Jmena mesicu v hebrejskem kalendari

[petahyah]

Nevíte náhodou někdo proč se začaly používat babylonské názvy měsíců?

[Elazar]

Třeba ze stejného důvodu, proč skoro celá Evropa (snad jen kromě Čechů) používá římské.

[petahyah]

Třeba ze stejného důvodu, proč skoro celá Evropa (snad jen kromě Čechů) používá římské.

Možná jsem se špatně zeptal. Chápal bych to pokud by babylonské názvy byly užívány v civilním kalendáři. Co nechápu je proč jsou tyto babylonské názvy (odvozené od jmen) užívány i v náboženském kalendáři?

To že křesťané přijali "římská jména" měsícu mě neudivuje, adoptovali mnohem více pohanských věcí.

[Elazar]

Já zase nechápu, jak se liší (nebo by se měl lišit) židovský civilní a náboženský kalendář.

Jinak: Bible uvádí jiná jména pro čtyři měsíce. Pokud někdo ví, kde vzít jména zbylých osmi, sem s nimi.
Nisan a myslím, že i tevet nebo kislev jsou zmíněny v Bibli, ačkoli to jsou prokazatelně akadská/babylonská jména. Takže je možné se i ptát, co určuje "židovost" jedněch názvů a "nežidovost" názvů druhých.

[martindeporres]

Nevíte náhodou někdo proč se začaly používat babylonské názvy měsíců?

Nabízím svou verzi: staří babyloňané ve své době byli  velice zdatní astronomové. Proto mohly národy, které se s nimi stýkaly  bez větších námitek převzít jejich kalendář i se jmény měsíců, neboť asi  byl v té době nejpřesnější.  P.S. ještě že se Izraelité nestýkali s aztéckou a mayskou civilizací, ti měli kalendářů několik, které do sebe vzájemně zapadaly, z nich nejdelší byl 52 letý cyklus.

[petahyah]

Já zase nechápu, jak se liší (nebo by se měl lišit) židovský civilní a náboženský kalendář.

Jinak: Bible uvádí jiná jména pro čtyři měsíce. Pokud někdo ví, kde vzít jména zbylých osmi, sem s nimi.
Nisan a myslím, že i tevet nebo kislev jsou zmíněny v Bibli, ačkoli to jsou prokazatelně akadská/babylonská jména. Takže je možné se i ptát, co určuje "židovost" jedněch názvů a "nežidovost" názvů druhých.

Přesněji řečeno, nemám ny mysli "židovský civilní a náboženský kalendář" ale civilní kalendář užívaný v dané lokalitě bez ohledu na náboženství (gregoriánský, muslimský, dříve třeba babylonský) a židovský náboženský kalendář.

Máte pravdu, že Kniha Ester popisující události v Persii uvádí pro upřesnění k biblí užívaným číslům měsíců i čtyři babylonské názvy měsíců(dnes bychom řekli názvy civilního kalendáře). Jsou to nisan, tevet, adar a sivan.

Proč jsou ale užívány v náboženském kalendáři názvy měsíců, které jsou odvozené od jmen babylonských bohů, nebo jsou měsíce s těmito názvy zasvěcené bybylonským a asyrským bohům?

[petahyah]

Nevíte náhodou někdo proč se začaly používat babylonské názvy měsíců?

Nabízím svou verzi: staří babyloňané ve své době byli  velice zdatní astronomové. Proto mohly národy, které se s nimi stýkaly  bez větších námitek převzít jejich kalendář i se jmény měsíců, neboť asi  byl v té době nejpřesnější.  P.S. ještě že se Izraelité nestýkali s aztéckou a mayskou civilizací, ti měli kalendářů několik, které do sebe vzájemně zapadaly, z nich nejdelší byl 52 letý cyklus.

Já jsem spíš měl na mysli proč se začaly užívat v náboženském kalendáři názvy, které jsou buď přímo jmény pohanských bohů, nebo jsou měsíce s těmito názvy přímo zasvěceny pohanským bohům. Zajímalo by mě jestli existuje nějaké vysvětlení. Mě osobně to nevadí, jen mě to zajímá.

[zoom]

Osobně si myslím, že to bylo dáno prostředím, v kterém Židé žili. Názvy měsíců přijali v Babylónii, neboť v biblických dobách se uváděly většinou jen číslem. Např. čtrvrtý měsíc, pátý (tamuz, av atd. počítáno od nisanu). Pokud se nepletu,  zachovaly se pouze čtyři hebrejské názvy měsíců Bul, Ejtanim, Ziv a Aviv = Tišrej, Chešvan, Ijar a Nisan.
Poté, kdy se vrátili z babylónského exilu (roku 536 před o.l.), prostě si již tyto názvy měsíců ponechali a jen je hebraizovali. Asi se jim zamlouvaly jména měsíců místo pořadového čísla. Podobně tomu bylo u evropských národů, které přijaly římské názvy měsíců, byť Římané byli kdysi také pohané. Výjimkou jsou některé slovanské národy, vč. Čechů.
Také Ester má jméno po středněvýchodní pohanské bohyni Ištar, i když má své hebrejské jméno Hadasa, ale není pod ním tolik známa. Podobně také Mordechaj - jeho jméno je odvozeno od babylénského boha Marduka.

[zoom]

Ovšem domnívam se, že téma by se mělo přesunout jinam, nepatří už ke Karaimum.

[petahyah]

Osobně si myslím, že to bylo dáno prostředím, v kterém Židé žili. Názvy měsíců přijali v Babylónii, neboť v biblických dobách se uváděly většinou jen číslem. Např. čtrvrtý měsíc, pátý (tamuz, av atd. počítáno od nisanu). Pokud se nepletu,  zachovaly se pouze čtyři hebrejské názvy měsíců Bul, Ejtanim, Ziv a Aviv = Tišrej, Chešvan, Ijar a Nisan.
Poté, kdy se vrátili z babylónského exilu (roku 536 před o.l.), prostě si již tyto názvy měsíců ponechali a jen je hebraizovali. Asi se jim zamlouvaly jména měsíců místo pořadového čísla. Podobně tomu bylo u evropských národů, které přijaly římské názvy měsíců, byť Římané byli kdysi také pohané. Výjimkou jsou některé slovanské národy, vč. Čechů.
Také Ester má jméno po středněvýchodní pohanské bohyni Ištar, i když má své hebrejské jméno Hadasa, ale není pod ním tolik známa. Podobně také Mordechaj - jeho jméno je odvozeno od babylénského boha Marduka.

Chápu, že u exulantů došlo k poměrně silnému stupni asimilace, tím spíše ale museli vědět co názvy znamenají a s čím jsou spojovány, resp. komu jsou zasvěceny. Každý název měl pro babyloňany mystický podtext a byl zasvěcený jejich bohům. Židé mezi nimi žili, a určitě znali jejich kulty. Třeba nisan je spojen s Bálem, sivan se Sinem/Měsícem, adar s Ašurem/bůh války, tevet s Pasukkalem/posel bohů, tamuz je jméno babylonského boha,... Mohli označovat měsíce jen číslem, nebo si vymyslet názvy vlastní. Existuje nějaký midraš, který to řeší? Jak se vysvětluje užití jmen spojených s pohanskými kulty? A ta jména to je další problém. Jsou již dlouho pohebrejštěná, ale v minulosti musela působit silně kontroverzně třeba jako Kršna, Thor, Stalin, Šiva,.. stejně tak i ty měsíce.

[daniel lehotsky]

Nic cudne.Aj babylonske oznacenie dna Splnu znie sapattu a sabat je ako ,,zamerna"protivaha k lunarnemu cyklu.Takze uzivanie moze byt ako protiklad k pohanskemu vyznamu. .A nemusi sa nic riesit.

[petahyah]

Nic cudne.Aj babylonske oznacenie dna Splnu znie sapattu a sabat je ako ,,zamerna"protivaha k lunarnemu cyklu.Takze uzivanie moze byt ako protiklad k pohanskemu vyznamu. .A nemusi sa nic riesit.

Šabat a sapattu - podobnost mezi slovy je čistě náhodná, na rozdíl od jmen měsíců. Šlovo pro den odpočinku se používalo dávno před vyhnanstvím, názvy měsíců až po exilu. Proč by měl být Šabat protivahou lunárnímu cyklu, který je pro židovský kalendář zásadní? Přiznám se, že Vašemu argumentu nerozumím.

[achab]

Já jsem spíš měl na mysli proč se začaly užívat v náboženském kalendáři názvy, které jsou buď přímo jmény pohanských bohů, nebo jsou měsíce s těmito názvy přímo zasvěceny pohanským bohům. Zajímalo by mě jestli existuje nějaké vysvětlení. Mě osobně to nevadí, jen mě to zajímá.

Zajímavý postřeh.  Jeden z Pokynů Vznešeného (Šem  23:3) skutečně nedoporučuje, aby bylo slyšáno z našich úst jmen cizích b*hů. A je na to docela vymakaný halachický aparát, takže třeba není úplně košer říkat čtvrtku Saturnův day. Přitom na všech macejvách lidu Jisroele se uvádějí i ty babylonské měsíce, v životě jsem tam nenašel Bul, ba ani Aviv...
Jen jestli to nebude s těmi poexilními žídky stejně jako s námi. Kdo si dneska domyslí, že Mercredi je Merkurův ?? Domyšleno ad absurdum, by ale takto žádný fundamentální žídek nemohl udělat státnice z převážné většiny západoevropských jazyků.
Jestli ono to nebude jako s rytinama. Na rytině samotné není nic špatného, klanět se jí, je už na pováženou. On to tu zmínil hned na začátku Elazar.  Nazve se měsíc, abychom se domluvili, ne proto, abychom zmiňovali jména cizích b*hů.. Já vím, je to maličko ochmatika, ale jsme tím paradoxně zase v kruhu. Bez tradice to nejde - a odkrajovat se od ní (ve všech kulturách) je maličko nezdravé...

[daniel lehotsky]

protivahu k lunarnemu cyklu som pomyslal ako na naznak oslobodenia od ,,kontroverznych"nazvov.Sapattu bol oznaceny 15.den,Den Splnu.A popri rom niekedy a u niekoho bol 7.,14,21. a 28. den Lunarneho mesiaca,dnom nestastnym.Sabat bol nezavisly od faz mesiaca a vzdialeny od predstav,,nestastneho" dna.Pozehnany a posvateny Stvoritelom.A napr. sivan nenusel byt vobec spojeny zo Sinom,ale ako znamenie blizencov sa mohol spojit s Aronom a mojzisom. a znamenat lasku  a priatelstvo medzi ludmi.A nisan nemusi byt spojeny s baalom moze byt nablizko ku kvetinke nican z Velpiesne(2,12).Tamuz od Ezechiela moze naznacovat na mnohe nebezpecenstva  pred ktorymi sa maju tento mesiac ludia chranit.Mesiac ,,nespestruju"ziadne sviatky.. 

[Elazar]

Já jsem spíš měl na mysli proč se začaly užívat v náboženském kalendáři názvy, které jsou buď přímo jmény pohanských bohů, nebo jsou měsíce s těmito názvy přímo zasvěceny pohanským bohům. Zajímalo by mě jestli existuje nějaké vysvětlení. Mě osobně to nevadí, jen mě to zajímá.

Zajímavý postřeh.  Jeden z Pokynů Vznešeného (Šem  23:3) skutečně nedoporučuje, aby bylo slyšáno z našich úst jmen cizích b*hů. A je na to docela vymakaný halachický aparát, takže třeba není úplně košer říkat čtvrtku Saturnův day. Přitom na všech macejvách lidu Jisroele se uvádějí i ty babylonské měsíce, v životě jsem tam nenašel Bul, ba ani Aviv...
Jen jestli to nebude s těmi poexilními žídky stejně jako s námi. Kdo si dneska domyslí, že Mercredi je Merkurův ??

Dobrý postřeh. Sice petahyah stále nechápe, že náboženský a "civilní" kalendář je totéž (židé žádný civilní kalendář neměli a nemají a rovněž neexistoval žádný civilní kaledář užívaný všeobecně v dané lokalitě), ale jak víme, že pouze babylóňané přikládali měsícům mystický význam? Slavíme snad Roš chodeš jen tak pro nic za nic? Možná to židé dělali rovněž. Kdo bude dneska v "Bul" hledat baála, kdo bude za názvem "Aviv" hledat boha jara... Avu mohli klidně říkat  Mót, znamenalo by to smrt (což ten měsíc je), ale především by to bylo jméno keneánského boha.

[petahyah]

protivahu k lunarnemu cyklu som pomyslal ako na naznak oslobodenia od ,,kontroverznych"nazvov.Sapattu bol oznaceny 15.den,Den Splnu.A popri rom niekedy a u niekoho bol 7.,14,21. a 28. den Lunarneho mesiaca,dnom nestastnym.Sabat bol nezavisly od faz mesiaca a vzdialeny od predstav,,nestastneho" dna.Pozehnany a posvateny Stvoritelom.A napr. sivan nenusel byt vobec spojeny zo Sinom,ale ako znamenie blizencov sa mohol spojit s Aronom a mojzisom. a znamenat lasku  a priatelstvo medzi ludmi.A nisan nemusi byt spojeny s baalom moze byt nablizko ku kvetinke nican z Velpiesne(2,12).Tamuz od Ezechiela moze naznacovat na mnohe nebezpecenstva  pred ktorymi sa maju tento mesiac ludia chranit.Mesiac ,,nespestruju"ziadne sviatky..  

Každý pohanský babylonský měsíc byl spojen s nějakým znamením, což je také pohanský zvyk. Přiznám se, že nechápu souvislost mezi Mojžíšem, Áronem, judaismem a astrologií.
Měsíc sloužil podobně jako hvězdy a slunce, k určování začátků měsíců, dnů a nocí. S pohanskými oslavami Úplňku to němělo co dělat. Úplněk nebyl pro židy důležitý, pro Babyloňay to byl bůh. Nezdá se mi rozumné hledat za každou omluvy pro užití měsíců, které se jmenují po babylonských bozích, nebo které prokazatelně byly zasvěceny babylonským bohům.

[daniel lehotsky]

presne o to ide.niekdo nehleda omluvu pro uziti mesicu. :)A niekto hleda. :)toje presne ako WWW a 666.

[petahyah]

Já jsem spíš měl na mysli proč se začaly užívat v náboženském kalendáři názvy, které jsou buď přímo jmény pohanských bohů, nebo jsou měsíce s těmito názvy přímo zasvěceny pohanským bohům. Zajímalo by mě jestli existuje nějaké vysvětlení. Mě osobně to nevadí, jen mě to zajímá.

Zajímavý postřeh.  Jeden z Pokynů Vznešeného (Šem  23:3) skutečně nedoporučuje, aby bylo slyšáno z našich úst jmen cizích b*hů. A je na to docela vymakaný halachický aparát, takže třeba není úplně košer říkat čtvrtku Saturnův day. Přitom na všech macejvách lidu Jisroele se uvádějí i ty babylonské měsíce, v životě jsem tam nenašel Bul, ba ani Aviv...
Jen jestli to nebude s těmi poexilními žídky stejně jako s námi. Kdo si dneska domyslí, že Mercredi je Merkurův ??

Dobrý postřeh. Sice petahyah stále nechápe, že náboženský a "civilní" kalendář je totéž (židé žádný civilní kalendář neměli a nemají a rovněž neexistoval žádný civilní kaledář užívaný všeobecně v dané lokalitě), ale jak víme, že pouze babylóňané přikládali měsícům mystický význam? Slavíme snad Roš chodeš jen tak pro nic za nic? Možná to židé dělali rovněž. Kdo bude dneska v "Bul" hledat baála, kdo bude za názvem "Aviv" hledat boha jara... Avu mohli klidně říkat  Mót, znamenalo by to smrt (což ten měsíc je), ale především by to bylo jméno keneánského boha.

Aha já jsem nevěděl, že máte v pase, občanském průkaze a na veškerých smlouvách židovské datování, že civilní datování nepoužíváte. Také jsem nevěděl, že židé v exilu nepoužívali lokální kalendáře jako "civilní" kalendáře (i když ty mohly být pro jinověrce církvení nebo náboženské). Nepoužívaly v úředních dokumentech, při jednání s místními vládci, úřady,... i "civilní" kalendář juliánský, gregoriánský, hidžry, babylonský,...? Kolikrát jsou v Tóře nebo v celém Tanachu užity tyto názvy (bul, av,...)? A pokud jsou užity, kolikrát jsou bez číselného označení měsíce? A kolikrát je užito prosté číslování měsíců?  

[petahyah]

Já jsem spíš měl na mysli proč se začaly užívat v náboženském kalendáři názvy, které jsou buď přímo jmény pohanských bohů, nebo jsou měsíce s těmito názvy přímo zasvěceny pohanským bohům. Zajímalo by mě jestli existuje nějaké vysvětlení. Mě osobně to nevadí, jen mě to zajímá.

Zajímavý postřeh.  Jeden z Pokynů Vznešeného (Šem  23:3) skutečně nedoporučuje, aby bylo slyšáno z našich úst jmen cizích b*hů. A je na to docela vymakaný halachický aparát, takže třeba není úplně košer říkat čtvrtku Saturnův day. Přitom na všech macejvách lidu Jisroele se uvádějí i ty babylonské měsíce, v životě jsem tam nenašel Bul, ba ani Aviv...
Jen jestli to nebude s těmi poexilními žídky stejně jako s námi. Kdo si dneska domyslí, že Mercredi je Merkurův ?? Domyšleno ad absurdum, by ale takto žádný fundamentální žídek nemohl udělat státnice z převážné většiny západoevropských jazyků.
Jestli ono to nebude jako s rytinama. Na rytině samotné není nic špatného, klanět se jí, je už na pováženou. On to tu zmínil hned na začátku Elazar.  Nazve se měsíc, abychom se domluvili, ne proto, abychom zmiňovali jména cizích b*hů.. Já vím, je to maličko ochmatika, ale jsme tím paradoxně zase v kruhu. Bez tradice to nejde - a odkrajovat se od ní (ve všech kulturách) je maličko nezdravé...

To je přesně co říkám, pokud se název užívá jako součást civilního kalendáře, kalendáře pro "domluvení se", tak v tom nevidím problém. Ale užití názvů bybylónských bohů bych přirovnal k obrázku Panenky Marie nebo Kršny v synagoze, nikdy by se jim neklaněl, nebyla by to tedy modloslužba, prostě by tam byly a všichni by dělali že neví co znamenají, byly by tam jednoduše proto, že jsou hezké a že je užívají i ti kolem.   

[petahyah]

Jen jestli to nebude s těmi poexilními žídky stejně jako s námi.

Bez tradice to nejde - a odkrajovat se od ní (ve všech kulturách) je maličko nezdravé...

To by ale znamenalo silnější asimilaci, než si kdo kdy představoval  Bylo by to stéjné, jako žid odcházející z Polska do Izraele, nevěděl co je to ukřižování a Panna Marie.

Bez tradice to nejde, ale co když je to tradice cizí, babylonská.

[petahyah]

presne o to ide.niekdo nehleda omluvu pro uziti mesicu. :)A niekto hleda. :)toje presne ako WWW a 666.

Jak by jste vnímal, kdyby si židovští navrátilci z Polska nebo Slovenska přinesli do Izraele měsíce které by se jmenovaly Ukřižování, Ježíš, Pokřtění, Nanebevzetí, Marie...(ne že by je doopravdy katolíci používali)   ? Vnímal by jste je jako pouhé názvy, bez hlubšího významu? Znamenalo by to, že většina neví co názvy znamenají?

[Elazar]

Já jsem spíš měl na mysli proč se začaly užívat v náboženském kalendáři názvy, které jsou buď přímo jmény pohanských bohů, nebo jsou měsíce s těmito názvy přímo zasvěceny pohanským bohům. Zajímalo by mě jestli existuje nějaké vysvětlení. Mě osobně to nevadí, jen mě to zajímá.

Zajímavý postřeh.  Jeden z Pokynů Vznešeného (Šem  23:3) skutečně nedoporučuje, aby bylo slyšáno z našich úst jmen cizích b*hů. A je na to docela vymakaný halachický aparát, takže třeba není úplně košer říkat čtvrtku Saturnův day. Přitom na všech macejvách lidu Jisroele se uvádějí i ty babylonské měsíce, v životě jsem tam nenašel Bul, ba ani Aviv...
Jen jestli to nebude s těmi poexilními žídky stejně jako s námi. Kdo si dneska domyslí, že Mercredi je Merkurův ??

Dobrý postřeh. Sice petahyah stále nechápe, že náboženský a "civilní" kalendář je totéž (židé žádný civilní kalendář neměli a nemají a rovněž neexistoval žádný civilní kaledář užívaný všeobecně v dané lokalitě), ale jak víme, že pouze babylóňané přikládali měsícům mystický význam? Slavíme snad Roš chodeš jen tak pro nic za nic? Možná to židé dělali rovněž. Kdo bude dneska v "Bul" hledat baála, kdo bude za názvem "Aviv" hledat boha jara... Avu mohli klidně říkat  Mót, znamenalo by to smrt (což ten měsíc je), ale především by to bylo jméno keneánského boha.

Aha já jsem nevěděl, že máte v pase, občanském průkaze a na veškerých smlouvách židovské datování, že civilní datování nepoužíváte.

Bavíme se o době, kdy židé byli v babylónském vyhnanství (6. století př. o.l.) nebo o 21. století?

Také jsem nevěděl, že židé v exilu nepoužívali lokální kalendáře jako "civilní" kalendáře (i když ty mohly být pro jinověrce církvení nebo náboženské).

  Jaké civilní kalendáře

Nepoužívaly v úředních dokumentech, při jednání s místními vládci, úřady,... i "civilní" kalendář juliánský, gregoriánský, hidžry, babylonský,...?

jaký civilní kalendář  Petahyah, ty jsi ten nejnatvrdlejší zabedněnec, co kdy na webu působil.... Až do francouzské revoluce neexistovalo nic jako "civilní" kaendář, kerý by mohl být protiváhou "náboženského"
Židé pro vlastní komunikaci používali vlastní kalendář a vlastní letopočet, okolní národy pro svou komuikaci používali svůj kalendář a svůj letopočet. Stačí se podívat na středověké dokumenty.

Jak by jste vnímal, kdyby si židovští navrátilci z Polska nebo Slovenska přinesli do Izraele měsíce které by se jmenovaly Ukřižování, Ježíš, Pokřtění, Nanebevzetí, Marie...(ne že by je doopravdy katolíci používali)  ? Vnímal by jste je jako pouhé názvy, bez hlubšího významu? Znamenalo by to, že většina neví co názvy znamenají?

Ruští židé tuším říkají neděli воскресенье. Nevím, do jaké míry s tím mají problém.

To by ale znamenalo silnější asimilaci, než si kdo kdy představoval

Ne, to znamená pouze silnější asimilaci, než sis ty představoval. Promiň, ale to, že židé byli pod obrovským vlivem Egypta, Kanánu i Babylóna je obecně známo. A navíc, židé stejně jako akaďané nebo "babylóňané" byli dost dlouho součástí jednoho semitského kulturního okruhu - používali podobnou číselnou soustavu, podobný systém kalendáře...

Bez tradice to nejde, ale co když je to tradice cizí, babylonská.

Tak najdi tu ryzí židovskou. Tvé jméno bude vytesáno na čestný piedestal hned vedle Koldweye a Schliemanna. Protože to bude objev tisíciletí.

[daniel lehotsky]

A este na piedestal by som snad prilozil Opperta,,,vdaka"ktoremu vieme ze Sin bol sumersky Suen. a sabbatu bol sumersky sappatu. .A uz sme rybbicky v akvarku. .

[zoom]

Jen tak pro pana p. v Izraeli skutečně na veškerých úředních dokumentech (dopisy ministerstev, smlouvy se státními podniky apod.) jsou uvedena data židovského i gregoriánského kalendáře, včetně občanského průkazu - tedy pokud se jedná o Žida. Nevím jestli u muslimů je uvedeno datum narození v jejich lunárním kalendáři. Ale třeba to tu někdo ví.
 

[petahyah]

Bavíme se o době, kdy židé byli v babylónském vyhnanství (6. století př. o.l.) nebo o 21. století?

Také jsem nevěděl, že židé v exilu nepoužívali lokální kalendáře jako "civilní" kalendáře (i když ty mohly být pro jinověrce církvení nebo náboženské).

Jaké civilní kalendáře

jaký civilní kalendář  Petahyah, ty jsi ten nejnatvrdlejší zabedněnec, co kdy na webu působil.... Až do francouzské revoluce neexistovalo nic jako "civilní" kaendář, kerý by mohl být protiváhou "náboženského"
Židé pro vlastní komunikaci používali vlastní kalendář a vlastní letopočet, okolní národy pro svou komuikaci používali svůj kalendář a svůj letopočet. Stačí se podívat na středověké dokumenty.

Bavíme se o všech dobách. Užívaly se snad názvy babylonských měsíců pojmenované podle babylonských bohů pouze v Babylonii, nebo se užívají i v 21 století?


Lokální kalendáře užívané židy jako "civilní" kalendáře (i když ty mohly být pro jinověrce církvení nebo náboženské). Doporučuji čísto to, na co reagujete! Užívali cizí kalendář stejným způsoben jako je dnes užíván kalendář civilní - přesněji gregoriánský nebo muslimský. Termín civilní jsem užil, abych tento kalendář odlišil od kalendáře židovského.

Ruští židé tuším říkají neděli воскресенье. Nevím, do jaké míry s tím mají problém.

To jsem nevěděl že ruští židé říkají prvnímu dni Jom Vaskrysenije!

Ne, to znamená pouze silnější asimilaci, než sis ty představoval. Promiň, ale to, že židé byli pod obrovským vlivem Egypta, Kanánu i Babylóna je obecně známo. A navíc, židé stejně jako akaďané nebo "babylóňané" byli dost dlouho součástí jednoho semitského kulturního okruhu - používali podobnou číselnou soustavu, podobný systém kalendáře...

Člověk, který četl to co jsem napsal, by měl pochopit, že jsem měl na mysli náboženskou asimilaci, ne kulturní asimilaci, přesněji řečeno kulturní podobnost.

Tak najdi tu ryzí židovskou. Tvé jméno bude vytesáno na čestný piedestal hned vedle Koldweye a Schliemanna. Protože to bude objev tisíciletí.

Stačí když jsem poukázal na prokazatelně pohanský prvek v židovském kalendáři (ke stejnému závěru musel a musí dojít každý kdo si srovná židovský a babylonský kalendář, babylonský panteon, a přečte si základní informace o babylonském náboženství), je mi jasné, že je jednodušší tento pohanský prvek omlouvat, než připustit a případně i odtranit "zrno od plev"