S podzimními svátky se definitivně vrátilo období šouletů (v Izraeli se používá název chamin) na šábesový stůl. Pravda jsou tací, kteří šoulet dělají celý rok bez přestávky, konec koncu proti gustu žádný dišputát, ale když je venku 35 stupňů, tak mám raději něco lehčího. V Čechách se objevily už také hrnce určené pro pomalé vaření slow cooker, které jsou pro přípravu šouletu přímo ideální. Je třeba jenom dohlédnout, aby nebyly technicky příliš dokonalé a aby jediná jejich funkce byla udržování stálé teploty topného tělesa. Do takového hrnce dáme všechno co považujeme za správné a take vodu, v pátek ho zapneme a v sobotu v poledne máme uvařeno. Co tedy do hrnce dáme, aby šoulet chutnal všem – hovězí maso, někdy také stačí krůtí, klobáska také neuškodí, anebo kousek uzeného masa, kroupy (před použitím přebrat) , fazole protože jsou zdrojem jistých střevních potíží je třeba je přes noc namočit a případně i povařit, moc dobrý je kapucínský hrách čili chumus, také namočit a povařit předem, brambory ne moc rozkrájené na velké kusy, batata také není od věci, pepř, paprika, kurkum, rajčatový protlak, sůl, celé se to zalije vodou a nechá být. Kdo chce může přidat třeba sušené ovoce (švestky a meruňky), dobře omytá vejce , „knedlík“ nejlepší je ze špaldové mouky – mouka na oleji osmažená cibulka, sůl , pepř , vajíčko, trochu vody a oleje všechno se to smíchá , dá do varného sáčku, který se na několika místech propíchne a pak vloží do šouletu. Prostě inspiraci se meze nekladou. Cokoli máte rádi a je to košer, vložte do šouletu a výsledek bude zaručeně skvělý. Osvědčilo se mi moc mít v mrazáku připravené sáčky s předvařenými fazolemi a chumusem. Protože tak nemusím každý čtvrtek myslet na to, co musím namočit na zítra.