Původně jsem myslel, že se zde píše o Romech v nějakém ghettu, až později jsem pochopil že se jedná o ultraortodoxní Izraelce. Ultraortodoxní by měli mít stejná práva, ale i povinnosti jako ostatní občané Izraele. Pozitivní diskriminace je nepřípustná. Charedim se úspěšně množí, ale těch kdo by na ně měl vydělávat, a sponzorovat jejich studium Talmudu ze svých daní nepřibývá. Co budou dělat až jich budě většina? Asi budou čekat na nějakou manu a křepelky, nebo se vystěhují do Borought Parku.
Připojím se částečně k tvému názoru, vždy když se děje něco zajímavého (z mého pohledu), tanou mi na mysli další a další dotazy.
Zajímalo by mě, čím se Charedim živí? Zkouším si představit stát Novoizrael, kde by žili pouze Charedim, kdo by se staral o bezpečnost, o obživu (zemědělství, vodohospodářství) atd?
Chleba s cukrem je pro mě opravdu divokou představou - pro svoji prostotu. Ano, na celém světě se lidé dostávají do tíživých situací poměrně často a snadno. Já si dost často připomínám, že i já jsem musel dříve - jedno období - žít skromněji, to abych náhodou nezpychnul. Přesto, je zde uvedeno, že se jedná o rodiny s více dětmi. Zastávám názor, že každý si má udělat tolik dětí, kolik jich je schopen uživit. V tomto případě mám podezření, že se jedná o nezopdovědnost mužů. Abych to upřesnil a neurazil (příliš), uvedu zde takový příklad z jednoho irského filmu. Manželka v domácnosti, manžel nezaměstnaný (na hospodu v tomto případě bylo), hromada dětí. Žena už toho měla dost a odmítla manželovi být po vůli, načež ji těžce vynadal a také sdělil, že příjde do pekla. Věřím, že pochopíte, co tím chci naznačit.