Judaismus > Rabín odpovídá na Vaše dotazy
Jmena mesicu v hebrejskem kalendari
petahyah:
--- Citace: Elazar kdy 3. Července 2009, 13:06:36 ---Já zase nechápu, jak se liší (nebo by se měl lišit) židovský civilní a náboženský kalendář.
Jinak: Bible uvádí jiná jména pro čtyři měsíce. Pokud někdo ví, kde vzít jména zbylých osmi, sem s nimi.
Nisan a myslím, že i tevet nebo kislev jsou zmíněny v Bibli, ačkoli to jsou prokazatelně akadská/babylonská jména. Takže je možné se i ptát, co určuje "židovost" jedněch názvů a "nežidovost" názvů druhých.
--- Ukončit citaci ---
Přesněji řečeno, nemám ny mysli "židovský civilní a náboženský kalendář" ale civilní kalendář užívaný v dané lokalitě bez ohledu na náboženství (gregoriánský, muslimský, dříve třeba babylonský) a židovský náboženský kalendář.
Máte pravdu, že Kniha Ester popisující události v Persii uvádí pro upřesnění k biblí užívaným číslům měsíců i čtyři babylonské názvy měsíců(dnes bychom řekli názvy civilního kalendáře). Jsou to nisan, tevet, adar a sivan.
Proč jsou ale užívány v náboženském kalendáři názvy měsíců, které jsou odvozené od jmen babylonských bohů, nebo jsou měsíce s těmito názvy zasvěcené bybylonským a asyrským bohům?
petahyah:
--- Citace: martindeporres kdy 3. Července 2009, 13:38:16 ---
--- Citace: petahyah kdy 3. Července 2009, 11:37:40 ---Nevíte náhodou někdo proč se začaly používat babylonské názvy měsíců?
--- Ukončit citaci ---
Nabízím svou verzi: staří babyloňané ve své době byli velice zdatní astronomové. Proto mohly národy, které se s nimi stýkaly bez větších námitek převzít jejich kalendář i se jmény měsíců, neboť asi byl v té době nejpřesnější. P.S. ještě že se Izraelité nestýkali s aztéckou a mayskou civilizací, ti měli kalendářů několik, které do sebe vzájemně zapadaly, z nich nejdelší byl 52 letý cyklus.
--- Ukončit citaci ---
Já jsem spíš měl na mysli proč se začaly užívat v náboženském kalendáři názvy, které jsou buď přímo jmény pohanských bohů, nebo jsou měsíce s těmito názvy přímo zasvěceny pohanským bohům. Zajímalo by mě jestli existuje nějaké vysvětlení. Mě osobně to nevadí, jen mě to zajímá.
zoom:
Osobně si myslím, že to bylo dáno prostředím, v kterém Židé žili. Názvy měsíců přijali v Babylónii, neboť v biblických dobách se uváděly většinou jen číslem. Např. čtrvrtý měsíc, pátý (tamuz, av atd. počítáno od nisanu). Pokud se nepletu, zachovaly se pouze čtyři hebrejské názvy měsíců Bul, Ejtanim, Ziv a Aviv = Tišrej, Chešvan, Ijar a Nisan.
Poté, kdy se vrátili z babylónského exilu (roku 536 před o.l.), prostě si již tyto názvy měsíců ponechali a jen je hebraizovali. Asi se jim zamlouvaly jména měsíců místo pořadového čísla. Podobně tomu bylo u evropských národů, které přijaly římské názvy měsíců, byť Římané byli kdysi také pohané. Výjimkou jsou některé slovanské národy, vč. Čechů.
Také Ester má jméno po středněvýchodní pohanské bohyni Ištar, i když má své hebrejské jméno Hadasa, ale není pod ním tolik známa. Podobně také Mordechaj - jeho jméno je odvozeno od babylénského boha Marduka.
zoom:
Ovšem domnívam se, že téma by se mělo přesunout jinam, nepatří už ke Karaimum.
petahyah:
--- Citace: zoom kdy 3. Července 2009, 15:03:51 ---Osobně si myslím, že to bylo dáno prostředím, v kterém Židé žili. Názvy měsíců přijali v Babylónii, neboť v biblických dobách se uváděly většinou jen číslem. Např. čtrvrtý měsíc, pátý (tamuz, av atd. počítáno od nisanu). Pokud se nepletu, zachovaly se pouze čtyři hebrejské názvy měsíců Bul, Ejtanim, Ziv a Aviv = Tišrej, Chešvan, Ijar a Nisan.
Poté, kdy se vrátili z babylónského exilu (roku 536 před o.l.), prostě si již tyto názvy měsíců ponechali a jen je hebraizovali. Asi se jim zamlouvaly jména měsíců místo pořadového čísla. Podobně tomu bylo u evropských národů, které přijaly římské názvy měsíců, byť Římané byli kdysi také pohané. Výjimkou jsou některé slovanské národy, vč. Čechů.
Také Ester má jméno po středněvýchodní pohanské bohyni Ištar, i když má své hebrejské jméno Hadasa, ale není pod ním tolik známa. Podobně také Mordechaj - jeho jméno je odvozeno od babylénského boha Marduka.
--- Ukončit citaci ---
Chápu, že u exulantů došlo k poměrně silnému stupni asimilace, tím spíše ale museli vědět co názvy znamenají a s čím jsou spojovány, resp. komu jsou zasvěceny. Každý název měl pro babyloňany mystický podtext a byl zasvěcený jejich bohům. Židé mezi nimi žili, a určitě znali jejich kulty. Třeba nisan je spojen s Bálem, sivan se Sinem/Měsícem, adar s Ašurem/bůh války, tevet s Pasukkalem/posel bohů, tamuz je jméno babylonského boha,... Mohli označovat měsíce jen číslem, nebo si vymyslet názvy vlastní. Existuje nějaký midraš, který to řeší? Jak se vysvětluje užití jmen spojených s pohanskými kulty? A ta jména to je další problém. Jsou již dlouho pohebrejštěná, ale v minulosti musela působit silně kontroverzně třeba jako Kršna, Thor, Stalin, Šiva,.. stejně tak i ty měsíce.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana
Navštívit plnou verzi