Judaismus > Obecná náboženská debata

Šábes

<< < (6/7) > >>

Elazar:
Megila 20a/b. Není to tak složitá pasáž a přiznám se, že jsem líný to překládat.

achab:
bs*d

 Mám pocit že ta Meg 20a, b není zrovna nejšťastnější odkaz. Talmud zde hovoří jednak o tom, kdy je možno číst Megila (ve dne i v noci) a proč všechny důležité (zejména náb.) skutečnosti je nutno vykonávat ve dne.

Ale stačí zapojit hlavu.  Čím se celý talmud otvírá?  Kdy budeš jako *bar micva poprvé ve svém životě moci vyslovit první validní požehnání?   Co bylo dřív - tma nebo světlo?  Tak proč se bát tmy. A tanach mluví jasně...  (A byl večer a bylo jitro - den Jedna)  talmudicky: Bavli berachot 1:1 a nn a taky 26 a/b 
(tam se dočtete proč lze i *mincha posunout do okamžiků vesmírem vyhraněných pro *aravit)

Pro toho, kdo to nechce přijmout, asi nebude validní ani jasná zmínka v Chulin 5:5  (týká se usmrcení dobytčete a jeho mláděte v jeden den, kde se výslovně hovoří -  užívá-li tanach obrat jeden den (den Jedna) - pak DEN NÁSLEDUJE AŽ PO NOCI )jeho tmavé části) a Chul 5:5 se odvolává na tanach  dtto podrobněji v gemaře k témuž

Aby bylo objektivitě učiněno zadost, nutno ještě zmínit Rašbama (Rabi Šmuel ben Meir - 12. stol), který navrhuje i v "národech" zcela  běžný model: Den přechází noci.   Resp. že to tak lze číst - a bych večer A PAK bylo jitro DEN JEDNA.   Což ovšem na skutečnosti stále nic nemění. Nejdřív byla tma a pak byl den JEDNA.   Nikdy však tato varianta čtení neovolivnila halachu.

maličko jinak je to mj. s chrámovou službu a skutečností, že korbanot, které byly během dne přineseny k oltáři, mohly být "dojedeny" během následující noci.  Nicméně ani to neznamená zcela IMPLICITNĚ, že se nejednalo o noc již dalšího dne.

Nicméně je-li v záhlaví tohoto vlákna šabat, pak se jedná o stvořitelský šabat a platí to, co uvádí Ber 1:1 a Chul 5:5  - tj. že noc ( i kdby to byla ta prapůvodní temnota, než bylo vysloveno: Jehi or - PŘEDCHÁZÍ dni.

Vše ostatní (tj. že digitální 00:00 tehdy neexistovalo) již bylo řečeno a zbývá to poslední: MUSAR  - tedy cosi jako moralitka.  Jsme duchovní bytosti. A den je nám nadělen k tomu, abychom nacpali pusu a pupík, zatímco večer, to je teprve skutečný začítek "dne". Obilí by už mělo být ve Stodole a my můžem jít "DOMŮ"  - Ovšem ani tento pohled nikomu necpu, jen nabízím  :o))


p.s. Další (pochopitelně netalmudický) doklad je BTW v tom, že highlight  katolické liturgie - nedělní velikonoční servis - MUSÍ (anebo by měl) být zahájen vigilií již o šábesu !!!

p.p.s: Nu a autora odvolávky na Meg 20 a/b poprosíme, aby nám  maličko zdokladoval, proč uvádí zrovna tento odkaz. Nevylučuji, že jsem něco podcenil anebo přehlédl...  Což platí jako výzva pochopitelně i pro osatní  :o))

Pozdravení

achab:

--- Citace: eleazar kdy  4. Října 2008, 22:43:49 ---Chtěl bych se zeptat zkušenějších judaistů, jestli se šábes slavil již od počátku od večera do večera, anebo jestli byl v této problematice nějaký vývoj.

--- Ukončit citaci ---

Nicméně všechno začalo tímhle dotazem.
Je tedy načase zeptat se eleazara : Proč se ptáš ? O co ti kráčí ?

I kdyby nakrásně předcházel den noci, je to Vznešený, kdo tvoří den i noc, a kulí světlo před tmou a tmu před světlem, (golel or mipnej chošech..) a šabat je památník jeho stvořitelské moci a památník stvoření.  Tradice se rozhodla, tak jak se rozhodla, a vezmeš-li si jen průběh šábesu (víkendu) -  někde hluboko v nás to beztak věží jako v tý koze, co ji nesmíme zabít s kůzletem během jedné 24 hodinové periody. Fajrunt začíná pro každýho po práci tj. večer :o))

eleazar:

--- Citace: achab kdy 21. Prosince 2008, 04:04:01 ---Nicméně všechno začalo tímhle dotazem.
Je tedy načase zeptat se eleazara : Proč se ptáš ? O co ti kráčí ?

--- Ukončit citaci ---
Znal jsem názory, že den, ergo i šábes, se počítá do Slunka do Slunka a přiznám se, že je mně to sympatičtější, než zavedená praxe od večera dor večera, a tak hledám argumenty pro tento názor. Abych držel šábes skutečně v souladu s Boží vůlí a nestal se obětí boje o Talmud.

achab:

--- Citace: eleazar kdy 21. Prosince 2008, 11:50:09 ---Abych držel šábes skutečně v souladu s Boží vůlí a nestal se obětí boje o Talmud.

--- Ukončit citaci ---

respektuješ-li "dvar tora", a připustíš-li, že král david byl žid (navíc žid žijící přeci jen chvilku před redakcí talmudu), tak stačí pouze dikce žalmu 104, abys poznal, jak slavíval v souladu s Jeho vůlí svoje šábesy.
A je-li pro tebe jazyk žalmů autoritou, pak přidej žalm 89, a snadno pochopíš, že konečným cílem křestanství i mesianského hnutí je jidiškajt. 
Jehi chen

hebrejsky i česky zde:  https://www.lamedwaw.org/zalta.html
kdyby tě to zaujalo, tak i tady : https://www.lamedwaw.org/tehilim-main.html

(Druhé světýlko)

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana