Všeobecná kategorie > Všeobecná diskuse

Syndrom holokaustu

<< < (4/4)

Scooolie:
Viděl bych to podobně. Jde o přenesení zkušenosti. Pokud se v rodině odehrála tragédie, při níž se část rodiny zachránila útěkem a zbytek (který to nestihl nebo nemohl) zahynul, pak se o tom doma mluví. A i generace, která to nezažila, zná ten příběh důvěrně z velmi spolehlivých zdrojů ze své rodiny. Pokud se pak taková tragédie stala velké části národa, jedná se navíc i o prožitek kolektivní, kdy se učí a poznávají i osudy mnoha jiných - a kdy se posiluje vědomí, že to, co se stalo mojí rodině, nebyla ojedinělá výjimka.

Protože holocaust obrovsky postihl Židy, tak je u Židů toto vědomí velmi silné. Ale je i v jiných skupinách. Třeba Arméni mají obdobnou obavu z protiarménských pogromů. Anebo někteří pamětníci z komunistů - znám člověka, který před volbami 2006 převedl celý účet do Německa a se sbalenými věcmi v autě a pasem v kapse čekal, jestli Paroubek a komunisté budou mít 101 hlasů nebo ne...

eleazar:

--- Citace: Elazar kdy 20. Srpna 2008, 17:51:26 ---Za velekněze Oniase se klobouky nenosily vůbec.

--- Ukončit citaci ---
Upresnuji:
Za zivota velekneze Oniase, potom, co byl on sam sproste zbaven uradu a veskere moci, byli nekteri zide navadeni k noseni klobouku.

(Vsem snad doslo, ze kdyby Onias mohl technicky takoveto odpornosti zabranit, tak by se v Jeruzaleme nic takoveho nedelo)

Navigace

[0] Index zpráv

[*] Předchozí strana