JAK TO VNÍMÁ GUGI █▄▄▄▄▄█

[gvodrazka]

HUMANITA JE PŘEPYCH.

Migranti nenaleznou nikde v Evropě bezpečí. To proto, že sami kolem sebe vytvářejí svými postoji konfliktní situace, ovzduší nesnášenlivosti a konfrontace mezi konfesemi. Jde o obdobné klima, kvůli kterému museli opustit země svého původu, přičemž jejich konfliktní založení bylo právě příčinou vzniku katastrofických politických poměrů, motivujících je k emigraci. Ať vkročí kamkoliv, vždy budou ve střetu s místní kulturou a tedy nikoliv v bezpečí.
Vinu za krizi humanitarismu nehledejme u nich, ale ve svých soudobých modelech uvažování...

[gvodrazka]

Morální past.

Dluhy jako sociální problém. Chtělo by se říci: problém nebude, jestliže vedeni finanční kázní a gramotností, odmítnete se zadlužovat.

Realita však je ta, že dluhovým problémům se nevyhneme a že budou mohutnět do rozměrů politického fenoménu, hrozícího přerůst do podoby zásadního partajního programu, směřujícího k elektorálnímu sloganu a konečně do populistické definice, o jejímž charakteru nemůže být (při anti-elitářských náladách plebsu) pochyb.

Půjčování je totiž modus vivendi současné ekonomiky. Bez úvěrování by populárně nastavené ekonomiky a jejich produkty rychle zkolabovaly. Modely soudobých, fungujících ekonomik, poplatných požadavku „sociálního státu“, jsou v podstatě založeny na permanentním zadlužování, přičemž systém sociálního pojištění, líbivě přesvědčující o svém založení na sociální solidárnosti, je v podstatě hrou ve stylu systému „letadlo“, kdy bonusy nových účastníků jsou vypláceny z vkladů starých účastníků…

Když se k této skutečnosti přidruží konzumní morálka soukromé sféry, velící, že konzument musí, prostě musí, mít za každou cenu vše, nač si vzpomene, bez ohledu na svoji solvenci, pouze s odvoláváním se na kritéria „sociálního státu“ a na v podstatě vágní kodex, zvaný Listina zákl. lid. práv, pak se ocitáme tam, kde jsme.  Vždyť i  případech vyslovené sociální nouze, už v okamžiku vzniku půjčky, je si dlužník jasně vědom, že její splacení není v jeho ekonomických silách a přesto uzavře závazkový právní vztah. V takovém případě jde spíše o morálně-etický problém, nežli o problém sociálně ekonomický.

Vypadalo by patrně komicky, trapně a školometsky, připomínat něco o spořivosti, šetrnosti, přiměřenosti poměrům, skromnosti. Bylo by patrně anachronismem připomínat základní pravidlo, že něco si mohu pořídit až tehdy, když na to mám dostatek peněz. Ano, bylo by…neboť v soudobých ekonomických poměrech by totiž při akceptování takového modelu chování spotřebitele zamrzl a zablokoval by se obchod i výrobní sektor. 

Vypadalo by určitě pokrytecky ohánět se šetrností v době, kdy nejen finančně negramotní jednotlivci, ale seriózní instituce i celé státy jsou existenčně závislé na dluzích, kterým se eufemisticky říká kredit, prodej dluhopisů, státní dluh, rozpočtový deficit …

Řada modelů funguje pomocí pumpování financí do ekonomik, roztáčením rotaček tisknoucích bankovky … Výsledkem je enormní zadlužování, inflace. Řešení nenastane, dokud se nezmění morálka na úrovni mikro-sociální i makrosociální. Je třeba neustále se vracet k Micawberově sentenci v Dickensově Davidu Copperfieldovi: "Annual income twenty pounds, annual expenditure nineteen [pounds] nineteen [shillings] and six [pence], result happiness. Annual income twenty pounds, annual expenditure twenty pounds nought and six, result misery."

[gvodrazka]

EUROPE FATALE



Evropa vezme osud do vlastních rukou, řekla před časem Angie. Nadchází údobí formování tzv. evropské armády. Francie chce velet.

Do toho, jako z udělání, Amerika hodlá redukovat počet vojenských základen (hodlajíc patrně vycouvat z Evropy a ponechat ji napospas Rusům), i přes bravurní slovní akrobacie v Polsku.Půvabné na spektakulárních americko-polských námluvách je, že USA se domnívají, že polská armáda bude účinnou obranou Evropy, jestliže Moskva zavelí: „směr západ!“ a Polsko se domnívá, že to bude americká armáda…

Při představě, že Evropa vezme svůj osud do vlastních rukou, mne jímá děs. Historie, když ne lidé, si ještě pamatuje, co se dělo, když Evropané vzali osud do vlastních rukou. V první fázi musel přispěchat Wilson, v druhé fázi museli Evropu umravnit Roosevelt a Džugašvili. Nebýt jich, osud Evropy by určovaly německé rasové zákony, nicméně její východní polovinu masírovala komunistická paranoia, coby kompenzace za skutečnost, že po porážce nacismu málem hladová, komunismem indoktrinovaná západní Evropa napochodovala do náruče bolševika.

Pax americana, spočívající v univerzalismu teorie liberální demokracie, trval v podstatě do teď. Budiž za něj Americe upřímně poděkováno. Při vyhlídce, že se budoucnost Evropy rozpadne do dění ve sféře vlivu Rusů na východě a ve sféře drobných, nacionálních celků, ovládaných dementními, avšak nebezpečnými tyránky na západě, zatímco U.S.A., rezignující na drahý historický experiment s liberální demokracií amerického typu v poválečné Evropě, revitalizují své izolacionistické doktríny, se mne zmocňuje chuť emigrovat do argentinské pampy, australského buše, kanadského lesa, či antarktického ledového království….

Druhý, technický aspekt, problematičnosti tzv. evropské armády, spočívá ve skutečnosti, kterou už nastínil jeden vojenský stratég. Je jím problém komunikační jednoty velení. Zatímco ruská armáda, ohrožující východní horizont Evropy, komunikuje s miliony vojáku JEDNÍM jazykem, tzv. evropská armáda, rozdrobená na desítky sborů komunikuje minimálně dvacítkou jazyků, a už jen představa jak např. spolu komunikuje portugalské a švédské velení, či slovenské a finské štáby, je velmi komplikovaná. Tento fenomén by pak byl závažnou brzdou efektivity společných vojenských akcí takového vojenského uskupení, nehledě k faktu, že takovou brzdou v NATO už je.

OH EUROPE, FEMME FATALE

[gvodrazka]

Život je předem prohraná partie … peklo vždy vyhraje.

Byl kdysi jeden švec, neboli obuvník (říkejme mu třeba STUART LÍDL) a ten byl tak moudrý, že uhádl každou hádanku a dokonce i sám nové hádanky vymýšlel. Jeho věhlas se šířil po světě a doslechlo se o něm i peklo. Vyslalo svého zmocněnce, aby kontaktoval Stuarta Lídla, a učinil psycho-sondu do jeho moudrosti. Dotyčný pekelník se jednoho dne dostavil k Stuartu Lídlovi a stylizoval se jako ordinérní otrapa, jemuž se objevil defekt na jeho nových značkových křuskách zn. Prado. Slovo dalo slovo a za chvíli se oba ocitli v pozici, kdy jeden druhému kladli hádanky. Stuart Lídl, který brzy svým intelektem rozpoznal, že v osobě zákazníka jde o transcendentní bytost, chápal, že hádankový cyklus je jenom takové zahřívací kolečko, než se věc dostane do provozních obrátek a na standardní teplotu. Pekelník (říkejme mu třeba Kleofáš, nebo Liguriáš, nebo Frydolín) záhy učinil Stuartu Lídlovi zajímavou nabídku: kratší stáž v pekle za účelem načerpání nových, mezi lidmi aplikovatelných poznatků a různých infernálních know-how. Stuart Lídl briskně, nicméně distinguovaně, lákavou nabídku odmítl, řka: do pekla mě NIC nedostane. Čert, aspirující na povýšení do hodnosti ďábel, se usmál neproniknutelným úsměvem a učinil Stuartu Lídlovi ještě jeden návrh: položí Stuartovi jedinou hádanku. Když ji uhádne, peklo mu bude ležet u nohou. Když ji neuhádne, Kleofáš či Liguriáš či Frydolín ho popadne, odnese do pekla a tam bude doživotně vyučovat v kindergarten nezletilé čertíky. Stuartova pýcha zafungovala a tak pekelníkovu nabídku přijal. I plácli si na to. Pekelník přednesl hádanku: kdo hledá, často to najde, ale kdo TO hledá, je blázen. Stuart Lídl měl náhle pocit, že ho opustil intelekt, moudrost i obuvnické ratio. Prostě mozkový black-out. Sluníčko padalo za hory, pasáci pekli brambory – a Stuart Lídl pořád neznal solution, té pekelné hádanky. Podíval se na Kleofáše, který se tvářil jako Liguriáš a přitom to by obyčejný Frydolín, a řekl, co v životě ještě neřekl: poddám se.
Trojjediný pekelník se zjevnou satisfakcí a dívaje se pevně do očí Stuartových, pomalu řekl: je to NIC.
Kdo hledá, často najde nic. Ale kdo hledá nic, je blázen. Tak vidíš, bratře, řekls, že tě nic nedostane do pekla. A NIC tě do pekla dostalo.

Z toho plyne ponaučení, že opět zvítězilo peklo a nicota. Ale nebojte se děti, jde jen o nicotu ve smyslu verbálním, psychologickém, nikoliv ve smyslu fyzikálním. Je to jen slovní ekvilibristika, neboť autentická NICOTA JE NEJSOUCNO, NEBYTÍ, ŽÁDNÝ ROZMĚR, ŽÁDNÉ VLASTNOSTI (BARVA, PACH, zvuk), ŽÁDNÁ ČASOVOST. A KDYBY SE NA SVĚTĚ OBJEVILA JEN MALÁ MEZERA NICOTY V BYTÍ (JSOUCNU), VTÁHLA BY HO DO SEBE, CELÝ SVĚT BY SE DO NÍ ZŘÍTIL (JAKO DO ČERNÉ DÍRY). Takto je umístěna v bezpečí před stále rozšiřujícím se vesmírem.

[gvodrazka]

MZDOVÁ KOMPARACE:

Chemik ve výrobě bere v Německu 94 329 Kč. V Česku bere jen 18 348 Kč.
Nákupčí bere v Německu 109 890 Kč. V Česku bere jen 23 239 Kč.
Pracovník v administrativě bere v Německu 86 427 Kč. V Česku bere jen 18 400 Kč.
Nástrojář bere v Německu 93 609 Kč. V Česku bere jen 19 878 Kč.
Učitel na gymnáziu bere v Německu 127 305 Kč. V Česku bere jen 27 170 Kč.
Průmyslový mechanik bere v Německu 93 717 Kč. V Česku bere jen 19 937 Kč.
Sociální pracovník bere v Německu 92 799 Kč. V Česku bere jen 20 485 Kč.
Zdravotní sestra bere v Německu 84 168 Kč. V Česku bere jen 19 471 Kč.
Kovodělník bere v Německu 90 072 Kč. V Česku bere jen 21 042 Kč.
Strojní mechanik bere v Německu 88 101 Kč. V Česku bere jen 19 937 Kč.
Tesař bere v Německu 74 439 Kč. V Česku bere jen 18 077 Kč.
Zedník bere v Německu 75 519 Kč. V Česku bere jen 17 794 Kč.
Redaktor bere v Německu 116 667 Kč. V Česku bere jen 28 378 Kč.
Zámečník bere v Německu 93 717 Kč. V Česku bere jen 22 835 Kč.
Inženýr ekonomie bere v Německu 135 000 Kč. V Česku bere jen 32 303 Kč.
Pečovatel bere v Německu 67 230 Kč. V Česku bere jen 17 064 Kč.
Listonoš bere v Německu 74 682 Kč. V Česku bere jen 18 449 Kč.
Prodavač bere v Německu 58 860 Kč. V Česku bere jen 14 620 Kč.
Obkladač bere v Německu 71 577 Kč. V Česku bere jen 17 794 Kč.
Uklízeč budov bere v Německu 48 060 Kč. V Česku bere jen 11 931 Kč.
Kuchař bere v Německu 50 652 Kč. V Česku bere jen 12 512 Kč.
Jemný mechanik bere v Německu 93 717 Kč. V Česku bere jen 24 838 Kč.
Číšník bere v Německu 41 823 Kč. V Česku bere jen 10 776 Kč.
Zubní technik bere v Německu 62 262 Kč. V Česku bere jen 16 221 Kč.
Sekretářka bere v Německu 78 840 Kč. V Česku bere jen 20 710 Kč.
Daňový poradce bere v Německu 135 000 Kč. V Česku bere jen 34 999 Kč.
Automechanik bere v Německu 72 603 Kč. V Česku bere jen 19 799 Kč.
Zdravotní laborant bere v Německu 84 186 Kč. V Česku bere jen 22 977 Kč.
Programátor bere v Německu 112 050 Kč. V Česku bere jen 30 835 Kč.
Prodejce pojištění bere v Německu 112 455 Kč. V Česku bere jen 30 138 Kč.
Pekař bere v Německu 54 459 Kč. V Česku bere jen 15 484 Kč.
Tiskař bere v Německu 81 594 Kč. V Česku bere jen 23 065 Kč.
Malíř-lakýrník bere v Německu 67 311 Kč. V Česku bere jen 19 344 Kč.
Truhlář bere v Německu 67 014 Kč. V Česku bere jen 19 558 Kč.
Soustružník bere v Německu 78 101 Kč. V Česku bere jen 25 842 Kč.
Strážný bere v Německu 59 400 Kč. V Česku bere jen 17 760 Kč.
Instalatér topení bere v Německu 70 578 Kč. V Česku bere jen 21 523 Kč.
Architekt bere v Německu 97 551 Kč. V Česku bere jen 30 024 Kč.
Elektromechanik bere v Německu 83 214 Kč. V Česku bere jen 25 561 Kč.
Recepční v hotelu bere v Německu 49 977 Kč. V Česku bere jen 16 183 Kč.
Řidič ještěrky bere v Německu 67 095 Kč. V Česku bere jen 21 819 Kč.
Instalatér plynu bere v Německu 70 578 Kč. V Česku bere jen 23 578 Kč.
Lékař bere v Německu 135 000 Kč. V Česku bere jen 44 102 Kč.
Pomocník v domácnosti bere v Německu 51 840 Kč. V Česku bere jen 17 019 Kč.
Obsluha digitálního tisku bere v Německu 75 627 Kč. V Česku bere jen 24 720 Kč.
Prodejce zájezdů bere v Německu 66 096 Kč. V Česku bere jen 21 789 Kč.
Skladník bere v Německu 55 377 Kč. V Česku bere jen 18 742 Kč.
Vychovatel bere v Německu 79 056 Kč. V Česku bere jen 26 745 Kč.
Asistent v marketingu bere v Německu 89 073 Kč. V Česku bere jen 30 534 Kč.
Sestra na anesteziologii bere v Německu 84 186 Kč. V Česku bere jen 28 348 Kč.
Řezník bere v Německu 54 594Kč. V Česku bere jen 18 863 Kč.
Právník bere v Německu 135 000 Kč. V Česku bere jen 47 109 Kč.
Řidič nákladního vozu bere v Německu 51 327 Kč. V Česku bere jen 18 632 Kč.
Řidič osobního vozu bere v Německu 61 533 Kč. V Česku bere jen 22 497 Kč.
Kovář bere v Německu 72 117 Kč. V Česku bere jen 27 393 Kč.
Dispečer přepravy bere v Německu 79 110 Kč. V Česku bere jen 30 260 Kč.
Řidič autobusu bere v Německu 68 931 Kč. V Česku bere jen 26 485 Kč.
Bagrista bere v Německu 80 703 Kč. V Česku bere jen 31 808 Kč.
Podnikový ekonom bere v Německu 87 453 Kč. V Česku bere jen 34 149 Kč.
Pokladní bere v Německu 54 432 Kč. V Česku bere jen 22 394 Kč.
Informatik bere v Německu 104 841 Kč. V Česku bere jen 43 914 Kč.
Účetní bere v Německu 88 317 Kč. V Česku bere jen 36 790 Kč.
Personalista bere v Německu 95 958 Kč. V Česku bere jen 41 589 Kč.
Daňový úředník bere v Německu 65 394 Kč. V Česku bere jen 28 433 Kč.
Fyzioterapeut bere v Německu 56 268 Kč. V Česku bere jen 25 485 Kč.
Reklamní agent bere v Německu 67 311 Kč. V Česku bere jen 30 534 Kč.
Kadeřník bere v Německu 37 530 Kč. V Česku bere jen 17 475 Kč.
Bankéř bere v Německu 117 045 Kč. V Česku bere jen 58 798 Kč.
Operátor v call centru bere v Německu 47 817 Kč. V Česku bere jen 23 714 Kč.
Manažer logistiky bere v Německu 70 308 Kč. V Česku bere jen 39 093 Kč.



Germáni opět vyhráli – a navíc: kdysi se ve velké Germánii měl dobře kdejaký esesák, nyní kdejaký isisák.

[Dan]

V ČR je ve srovnání s Německem pouze 60% produktivita práce, proto Češi neberou 60% německých mezd (1 600 euro = 41 600 korun) ale pouze 30%. Ceny v ČR nejsou oproti Německu ani 30% ani 60% ale stejné nebo v některých případech vyšší.
K té produktivitě, to jako, že ve Škodovce udělají za stejných podmínek 60 aut zatímco ve VW jich udělají 100, nebo, že českej elektrikář, zedník nebo instalatéch maká o 30% pomaleji nebo hůř?!

[gvodrazka]

Za stoprocentní efektivitu práce ►►► také stoprocentní obsah košer masa v košer uzeninách. Za nižší efektivitu ►►► nižší výhody. Za žádnou efektivitu ►►►umístěnku do ratejny...

[gvodrazka]

ZPOŽDĚNÁ EXPLOZE KATAKLYZMATU

Jak se zachová lidstvo, dozví-li se, že za rok ho kompletně zruší náraz asteroidu? Jak se zachová lidstvo, dozví-li se, že šanci ovlivnit klimatické poměry na Zemi má asi takovou, jako měl pračlověk šanci oddálit dobu ledovou…
Celé hullabaloo na téma „Pařížská úmluva ano či ne“  je jen o tom, aby lidstvo získalo pocit, že klimatické změny na Zemi jsou v jeho rukou. NEJSOU. Dotyčné změny jsou v režii jiného režiséra. Jsou způsobeny odchylkami v ekliptice, vychylováním zemské osy a jinými astronomickými fenomény ve sluneční soustavě. V současnosti jde jen o to „kouřovou clonou“ celosvětové debaty o klimatu zabránit apokalyptické panice při zjištění, že Země bude zakrátko připomínat Mars, aniž do toho kdokoliv na Zemi může nějak zasáhnout ….
Doba je mrtvá, ale pozor: ještě je teplá a síly vnitřního rozkladu zapůsobí později … je třeba nové filosofie, umožňující přežít v nových podmínkách nadcházející pouště. Současný způsob světového myšlení je jen zárukou šílenství a následně kolektivní smrti.

[gvodrazka]

LE PARIS CONTEMPORAIN ....

httpss://www.youtube.com/embed/Z1Js8wntdk4

(créatrice: Laureen Southern)

[gvodrazka]

The Perplexed Guide for the Perplexed Crowd

Čím větší je počet politických stran, uskupení a různých spektakulárních spolků z leknutí, co se rozhodly jít do voleb, tím menší počet procent stačí nějaké partaji, k získání titulu „vítězné strany“. Pokud by existovaly strany pouze dvě, vítězná by byla nucena získat alespoň 50,1 %. Avšak při počtu x+1 různých, zčásti ne zcela vážně míněných, z hospodské recese ustavených part, postačí vítězné partaji např. pouhých 25 %, aby se jako vítězná mohla ucházet o právo protlačit svého předsedu do pozice premiéra, jmenujícího vládu. Tomuto procesu se říká rozdrobení voličských hlasů, a setkáváme se s ním v poměrném volebním systému. Tam kde se ustálil většinový volební systém, neboli „winner takes all“, se v předvolební kampani budoucí volební vítěz zatraceně zapotí, ale jeho vítězství je téměř absolutní, a odpadají trapné koaliční námluvy, vlastní systémům poměrným.
… a tak se, milá drůbeži, vždy snažte o prosazení systému co nejmenšího počtu partají, pokud jste si nezařídili ve své drůbežárně ten nejoptimálnější systém - ten většinový. Jinak žalostně nekdákejte nad patovými situacemi v politice, kdy kohouti na svých kopkách hnoje postupně poznávají, že nemohou vyzrát jeden na druhého a navzájem …..   

[talarich]

V uvedeném vzorečku chybí započítat to, že se jedná o hlasy pouze těch, co hlasovali. Takže pokud je například potenciálních voličů 1 milion, ale k volbám šlo jen 20% z nich, a vítězná strana vyhrála i třeba s 50.1%, tak ve skutečnosti získala jen něco málo přes 100 tisíc hlasů, což je šeredně málo vzhledem k celkovému počtu potenciálních voličů. Takže ani malý počet politických stran není automaticky lepší varianta.

[gvodrazka]

Gut gesagt  . Ano je to šeredně málo, ale pak se naskýtá otázka LEGITIMITY takové partaje, aneb téměř kontumačně si nad sebou pořídíme debila, kterého nikdo nechce, ale přesto nám bude organizovat život minimálně 4 roky.

[talarich]

Vidím několik možných řešení:
1) Dát volební právo jenom někomu
Například pouze mužům (hmm, to už tady bylo).
Odebrat volební právo těm, co minule nehlasovali.
Používat nějaký systém "volitelů", třeba podobně jako v USA.


2) Zrušit demokracii a nastavit jinou formu vlády
Monarchii, teokracii (judokracie, když už ti židi stejně všechno řídí na celým světě, tak proč to konečně nepřiznat a nehrát otevřenou hru, že?), libertariánský přístup, anarchokapitalistický, ...


3) Respektovat možnost volit "nikoho"
Jestliže žádná politická strana nezíská skutečných 50.1% hlasů ze všech potenciálních voličů, tak vláda bude předchozí nebo úřednická.


Nějaké další možnosti?

[gvodrazka]

Ano, vážený, zde uvádím další alternativy:

Modifikovaná 1a)

Volební census podle výše občanem placených daní. Jinak řečeno: platíš (♂& ♀) daně ve výši  alespoň xxx ročně? Než jsi se stal seniorem, invalidním penzistou, jobless., apod., zaplatil jsi úhrnem do systému xxx minimálně? Ano? Náleží ti tedy právo volit a být volen, protože se PODÍLÍŠ na chodu tohoto státu. Ne? Smůla. Protože někdo, kdo se na chodu tohoto státu jen přiživuje, NEMÁ nárok zasahovat do věcí veřejných. (Na tomto místě je vhodné akcentovat, že branná povinnost by existovala pro VŠECHNY – plus minus ženy – podle okolností a obecného konsensu. Určitá modifikace pro nevolící občany by bylo umístění do válečného průmyslu – když už by nemohli stát po boku, daně platících, ergo volících, hrdých obránců vlasti).

2. pouze komentář –

ZRUŠIT parlamentní demokracii a NAINSTALOVAT místo ní monarchii (asi jako ústřední topení místo kamen) je ahistorický nonsens. Existence monarchie a její ospravedlnění je výsledkem dlouhodobého historického procesu a je vázána organicky na vnitřní uspořádání země. Země spravovaná monarchou musí v sobě obsahovat šlechtické struktury (s příslušnými územními celky), jako vnitřní oporu tohoto zřízení. Představa, že namísto presidenta inaugurujeme po zralém uvážení parlamentu některého z vnuků Oty Habsburského apod., a že v zemi přetrvají jakési občanské suverénní iniciativy, je iluze buranů. Kromě toho musí mít monarchie zcela jinak upořádány ideály etické než plebejská republika, a od toho se odvíjející všeobecnou mentalitu poddaných. Mluvím apriorně o monarchii absolutní a monarchii takové, kde panuje zásada „noblesse oblige“, tedy panovník i koneckonců aristokracie cítí jakés takés poslání vůči své zemi a jakousi historickou odpovědnost. Konstituční monarchie je úlitbou plebsu a podle toho to také vypadá (kukmal na Holland, UK, Skandinávii atd.), neboť zde moudrý a odpovědný monarcha prostě nemá první a poslední slovo.
Netajím (a ostatně to i vysvítá z textu) své sympatie k osvícené monarchii …

3. pouze komentář -

vždyť už jsem naznačil, že jediným demokratickým (neboť demokracie je sice vládou lidu, ale vládou VĚTŠINY lidu) volebním modelem je jednokolový většinový systém.
(Příklad: Strana puntíkovaných ocasů vyhraje nad druhou koexistující Stranou uřezaných uší v poměru 9,41 % ku 5,23 %, protože kolem 90% oprávněných voličů ignorovalo volební účast a šlo chlastat do sportbarů při sledování fotbalově-boxerského utkání FC Horní Dolní proti Dynamo Buk pod Smrkem. Vítězem jsou puntíkované ocasy a budou určovat politické směřování země po celé volební období, přičemž jim do toho nikdo nebude kafrat. Případným oponentům výsledku voleb může být řečeno jediné: měli jste jít volit, aby vás byla VĚTŠINA.)

Pokud se ovšem budeme zabývat nikoliv monarchií, nýbrž volebními systémy, imanentními liberálním demokraciím, pak je nutno si uvědomit, že aby došlo ke všeobecnému blahu z voleb vzešlému, je třeba mít kvalitní genofond, tj. občany uvědomělé, zodpovědné, eticky ušlechtilé, vzdělané, statečné, hrdé – tedy nikoliv OVČANY. Občany žijící za své, na svém a po svém. Občany neposílající své hosty k sousedům na oběd. Občany, jimž stát kibicuje pouze do daní a branné povinnosti.

Je známým faktem, že z volících dementů nemůže vzejít nikdo jiný než zvolený dement. Z národa, jehož genofond poznamenala degenerace, nemůže vzejít nedegenerovaný reprezentant. Je třeba vychovávat voliče, nikoliv volené.
 
Dospěje-li se k existenci občanů (ne oVčanů), bude velmi problematické pojmenovávat nějakou skupinu či vrstvu občanů ELITOU, když v určitém smyslu bude ELITOU drtivá většina občanů.
Nedojde proto k excesům, jako když si oVčané představují, že když je nějaký komediant světově známý, že to bude i vhodný ministr, či jiný politický exponent. Nebo že se zvolí úmyslně natolik kriminálně závadová osoba, že je pak libovolně manipulovatelná, pod hrozbou kompromitace. Nebo že dojde k volbě dokonalého „mimoně“ bez patřičného vzdělání a zkušeností, prostě jen do počtu. Nebo že se objeví nějaký „tribun lidu“, který prohlásí, že odteď je vše gratis, eventuálně za snížené ceny a že za každou kopulaci se bude vyplácet finanční kompenzace (asi za ztracený čas).

Pokračoval bych do nekonečna, ale v možnostech (ani účelem) tohoto threadu není reprodukovat disertačky.

Malý exkurs:

Pojem „judokracie“ slyším poprvé. Správněji asi „judeokracie“, ne?  Prosím, zašlete mi nějakou definici tohoto pojmu. Mým uším to zní slibně.
Neboť (nechtěl jsem to říkat expresivně) teokracii (vedle monarchie) považuji za druhou nejideálnější formu státního uspořádání.  Možná i první. Pokud možno kombinaci obou. Religiozita (už doktrinálně) tíhne prvotně k jakési mezilidské mravnosti. Nejenže v takové společnosti panuje imperativ souladu s dobrými mravy, ale imperativ absolutní s odkazem na transcendenci. I když praxe je samozřejmě jiná, to „gros“ zůstává herezí netknuté.
Víte, ještě jsem to explicitně zatím nevyjádřil, ale Medinat Jisrael považuji (ať si říká, kdo chce, co chce) pořád za optimální formu státu. Je to proto, že i když v Izraeli třeba občas něco skřípne v establishmentu, AM jako takový, má zdravý rozum, všechno je promyšleno, ve všem je sejchl, a jaksi to vždycky nakonec dobře dopadne, nebo jsou všichni jakž takž spokojeni. Národní konsensus je dost možná způsoben tím permanentním stavem obležení. Zkrátka morálka tamních občanů je neporovnatelná s duševním marasmem jinde.

Tolik k dané problematice. 

[talarich]

Nu, mohl jsem mít na mysli skutečně judokraci, tedy vládu mistrů v judu (httpss://cs.wikipedia.org/wiki/Judo), ale vzhledem k tomu, jak jsem v závorce psal o skutečnosti, že židé už stejně vládnou celému světu, tak jsem se opravdu upsal a chtěl správně napsat judeokracii a ne judokracii.

[gvodrazka]

 

...toužebně očekávané definice "judeokracie" jsem se nedočkal.

Prosím, netvrďte, že židé vládnou celému světu. V podstatě byste je tak činil odpovědnými z naprosté neschopnosti zabránit aktuálním i dřívějším světovým potížím a tedy ze zcela diletantské vlády. Neboť smyslem vlády (oprávněné nazývat se vládou) je pořádek, spravedlnost, prosperita a klid.
Vaše tvrzení proto beru na vědomí pouze jako hypotetické.

Protože kdybychom autenticky, efektivně, vládli světu, pak by se na světě objevovalo více slitovnosti, spravedlnosti, skutečného míru a sociální solidarity. To si můžete být jist, protože to máme v popisu práce.




   

[talarich]

Ne, opravdu si nemyslím, že židé vládnou světu. Jenom jsem narážel na klišé a trochu konspiračních teorií.
Kdyby židé opravdu vládli světu, tak nevím, zda bychom se nedopustili nějakých nepravostí... Neměl by spíše vládnout On? A my bychom se jenom postarali o dostatek kohenů a chov holoubátek, býčků, kozlů, ...

[gvodrazka]

 

... ale Velký Šéf přece vládne. Žoviálně na nás shlíží a ponechává na nás volbu mezi dobrem a zlem. Občas, když se naštve, praští pěstí do stolu. V tomto mezidobí jsme oběti nuceni nahrazovat tím naším věčným davinen. Až za nějaký, blíže neurčený čas se zase vrátíme k chrámovým obětem ve Třetím chrámu .... a k libé vůni ... Potřetí už ho snad nikdo nezdemoluje.

[talarich]

Ano, ale židé přece nejsou určeni k tomu, aby vládli světu. To není náš účel. Respektive maximálně tak v Eretzu (ne, nemám na mysli vládu v tomto internetovém věstníku), aby se dalo vyčistit okolí kolem Chrámového návrší a postavit a ubránit třetí Chrám.

[gvodrazka]

Svatá prostoto, kdo říká, že MUSÍME vládnout? My jsme přece vyvolený národ, a kdo nám žehná, bude požehnán. Vyvolenost pak v sobě integrálně obsahuje závazek dohledu nad spravedlivým chodem světa. To je to, co se předpokládá v (mnou již zmiňované) zásadě „noblesse oblige“ – šlechtictví zavazuje. Zde ve významu VYVOLENOST zavazuje. Jiní ať zaujímají politické, ekonomické a jiné teatrální posty – my jsme tu od toho, abychom metodicky usměrňovali, radili, konzultovali, rozsuzovali a usmiřovali. Za to nás Velký Šéf bude hladit po hlavičkách.
Jiní ať vládnou (válčí) - tu felix Judea nube .... 

Co se suverenity Izraele týče, pokládám za nezvratný náš legitimní požadavek na jednostátní, národní stát, s Jerušalajim jako naším hlavním městem, o něž se s nikým nebudeme dělit. Nějaké Waqfy a Palestince pokládám za historicky epizodní a spektakulární. Země Izrael se tohoto exemu na svém těle dozajista za čas zbaví.

[talarich]

Ano, vidím to zcela stejně.

[gvodrazka]

LAJLA TOV, MOTEK

[gvodrazka]

GUGI OBJEVIL, ŽE VISEGRÁDSKÁ ČTYŘKA JE ASI NĚCO JAKO CENTROTEX ZA ČASŮ RVHP ....

[gvodrazka]

GUGIMU IMPONUJÍ ROZPUSTILÍ KOČIČÁCI ....

[gvodrazka]

... co se všechno nenajde ve zdi ....