Pravdu mají oba.
Pak máme pravdu oba.
Ne, nemáme. Protože vy pojem diskriminace vnímáte jako ryze negativní a bojujete proti jakékoliv diskriminaci. Já pojem diskriminace vnímám jako hodnotově neutrální, jako nezbytnou sestru "zvýhodnění." A protože tvrdím, že jsou případy, kdy je správném zvýhodnit, tak jedním dechem dodám, že je správné, že tím, že jsou jedni zvýhodněni jsou druzí diskriminováni. Diskriminace je i zlá i dobrá. V tomto se zásadně lišíme.
V žádném případě nebudu vynechávat osaměle žijící lidi! Proč bych měl?
Protože je zde řeč o vztazích, hetero- nebo homo-. Odstraněním diskriminace míním to, že zákon zaručí taková práva, které platí pro heterovztahy (vdovský důchod, dědictví atd.), i pro homovztahy. Osamělí lidé ve vztahu nežijí, s nimi tato problematika přece vůbec nesouvisí.
Ne, řeč je o diskriminaci LIDÍ, kteří nežijí v rodině tím, že rodina má výhody, které oni nemají. Třeba daňové úlevy, odpočty na partnera, nižší dědické daně pro dědice. Proč má mít partner homosexuála nižší dědickou daň, než když osamělý člověk odkáže svůj majetek známému z vedlejší vsi? Proč má homosexuál platit nižší daně jen proto, že žije s jiným homosexuálem, než člověk žijící osaměle?
Naproti tomu rodina standardně je místem, kde se rodí a jsou vychovávány děti. Tedy společnosti přináší obrovský prospěch.
A to je důvod k postihu (de facto) páru, který děti nevychovává? Jsou snad ta práva každého (tedy i bezdětného! ) manželského heteropáru "odměnou", "mzdou"? Třebas dává takový homosexuální pár společnosti jiné hodnoty, jiný prospěch. Vy byste je ale trestal za to, že se narodili tak, jak se narodili. Nebo snad zastáváte názor, že homosexualita je nemoc, která se dá léčit? Tak to řekněte rovnou!
Abyste nezapomněl: mluvíme stále o právní rovnoprávnosti, nikoli církevní nebo společenské (ta první je mimo diskussi, ta druhá se nedá vynutit, je to věc kultury a v západních zemích přestává být problémem; jestli je to dobře nebo špatně, na to se jistě názory budou lišit).
Ano, každého i bezdětného, protože bezdětné manželství je výjimka z pravidla. Netypický jev.
Zkuste mi říci, co dává homosexuální pár společnosti za hodnoty, za prospěch, oproti osaměle žijícímu člověku - že si homosexuálové nárokují oproti němu zvýhodnění.
Já je netrestám! Já je odmítám zvýhodnit, protože k tomu není důvod. Z celé řady možných způsobů soužití + osamělého života, dávám právo na zvýhodnění jen klasické rodině muže a ženy. Všechny ostatní bez výjimky zvýhodnit odmítám. Jestli jsou homosexuálové nebo žijí v polygamii, je mi z tohoto pohledu gans egal.
Právně rovnoprávní homosexuálové jsou už dávno. Neznám jediný právní předpis, který by homosexuála znevýhodňoval proto, že je homosexuál - s jedinou výjimkou: dva homosexuálové nejsou rodina a proto si nemohou nárokovat stejná práva jako rodina.
Jaké handicapování? Každý má přece vlohy k něčemu jinému. Já se necítím být handicapován tím, že nejsem světový model, a vrcholná managerka jistě je spokojenější než kdyby byla pohlednou prostitutkou. To NENÍ handicap, ale různost a odlišnost.
A homosexualita snad ne? Ostatně handicap je taky specifický případ odlišnosti. Homosexuál má "vlohy" k vztahu s osobou stejného pohlaví - a Vy ho za to budetet trestat?
A čím ho trestám? Já přece zcela odmítám rozlišovat mezi hetero a homosexuály. Před zákonem ať jsou si zcela rovni. Vždyť v téhle zemi se nikdo v úředním styku nikoho na sexuální orientaci neptá.
A celý život jsme posuzováni podle svých dispozic a dnes a denně "diskriminováni" tím, že některé dispozice prostě nemáme. Mě třeba nikdo nechce pustit provádět operaci slepého střeva - diskriminují mě lumpové, že nemám vzdělání (a předtím mě diskriminovali tím, že prý nemůžu na medicínu, když neumím pořádně biologii. Skandál!)
Srovnáváte nesrovnatelné. Správnější by bylo přirovnání, že nemůžete dostat jakoukoli práci, ne kvůli kvalifikaci (ta je otázkou Vašeho úsilí), ale proto, že jste černoch.
Ne, je to proto, že jsem na biologii tupý. Měl jsem s ní vždy problémy a celou střední školu jsem měl na vysvědčení nanejvýš dvojky, zatímco z biologie (a chemie) jsem bojoval, abych neměl čtyřku. Čas, který jsem věnoval studiu biologie a chemie se rovnal asi 90 % času, věnovaného škole. A veškeré moje úsilí bylo korunováno tím, že jsem nikdy ty čtyřky nedostal. Což ale je mé maximum. Prostě na pochopení některých věcí nemám. Přestože matiku a fyziku jsem zvládal s lehkostí, v chemii se mi dveře zavřeli u benzenového vzorce. Pak už jsem se učil vzorečky nazpamět, aniž bych chápal jejich význam. Prostě vrozeně na to nemám.
To je přece úplně jedno,kolik lidí něco chce a kolik ne. My se bavíme o tom, co je a co není správné. A tam přece absolutně nezáleží na tom, zda špatný názor zastává jeden člověk nebo sto milionů.
V otázce správnosti máte pravdu. V otázce legislativy to už roli hrát musí. Ale to je zbytečné plkání, protože jak jsem uvedl, soužití sourozenců prakticky neexistuje a není důvod se jím legislativně zabývat.
V legislativě jistě ano. Ale jde o to, že vy jste to obhajoval.
A to je důvod, abyste podporoval - aktivně podporoval! - něco, co je přímým popřením křesťanských zásad? Nevycházím z údivu. Ale už chápu, proč pravoslavné státy jsou v takovém srabu...
Nechápete. Moje názory jsou v pravoslavném světě dost ojedinělé, přesto za nimi stojím a dokážu si je obhájit. A co míníte tou aktivní podporou? Napsal jsem jasně: "byv vyzván..." Na žádné demonstrace za práva homosexuálů nechodím (ostatně tady je už všechna mají). Mně zas přijde nekřesťanská Vaše licoměrnost, se kterou sice homosexuálům blahosklonně dopřejete soukromý "hříšný" život, ale osladíte jim to v legislativě.
Napsal jste
"Rodina už zvýhodněna je, je tedy právní legalisace homosexuálního svazku (tedy trvalého soužití) dotažením nedostatku. Nevidím to (ani implicitně) jako nějaké protěžování nebo morální equalisaci, nýbrž jako součást sociálního zabezpečení v sociálním státě." Pokud považujete zavedení homosexuálního státem registrovaného partnerství (tedy ne legalizaci ve smyslu odstranění represe, ale legalizaci jako uzákonění) za "dotažení nedostatku", tak ji aktivně podporujete. Tleskáte.
To není žádná licoměrnost. To je rovný metr. Stejně pohlížím na zoofily, sadisty, masochisty, stoupence gruppensexu, fetišisty, atd. Jsem k nim tolerantní do té míry, že odmítám ji zakazovat jejich chování, pokud tím neubližují jiným (resp. v případě sadistů neubližují nad smluvenou a přijatelnou míru). Ale zcela odmítám jim dát státní souhlas a právní ochranu jejich chování.
To je pravý význam pojmu "tolerance". Tolerance znamená strpění. Kdy s něčím nesouhlasím, ale netrestám to, se skřípěním zuby to snáším, tj. toleruji.
V legislativě jim nic osolit nechci. Naopak považuji veškerou legislativu týkající se homosexuálů za zcela zbytečnou. Měla by být zrušena a homosexuál by měl mít práva jako kterýkoliv jiný občan bez toho, že by se někdo ptal na sexuální orientaci.