Všeobecná kategorie > Všeobecná diskuse
Literatura o Izraeli a židovství
V.Neckar jr:
--- Citace: nillbert kdy 17. Května 2007, 17:19:59 ---
ale tušíš, to víš že tušíš :-)
a proč je tam Kissinger tam máš vysvětleno né? ....jááá bych ho tam nedával...americká JDL by tam ovšem byla schopna dát i GWB (naštěstí neni Žid) - páč se jí nezdá dost sionistický....to je z pohledu středoevropana neseznámenýho se situací dost těžko pochopitelný...
--- Ukončit citaci ---
Atzmon píše v té knížce o holocaustu tak sotva na jedné stránce. Většinou v souvislosti s dědečkem hlavní postavy, původem z Litvy, který potom co vystudoval medicínu ve Varšavě přesídlil do Berlína a pak v roce 1936 do Palestiny.
Tento člověk zastával názor (tak trochu finklesteinovský) jako "Není většího kšeftu než shoa" tvrdil že na holocaust je potřeba se dívat i z hlediska Němců a vinu za něj připsat prakticky většině evropských národů (což je celkem až na několik čestných vyjímek pravda) a nebo o evropských Židech " Chytří odešli v roce 1933, hloupější v roce 1936, hloupí v roce 1939 a beznadějní hlupáci proletěli komínem". (Vlastně jak psal Bakalář protižidovské pogromy měli vlastně eugenický efekt, i když přiklady jako Poláček, Orten nebo bratr Huga Haase toto tvrzení dost zpochybnují)
Trochu jsem si ten seznam na Masadě prošel a zřejmě kdy by tam byli i ti co už jsou po smrti tak je tam i Kafka, Freud nebo Spinoza. Nevěděl jsem že Robert Fisk je Žid. Jinak od jedné osoby z toho blacklistu zrovna ted něco louskám a není to špatné
www.nologo.org.
Scooolie:
--- Citace: V.Neckar jr kdy 17. Května 2007, 17:06:42 ---Scoolie: Nic neslibuju, ale můžu to zkusit. Musel bych si ale asi najít čas a znovu si to přečíst.
--- Ukončit citaci ---
Prima. Možná by ti stačilo si ji prolistovat, vzpomněl by sis, co se ti líbilo. Nejde mi o to, abys převyprávěl obsah. Spíš jen krátce napsat, čemu se knížka věnuje a proč by stálo za to ji vzít do ruky...
Patrik:
Kniha: Kat beze stínu
Autor: Kraus František R.
Popis
Autor vydává strhující autentické svědectví o holocaustu v Čechách. Tuto tématiku ztvárnil v pozdní expresionistické rovině, kdy do protikladu se svéráznými staropražskými obrázky, hemžící se spoustou figurek a místopisných detailů, klade řadu symbolických obrazů s brutálními až naturalistickými podrobnostmi. Kat beze stínu je syntézou celoživotní autorovy literární dráhy a představuje klasické dílo české poválečné literatury.
Rok vydání: 2000
Počet stran: 127
Spolupracovali: s úvodním slovem Arnošta Lustiga
Vazba: brožovaná
Nakladatelství: ? Bystrov a synové
Můj komentář: Je to příběh malého bezvýznamného človíčka ošklivé tváře a hrozného vzezření, hrbáčka Ády, který dlouhá léta žil ve staré Praze. Po úrazu byl vyřazen společností ze svého středu a ač dobrý člověk, nikdo ho nepochopil. To, čím se nakonec v Terezíně stal, z něj udělali jen a jen lidé. Je to i o jeho kamarádovi, lékaři Gachovi, který ač zcela jiný, šel stejnou cestou, jinou ani neměl na výběr. Je to jedna z nejlepších a nejsilnějších knih, jakou jsem kdy četl. Obzvlášť po tom, co mi můj dědeček vyprávěl při hostorkách z Terezína právě o jednom zvláštním katovi...
Patrik:
Životy ve vypůjčeném čase
Eva a Rudolf Rodenovi
Kniha vzpomínek manželů Rodenových je téměř neuvěřitelným příběhem o síle lásky, vytrvalosti, důmyslnosti, věrnosti a vzájemné pomoci dvou mladých lidí, kterým se díky tomu podařilo uniknout krutému osudu, jaký byl určen všem osvětimským vězňům židovského původu. Oba paralelní texty, Evy a Rudy, popisují osudy autorů a jejich rodin od doby před válkou až po léta poválečná a jsou úžasným svědectvím o nezměrné vůli k přežití v těch nejnelidštějších podmínkách a jedním z nejpozoruhodnějších příspěvků k tématu, v literatuře poměrně bohatě zastoupenému. Rodenovi se vzali před šedesáti pěti lety v terezínském ghettu a dodnes spolu žijí plný a bohatý život v Kanadě, obklopeni početnou rodinou.
Nakladatel: Academia, edice: Paměť;
Originál: Lives on Borrowed Time, překlad: Jan Jícha
Formát: 206 stran, 20,5x13,5cm, česky, vázaná vazba, 300gr.
Rok vydání: 2007 (1. vydání)
Scooolie:
Patriku, měl byste něco proti, kdybychom tyhle Vaše anotace přetiskovali přímo na web do rubriky Kultura?
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana
Navštívit plnou verzi