Poslední příspěvky

Stran: [1] 2 3 ... 10
1
Sport / BASKETBAL: EUROCUP 2024/2025
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy Včera v 22:32:01 »
Druhá nejvyšší evropská soutěž basketbalových klubů (po Eurolize). Izraelská účast: Hapoel Tel Aviv a Hapoel Jeruzalém. Tak jako v jiných sportech, domácí zápasy jsou oba izraelské celky nuceny hrát z bezpečnostních důvodů v neutrálních halách v cizině.

ZÁKLADNÍ ČÁST
Je rozdělena na dvě skupiny A a B po deseti klubech. První a druhý týmkaždé skupiny postoupí přímo do čtvrtfinále, týmy na třetím až šestém místě se kvalifikují do 1. kola vyřazovací části. Hapoel Tel Aviv hraje ve skupině A, Hapoel Jeruzalém ve skupině B.

Skupina A
Zápas 1
24/09/2024
Joventut Badalona (Španělsko) - Hapoel TA ...



Skupina B
Zápas 1
25/09/2024
Místo: Samokov, Bulharsko
H. Jeruzalém - Valencie (Španělsko) ...



Pokračování příště...
2
Sport / Basketbal
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy Včera v 19:59:26 »
Skončila skupinová fáze superligového poháru.
3
válka 2023 / Libanonská komedie
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 19. Září 2024, 22:30:50 »
Arabové v Libanonu se chovají stejně jako Arabové jinde. Třeba v Palestinské autonomii. Ti mohou vše: terorizovat Izraelce, mrzačit, zabíjet, dělat jim ze života peklo. Když Izrael sáhne po tvrdé odvetě, nastává povyk.

Nejinak je tomu (mělo by být) v Libanonu. Každý stát je odpovědný za to, co se na jeho území děje. Zejména v tak extrémních případech, jako je vytvoření „státu ve státě“. Nemluvě o tom, že to platí stonásobně, když se takovýto „stát ve státě“ po zuby vyzbrojí a dopouští agrese vůči svému sousedovi. Ano, hovořím o libanonském teroristickém hnutí Hizballáh operující na jihu země, odkud vede útočné akce proti území severního Izraele.

Všem, kdo věří v samospasitelnost OSN a soustavně kritizují Izrael, že nerespektuje její rezoluce (kdyby je slepě respektoval, neexistoval by) je zapotřebí připomenout, že Hizballáh operuje na jiholibanonském teritoriu v rozporu s rezolucí RB OSN z roku 2006 (!), která stanoví, že mezi řekou Lítání a hraniční linií s Izraelem nebudou působit žádné vojenské formace kromě dvou – armády libanonského státu a jednotek OSN (UNIFIL). Rezoluci přijala jak vláda v Bejrútu, tak v Jeruzalémě. A výsledek? Izrael, který tehdy v rámci protiteroristické války na jihu Libanonu vojensky operoval, se stáhl. Libanon „dodržel“ svoji část dohody tak, že na onom území působí vedle formací UNIFIL nikoli Libanonské ozbrojené síly podléhající centrální vládě, ale jednotky teroristického hnutí Hizballáh, které disponují obludným množstvím zbraní včetně řízených i neřízených střel v počtu asi 100 tisíc, ne-li více, a útočných dronů. Dlužno dodat, že Hizballáh je na jihu Libanonu přítomen s vědomím OSN, aniž by ovšem byl Libanon světovým společenstvím jakkoli odsuzován (zatímco Izrael je odsuzován a stavěn na pranýř soustavně).

Stejně tak je zapotřebí připomenout pokrytecké chování některých klíčových hráčů na Blízkém východě, například Egypta, Turecka nebo Jordánska, které ostře odsuzují Izrael za jeho sebeobranné protiteroristické aktivity, ovšem samy, když čelí jakékoli hrozbě terorismu, ať už doma nebo za hranicemi (Turecko), bez zaváhání sáhnou k těm nejtvrdším odvetným opatřením. Dělají tedy přesně to, co Izrael, ovšem jemu za to ochotně nasazují psí hlavu. Je to sice už dávno, ale odkaz té záležitosti je stále aktuální. Když palestinskoarabští teroristé začali přerůstat v roce 1970 jordánské monarchii přes hlavu a začali ohrožovat samotnou její podstatu, došlo ke konfliktu mezi jordánskou královskou armádou a teroristickými formacemi a k jejich nekompromisnímu vytlačení do Libanonu (odkud je v rámci operace „Mír pro Galileu“ v roce 1982 vypudil Izrael, když jejich vražedné aktivity byly neúnosné). Stejně tak, když se aktivity islamistických teroristů v Egyptě, zejména na Sinaji, staly pro prezidenta Sisiho neúnosnými, nařídil armádě provést nekompromisní „Komplexní operaci – Sinaj 2018“ s cílem teror ze Sinaje vykořenit. Po pětiletém úsilí bylo oznámeno její úspěšné ukončení.

V uplynulých dnech (17. a 18. 9. 2024) naplnily světová média informace o unikátní protiteroristické operaci, během níž v Libanonu a v menší míře v Sýrii v jednom časovém okamžiku explodovaly pagery (v úterý) a osobní vysílačky (o den později) členů Hizballáhu. Ačkoli se k celé věci Izrael oficiálně nevyjádřil, má se za to, že jde o jeho akci, protože něco tak geniálního jen tak někdo zorganizovat nedovede. Ať tak či onak, platí, že v regionu vede Izrael obrannou protiteroristickou kampaň. Pokud by se za druhé světové války, kdyby byla technika na takové úrovni jako dnes, podařilo Spojencům přivést k detonaci v jedné chvíli tisíce pagerů příslušníků SS, bylo by to vnímáno všemi, kdo podporovali protihitlerovskou koalici, jednoznačně pozitivně. Stejně jako atentát na Heydricha. Jedno i druhé je přece nedílnou součástí nelítostného boje proti bestiálnímu agresorovi. Totéž musí platit o oné kybernetické operaci. Že tomu tak není, je jen dalším důkazem o zvráceném úsudku obrovské části mezinárodního společenství.

Pozoruhodné na celé věci jsou dva momenty. Nedlouho poté, co začaly pagery teroristů explodovat, oznámila libanonská vláda, že podá v Radě bezpečnosti OSN stížnost na Izrael. Stejná vláda, která léta toleruje provokativní protiizraelské aktivity Hizballáhu vedené z jejího území – aktivity, které vyvolaly onu kybernetickou reakci. Bejrút je tedy spoluviníkem současné situace a když čelí důsledkům své nečinnosti vůči teroristům, běží do New Yorku, aby před členy Rady bezpečnosti ronil krokodýlí slzy. Pokrytectví k pohledání.

Moment druhý. Šéf Hizballáhu Nasralláh ve čtvrtečním (19. 9. 2024) televizním projevu tvrdil, že tento kybernetický útok se rovná vyhlášení války. Tento arcizločinec má zřejmě krátkou paměť. Válku vyhlásilo jeho hnutí Izraeli už dávno, nejpozději 8. října 2023, tedy den poté, co Hamás spáchal v pohraničí Pásma Gazy krvavý masakr a gangstersky odvlekl 251 rukojmí. Onoho osmého října zahájil Hizballáh agresi pomocí raket, dronů a jiných zbraní a způsobil, že na 60 tisíc obyvatel izraelského severu muselo opustit své domovy. Tato agrese stále trvá a všechno, co Izrael ve vojenské oblasti podniká, je pouze a jenom legitimní sebeobrana. Proto opakuji: skutečnost, že podstatná část světa interpretuje izraelské akce v Libanonu falešně je další ilustrací toho, v jak hodnotově pokřiveném světě žijeme.

Vrah volá chyťte vraha – a svět mu věří. Čest výjimkám.
4
Sport / Fotbal
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 18. Září 2024, 22:57:37 »
Po dohrávce z 18/09/2024 jsou úvodní tři kola nejvyšší ligy kompletní.
5
Sport / Judo
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 15. Září 2024, 19:12:54 »
Tři medaile na Velké ceně v Chorvatsku.
6
Sport / Tenis
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 15. Září 2024, 17:11:48 »
Glušková vítězkou čtyřhry ve Francii.
7
Sport / Tenis
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 14. Září 2024, 22:03:06 »
Izrael porazil Ukraji nu a zůstává ve Světoví skupině I.
8
válka 2023 / Jordánsko: Není král jako král. Otec se omluvil, syn mlčí
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 13. Září 2024, 10:34:32 »
Dva hrůzné příběhy, dva panovníci téže dynastie, otec a syn, a zcela odlišný přístup. Dělí je od sebe dvacet sedm let. Je to hodně? Málo? Ať tak či onak, tento dvojí příběh ukazuje, jak moc se Blízký východ za tu dobu změnil.

Příběh první
Ve čtvrtek 13. března 1997 se vypravila skupina žaček základní školy v Bejt Šemeš u Jeruzaléma i s učitelkou na výlet. Autobus zamířil na sever. Jedním z cílů byl Ostrov míru na izraelsko-jordánské hranici. Jižně od Genezaretského jezera, na soutoku řek Jordán a Jarmuk.

Dnes je tato lokalita součástí jordánské monarchie, ale v době návštěvy školaček se jednalo sice o jordánské území, ale se zvláštním režimem. Na znamení dobrých vztahů mezi oběma státy po podepsání mírové smlouvy (1994) měli Izraelci na Ostrov bezvízový přístup; stačil jen občanský průkaz. Kromě toho mohli Izraelci volně farmařit na tamních pozemcích. Tento režim skončil v roce 2019. Ammán příslušnou klauzuli v mírové smlouvě, která toto umožňovala, neprodloužil.

V lokalitě se nachází vyhlídková plošina, z níž je možné spatřit už dávno nefunkční, ale před vznikem Izrael velice významnou vodní elektrárnu, zničenou v důsledku agrese Arabů proti Izraeli v roce 1948. Politická situace po válce 1948-1949 neumožnila její obnovu a dnes slouží jako národní technická památka. Ve své době představovala klíčový zdroj elektrické energie pro celou mandátní Palestinu.

Onoho odpoledne 13. března 1997, když autobus dorazil na místo, sotva kdo mohl tušit, jak děsivá tragédie je před nimi. Na místě hlídkovali jordánští vojáci. Když se výprava vydala k vyhlídkové plošině, jeden z mužů v uniformě, desátník Jordánské královské armády, zahájil palbu z útočné pušky M16. Školní výlet utopil v krvi: sedm dívek ve věku 13 a 14 let zavraždil, pět dalších a učitelku zranil. Masakr nebyl hrůznější jen díky tomu, že se mu zbraň zasekla.

Asi nemá smysl popisovat, jak obrovský šok tento zákeřný teroristický čin v Izraeli způsobil. Zakrátko se ale stalo něco jedinečného. Jordánský král Husajn přijel do Izraele, navštívil rodiny zavražděných dívek, vyjádřil soustrast a osobně se za zločin onoho desátníka omluvil.

Vraždící poddůstojník byl odsouzen na dvacet let žaláře. Trest si odpykal celý. Před trestem smrti ho uchránilo pouze to, že byl údajně duševně labilní.

Příběh druhý
V době, kdy na Ostrově míru v Naharajimu k masakru došlo a kdy se jordánský panovník v Izraeli pozůstalým osobně omlouval, bylo jeho synovi, dnešnímu králi Abdalláhovi II., pětatřicet let. O hrůzné události samozřejmě věděl, stejně jako o tom, jak šlechetně si počínal jeho otec. Navíc Abdalláh v 90. letech sloužil jako důstojník v jordánské armádě. Proč to připomínám?

Zhruba 100 km od Naharajimu směrem na jih se nachází klíčový hraniční přechod mezi Izraelem a Jordánskem. Leží u Allenbyho mostu přes řeku Jordán. Před několika dny, v neděli 8. září 2024, došlo v oblasti nákladového terminálu k dalšímu ze série protiizraelských teroristických útoků. Pachatelem tentokrát nebyl Arab palestinský, ale jordánský. Řidič nákladního automobilu. Po příjezdu k terminálu vytáhl útočnou pušku a začal střílet. Než byl zlikvidován, zavraždil tři izraelské civilní zaměstnance terminálu.

Jako vrchol hanebnosti lze považovat fakt, že mnozí Jordánci čin oslavili rozdáváním sladkostí, radostnými manifestacemi a ohňostroji. To je ale arabská ulice. A co panovník? Vzpomněl si na příklad svého otce z března 1997? Ne. Nikdo po něm samozřejmě nechce, aby se vypravil do Judeje a Samaří, kde zavraždění pracovníci žili a rodinám se osobně omluvil. Stačilo by mnohem méně a i to by mělo svoji hodnotu: z Ammánu vyjádřit soustrast a odsoudit jak tento teroristický zločin, tak všechny, kdo ho v jeho zemi oslavují. Prostě zachovat se v principu stejně odvážně jako jeho otec. Ničeho takového jsme ale svědky nebyli. Za těch sedmadvacet let, při vší úctě k Jordánsku a jeho vladaři, se Blízký východ změnil viditelně k horšímu. I takové je poučení z obou krvavých příběhů.

Volně podle The Jerusalem Postu, odkaz https://www.jpost.com/middle-east/article-819829

Prameny
https://en.wikipedia.org/wiki/Island_of_Peace_massacre

https://en.wikipedia.org/wiki/First_Jordan_Hydro-Electric_Power_House

https://en.wikipedia.org/wiki/2024_Allenby_Bridge_shooting

9
válka 2023 / Gaza: Tunel hrůzy
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 13. Září 2024, 09:31:22 »
V úterý 10. září 2024 zveřejnila izraelská armáda (IDF) video dlouhé něco přes tři minuty, které ukazuje podzemní tunel, v němž byla držena a posléze zavražděna šestice rukojmí.Odvlečena byla do Pásma Gazy při barbarském vpádu Hamásu na jih Izraele loni 7. října.

Sluší se připomenout jejich jména. Dvě ženy: Eden Jerušalmiová a Carmel Gatová. Čtyři muži: Hersh Goldberg-Polin (měl i US občanství), Ori Danino, Alex Lobanov a Almog Sarusi. Budiž požehnána jejich památka. A na věky prokleti jejich věznitelé a vrazi.

Videem provází mluvčí IDF brigádní generál*/ Daniel Hagari. Dlužno dodat, že během oněch více než tří minut jsou diváci konfrontováni s celou řadou šoků. Ten první: pod obytným domem v lokalitě Tel al Sultan severozápadně od Rafahu, města ležícího na hranici Pásma s Egyptem, se nacházela asi 20metrová šachta vedoucí k průchozímu tunelu. Šok druhý: šachta začínala v těsné blízkosti dětského pokoje. Důkaz, že rozdíl mezi pojmy „civilní“ a „vojenský“ se v teroristické entitě stírá. Téměř neexistuje.

*/ Daniel Hagari sloužil celou svoji vojenskou kariéru v izraelském námořnictvu. Proto je možné setkat se na některých anglickojazyčných serverech s hodnostním označením kontraadmirál (Rear Admiral), přestože ve všech složkách IDF (pozemní síly, námořnictvo, letectvo) jsou hodnosti jednotné. Hagariho hodnost tat aluf (na náramenících zkřížený meč a olivová ratolest) odpovídá brigádnímu generálovi.

Tunel, v němž byla rukojmí držena a v závěru svého děsivého věznění chladnokrevně zavražděna, neměl žádné místnosti – byl průchozí. Dlouhý asi 120 metrů, úzký a vysoký tak, že se v něm dospělý člověk obvyklého vzrůstu nemohl postavit. Charakteristická byla extrémní vlhkost a zkažený vzduch. Generál Hagari během krátkého pobytu v tunelu, kam slanil z onoho dětského pokoje, byl viditelně totálně zpocený. Zkusme si představit, jaký byl život zajatců, kteří v tomto klaustrofobickém pekle trávili týdny, měsíce, téměř rok, než byly střelou do týlu povražděni.

V tunelu našli izraelští vojáci – vedle šesti mrtvých rukojmí – v pytlích lahve s močí; jako provizorní WC sloužil větší kýbl. Hygienické možnosti téměř žádné. Na zemi krvavé skvrny po čerstvých vraždách, objeveny byly poměrné velké zásoby sušeného jídla a vody, ženské šaty, matrace na spaní a zásobníky pro útočné pušky teroristů.

Izraelská strana předpokládá, že zmíněných šest rukojmí bylo postříleno 29. srpna. O dva dny dříve se podařilo IDF ve spolupráci s tajnou službou Šin Bet osvobodit zajatého izraelského beduína Qaida Farhana al Qadiho. Nacházel se ve stejné lokalitě, asi 700 metrů od místa, kde bylo drženo, zavražděno a na přelomu srpna a září objeveno oněch šest už mrtvých zajatců. Al Qadi později vypověděl, že o jejich přítomnosti neměl tušení. Ani nemohl, obě místa podzemního komplexu byla vzájemně oddělena.

Video nám znovu připomnělo, s jak zákeřným a bestiálním nepřítelem se Izrael musí potýkat. Pochopí to konečně i ti, kdo stojí na straně palestinskoarabských agresorů? Svět lká nad neblahým osudem civilistů (ale jsou to všichni opravdu civilisté?) v Pásmu Gazy. Nezemřel by ani jeden, nebýt 7. října 2023. A stejný svět ochotně zapomíná na to, že ne pochybné příměří s někým, kdo nedodržuje elementární pravidla civilizovaného soužití, ale pouze tlak na Hamás, aby všechny zadržované okamžitě propustil, vrátil ostatky zemřelých a kapituloval představuje smysluplnou a spravedlivou cestou k míru. Tlak tímto směrem nebyl od 7. října z příslušných míst (OSN, EU, Arabská liga aj.) nikdy vyvinut; zde má mezinárodní společenství vůči nevinným lidem, gangstersky zavlečeným teroristickými zločinci do Pásma Gazy, obrovský dluh. Je to podobné, jako kdyby rok po agresi Německa proti Sovětskému svazu a agresi Japonska proti USA (obojí 1941) pomyslné světové společenství volalo nikoli po porážce útočníků, ale po příměří – s poukazem na velký počet civilních obětí a materiální destrukci civilního sektoru. Pošetilost tohoto druhu tehdy napadla málokoho, dnes se ale šíří jako mor.

V souvislosti s tímto tragickým příběhem jsem se zajímal o počty unesených, osvobozených a také těch, kdo atak gangsterů a následné dlouhodobé věznění nepřežili.

Základní číslo: 251 unesených, z toho propuštěno živých 117, přičemž 105 v rámci dohodnuté výměny, 4 propustil Hamás o své vůli a 8 bylo zachráněno izraelskou armádou a tajnou službou Šin Bet.

Zbývajících 134 se dělí takto: předpokládá se, že živých je 97 a mrtvých by mělo být 37, ať nalezených a převezených do Izraele, nebo těch, kdo zůstávají v držení teroristů. Poslední dvě čísla ale nejsou jistá, poměr může být méně příznivý, pokud jde o živé zajatce.

PRAMENY
https://x.com/i/status/1833557217913471348

https://www.timesofisrael.com/idf-video-shows-horrific-conditions-of-tunnel-where-6-hostages-were-held-executed/

https://en.wikipedia.org/wiki/Israel%E2%80%93Hamas_war_hostage_crisis#:~:text=The%20captives%20are%20likely%20being,locations%20in%20the%20Gaza%20Strip.&text=As%20of%2028%20August%202024,Israel%20Defense%20Forces%20(IDF).


10
Sport / Fotbal
« Poslední příspěvek od mrstejskal kdy 10. Září 2024, 21:24:16 »
Izraelská "21" prohrála s Kosovem.
Stran: [1] 2 3 ... 10