Nevím, o kolik je halal maso kvalitnější/nekvalitnější (nejedl jsem, nemohu posoudit), každopádně rozdíly mezi kašrut a halal nespočívají jen v modlitbě (a jak je možné se dočíst v článku níže, podle Rambama není ani to požehnání nezbytně nutné pro "košernost" masa), takže i nejliberálnější židé halal maso nepovažují za košer (a pravověrní muslimové zase nepovažují košer maso za halal).
Rozdíly a podobnosti mezi halal a košer:
https://en.wikipedia.org/wiki/Islamic_and_Jewish_dietary_laws_compared
Scooolie, vaše srovnání je trefné, věšina "podnikatelů" zde skutečně uvažuje tak, že je lépe prodávat málo a draho, hlavně když z toho rychle zbohatnu, i když v konečném důsledku by pro výrobce i spotřebitele bylo mnohem lepší naopak.
Jak potvrzuje článek, rozdíly v technice muslimské a židovské porážky jsou zanedbatelné. Muslimský řez je o něco širší a hlubší.
Islám sice povoluje konzumaci některých Tórou zakázaných živočichů, v praxi ale muslimové jí převážně maso zvířat, která jsou čistá jak pro muslimy, tak i pro židy (jehněčí, kůzle, hovězí, drůbež). Muslimové porážejí velbloudy, koně, osly i králíky velmi zřídka a v západních zemích je neporážejí vůbec, a tak fakticky nemůže být halál maso rituálně znečištěno nástroji, které by se užívaly i na porážku nečistých zvířat.
Jak jsem se informoval, muslimské porážky jsou v ČR prováděny v pracovním týdnu, takže zvířata nejsou rituálně poražena o Šabatu.
Pro věřícího muslima je košer maso čisté, stejně jako maso křesťanské (i když není odkrveno). Měl by sice upřednostnit halál maso, ale košer nemá zakázáno.
Možná formálně judaismus (i třeba liberální) nepovažuje halál maso za rituálně čisté, to ale nebrání izraelským turistům v egyptských letoviscích a v Jordánsku jíst maso od muslimů. Asi před patnácti lety zkrachoval izraelský podnikatel, který chtěl v egyptských letoviscích a v Jordánsku prodávat izraelským turistům košer maso a uzeniny, Izraelci jednoznačně preferovali levnější halal maso a uzeniny.
Pokud si tedy kupuji halál maso z pro židy rituálně čistého zvířete, které nebylo poraženo o Šabatu nebo svátku, je rozdíl pouze v ceně, a někdy i v modlitbě před porážkou (jak správně připomíná Elazar, modlitba není podle Rambama úplně nezbytná).