Autor Téma: bejt din  (Přečteno 40953 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Offline gvodrazka

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 1 001
  • Pohlaví: Mužské
bejt din
« kdy: 14. Ledna 2008, 14:33:28 »
Šalom rabai, prosím o obecná objasnění v otázce složení, pravomoci a závaznosti rozhodnutí Batej Dinim.

1.   Kolik členů má mít Bejt Din ?

2.   kdo ustanovuje Bejt Din ?

3.   lze se ještě před započetím odvolat nebo jinak protestovat proti složení Bejt Din ?

4.   je pravomoc Bejt Din založena závazkem účastníků (stran), že se dobrovolně podvolují jurisdikci Bejt Din (něco jako arbitrážní doložka) a budou akceptovat rozhodnutí daného Bejt Din ?Nebo je jurisdikce Batej Dinim automatická? Popř. zda jsou možné obě alternativy?

5.   je možno se proti rozhodnutí Bejt Din odvolat nebo přednést tentýž návrh u jiného Bejt Din ?

6.   rozhoduje Bejt Din kromě otázek kašrutu, rodinných otázek apod. i o majetkových sporech?

7.   existuje soustava stálých Batej Dinim?

8.   nebo jsou Batej Dinim ustanovovány též ad hoc?

9.   jak jsou rozhodnutí Batej Dinim vynutitelná, resp. vymahatelná?


Pokud jsou moje otázky příliš úmorné, prosím, stačí mne odkázat na nějaký přístupný pramen, ze kterého bych mohl čerpat, resp. kde bych sehnal nějaký přístupný překlad Chošen Mišpat.

ŠALOM gv

Offline Jicchak

  • Globální Moderátor
  • *****
  • Příspěvků: 349
Re: bejt din
« Odpověď #1 kdy: 14. Ledna 2008, 21:17:12 »
Velectěný čitateli. Bejs dyn může mít početně různá složení, v určitých oblastech nebo se souhlasem obou stran nebo u "odborníků" může být pouze jeden, to se však v současnosti nepraktikuje. Klasický soudní dvůr musí být složen ze tři lidí jelikož je řečeno že se má řídit většinou a aby mohla být většina taktoje přinejmenším dva na jednoho, další složení mohou být taktéž pouze lichá aby nedošlo k patové situaci, klasický bejs dyn se skládá z tří.
Kdo bejd dyn ustanovuje zaprvé alespoň jeden z členů bejs dynu musí mít patřičné vzdělání tedy nejenom znalosti ale hluboké znalosti o  tématu, lze přijmout i bejs dyn například v majetkovém sporu kdy obě strany souhlasí že bejs dyn takové znalostio nemá a může se zmýlit, klasický bejs dyn takového znalce má a zde v jisraeli se skládá výlučně ze znalců, mnohdy i mimo jisraelských, jsou však případy kdy je nálehavě potřeba vyřešit nějaký případ a není potřeba na odlehlé místo hnát tři znalce alepouze jednoho ke kterému se přidají další 2 košer židé. Kromě této znalosti je potřeba buď přijetí stranami, nebo ustanovení volbami nebo ustanovením dané obce, ustanovení na základě světské moci nemá žádnou váhu.
Odvolat se proti složení samozřejmě lze a to pakliže je střet zájmů příbuzenský vztah, lze odmítnout obecně nevhodného soudce, lze si vybrat soudce a ponechat na protistraně vybrání soudce a oba soudci si k sobě vyberou třetíhopravidlo "zabla". V případě že jde o stálé soudce jmenované obcí je jejich odmítnutí těžké a proveditelné pakliže jsou příbuznými někoho zestran, svědků apd., soudce se dostal do střetu zájmů.
Pravomoc má u různých druhů složení bejs dynu a druhů řízení různý právní dopad proto v některých případech je nutné že soud ruší případné přísahy kterými jedna ze stran ruší své závazky dané před soudem nebo je potřeba aby výsledek právního rozhodnutí nabyl pravomoci tím že daná zestran je jako zakoupí a učiní fiktivní dluh ve výši rozsudku, většinou se ale jedná o automatickou pravomoc.
Ve většině případů nelze podat stejnou žádost před jiným bejs dyn, nedošlo-li k nějaké skutkové změně. Je mnoho pravidel kdo a za jakých pravidel může znovu soudní rozhodnutí otevřít, klasickým důvodem je zjevná chyba ne v skutkové podtsatě zhodnocení /což se též může stát/ ale v zákoně, tedy že jasný a všeobecně známý zákon byl vyložen špatně, což se může stát při troše shonu i tomu nejlepšímu soudci, i když by nemělo v praxi je to jevem řídkým v zákonných pravidlech klasickým.
O čem bejs dyn rozhoduje teoreticky o všem.
Samozřejmě existují stálé soustavy například zde v Jisraeli je oficiální rabínský soud a potom jednotlivé soudy spravedlnosti Bada"c.
Vynutitelnost závisí na postavení daného bejs dyn zde v Jisraeli je situace jednodušší, pravomoci jsou značné v mnoha oblastech, též existuje klasická vymnahatelnost, pakliže však chcete slyšet nářky na nedostatky tak jakoprávník si to dovedete představit.
Co je ad hoc nevím.
Choušen mišpot překládám právě do češtiny, nicméně upozorňuji že takový překlad bude zavádějící a místo těžkypochopitelný, takový je i originál, je potřeba znalosti gemary,pouskim, poté Tůr a Bejs Jousf následuje právě Šulchon oruch s komentáři a co je hlavní tisíce šusim, knihy rabínských respons,v každémpřípadě překlad dílu choušen mišpot může vést v základní orientaci pojmů upozorňuji že chcete-li mě kontaktovat, změnil jsem adresu, pokusím se proto nový mail co nejdříve zveřejnit.
« Poslední změna: 14. Ledna 2008, 21:28:47 od Vader »

Offline gvodrazka

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 1 001
  • Pohlaví: Mužské
Re: bejt din
« Odpověď #2 kdy: 15. Ledna 2008, 06:31:08 »
 :)JOFI MEOD, TODA RABA, TO MI PRO TUTO CHVÍLI STAČÍ, TĚŠÍM SE NA DALŠÍ KONTAKT.
HEZKÝ A ÚSPĚŠNÝ DEN. gv

Elazar

  • Host
Re: bejt din
« Odpověď #3 kdy: 15. Ledna 2008, 13:24:30 »
Jen na doplnění odkaz na strukturu bejt dinu a funkce s ním spojené:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bejt_din

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: bejt din
« Odpověď #4 kdy: 5. Srpna 2009, 15:22:45 »
Jen na doplnění odkaz na strukturu bejt dinu a funkce s ním spojené:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bejt_din

Může být členem Bejt Dinu konvertita respektive můžou být čistě hypoteticky všichni členové Bejt Dinu konvertité? Pokud ano, můžou rozhodovat o konverzi?
יואל טייטלבוים

Offline Vader

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 626
  • Pohlaví: Mužské
Re: bejt din
« Odpověď #5 kdy: 5. Srpna 2009, 16:58:50 »
Pokud me pamet neklame, tak ne, konvertita v bejt dinu zasedat nemuze. Ovsem mozna se to tyka jen nekterych pravnich otazek, nebo proste placam nesmysly a spatne jsem si neco vylozil  ;) Ale jsem si skoro na beton jisty, ze o konverzich konvertite rozhodovat nemohou. Ku prikladu r. Sidon taky nezaseda.

Elazar

  • Host
Re: bejt din
« Odpověď #6 kdy: 6. Srpna 2009, 09:12:29 »
Ale on tam snad nezasedá proto, že on je ten, kdo konvertity na konverzi připravuje, ne?

Offline zoom

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 129
  • Pohlaví: Ženské
Re: bejt din
« Odpověď #7 kdy: 6. Srpna 2009, 15:18:41 »
Členem jakéhokoli bejt dinu může být jen ten rabín, který má autorizaci být dajanem - soudcem, a to není vůbec snadné. Je mnoho rabínů, ale málo dajanů, protože zkoušky jsou mnohem těžší a požadavky vyšší.

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: bejt din
« Odpověď #8 kdy: 6. Srpna 2009, 17:47:20 »
Členem jakéhokoli bejt dinu může být jen ten rabín, který má autorizaci být dajanem - soudcem, a to není vůbec snadné. Je mnoho rabínů, ale málo dajanů, protože zkoušky jsou mnohem těžší a požadavky vyšší.

Takže to znamená, že není podstatné zda je rabín konvertita nebo třeba kohen, ale to zda je dajan, nebo ne? Když budou v bejt dinu všichni konvertité, ale budou dajani tak je to OK?
יואל טייטלבוים

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: bejt din
« Odpověď #9 kdy: 6. Srpna 2009, 17:48:01 »
Ale on tam snad nezasedá proto, že on je ten, kdo konvertity na konverzi připravuje, ne?

Není to i tím, že není dajan?
יואל טייטלבוים

Elazar

  • Host
Re: bejt din
« Odpověď #10 kdy: 6. Srpna 2009, 18:15:29 »
Členem jakéhokoli bejt dinu může být jen ten rabín, který má autorizaci být dajanem - soudcem, a to není vůbec snadné. Je mnoho rabínů, ale málo dajanů, protože zkoušky jsou mnohem těžší a požadavky vyšší.

Jakéhokoli bejt dinu přece ne, máme bejt diny, které nevyžadují ani rabíny - ale tohle, pravda, není ten případ. Ale slyšel jsem, že i v tradičním judaismu nejsou k bejt dinu ke konverzi zapotřebí tři dajani a měl by snad stačit i jeden. ???

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: bejt din
« Odpověď #11 kdy: 6. Srpna 2009, 18:28:18 »
Členem jakéhokoli bejt dinu může být jen ten rabín, který má autorizaci být dajanem - soudcem, a to není vůbec snadné. Je mnoho rabínů, ale málo dajanů, protože zkoušky jsou mnohem těžší a požadavky vyšší.

Jakéhokoli bejt dinu přece ne, máme bejt diny, které nevyžadují ani rabíny - ale tohle, pravda, není ten případ. Ale slyšel jsem, že i v tradičním judaismu nejsou k bejt dinu ke konverzi zapotřebí tři dajani a měl by snad stačit i jeden. ???

A můžou být konvertité, když budou všichni rabíni a jeden bude navíc dajan?
יואל טייטלבוים

Offline gvodrazka

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 1 001
  • Pohlaví: Mužské
Re: bejt din
« Odpověď #12 kdy: 7. Srpna 2009, 07:08:16 »
 ;D
V jednom z posledních exemplářů - asi dubnovém - pražských Židovských listů jsem se dočetl v článku "Nepleťte se nám do konverzí", že pražský Bejt Din v tandemu Landsberg - Damari - Kalchheim, (eo ipso jeho rozhodnutí ve věcech giurů) není v Izraeli uznáván.  ;D
« Poslední změna: 7. Srpna 2009, 11:13:37 od gvodrazka »

Offline zoom

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 129
  • Pohlaví: Ženské
Re: bejt din
« Odpověď #13 kdy: 7. Srpna 2009, 16:01:54 »
Což ovšem neznamená, že alespoň jeden z nich neni dajan. Prostě asi neudělali to, co bylo na místě, že by před tím, než do Prahy jeli , požádali izraelský vrchní rabinát, aby je pro tento účel uznal. Ovšem, asi to po nich nikdo v Praze nechtěl a také oni to nepovažovali za nezbytné.

Elazar

  • Host
Re: bejt din
« Odpověď #14 kdy: 7. Srpna 2009, 18:04:33 »
Což ovšem neznamená, že alespoň jeden z nich neni dajan. Prostě asi neudělali to, co bylo na místě, že by před tím, než do Prahy jeli , požádali izraelský vrchní rabinát, aby je pro tento účel uznal. Ovšem, asi to po nich nikdo v Praze nechtěl a také oni to nepovažovali za nezbytné.

Otázka je, proč by to mělo být na místě a proč by je měl vrchní rabinát Izraele extra uznávat, když tedy minimálně jeden z nich určitě dajan je a určitě k tomu mají potřebnou kvalifikaci...

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: bejt din
« Odpověď #15 kdy: 7. Srpna 2009, 18:08:56 »
Což ovšem neznamená, že alespoň jeden z nich neni dajan. Prostě asi neudělali to, co bylo na místě, že by před tím, než do Prahy jeli , požádali izraelský vrchní rabinát, aby je pro tento účel uznal. Ovšem, asi to po nich nikdo v Praze nechtěl a také oni to nepovažovali za nezbytné.

Otázka je, proč by to mělo být na místě a proč by je měl vrchní rabinát Izraele extra uznávat, když tedy minimálně jeden z nich určitě dajan je a určitě k tomu mají potřebnou kvalifikaci...

Po dlouhe době si s vámi dovolím souhlasit!
יואל טייטלבוים

Offline Vader

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 626
  • Pohlaví: Mužské
Re: bejt din
« Odpověď #16 kdy: 7. Srpna 2009, 19:43:13 »
Tady jde AFAIK o neco jineho, o neco v jine rovine. Lec diskusi o leshon ha-ra jsme tu meli, a to obsahlou, toz budu drzet zobak.

Offline petahyah

  • Nestor
  • *****
  • Příspěvků: 618
Re: bejt din
« Odpověď #17 kdy: 7. Srpna 2009, 19:53:20 »
Tady jde AFAIK o neco jineho, o neco v jine rovine. Lec diskusi o leshon ha-ra jsme tu meli, a to obsahlou, toz budu drzet zobak.
Vyprávějte, přehánějte, prodejte co jste nakoupil  ;D
יואל טייטלבוים

Offline zoom

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 129
  • Pohlaví: Ženské
Re: bejt din
« Odpověď #18 kdy: 8. Srpna 2009, 20:28:35 »
Kvalifikaci ano, ale ne pověření vrchního rabinátu, pod který všichni rabíni placení náboženskými radami spadají. Např. i vesnice anebo čtvrť ve městě si nemůže jmenovat rabína, aniž by ho neschválil vrchní rabinát. Totéž platí pro soudce -  dajany. Jsou např. ortodoxní soudy v Bnej Braku anebo Mea Shearim, které ani autorizaci od státu nechtějí. Pro stát potom jejich rozhodnutí nejsou relevantní i v případě giurů. Pokud tento giur neschválí dodatečně oddělení pro giury vrchního rabinátu Izraele.

Elazar

  • Host
Re: bejt din
« Odpověď #19 kdy: 8. Srpna 2009, 21:37:33 »
Kvalifikaci ano, ale ne pověření vrchního rabinátu, pod který všichni rabíni placení náboženskými radami spadají. Např. i vesnice anebo čtvrť ve městě si nemůže jmenovat rabína, aniž by ho neschválil vrchní rabinát. Totéž platí pro soudce -  dajany. Jsou např. ortodoxní soudy v Bnej Braku anebo Mea Shearim, které ani autorizaci od státu nechtějí. Pro stát potom jejich rozhodnutí nejsou relevantní i v případě giurů. Pokud tento giur neschválí dodatečně oddělení pro giury vrchního rabinátu Izraele.

Vrchní rabinát ČR spadá pod pravomoc vrchního rabinát Izraele? To jsem netušil, domníval jsem se, že je to instituce přece jen de iure nezávislá, vrchní rabinát přece není žádný Vatikán. Pokud je mu podřízen, pak ano, měli to s nimi konzultovat.
Té relevanci pro stát rozumím, ale není mi pak jasné, kým tedy nejsou pražské gijury uznávány. Rabinátem, nebo státem?

Offline Vader

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 626
  • Pohlaví: Mužské
Re: bejt din
« Odpověď #20 kdy: 9. Srpna 2009, 00:54:10 »
Tady jde AFAIK o neco jineho, o neco v jine rovine. Lec diskusi o leshon ha-ra jsme tu meli, a to obsahlou, toz budu drzet zobak.
Vyprávějte, přehánějte, prodejte co jste nakoupil  ;D

 :-X :-X :-X

Mlcim jako u zkousky z deskriptivni geometrie. Koneckoncu, chteli po mne - zcela nesmyslne - jen tri rozmery  ;D

Offline Jicchak

  • Globální Moderátor
  • *****
  • Příspěvků: 349
Re: bejt din
« Odpověď #21 kdy: 9. Srpna 2009, 01:11:24 »
Vidím že diskuse se dostala na žhavou půdu. Co se týče jednoho dajana může sice učinit soud ale buď mající smichu /pověření/ které dnes již neexistuje, nebo pakliže jej přijali všechny strany a to pouze pakliže se jedná o majetkové právo, i gijuru jsou vždy zapotřebí tři. Tři zbožní židé mohou vytvořit soud ikdyž nejsou dajani, otázka kdo se takovému soudu podřídí a byl by jej povinen poslouchat, prostý rozum napovídá že je zapotřebí aby dotyčný se v zákonech vyznal. Konvertita může zasedat v soudu ale může soudit pouze konvertity a nikoliv rodilé Židy pakliže ti jej o to přímo nepožádají, v praxi se s konvertity v soudu nesetkáváme, ale není to nemožné. Rozhodnutí soudců má dalekosáhlé důsledky a proto je zapotřebí mít jistý dohled a přehled nad čiností kterou vyvíjí a podle se vyvíjí kdo takoví rozsudek uzná. Například pakliže jspu dvě soudní strany a jedna z nich odmítá dotyčného soudce je dotyčný povinen předstoupit před jeho soud či nikoliv? Totéž platí v uznání v rámci komunity. Například sňatky, sňatek teoreticky může uspořádat každý zbožný Žid, řekněme rabín aby k tomu měl dané znalosti, nicméně představme si toho největšího znalce který bude oddávat bez koordinace s jiným orgánem, nebudeme vědět kdo je ženat a kdo ne, proto je všeobecná shoda že též ortodoxní Židé koordinují s vrchním rabinátem všechny sňatky a oficiálně se tak lze zapsati jak na rabinátě tak v ortodoxní komunitě nicméně vše spočívá na společné databázy, podobné to je i u gijurů. Většina soudních dvorů cestujících do zahraničí spočívá z jednoho dajana a dvou rabínů ale dajan k sobě může přizvat v potřebě nouze dva zbožné Židy. Představme si případ že někdo přijde s potvrzením o gijuru který mu dal rabi Šlomo Neumann, dokument je nepochybně praví jeho nedostatek že toto jméno jsem si nyní vymyslel. Je zapotřebí též databáze kdo může činit gijur a kdo ne a spolu s tím databáze komu onen gijur udělal, potom to funguje tak že dotyčný ihned po konverzi má svoji složku zde v Jisraeli pakliže přijede otevřou jeho složku. V otázkách gijurů panuje mnoho podvodů a proto je zapotřebí si vše dobře hlídat. pokud vím pražský rabinát je jedním z zcela spolupracujích s jisraelským rabinátem ve všech oblastech  včetně obdržený rabína "vyslance" atd., divím se že tuto věc nekoordinovali. Kolik jsem o pražských gijurech slyšel ten kdo je podstoupil je Židem, jenže musíme přihlédnout k tomu že mnohdy jsou situace jiné, v německu se například za rabína vydával jeden podvodník a navíc s ejej pak obec nemohla zbavit, nyní se objevili nesrovnalosti s gijury rabi Drukmanna, skrátka kontrola nad něčím takovím je zapotřebí. Českolsovensko není ostrov bez styku se světem a je zapotřebí to vědět a já se domnívám že a dle jednání obce je to i vidět že si to uvědomují. Nicméně problém tu je a je zapotřebí jej urychleně řešit než se problémy nahromadí. Nicméně nechci se k tomuto tématu vyjadřovat odpovídám proto pouze k obecným problům. Jelikož se nakouslo citlivé téma řekl jsme  k němu kontrola je zapotřebí bez ní vsunujeme konvertity i obec do problému neuznání, dotyční konvertité jsou skutečnými konvertity protože jsem o žádném podvodu neslyšel a právě naopak, na konkrétní poznámku jsme uvedl že obec spolupracuje úzce s jisraelským rabinátem jako i například německá ORD a vůbec i sdružení rabínů evropy jako takové /bruselské/ nicméně i londýnský výbor, takže víceméně všichni, vzniklí problém je zapotřebí vyřešit a vyúřadovat.

Offline Jicchak

  • Globální Moderátor
  • *****
  • Příspěvků: 349
Re: bejt din
« Odpověď #22 kdy: 9. Srpna 2009, 01:17:32 »
K otázce kterou položil Elazar, zdali neuznává pražské gijury (oni nejsou jen pražské) pouze rabinát nebo stát, pro stát existuje rabinát ten předkládá normy a vše další a to je pro stát závazné, je to jako stát a ministerstvo zdravotnictví a neověřený lék stát s eptá seznamu ministerstva zdravotnictví dokud jej ministerstvo neschválí neschválil jej stát ikdyž nezávislí odbornící v Japonsku lék spolehlivě otestovali. Věřím v moudro rabína že onu část problému ať již jakkoliv vyřeší.

Offline Vader

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 626
  • Pohlaví: Mužské
Re: bejt din
« Odpověď #23 kdy: 9. Srpna 2009, 04:25:36 »
Ovsem i mne bylo receno, ze prazske ortodoxni gijury nejsou v.r. Izraele uznavany a zcela narovinu doporuceno vyznamnym clenem kehily v Praze radeji projit reformni gijur. Nebudu jmenovat, i kdybyste mne tu vespolek mucili  :-X :-X :-X :-X

Offline zoom

  • Administrátor
  • *****
  • Příspěvků: 1 129
  • Pohlaví: Ženské
Re: bejt din
« Odpověď #24 kdy: 9. Srpna 2009, 07:45:29 »
Ve stručnosti, pokud nekdo přijal giur, který stat Izrael neuznava pak automaticky nemúže prijet žít Izraeli jako nový přistěhovalec. Pokud ovšem má právo návratu, může si ten giur zde nějak spravit nebo doplnit nebo prostě bude uznán vzhledem k objektivnim skutečnostem. Pokud takový člověk žije v ČR a chce žít jako zbožný žid a místní rabinát to tak také vidí, pak není problém, problém může nastat, teprve když se jedná  o ženu a její děti třeba budou chtít žít v Izraeli. Pak jim může být řečeno, že nejsou židi, protože giur jejich maminky nebyl uznán. Prostě měl by v tom být pořádek a řád a izr. rabinát sice není Vatikán, ale nějaká centrální autorita v ttěchto otázkách být musí . To koneckonců rozhodli i evropští rabíni. To není lašon ja ra, ale prostě pořádek a systém.

 

Sitemap 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15