urputna pravoleva flamewar

[gvodrazka]

 
Sluší se připomenout, že zásada: "dina d´malchuta - dina" (rabi Samuel - Mas.Nedarim 28a) neznamená automatické přejímání sekulárních zákonů té které země, kde židé žijí, ale jen těch, které halacha akceptuje jako jí neodporující. Jinak řečeno, tam kde se aplikuje dina d´malchuta - dina, stává se dodržování jistých sekulárních zákonů té země halachickou povinností (zejména daňové předpisy).

Existuje ještě vedle toho institut "minhag ha makom", resp. rabi Šimon ben Gamaliel říká "..hakol k´minhag hamedina" (Mas.Baba Mecia 83a).

V problematice zabraňování ekonomické kriminalitě je zásada d.d.-d. celkem jasná, není ale příliš jasná orientace v problematice "hrdelní" kriminality a za to odpovídajících "odměn" (tresty smrti, doživotí a jiné laskominy).

 

gv

[Elazar]

To není úplně přesné. Dina de-malchuta dina akceptuje přijímání všech právních ustanovení dané země v trestním, civilním a obchodním právu, a to i pokud jsou v rozporu s našimi zákony (o to tam právě jde). Takže se týká POUZE sekulárních zákonů. Netýká se práva rituálního.

Např. Ja’akov ben Ašer se vyslovoval proti této zásadě v období maurského Španělska, kdy židé mohli nosit zbraně a vykonávat hrdelní tresty, ale to byla spíš výjimečná záležitost.

Minhag ha-makom se zase týká spíše práva rituálního a liturgie.

[gvodrazka]

 
Uvěznění, jen jako jakési předběžné zadržení po dobu neskončeného vyšetřování, je známo (Mas.Sanhedrin 78b). Za zločin je přijímáno podle halachy následné potrestání ve formě pokání, odčinění, nápravy a konečně očištění (Mas. Sanhedrin 23a). Ale uvěznění - jako výkon trestu omezením svobody - to je porušením základních zásad judaismu.
.......
Hlava mi celkem bere, že přes rozpor s halachou jsou v duchu zásady d.d.-d. akceptovány (např. v U.S.A.) tak drakonické tresty jako trest smrti, doživotí a jiné dlouholeté palety. Well - to je galut. Nikdy jsem se ale nedokázal smířit s faktem, že je uvěznění (jako výkon trestu) praktikováno i v Erecu.

"...vězení omezuje lidský potenciál, ničí rodiny, šíří hořkost, hněv, necitelnost a eventuální recidivismus."
A Torah Perspective on Incarceration As a Modality of Punishment and Rehabilitation, Rabbi Sholom D. Lipskar (1985)

Judaismus věří v hodnoty osoby. Judaismus věří, že potrestání může napravit delikventa. Uvěznění nikoliv. Uvěznění jako forma trestu postrádá ideály, kterými se může judaismus pyšnit.
 

gv

[Elazar]

  Na to, že se i v Izraeli de facto aplikuje pravidlo dina de-malchuta dina odpoví každý charedi tak, že současný Izrael je taky svým způsobem galut    Musíme zkrátka počkat na mesiáše. 

[eleazar]

To není úplně přesné. Dina de-malchuta dina akceptuje přijímání všech právních ustanovení dané země v trestním, civilním a obchodním právu, a to i pokud jsou v rozporu s našimi zákony (o to tam právě jde). Takže se týká POUZE sekulárních zákonů. Netýká se práva rituálního.

to snad nemyslíš vážně

Ad vězení musím souhlasit s Gugim, obzvlášť, když jsem to já, kdo svýmí daněmi platí vězňům živobytí.

[Elazar]

To není úplně přesné. Dina de-malchuta dina akceptuje přijímání všech právních ustanovení dané země v trestním, civilním a obchodním právu, a to i pokud jsou v rozporu s našimi zákony (o to tam právě jde). Takže se týká POUZE sekulárních zákonů. Netýká se práva rituálního.

to snad nemyslíš vážně

Co bych neměl myslet vážně? Že nehodláme provádět vraždy "ze cti", kamenovat modloslužebníky a následovníky falešných proroků na pražských ulicích (shodou okolností zrovna ty bys byl jedním z případných adeptů  ), vypalovat kostely a mešity, protože nám to zákony ČR zakazují? Že neobchodujeme s otroky a nepropichujeme jim uši a neobřezáváme je, protože otroctví je pode zákonů ČR nezákonné? Že respektujeme právní řád země, ve které žijeme? Jo, to myslím vážně.

[gvodrazka]

 

Líbí se mi argument, že Medinat Jisrael je pro charedim tak trochu galutem - a tak trochu jsem tento argument, neuměje ho tak formulovat, očekával ...

Institut „dina d´malchuta – dina“ lze chápat jako svým způsobem kolizní normu halachy (obdobu ne-židovských kolizních norem mezinárodního práva soukromého), která je vlastně projevem její značné tolerance k ne-židovskému prostředí, resp. její mírumilovnosti. Nelze však ustoupit od toho, co žida dělá židem.

Ovšem dovolím si podotknout, že k tomu, abychom mohli respektovat právní řád země ve které žijeme (a teď mám na mysli skoro všechny civilizované státy), bylo nutno vykonat mnoho práce na poli legislativy toho kterého státu, aby dotyčné právní řády byly pro nás akceptabilní. Jinými slovy: nepotlačovat halachu, když jde hnout právním řádem té které země. Příklad: řada států vlivem legislativních procesů iniciovaných civilizovanými a progresivními právníky (vyznávajících alespoň noachická přikázání) upustila např. od trestů smrti, tortury a dala jasné i spravedlivé rysy trestnímu řízení; došlo k vývoji civilního práva směrem, který je kompatibilní s našimi zákony ( i když se nepodařilo zatím přesvědčit světovou bankovní sféru, aby upustila od půjčování na úrok), došlo k pozitivnímu vývoji pracovního práva – volné soboty, znemožnění libovolného propouštění z práce, spravedlivé mzdové nároky, atd. a mnoho dalších a dalších příkladů inkorporace prvků židovského práva do práva různých národů … Vždyť zatímco peníze daly obchodu nohy, směnka a směnečné právo (náš vynález) mu daly křídla. (Ne RedBull.)

gv

[Scooolie]

... došlo k vývoji civilního práva směrem, který je kompatibilní s našimi zákony ( i když se nepodařilo zatím přesvědčit světovou bankovní sféru, aby upustila od půjčování na úrok), došlo k pozitivnímu vývoji pracovního práva – volné soboty, znemožnění libovolného propouštění z práce, spravedlivé mzdové nároky, atd. a mnoho dalších a dalších příkladů inkorporace prvků židovského práva do práva různých národů … Vždyť zatímco peníze daly obchodu nohy, směnka a směnečné právo (náš vynález) mu daly křídla. (Ne RedBull.)
...

Několik málo poznámek:

K úrokům - nevidím žádnou překážku tomu, aby si Židé mezi sebou půjčovali bezúročně nebo aby si půjčovali od muslimů, kteří konec konců koncept "islámského bankovnictví", kde se místo úroků dává věřiteli určitý podíl na zisku, mají velmi dobře propracovaný.

Do toho, jak si mezi sebou půjčují nežidé Židům v zásadě nic být nemusí.

A to nemluvím o tom, že Židé položili základ moderního finančnictví právě tím, že půjčovali nežidovské šlechtě na úrok  Paradox je v tom, že dokud Evropa byla křesťanská, tak i křesťané byli nuceni respektovat zákaz půjčování na úrok mezi sebou. A proto se jim velmi hodilo, že si mohli půjčovat nezbytné peníze u Židů - kteří úrok nežidům účtovat mohli.

Směnka je pak jen nástroj k efektivnímu vymáhání půjčky i s úroky. Důvodem je to, že u směnky se nezkoumá, co bylo právním důvodem jejího vzniku. Je tedy jedno, proč byla vydána, proč se kdo zavázal zaplatit za ni určitou sumu (směnka vlastní) nebo to přikázal jinému (směnka cizí). A v tom je právě ten háček a celá ta krása - pokus Vám půjčím na (řekněme) 300 % úrok ročně, tak u soudu s takovými úroky neuspěji a možná mě i zavřou jako lichváře. Ale když Vám půjčím 10.000 a nechám si od Vás výměnou podepsat směnku na 40.000 se splatností za rok .... 

[Elazar]

Do konkrétních právních problémů bych nechtěl zabíhat, ale v obecné rovině věta

Ovšem dovolím si podotknout, že k tomu, abychom mohli respektovat právní řád země ve které žijeme (a teď mám na mysli skoro všechny civilizované státy), bylo nutno vykonat mnoho práce na poli legislativy toho kterého státu, aby dotyčné právní řády byly pro nás akceptabilní.

samozřejmě platí.

V případě nacistického Německa určitě dina de-malchuta dina platit nebude  , stejně jako i český právní systém zná éru "nesvobody" která umožňuje legalizovat některé činy, které byly podle staršího (nesvobodného) právního řádu zločiny.

Je třeba si také uvědomit, že ve středověku, kdy právní systém byl mnohem méně tolerantní než dnes (tedy alepsoň z toho pohledu, jak toleranci dnes chápeme my) měly židovské komunity na druhé straně mnohem větší a širší právní autonomii (pro srovnání - dnes v civilním a trestním právu máme nulovou autonomii), takže se to kompenzovalo zase jiným způsobem.

Problémy, o kterých píše Gugi a které se musely vyřešit, nastoupily vlastně až s osvícenstvím a "emancipací" která na židy kladla paradoxně mnohem tvrdší nároky, než předchozí politika segregace.

[Scooolie]

Je třeba si také uvědomit, že ve středověku, kdy právní systém byl mnohem méně tolerantní než dnes (tedy alepsoň z toho pohledu, jak toleranci dnes chápeme my) měly židovské komunity na druhé straně mnohem větší a širší právní autonomii (pro srovnání - dnes v civilním a trestním právu máme nulovou autonomii), takže se to kompenzovalo zase jiným způsobem.

Dovolil bych si jen zdvořile oponovat té poznámce ve vztahu k současnému civilnímu právu. Mám naopak pocit, že to dává velmi širokou možnost autonomie, kdy drtivá většina právních norem je dispozitivní povahy a lze se od nich proto dohodou stran odchýlit. V oblasti občanského, obchodního a (nyní už i) pracovního práva je velmi velká smluvní svoboda.

[gvodrazka]

 

Problematika skvěle pochopena. Zejména problematika "paradoxu" vzniklého osvícenstvím a "emancipací" po VFR. Troufám si tvrdit, že vše kvalifikovanou formou nastartovalo vydání Občanského zákoníku Josefa II. a pak Code Napoleon, od kterého se pak široce opisovalo (různé německé Gesetzbuchy).

Slyšel jsem, že ve středověku Rišonim vztahovali užití institutu "dina d´malchuta - dina" zpočátku víceméně jen na daňovou problematiku, pozdější moudří tento institut aplikovali již šířeji.

Problematika směnek, jako bezpodmínečného slibu či příkazu platit: ... a co teprve jaká lahoda jsou bianco směnky, pánové. Při této příležitosti dávám typ na zneplatnění směnky vlastní (event.cizí) - do údaje splatnosti prosadit vedle data i hodinu. (Např. splatno do 30.října 2008 v 9:00 hod...) Dost prosťáčků ještě neví, že česká judikatura tuto směnku považuje za neplatnou, protože obsahuje údaj splatnosti, který není českému zákonu směnečnému a šekovému znám. Směnečný věřitel u soudu neuspěje...

Problematika úroků: my jsme s půjčkami za podíl na zisku přišli dříve než islám. Ostatně všeobecně přístupný vzor smlouvy v Gancfrid´s Kicur Šulchan Aruch je toho dokladem...

[eleazar]

Je třeba si také uvědomit, že ve středověku, kdy právní systém byl mnohem méně tolerantní než dnes (tedy alepsoň z toho pohledu, jak toleranci dnes chápeme my) měly židovské komunity na druhé straně mnohem větší a širší právní autonomii (pro srovnání - dnes v civilním a trestním právu máme nulovou autonomii), takže se to kompenzovalo zase jiným způsobem.

Hned bych tenhle status quo vrátil možná bych sice skončil na popravišti , ale možná bych dopadl "jen" jako Spinoza.

Otázka pro gvorazdku: Proč jste proti trestu smrti?

[Elazar]

Je třeba si také uvědomit, že ve středověku, kdy právní systém byl mnohem méně tolerantní než dnes (tedy alepsoň z toho pohledu, jak toleranci dnes chápeme my) měly židovské komunity na druhé straně mnohem větší a širší právní autonomii (pro srovnání - dnes v civilním a trestním právu máme nulovou autonomii), takže se to kompenzovalo zase jiným způsobem.

Hned bych tenhle status quo vrátil možná bych sice skončil na popravišti , ale možná bych dopadl "jen" jako Spinoza.

Ty? Tak maximálně jako Pablo Christiani... Chudak Baruch/Benedikt, ten nikdy falešného proroka nenásledoval 

[Elazar]

Slyšel jsem, že ve středověku Rišonim vztahovali užití institutu "dina d´malchuta - dina" zpočátku víceméně jen na daňovou problematiku, pozdější moudří tento institut aplikovali již šířeji.

O peníze jde přeci až v první řadě 
Pravidlo diny je aplikováno už od doby Amoraim (tj. cca 500 let před Rišonim), takže spíš to Rišonim omezili na peněžní záležitosti (odvádění daní panovníkům a šlechtě) a dost možná právě proto, že židovské obce tehdy byly spíš něco jako stát ve státě, měli moc řadu rozsudků vynést a vykonat sami. To by skutečně odpovídalo tomu maurskému Španělsku. Jo, to byly časy 

[Elazar]

Je třeba si také uvědomit, že ve středověku, kdy právní systém byl mnohem méně tolerantní než dnes (tedy alepsoň z toho pohledu, jak toleranci dnes chápeme my) měly židovské komunity na druhé straně mnohem větší a širší právní autonomii (pro srovnání - dnes v civilním a trestním právu máme nulovou autonomii), takže se to kompenzovalo zase jiným způsobem.

Dovolil bych si jen zdvořile oponovat té poznámce ve vztahu k současnému civilnímu právu. Mám naopak pocit, že to dává velmi širokou možnost autonomie, kdy drtivá většina právních norem je dispozitivní povahy a lze se od nich proto dohodou stran odchýlit. V oblasti občanského, obchodního a (nyní už i) pracovního práva je velmi velká smluvní svoboda.

Co myslíte tím "odchýlením se"? Neumím si to takto abtraktně předstvait - byl by nějaký konkrétní příklad pro ilustraci?

[gvodrazka]

 

Eleazare, sice jsem nikde explicitně nevyslovil svůj odpor k trestu smrti, ale doznávám, že jsem proti němu.

Apriorně protože moje víra říká: Nezabiješ.

Kdo jsme, abychom někomu brali život, když jsme mu ho nedali?

Již dříve jsem uvedl: Judaismus věří, že potrestání může napravit delikventa. Jak napravovat  popraveného? To zaprvé. A za druhé dávám průchod svému cynismu a zcela prozaicky se táži: co si vezmu na popraveném? Ten, koho neodsoudím k smrti, stojí před výběrem mnoha způsobů, jak svůj čin (ať už nuceně či dobrovolně) odčinit: finančně, naturálně, …

Zní to jako halucinační fabulace, ale já bych vrahovi či tomu kdo, zabil z nedbalosti, uložil (vedle počátečního odškodnění) starat se (a to velmi účinně) i po zaplacení odškodnění o pozůstalé mrtvého do konce života pozůstalých. V případě, že by tak neučinil – nastoupil by paralelní – nikoliv alternativní trest (majetková, tělesná či jiná citelná újma), opakovaný pravidelně tak dlouho, dokud by odsouzený nezačal plnit, co mu bylo uloženo. Zásadou by bylo: odsouzeného sice nezruinovat, ale také nenechat příliš ztučnět.

.....
Pro úplnost jen dodávám, že z příkazu „nezabiješ“ existuje výjimka v podobě „din rodef“ vycházející z Mas.Sanhedrin 73a. Silně zjednodušeně: nutná obrana.


Ciao.
gv

[Scooolie]

Je třeba si také uvědomit, že ve středověku, kdy právní systém byl mnohem méně tolerantní než dnes (tedy alepsoň z toho pohledu, jak toleranci dnes chápeme my) měly židovské komunity na druhé straně mnohem větší a širší právní autonomii (pro srovnání - dnes v civilním a trestním právu máme nulovou autonomii), takže se to kompenzovalo zase jiným způsobem.

Dovolil bych si jen zdvořile oponovat té poznámce ve vztahu k současnému civilnímu právu. Mám naopak pocit, že to dává velmi širokou možnost autonomie, kdy drtivá většina právních norem je dispozitivní povahy a lze se od nich proto dohodou stran odchýlit. V oblasti občanského, obchodního a (nyní už i) pracovního práva je velmi velká smluvní svoboda.

Co myslíte tím "odchýlením se"? Neumím si to takto abtraktně předstvait - byl by nějaký konkrétní příklad pro ilustraci?

Popravdě nevím, co zrovna jako příklad uvést, protože možnost upravit si smluvně občansko-, obchodně- a pracovněprávní vztahy odchylně od ustanovení občanského zákoníku, obchodního zákoníku a zákoníku práce je obecnou zásadou. Nutno připomenout, že dopadá na závazkové vztahy.

Omlouvám se za nekonkrétnost, ale zkusil bych odpovědět otázkou: Co Vám přijde na současném civilním právu rigidní, omezující autonomii? Co byste si představoval upravené jinak, ale dle Vašeho názoru to dnešní stav neumožňuje?

[Scooolie]

Problematika směnek, jako bezpodmínečného slibu či příkazu platit: ... a co teprve jaká lahoda jsou bianco směnky, pánové. Při této příležitosti dávám typ na zneplatnění směnky vlastní (event.cizí) - do údaje splatnosti prosadit vedle data i hodinu. (Např. splatno do 30.října 2008 v 9:00 hod...) Dost prosťáčků ještě neví, že česká judikatura tuto směnku považuje za neplatnou, protože obsahuje údaj splatnosti, který není českému zákonu směnečnému a šekovému znám. Směnečný věřitel u soudu neuspěje...

Problematika úroků: my jsme s půjčkami za podíl na zisku přišli dříve než islám. Ostatně všeobecně přístupný vzor smlouvy v Gancfrid´s Kicur Šulchan Aruch je toho dokladem...

S těmi směnkami velmi přesně vystiženo  Anebo stačí napsat kus česky a kus cizím jazykem (německy, anglicky) - třeba jen označení dlužníka a věřitele. A šup - je to neplatná směnka.

Co se těch půjček za podíl na zisku týče, já nevedu spor o to, kdo s nimi přišel první Já jen říkám, že dnes je lze najít v konceptu "islámského bankovnictví". Že by existovalo i něco obdobně bezúročného v bankovnictví židovském si zrovna nevzpomínám 

Apriorně protože moje víra říká: Nezabiješ.

Obávám se, že se neshodneme. To přikázání zní "nezavraždíš", tj. nezabiješ úmyslně bez oprávněného důvodu. A takovým oprávněným důvodem může být jak nutná obrana, tak výkon trestu smrti podle zákona. Koneckonců starověký Izrael tento trest znal a do určité doby i aplikoval.
Já také nejsem stoupencem trestu smrti, ale proto, že může dojít k justičnímu omylu. Stačí, aby jediný svědek lhal, nenašli se všechny důkazy, apod. a mohl by být nevratně zmařen lidský život.
Ale v ideálním stavu, kdy by bylo zcela jasné, kdo je vrahem (což ovšem těžko takto vyjádřit do zákona), mi trest smrti za opakované vraždy, mučivé vraždy, nájemné vraždy a podobné připadá přiměřený.
Účelem trestu není jen náprava, ale i trest samý.

[eleazar]

Ty? Tak maximálně jako Pablo Christiani... Chudak Baruch/Benedikt...

Z toho je vidět, že člověk obracející se proti Tóře je podle Tebe menším zlem, než člověk Tóru vyznávající, ale ne podle tradice.

[Elazar]

Ty? Tak maximálně jako Pablo Christiani... Chudak Baruch/Benedikt...

Z toho je vidět, že člověk obracející se proti Tóře je podle Tebe menším zlem, než člověk Tóru vyznávající, ale ne podle tradice.

Spinoza se neobrátil proti Tóře, Spinoza šel vlastní cestou a Tóru k ní nepotřeboval. V tomto případě nejde o žádné menší nebo větší zlo.

Ale pokud to chceš slyše, tak křesťan (nebo i muslim), který se nestydí za to, že je křesťan (nebo muslim) a hlásá otevřeně, že je křesťan (nebo muslim), je pro mě menším zlem a je mi mnohem milejší (i když neuznává Tóru tak jako já), než křesťan, který se stydí za to, že je křesťan a ještě tvrdí, že je žid. 

[Elazar]

Je třeba si také uvědomit, že ve středověku, kdy právní systém byl mnohem méně tolerantní než dnes (tedy alepsoň z toho pohledu, jak toleranci dnes chápeme my) měly židovské komunity na druhé straně mnohem větší a širší právní autonomii (pro srovnání - dnes v civilním a trestním právu máme nulovou autonomii), takže se to kompenzovalo zase jiným způsobem.

Dovolil bych si jen zdvořile oponovat té poznámce ve vztahu k současnému civilnímu právu. Mám naopak pocit, že to dává velmi širokou možnost autonomie, kdy drtivá většina právních norem je dispozitivní povahy a lze se od nich proto dohodou stran odchýlit. V oblasti občanského, obchodního a (nyní už i) pracovního práva je velmi velká smluvní svoboda.

Co myslíte tím "odchýlením se"? Neumím si to takto abtraktně předstvait - byl by nějaký konkrétní příklad pro ilustraci?

Popravdě nevím, co zrovna jako příklad uvést, protože možnost upravit si smluvně občansko-, obchodně- a pracovněprávní vztahy odchylně od ustanovení občanského zákoníku, obchodního zákoníku a zákoníku práce je obecnou zásadou. Nutno připomenout, že dopadá na závazkové vztahy.

Omlouvám se za nekonkrétnost, ale zkusil bych odpovědět otázkou: Co Vám přijde na současném civilním právu rigidní, omezující autonomii? Co byste si představoval upravené jinak, ale dle Vašeho názoru to dnešní stav neumožňuje?

No já měl na mysli fakt, že ve své době byli Židé přímými poddanými panovníka, platili zvláštní daň atd. ale jak už jsem napsal výše, židovské obce byly také právně subjektivními jednotkami, odříznutými od okolního světa a o řadě věcí si Židé zkrátka rozhodovali sami, podle vlastních zákonů, bez ohledu na zákony platící pro okolní společnost - tento systém vzal za své s osvícentsvím a kromě řady pozitivních věcí přinesl i řadu dalších, se kterými jsme se museli vyrovnat (a kromě věcí pozitivních to byly i věci velmi negativní - např. otázka národnosti, nebo i takové zdánlivě banální věci, že židovské děti zkrátka museli chodit do občanských škol a ty vyučovaly i v sobotu  ) . Více o tom v první kapitole "Zrození moderního sionismu" - docela zajímavě podané.

[gvodrazka]

 
Promissory notes a exchange bills... to je prostě naše parketa.

Bezúročnost: ještě v dobách, kdy nebyl šekel volně konvertibilní, když jsem si u Bank Leumi založil konto „patah“ pro dovezené valuty (stejně jako jiné šekelové bankovní účty u Bank Hapoalim), tak nebyly úročeny. Holt bratr bratru na úrok nepůjčí.

K problematice trestu smrti: myslím, že v zásadě se shodneme. Já se jen zdráhám dělat to, co je oprávněn udělat jen velký soudce El.

Chápu vás, co se týče exemplárního resp. odstrašujícího účinku trestu, ale když to domyslíte, musíte pak počítat s bumerangovým efektem, neboť čím krutější trest, tím dramatičtější a brutálnější snaha pachatele uniknout, resp. odstranit svědky vraždy či zabití. Takže tu místo jedné potenciální vraždy v afektu máme od nějakého magora brokovnicí rozmazanou celou rodinu po zdech. To už se ale dostáváme do penologie, což je asi OT.

Jen pro nápovědu a do event. diskuse k problematice úpravy závazkových vztahů: Vy máte na mysli patrně tzv. inominátní (nepojmenované) smlouvy ve smyslu § 51 obč.zák.

   Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

Tyto vztahy odchylující se v podrobnostech od vyjmenovaných vztahů a smluv v obč. zák. či v jiných (třeba obch.) zákonících se tedy nesmí odchýlit od smyslu toho kterého zákona. Nemůžete se např. platně dopředu vzdát svých budoucích, ještě nenastalých práv.

Nebo např. dědické právo: jakékoliv podmínky napsané v závěti platí za nenapsané, což znamená, že  když dědeček napíše do závěti, že dědíte fabriku, jen když se oženíte, tak platí za napsané jen to, že dědíte fabriku - a můžete zůstat nadále svobodným pánem z Falkensteinu. No, a jiné zahraniční řády, zejména common law, podmínky v testamentech uznávají.

Pracovní právo: v U.S.A. „you are fired“ – dostanete „padáka“ na fleku, zatímco tady se soudíte roky o neplatnost výpovědi.

Čili: je toho spousta, co by se dalo měnit.


nashle

gv

[gvodrazka]

 

"Zrození moderního sionismu" je dobrý pramen. Naštěstí Šlomo Avineri není Uri Avineri.

 

gv

[eleazar]

Zajímalo by mě, jestli je v ČR možno mít účet v bance, který by nebyl úročen?

ad pracovní právo: Kde je v Tenachu něco o výpovědích ze zaměstnání? Jediné, co jsem našel a co koliduje s Tórou je každodenní vyplácení dělníků.

[Scooolie]

gvodrazka: Co se týče té smluvní volnosti, tak jsem měl na mysli jednak zmíněné nepojmenované smlouvy, jednak možnost odchýlit se od jednotlivých typů smluv (oblíbené obraty "nedohodnou-li se účastníci jinak" apod.).

S tím dědickým právem je to samozřejmě pravda, je to nešťastné reziduum socialistické úpravy. V novém občanském zákoníku od Prof. Elijahu už by mělo být vše zase v pořádku 

S tím vzdáním se budoucích práv to v poslední době nabírá zajímavého směru. Není to tak dlouho a Nejvyšší soud rozhodl, že to jde, protože "smlouvy se mají dodržovat" a pokud to opravdu byla vůle stran, tak se to má respektovat.

Naopak to pracovní právo mi dnes už přijde celkem v pořádku. Vyhodit někoho okamžitě mohu, ale musí k tomu být zákonné důvody. Ale zrovna pracovní právo mi přijde poměrně "židovské" - tj. snažící se nalézt rozumnou rovnováhu mezi právy zaměstnavatele a určitou ochranou zaměstnance. Nepletu-li se tak židovské (ale i křesťanské) náboženské názory na fungování společnosti jsou poměrně kolektivistické a tedy v tomto směru levicové. Ne nadarmo většina Židů volí v USA Demokraty a v Evropě SocDem...