DOTAZY

[nillbert]

...nemohu souhlasit s tím dívat se na to jako na sebezničení - a už vůbec ne jako na sebevraždu.....takže zdůvodnovat to takto se mi moc nezdá :-/
podle mě kouření je mnohem škodlivější a je fakt že v IL se hulí jak v Rusku....

[zoom]

S tim kourenim je to jako s modlosluzbou , lid izraele vedel ze je to skodlive a zakazane a presto podlehl bludu modlosluzby behem svych dejin nekolikrat. Stejne tak je dokazano, ze koureni je skodlive a presto se Izraeli a jinde kouri .... zidovstvo i lidstvo jsou nepoucitelne. a propos jsou v Izraeli rabini, kteri neprijmou do sve jesivy studenta, ktery kouri. (prave kvuli zakazu sebevrazdy).

[Samuel]

Já tady právě vidím zajímavý rozdíl. Zatímco většina kuřáků si svým zlozvykem ničí jen zdraví a zkracuje život. Věřící Žid si kouřením škodí i po duchovní stránce (viz citace z Maxe "Za projevy sebeničení však považuje i leckteré v dnešní době běžné zlozvyky: nestřídmost v jídle, podléhání alkoholu, drogám, kuřáctví. Soudobým jazykem by se dalo říci, že jde o odmítnutí všeho, co protiřečí zdravému způsobu života.")
Přesto nejsou náruživí kuřáci výjimkou mezi evidentně ortodoxně věřícími, kteří by tuto souvislost kouření a sebeničení měli znát se všemi důsledky. A to by mě opravdu zajímalo, jak se s tím někdo konkrétní vyrovnává, jakými argumenty si pomáhá, aby si svůj zlozvyk dokázal omluvit.
Tak trochu se tomu podobá anekdota:
Ptá se žák rabiho: "Smí se při studiu Tory kouřit ?" Rabi odpoví: "Samozřejmě, že ne." A tak se žák zeptá: "Smí se při kouření studovat Tora ?" A rabi odpoví: "Samozřejmě, Toru studuj po všechen možný čas."

[zoom]

Ja jiz 11 mesicu nekourim {to jsem 34 let kouril} a mam za to, ze jsem udelal dobre. Mam normalni krevni tlak a clovek se po urcite fyzicke namaze tolik nezadycha. Ted je snad i mensi riziko dostat infarkt. Jinak, co se tyce humornych okamziku s cigaretou. V Praze byl pan vrchni kantor Viktor Feuerlicht z.l. Vzdy po sabatu odkudsi ze stendru vytahl krabicku cigaret a pak jsme krouzek pravovernych {rozumej kuraku} v predsini STN synagogy zahajovali novy tyden. Pan kantor vzdy s usmevem tvrdil, ze Vsemohouci ted vidi a citi, ze v Praze skoncil sabes. Jinak k obhajobe koureni {jedna se o kvalitni cigarety} obcas pronesl: "V Tore je napsano >reach nichoach la-Sem>, neboli >liba vune Hospodinu>.
Sabat salom preje D. Mayer

[Vader]

Bravurni historka 

[Scooolie]

  Výborná historka.

[Hana]

Nedavno jsem slysela jednu pani rikat,ze maso koupene v supermarket Marks&Spencer je koser,protoze ta firma je Zidovska.Neverim tomu,ale chci se ujistit...Jake maso do tech supermarketu jde? Asi stejne jako treba do Delvity,ne?

[zoom]

Pokud maso neni oznacene jako koser, tak koser neni a neni vubec podstatne, kdo je majitelem firmy, ktera ho prodava. V Izraeli je napr. řetězec nekošer obchodů pod názvem TIV TAAM jehož majoritním majitelem je žid pocházející ze Slovenska jménem Trebitch. Prodává se tam všelicos a jejich reklamni heslo je Jez co chceš ( podton = nikdo ti nemá co diktovat co máš jíst). Smutné, ale to je také izraelská realita.

[Hana]

To je opravdu smutne  .Taky je smutne,ze ,,Zide'',kteri chovaji prasata a vlastni bordely maji vubec pravo zit v Izraeli.

[zoom]

Izrael neni Iran, ale normalni (tedy moc normalni ne)  stat, kde ma pravo zit kazdy zid a dokonce jenom vnuk zida, tak jak to povazuje za vhodne. Nemusim s tim do detailu souhlasit, ale na druhou stranu, kdyby zide zili pod jakymsi diktatem nabozenskym, jiste by to take nebylo idealni. Idealni by bylo, kdyby vsichni ti, kteri delaji veci ktere jsou proti zakonum Tory ucininili pokani a zacli zid podle zakonu Tory, protoze to je pro Zida to nejlepsi a take nejprirozenejsi stav. Vypada to jednodusse ale jednoduche to neni. A take mnozi, kteri se tvari jako zbozni by se meli  zamyslet a zit podle Tory skutence a ne jenom navenek. To totiz dava mnohym sekularnim legitimaci pro jejich nezidovske chovani a to je skoda. 

[Hana]

To mas pravdu,diktovat nabozenstvi je spatne.Hlavne to nejde,kdyz nekdo neveri tak proste neveri.Je ale neco v Tore o tom,jak by mel stat Izrael vypadat?

[zoom]

Cela Tora je prece o tom, jak by meli Zide jako spolecnost fungovat a zit, jenomze jsou s tim porad nejake problemy - viz. kniha Soudcu , Kralovska a vlastne cely TANACH - zejmena v prorockych knihach se toho o statu lze docist mnoho. A neni to tak jednoduche ani v historii ani v soucasnosti i kdyz mnohe paralely jsou vic nez zrejme  .

[Hana]

ahoj,
slysela jsem,ze Zide z Mea Searim vyvesili cernou vlajku kdyz byl zalozen stat Izrael...proc? Taky jeden Zid mi rikal,ze Zidy z Mea Searim nema rad.Co si o nich myslite vy?

[laco]

Dobrý den.
Měl bych tento dotaz. Podle knihy Judaismus od A do Z se provádí omývání rukou po probuzení 3x(střídavě obě ruce) a 3x před požitím chleba(třikrát jednu a pak třikrát druhou ruku). Jak se provádí např.po použití toalety, po koupeli, při odchodu ze hřbitova atd.? Také 3x střídavě nebo jinak? A před jídlem, jenž neobsahuje chleba? A co je myšleno omýváním rukou po doteku částí těla jež jsou jinak zakryté, o které částí těla se jedná?

Děkuji vám za odpověď !

[menagen]

Dobrý den.
Měl bych tento dotaz. Podle knihy Judaismus od A do Z se provádí omývání rukou po probuzení 3x(střídavě obě ruce) a 3x před požitím chleba(třikrát jednu a pak třikrát druhou ruku). Jak se provádí např.po použití toalety, po koupeli, při odchodu ze hřbitova atd.? Také 3x střídavě nebo jinak? A před jídlem, jenž neobsahuje chleba? A co je myšleno omýváním rukou po doteku částí těla jež jsou jinak zakryté, o které částí těla se jedná?

Děkuji vám za odpověď !

Tady je upřesnění, které jsem našel v komentáři k Šulchan aruch Orach chajim 4, 18:

Cu dize zachen darf men vašn di hend:

- Az men štejt-ojf fun šlof, darf men vašn di hend draj mol (amol mit a bracha, amol on a bracha, vi es štej frier).

- Az men gejt arojs fun bejs-hakise oder fun bod, baj di cvej zachen darf men vašn di hend draj mol vi in der fri, nor on a bracha "al netilat jadajim" (un baj di vajterdike zachn vašt men nor ejn mol).

- Az men šnajdt ob di negl, ven er tut ojs di šich, oder er rirt-on di fis. Oder er kemt dem kop oder er kract dem kop (mit di hend), darf er vašn di hend ejn mol.
- Un der wos gejt ojfn bejs-hakvores cvišen di mejsim. (Der Maharil šrajbt, der vos gejt  ojfn bejs-hakvores betn, zol er vašn di hend ejder er gejt ojfn bejs-hakvores, un ven er gejt curik, zol er noch amol vašn di hend und dem ponim, vajl di šedim beglejtn dem nenš gejendig curik fun bejs-hakvores.)

- Un der vos hot ongerirt a mes oder er gejt curik fun a levaje darf vašn di hend, un men zol nit arajn gejn in a štub ejder men vašt di hend.

- Der vos zucht kinim in zajne klejder, afilu er hot nit gefunen, un der vos hot mit di hand ongerirt a kine, oder er hot mit di hend ongerirt ojf zajn lajb ojf di erter vos zenen štendig badekt, muz vašn di hend.

- Az men šert op di hor, oder men hot im geštelt bankes, darf er vašn di hend.

Un der vos hot geton ejne fun di zachn un hot nit gevašn di hend, ojb er iz a talmid chochom vet er fergesn zajn lernen, ojb a proster menš, vert baj im der sechel štumpf.

[menagen]

Co se umývání rukou před jídlem týče, to je trochu složitější téma; v zásadě stačí umýt každou ruku dvakrát -- za předpokladu, že ruce byly už předtím čisté od špíny. Nenašel jsem nic o tom, že by bylo nutné umýt nejdřív dvakrát (třikrát?) jednu ruku a potom stejným způsobem druhou, ale určitě se tím nic nepokazí; důležité je, aby se umytá ruka nedotkla neumyté ruky -- jinak je potřeba umýt ji znovu. Takže způsob Vámi uvedený je správný, nicméně není třeba se hned vzrušovat, pokud to někdo dělá jinak -- je možné, že to dělá taky správně

[Vader]

Tady je upřesnění, které jsem našel v komentáři k Šulchan aruch Orach chajim 4, 18:
Cu dize zachen darf men vašn di hend:

Za odpoved diky, nicmene za sebe mohu rici, ze Jidis rozumim jen o neco mene nez gruzinsky. Gruzinsky nerozumim vubec 

[zoom]

V Jeruzaleme byl teroristicky utok, vite neco  oMenagenovi - nemohu se mu dovolat. Bylo to asi v dobe kdy psal tuto odpoved. kolem 12.00.

[Vader]

Menagen je v poradku, pred chvili jsem se mu dovolal.
Baruch HaShem.

[menagen]

Menagen je v pořádku a žádný zmeškaný hovor od zoom nemá :-O

[zoom]

Moment, ja jsem volala dvakrat na cislo ktere je spravne a rovnou mi to skocilo do hlasove schranky. Nebudu si prece vymyslet, jsem cvok, ale jenom do urcite miry. 

[menagen]

Třeba ten terorista dočasně vysílač pro mobilní sítě... Nebo to může být tím, že mám vyčerpaný kredit?

[menagen]

Za odpoved diky, nicmene za sebe mohu rici, ze Jidis rozumim jen o neco mene nez gruzinsky. Gruzinsky nerozumim vubec 

Stručně shrnuto: po spaní, po záchodě a po koupelně třikrát, v ostatních případech stačí jednou.

Nějakou učebnici gruzínštiny bych možná doma našel, pokud by byl zájem

[Vader]

Mel bych jeden dotaz ohledne kasrutu, konkretne se tyka kombinace maso-mleko.
V Tore se pise, ze nesmim varit kuzle v mlece jeho matky. Ale proc plati zakaz i u drubeze? Ptaci prece mleko nemaji, ptaka nemuzu varit v mlece jeho matky.
Dekuji za odpoved.

[menagen]

Mel bych jeden dotaz ohledne kasrutu, konkretne se tyka kombinace maso-mleko.
V Tore se pise, ze nesmim varit kuzle v mlece jeho matky. Ale proc plati zakaz i u drubeze? Ptaci prece mleko nemaji, ptaka nemuzu varit v mlece jeho matky.
Dekuji za odpoved.

U drůbeže to není zákaz z tóry, ale "pouze" rabínský zákaz. Důvod je, pokud vím, obava, že když si zvykneme vařit v mléce drůbež, mohlo by se stát, že uvaříme (omylem, ve spěchu apod.) i maso, které je zakázáno vařit s mlékem podle tóry.

BTW totéž platí i o mase nečistých zvířat a zvěřině (přestože jsou savci) -- zákaz vařit s mlékem není z tóry, ale rabínský.