V neděli 19. května 2024 bude izraelské hlavní město Jeruzalém hostit jeden z atletických mítinků zařazených do celosvětového podniku 2024 Continental Tour, kterou od roku 2020 pořádá světová organizace World Athletics.
Ve sportovním kalendáři je registrován jako Jeruzalémský grandslam.
Atletická Continental Tour je rozdělena na čtyři výkonnostní úrovně – zlatou, stříbrnou, bronzovou a challenger. Do nejvyšší patří i ostravská Zlatá tretra (letos 28.května), akce pořádaná v Jeruzalémě je součástí stříbrně úrovně. Jde o vůbec první mítink série Continental Tour konaný v Izraeli a celkově třetí významná mezinárodní atletická akce: v roce 2022 to bylo mistrovství Evropy do 18 let a o rok později evropský šampionát atletů do 20 let; obojí v Jeruzalémě.
Soutěžit se bude na Národním atletickém stadionu ve čtvrti Givat Ram. Stadion je součástí sportovního areálu v komplexu Hebrejské univerzity. Na programu je v kategorii mužů běh na 100, 200 a 800 metrů, jakož i 110 m překážek a štafeta na 4x100 m, dále skok do výšky a dálky a hod diskem. Ženy se představí v běhu na 100 m, překážkových bězích na 100, 400 a 2000 m, trojskoku a hodu oštěpem.
Z výše uvedeného vyplývá, že zvěrský masakr spáchaný v Izraeli teroristy Hamasu, hnutí vládnoucího na části území Palestinské autonomie, zasáhl do všech oblastí života izraelské společnosti. Včetně sportu. Nenormální a izraelské sportovci znevýhodňující situace potrvá tak dlouho, dokud nebude protiteroristická válka v Pásmu Gazy dovedenena do vítězného konce. Jeruzalémský grandslam budiž chápán jako první vítaná vlaštovka.
Pokračování příště...
8
Sport / Euroliga
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 7. Května 2024, 22:57:14 »Klub Maccabi Tel Aviv do Final Four nepostoupil.
9
válka 2023 / Blízký východ: Otázky pro dnešek i budoucnost
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 6. Května 2024, 09:51:54 »Často se sám sebe ptám, co všechno by se muselo stát, čeho všeho by se musel Hamas dopustit, aby svět prozřel.
Jestli se někdy v budoucnu vrátí svobodný svět většinově k normálnímu uvažování, bude naši dobu hodnotit jako zvrácenou, šílenou, nepochopitelnou. Muži si berou muže, ženy se vdávají se ženami, v případě chlapců, kteří se cítí být ženami, ačkoli jsou mužského pohlaví, nesmí být v 3. osobě používáno zájmeno „on“, ale „ona“ – a kdo to nerespektuje, ačkoli je to v rozporu s jeho svědomím, vírou nebo zdravým rozumem, může být potrestán, jak už se na Západě nejednou stalo. Kdo veřejně hlásá, že podle Bible je homosexuální intimní styk ohavnost a hřích, může být léta vláčen po soudech jako finská poslankyně a bývalá členka vlády Päivi Räsänenová.
Propagandisté progresivismu nám pod pseudohumanistickými hesly vnutili svoji agendu. Stejně úspěšní jsou i propagandisté propalestinského vidění arabsko-izraelského konfliktu. Velká část Západu tak hraje roli „užitečného idiota“, která je prospěšná především teroristům Hamasu. Kdyby tomu tak nebylo, choval by se Západ, pokud jde o nynější válku v Pásmu Gazy, docela jinak.
Platí tedy, že z oblasti mezilidských vztahů se zvrácené uvažování rozšířilo jako mor do mezinárodní politiky. Jestliže ještě v době druhé světové války a nějaký čas po ní bylo jasné, a nejen ve sféře proklamací, ale i praktické politiky, kdo je agresor a kdo jeho oběť, kdo patří před norimberský tribunál a kdo nikoli, kdo je skutečným viníkem civilních obětí, k nimž v každé soudobé válce bohužel dochází, a které etnikum má být v zájmu prevence před další agresí odsunuto a kam, dnes můžeme o takovémto druhu uvažování jen snít.
Všichni vědí, co se na Blízkém východě stalo 7. října 2023 (agrese Hamasu proti Izraeli). Všichni vědí, co se v regionu stalo v noci z 13. na 14. dubna 2024 (agrese Íránu proti Izraeli). Mnozí teoreticky uznávají právo Izraele na obranu, ovšem ve smyslu „ano, ale...“. Realita? Hamas nebyl v OSN zařazen na seznam teroristických organizací ani na černou listinu těch, kdo páchají válečné sexuální zločiny, ačkoli i sama OSN přiznává, že k nim došlo. Všichni vědí, že Hamas – vládnoucí moc na části území Palestinské autonomie – drží v Pásmu Gazy už sedm měsíců rukojmí, gangstersky unesená z teritoria cizího státu, člena OSN, a přesto svět přispěl minimálním podílem k tomu, aby byli zajatci propuštěni. Místo toho je soustavně kritizován Izrael, je mu nasazována psí hlava a je staven na pranýř. Je to Izrael, kdo stojí v roli obžalovaného kvůli nesmyslnému obvinění z páchání genocidy před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu a je to Mezinárodní trestní soud, kdo má tu drzost uvažovat o vydání zatykačů na vysoké představitele Izraele, státu bránícímu se agresi vedené jednou ze dvou vlád Palestinské autonomie.
Všichni vědí, jak hnusné, zákeřné a zbabělé metody boje teroristický Hamas používá, včetně zneužívání vlastních obyvatel jako lidských štítů a umisťování velitelských buněk a zbraňových systémů do chráněných civilních objektů (školy, nemocnice, mešity). Toto vše a další barbarské fauly zločinců vládnoucích v Pásmu Gazy svět pouze bere na vědomí – a jedovaté šípy falešné kritiky dál míří na Izrael.
Izrael je nesmyslně obviňován z vyvolání hladomoru v Pásmu Gazy. Ano, humanitární situace je v této části Palestinské autonomie v důsledky války, kterou vyvolala nikoli vláda v Jeruzalémě, ale vláda Hamasu, velice vážná, to nikdo soudný nepopírá. Stejní soudní lidé se ale současně musí ptát, jak to, že vládci Pásma se víc než o dostatek životních potřeb pro své obyvatele starají o to, aby sami měli dostatek - raket a minometných střel? To rozhořčenému světu nevadí? Zjevně ne.
Podle chabé reakce mu nevadí ani to, že když Američané na moři (ve spolupráci s izraelskou armádou na pobřeží Pásma, neboť na pevninu vstoupit nesmí) stavějí plovoucí dok a molo pro zvýšení dodávek humanitární pomoci, dočkali se jako výraz vděku minometné palby ze strany teroristů. Ti, kdo pomoc potřebují a hlasitě vyžadují střílejí po těch, kdo se snaží ji zajistit. Lidově řečeno: to nevymyslíš.
Pokud někdo dosud pochyboval o tom, že teroristé snad nejsou tak „padlí na hlavu“, aby útočili na „body pomoci“, pak v neděli 5. května se mu dostalo jednoznačné odpovědi. Hamas – opakuji: vládnoucí moc v Pásmu Gazy, ne nějaká okrajová militantní skupina – se přihlásil k raketovému útoku vedeném z Rafahu (!) do oblasti Kerem Šalom; použity byly minometné střely „Rajoum 114 mm“. Kerem Šalom je klíčový přechod na linii s Izraelem, přes který proudí prostřednictvím kamionů humanitární pomoc do Pásma. V důsledku útoku byl samozřejmě uzavřen. Nehorázná provokace teroristů si vyžádala na izraelské straně tři mrtvé vojáky (v hodnosti rotných) a zraněné, také mezi civilisty. Je to další důkaz ďábelského počínání teroristických agresorů, nicméně lze očekávat, že odsouzen bude Izrael. Za to, že hraniční přechod uzavřel. Místo toho, aby svět konečně uznal, jak důležitá je protiteroristická operace v Rafahu, kvůli jejíž přípravě je Izrael masivně kritizován a dokonce od ní odrazován i svým nejbližším spojencem, USA.
Pro dokreslení, v jak bláznivém světě žijeme, zmínka o jemenské teroristické skupině Húthiů. Ta, s podporou íránského totalitního režimu, nejenže praktikuje pirátské metody vůči mezinárodním obchodním lodím plujícím v Rudém moři a Adenském zálivu, ale v nejnovějším prohlášení vyhrožuje, že hodlá útočit na civilní lodě rovněž ve Středozemním moři („kam až naše prostředky dosáhnou“). A reakce světa na tento neskutečný gangsterismus? Velice chabá. Na tapetě je Izrael, ne Húthiové.
Nikdo z nás se nedožije toho, až se vnuci potomků našich potomků budou ptát: Jak mohla být generace počátku třetího tisíciletí moderní epochy tak hloupá, neprozíravá, pošetilá? Anebo se svět už nikdy ke zdravému uvažování nevrátí a zmíněnou otázku nikdy nikdo nepoloží?
P. S. Tím nemá být řečeno, že Izrael je bez chyb a nekritizovatelný. Jen je zapotřebí si uvědomit, že soustavně stavět do popředí „třísku v oku Izraele“ a tím bagatelizovat „trám v oku Hamasu“ je hrubá chyba, která se Západu dříve či později vymstí.
Jestli se někdy v budoucnu vrátí svobodný svět většinově k normálnímu uvažování, bude naši dobu hodnotit jako zvrácenou, šílenou, nepochopitelnou. Muži si berou muže, ženy se vdávají se ženami, v případě chlapců, kteří se cítí být ženami, ačkoli jsou mužského pohlaví, nesmí být v 3. osobě používáno zájmeno „on“, ale „ona“ – a kdo to nerespektuje, ačkoli je to v rozporu s jeho svědomím, vírou nebo zdravým rozumem, může být potrestán, jak už se na Západě nejednou stalo. Kdo veřejně hlásá, že podle Bible je homosexuální intimní styk ohavnost a hřích, může být léta vláčen po soudech jako finská poslankyně a bývalá členka vlády Päivi Räsänenová.
Propagandisté progresivismu nám pod pseudohumanistickými hesly vnutili svoji agendu. Stejně úspěšní jsou i propagandisté propalestinského vidění arabsko-izraelského konfliktu. Velká část Západu tak hraje roli „užitečného idiota“, která je prospěšná především teroristům Hamasu. Kdyby tomu tak nebylo, choval by se Západ, pokud jde o nynější válku v Pásmu Gazy, docela jinak.
Platí tedy, že z oblasti mezilidských vztahů se zvrácené uvažování rozšířilo jako mor do mezinárodní politiky. Jestliže ještě v době druhé světové války a nějaký čas po ní bylo jasné, a nejen ve sféře proklamací, ale i praktické politiky, kdo je agresor a kdo jeho oběť, kdo patří před norimberský tribunál a kdo nikoli, kdo je skutečným viníkem civilních obětí, k nimž v každé soudobé válce bohužel dochází, a které etnikum má být v zájmu prevence před další agresí odsunuto a kam, dnes můžeme o takovémto druhu uvažování jen snít.
Všichni vědí, co se na Blízkém východě stalo 7. října 2023 (agrese Hamasu proti Izraeli). Všichni vědí, co se v regionu stalo v noci z 13. na 14. dubna 2024 (agrese Íránu proti Izraeli). Mnozí teoreticky uznávají právo Izraele na obranu, ovšem ve smyslu „ano, ale...“. Realita? Hamas nebyl v OSN zařazen na seznam teroristických organizací ani na černou listinu těch, kdo páchají válečné sexuální zločiny, ačkoli i sama OSN přiznává, že k nim došlo. Všichni vědí, že Hamas – vládnoucí moc na části území Palestinské autonomie – drží v Pásmu Gazy už sedm měsíců rukojmí, gangstersky unesená z teritoria cizího státu, člena OSN, a přesto svět přispěl minimálním podílem k tomu, aby byli zajatci propuštěni. Místo toho je soustavně kritizován Izrael, je mu nasazována psí hlava a je staven na pranýř. Je to Izrael, kdo stojí v roli obžalovaného kvůli nesmyslnému obvinění z páchání genocidy před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu a je to Mezinárodní trestní soud, kdo má tu drzost uvažovat o vydání zatykačů na vysoké představitele Izraele, státu bránícímu se agresi vedené jednou ze dvou vlád Palestinské autonomie.
Všichni vědí, jak hnusné, zákeřné a zbabělé metody boje teroristický Hamas používá, včetně zneužívání vlastních obyvatel jako lidských štítů a umisťování velitelských buněk a zbraňových systémů do chráněných civilních objektů (školy, nemocnice, mešity). Toto vše a další barbarské fauly zločinců vládnoucích v Pásmu Gazy svět pouze bere na vědomí – a jedovaté šípy falešné kritiky dál míří na Izrael.
Izrael je nesmyslně obviňován z vyvolání hladomoru v Pásmu Gazy. Ano, humanitární situace je v této části Palestinské autonomie v důsledky války, kterou vyvolala nikoli vláda v Jeruzalémě, ale vláda Hamasu, velice vážná, to nikdo soudný nepopírá. Stejní soudní lidé se ale současně musí ptát, jak to, že vládci Pásma se víc než o dostatek životních potřeb pro své obyvatele starají o to, aby sami měli dostatek - raket a minometných střel? To rozhořčenému světu nevadí? Zjevně ne.
Podle chabé reakce mu nevadí ani to, že když Američané na moři (ve spolupráci s izraelskou armádou na pobřeží Pásma, neboť na pevninu vstoupit nesmí) stavějí plovoucí dok a molo pro zvýšení dodávek humanitární pomoci, dočkali se jako výraz vděku minometné palby ze strany teroristů. Ti, kdo pomoc potřebují a hlasitě vyžadují střílejí po těch, kdo se snaží ji zajistit. Lidově řečeno: to nevymyslíš.
Pokud někdo dosud pochyboval o tom, že teroristé snad nejsou tak „padlí na hlavu“, aby útočili na „body pomoci“, pak v neděli 5. května se mu dostalo jednoznačné odpovědi. Hamas – opakuji: vládnoucí moc v Pásmu Gazy, ne nějaká okrajová militantní skupina – se přihlásil k raketovému útoku vedeném z Rafahu (!) do oblasti Kerem Šalom; použity byly minometné střely „Rajoum 114 mm“. Kerem Šalom je klíčový přechod na linii s Izraelem, přes který proudí prostřednictvím kamionů humanitární pomoc do Pásma. V důsledku útoku byl samozřejmě uzavřen. Nehorázná provokace teroristů si vyžádala na izraelské straně tři mrtvé vojáky (v hodnosti rotných) a zraněné, také mezi civilisty. Je to další důkaz ďábelského počínání teroristických agresorů, nicméně lze očekávat, že odsouzen bude Izrael. Za to, že hraniční přechod uzavřel. Místo toho, aby svět konečně uznal, jak důležitá je protiteroristická operace v Rafahu, kvůli jejíž přípravě je Izrael masivně kritizován a dokonce od ní odrazován i svým nejbližším spojencem, USA.
Pro dokreslení, v jak bláznivém světě žijeme, zmínka o jemenské teroristické skupině Húthiů. Ta, s podporou íránského totalitního režimu, nejenže praktikuje pirátské metody vůči mezinárodním obchodním lodím plujícím v Rudém moři a Adenském zálivu, ale v nejnovějším prohlášení vyhrožuje, že hodlá útočit na civilní lodě rovněž ve Středozemním moři („kam až naše prostředky dosáhnou“). A reakce světa na tento neskutečný gangsterismus? Velice chabá. Na tapetě je Izrael, ne Húthiové.
Nikdo z nás se nedožije toho, až se vnuci potomků našich potomků budou ptát: Jak mohla být generace počátku třetího tisíciletí moderní epochy tak hloupá, neprozíravá, pošetilá? Anebo se svět už nikdy ke zdravému uvažování nevrátí a zmíněnou otázku nikdy nikdo nepoloží?
P. S. Tím nemá být řečeno, že Izrael je bez chyb a nekritizovatelný. Jen je zapotřebí si uvědomit, že soustavně stavět do popředí „třísku v oku Izraele“ a tím bagatelizovat „trám v oku Hamasu“ je hrubá chyba, která se Západu dříve či později vymstí.
10
válka 2023 / Izrael a poválečná obnova Pásma Gazy
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 4. Května 2024, 23:21:31 »V souvislosti s nynější protiteroristickou válkou v Pásmu Gazy byl Izrael opakovaně kritizován za to, že nemá žádný poválečný plán týkající se tohoto území.
Jak se ukazuje, není to pravda. V pátek 3. května 2024 vešlo ve známost, že takový plán existuje. S odkazem na americký list The New York Times o něm informoval server novin The Jerusalem Post [1] a další média.
Plán má název „Vize pro Gazu 2035“ a sestává ze tří fází. Předpokládá zapojení jak samotných Arabů v Pásmu Gazy, tak i arabských zemí, které mají s Izraelem normální vztahy. Samozřejmě nepočítá s účastí Hamasu. Základním předpokladem je, že se participující strany zbaví protiizraelských předsudků, které nahradí racionálním uvažováním.
Cílem plánu je postupný návrat Pásma Gazy k samosprávě a jeho začlenění do regionální ekonomiky. Zjednodušeně řečeno: místo vraždění - budování. Místo teroru - trvalý mír.
Plán vychází ze skutečnosti, že v minulosti byla Gaza důležitou obchodní křižovatkou, a to jak na trase z Bagdádu do Egypta, tak z Jemenu do Evropy.
TŘI FÁZE OBNOVY
I. Projekt „Humanitární pomoc“
Izrael vytvoří bezpečné oblasti, v nichž nebude přítomen Hamas (ani jiné teroristické formace), nejprve na severu Pásma, odkud se budou pozvolna rozšiřovat na jih. Kontrolu nad distribucí humanitární pomoci bude mít koalice arabských zemí, jmenovitě je uvedena Saúdská Arábie, dále Emiráty, Egypt, Bahrajn, Jordánsko a Maroko. Bezpečné zóny budou spravovat místní palestinští Arabové pod dohledem arabských států. Tato fáze by měla trvat 12 měsíců.
II. Projekt „Rehabilitace“
Jeho podstatou je převedení bezpečnostních záležitostí na Izrael, přičemž arabská koalice by vytvořila mnohostranný orgán Gaza Rehabilitation Authority (GRA - Úřad pro obnovu Gazy), který bude dohlížet na program obnovy a spravovat finanční záležitosti Pásma. Samotný GRA nebude ale řízen cizinci (tj. Araby z koalice), nýbrž místními palestinskými Araby. Ti budou mít také na starosti správu v bezpečných zónách. Tento novodobý „Marshallův plán“ pro Gazu bude realizován v součinnosti s programem deradikalizace. Druhá fáze by měla trvat pět až deset let.
III. Projekt „Samospráva“
Izraeli bude ponecháno právo zasahovat proti bezpečnostním hrozbám. Správa Pásma Gazy bude postupně převedena na místní vládu, případně na jednotnou vládu Palestinské autonomie, myšleno včetně Západního břehu. To však bude podmíněno úspěšnou deradikalizací a demilitarizací Pásma (likvidace všech teroristických formací – LS) a muselo by být dojednáno všemi zainteresovanými stranami. Konečným cílem vize je, aby palestinští Arabové sami plně spravovali Pásmo Gazy a připojili se k mírovým Abrahamovským dohodám.
PRAKTICKÉ DOPADY
Plán zmiňuje termín „obnova z nuly“, kam patří i výstavba nových, moderních měst. (Vizualizace [2]). Zmíněna je série výhod. Pro Izrael: Kromě bezpečnosti v jeho jižní oblasti je to normalizace vztahů se Saúdskou Arábií. Pro zúčastněné státy Zálivu: Obranné pakty s USA a neomezený přístup ke středomořskému přístavu v Gaze prostřednictvím železnice a dálkových potrubních rozvodů. V budoucnu by příklad z Pásma Gazy mohl být uplatněn v Jemenu, Sýrii a Libanonu. Pro obyvatele Pásma Gazy: Ukončení teroristické vlády Hamasu, po němž by následovaly masivní investice do gazské ekonomiky a vytvoření mimořádně velkých pracovních příležitostí. Kromě toho by se vytvořila šance na znovusjednocení se Západním břehem a dosažení fungující autonomie.
Plán také uvádí možnost nastartovat v regionu takové projekty, jakým je NEOM v Saúdské Arábii (zvláštní ekonomická zóna kolem digitálního města Neom na severozápadním pobřeží monarchie – LS – vizualizace [3]), které by byly realizovány na Sinaji. (To by bylo v souladu s plánem egyptského prezidenta Sisiho, který po likvidaci sinajských teroristů opakovaně předestřel zájem Káhiry na podpoře masivního rozvoje* a modernizace poloostrova – LS.)
* V projevu ke Dni osvobození Sinaje (svátek návratu Sinaje pod egyptskou svrchovanost, což byl jeden z výsledků mírové smlouvy s Izraelem – LS) hovořil prezident Sisi 25. dubna 2024 o tom, že úsilí zaměřené na rozvoj Sinaje je „posvátná a národní povinnost“. Cílem je podle něj dosažení komplexního rozvoje v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, infrastruktury, urbanizace, průmyslu a zemědělství – to vše v rámci masivního národního projektu.
Vize pro Gazu 2035 by umožnila vznik fungujícího průmyslového přístavu na pobřeží Pásma, který by sloužil jako centrální bod pro export zboží z Gazy, jakož i saúdské ropy a dalších surovin ze zemí Perského zálivu. Plán také navrhuje vytvoření obří zóny volného obchodu zahrnující izraelský Sderot, palestinskoarabské Pásmo Gazy a egyptský El Ariš. Nově objevená podmořská naleziště zemního plynu severně od Pásma by významně podpořila rozvíjející se průmysl v pobřežní enklávě. Pán dále zmiňuje vybudování velkých parků solárních elektráren na Sinaji, jakož i odsolovacího zařízení. Zahrnuje také myšlenku přeměnit Gazu na centrum výroby elektromobilů, přičemž samotná průmyslová zóna Sderot – Pásmo Gazy – El Ariš by mohla sloužit jako konkurent levné produkce původem z ČLR.
Osobní názor autora článku. Jak již naznačeno v úvodu, realizace takové vize vyžaduje v první řadě změnu smýšlení a dobrou vůli. Je zapotřebí zbavit se protiizraelského fanatismu a přestat tzv. palestinskou otázku nesmyslně politizovat a místo toho uvažovat racionálně se zřetelem na prosperitu oblasti, z čehož by měli největší užitek především Arabové žijící v Pásmu Gazy.
Stejně jako ve své Deklaraci nezávislosti z roku 1948, vyzývá i dnes Izrael arabské sousedy k mírovému soužití a spolupráci v ekonomické oblasti. Přesto si myslím, že Vize Gaza 2035 realizována nebude. Návrhy v ní obsažené jsou příliš dobré na to, aby je Arabové přijali. (Je to opak Werichova „To je blbý, to se bude líbit.“) Jejich škoda.
[1]
https://www.jpost.com/israel-hamas-war/article-799756
[2]
https://images.jpost.com/image/upload/q_auto/c_fill,g_faces:center,h_537,w_822/595148
[3]
https://blogs.manageengine.com/wp-content/uploads/2023/07/blog-bannner.jpg
Jak se ukazuje, není to pravda. V pátek 3. května 2024 vešlo ve známost, že takový plán existuje. S odkazem na americký list The New York Times o něm informoval server novin The Jerusalem Post [1] a další média.
Plán má název „Vize pro Gazu 2035“ a sestává ze tří fází. Předpokládá zapojení jak samotných Arabů v Pásmu Gazy, tak i arabských zemí, které mají s Izraelem normální vztahy. Samozřejmě nepočítá s účastí Hamasu. Základním předpokladem je, že se participující strany zbaví protiizraelských předsudků, které nahradí racionálním uvažováním.
Cílem plánu je postupný návrat Pásma Gazy k samosprávě a jeho začlenění do regionální ekonomiky. Zjednodušeně řečeno: místo vraždění - budování. Místo teroru - trvalý mír.
Plán vychází ze skutečnosti, že v minulosti byla Gaza důležitou obchodní křižovatkou, a to jak na trase z Bagdádu do Egypta, tak z Jemenu do Evropy.
TŘI FÁZE OBNOVY
I. Projekt „Humanitární pomoc“
Izrael vytvoří bezpečné oblasti, v nichž nebude přítomen Hamas (ani jiné teroristické formace), nejprve na severu Pásma, odkud se budou pozvolna rozšiřovat na jih. Kontrolu nad distribucí humanitární pomoci bude mít koalice arabských zemí, jmenovitě je uvedena Saúdská Arábie, dále Emiráty, Egypt, Bahrajn, Jordánsko a Maroko. Bezpečné zóny budou spravovat místní palestinští Arabové pod dohledem arabských států. Tato fáze by měla trvat 12 měsíců.
II. Projekt „Rehabilitace“
Jeho podstatou je převedení bezpečnostních záležitostí na Izrael, přičemž arabská koalice by vytvořila mnohostranný orgán Gaza Rehabilitation Authority (GRA - Úřad pro obnovu Gazy), který bude dohlížet na program obnovy a spravovat finanční záležitosti Pásma. Samotný GRA nebude ale řízen cizinci (tj. Araby z koalice), nýbrž místními palestinskými Araby. Ti budou mít také na starosti správu v bezpečných zónách. Tento novodobý „Marshallův plán“ pro Gazu bude realizován v součinnosti s programem deradikalizace. Druhá fáze by měla trvat pět až deset let.
III. Projekt „Samospráva“
Izraeli bude ponecháno právo zasahovat proti bezpečnostním hrozbám. Správa Pásma Gazy bude postupně převedena na místní vládu, případně na jednotnou vládu Palestinské autonomie, myšleno včetně Západního břehu. To však bude podmíněno úspěšnou deradikalizací a demilitarizací Pásma (likvidace všech teroristických formací – LS) a muselo by být dojednáno všemi zainteresovanými stranami. Konečným cílem vize je, aby palestinští Arabové sami plně spravovali Pásmo Gazy a připojili se k mírovým Abrahamovským dohodám.
PRAKTICKÉ DOPADY
Plán zmiňuje termín „obnova z nuly“, kam patří i výstavba nových, moderních měst. (Vizualizace [2]). Zmíněna je série výhod. Pro Izrael: Kromě bezpečnosti v jeho jižní oblasti je to normalizace vztahů se Saúdskou Arábií. Pro zúčastněné státy Zálivu: Obranné pakty s USA a neomezený přístup ke středomořskému přístavu v Gaze prostřednictvím železnice a dálkových potrubních rozvodů. V budoucnu by příklad z Pásma Gazy mohl být uplatněn v Jemenu, Sýrii a Libanonu. Pro obyvatele Pásma Gazy: Ukončení teroristické vlády Hamasu, po němž by následovaly masivní investice do gazské ekonomiky a vytvoření mimořádně velkých pracovních příležitostí. Kromě toho by se vytvořila šance na znovusjednocení se Západním břehem a dosažení fungující autonomie.
Plán také uvádí možnost nastartovat v regionu takové projekty, jakým je NEOM v Saúdské Arábii (zvláštní ekonomická zóna kolem digitálního města Neom na severozápadním pobřeží monarchie – LS – vizualizace [3]), které by byly realizovány na Sinaji. (To by bylo v souladu s plánem egyptského prezidenta Sisiho, který po likvidaci sinajských teroristů opakovaně předestřel zájem Káhiry na podpoře masivního rozvoje* a modernizace poloostrova – LS.)
* V projevu ke Dni osvobození Sinaje (svátek návratu Sinaje pod egyptskou svrchovanost, což byl jeden z výsledků mírové smlouvy s Izraelem – LS) hovořil prezident Sisi 25. dubna 2024 o tom, že úsilí zaměřené na rozvoj Sinaje je „posvátná a národní povinnost“. Cílem je podle něj dosažení komplexního rozvoje v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, infrastruktury, urbanizace, průmyslu a zemědělství – to vše v rámci masivního národního projektu.
Vize pro Gazu 2035 by umožnila vznik fungujícího průmyslového přístavu na pobřeží Pásma, který by sloužil jako centrální bod pro export zboží z Gazy, jakož i saúdské ropy a dalších surovin ze zemí Perského zálivu. Plán také navrhuje vytvoření obří zóny volného obchodu zahrnující izraelský Sderot, palestinskoarabské Pásmo Gazy a egyptský El Ariš. Nově objevená podmořská naleziště zemního plynu severně od Pásma by významně podpořila rozvíjející se průmysl v pobřežní enklávě. Pán dále zmiňuje vybudování velkých parků solárních elektráren na Sinaji, jakož i odsolovacího zařízení. Zahrnuje také myšlenku přeměnit Gazu na centrum výroby elektromobilů, přičemž samotná průmyslová zóna Sderot – Pásmo Gazy – El Ariš by mohla sloužit jako konkurent levné produkce původem z ČLR.
Osobní názor autora článku. Jak již naznačeno v úvodu, realizace takové vize vyžaduje v první řadě změnu smýšlení a dobrou vůli. Je zapotřebí zbavit se protiizraelského fanatismu a přestat tzv. palestinskou otázku nesmyslně politizovat a místo toho uvažovat racionálně se zřetelem na prosperitu oblasti, z čehož by měli největší užitek především Arabové žijící v Pásmu Gazy.
Stejně jako ve své Deklaraci nezávislosti z roku 1948, vyzývá i dnes Izrael arabské sousedy k mírovému soužití a spolupráci v ekonomické oblasti. Přesto si myslím, že Vize Gaza 2035 realizována nebude. Návrhy v ní obsažené jsou příliš dobré na to, aby je Arabové přijali. (Je to opak Werichova „To je blbý, to se bude líbit.“) Jejich škoda.
[1]
https://www.jpost.com/israel-hamas-war/article-799756
[2]
https://images.jpost.com/image/upload/q_auto/c_fill,g_faces:center,h_537,w_822/595148
[3]
https://blogs.manageengine.com/wp-content/uploads/2023/07/blog-bannner.jpg