Co se týče zla, je tato zásadní otázka. Jak ho vlastně nadefinovat. Obecně. Nejvyšší je nejen Stvořitelem, Prvopočátkem, ale i Udržovatelem celého vesmíru a všeho co stvořil a univerzálním a absolutním dárcem energie. Všechny bytosti, kterým dal možnost svobodné volby, mají možnost v rozhodování jestli se přikloní k Němu nebo ne. Ty, kteří se k Němu obrátí, zahrnuje svou láskou (rozuměj energií) a je pro ně de facto přímým dodavatelem a pokud je bytost k Němu opravdu obrácena, nepotřebuje energii získávat jinde. Pokud se od něj bytost odkloní, přesto energii potřebuje. Tudíž nezbývá nic jiného, než ji nějakým způsobem ukrást těm, kteří jsou na Nejvyššího napojeni. V úrovních duchovní jsou proto tvořeny celé systémy, zaměřené na tuto krádež energie, navenek se projevující jako modloslužba, černá magie, nejrůznější duchovní hnutí, kde princip je stále se opakující a stejný. Něco málo lákavě nabídnout a všechno sebrat, včetně celého sytému bytí té dotyčné bytosti. (Povšimněte si, že Nejvyšší toho na první pohled tolik nenabízí.) V úrovních pozemských už národ židovský mnohokrát tvrdě poznal zač je toho loket být napojen na Nejvyššího a mít s ním Smlouvu. Dovoluji si proto zlo definovat jako nedostatek, a sice nedostatečné (nebo dokonce žádné)napojení na Nejvyššího tam, kde by toto napojení být mělo. Bytost, která opravdu miluje svého Stvořitele a je s ním spojena, se snaží dělat to, co je dobré, neboť On sám je nejvýš dobrý.
Chápu, že jsem podal opět rozbor víceméně technický, odpusťte.