Všeobecná kategorie > Dnešek v Zemi Izrael
Dnešek v Zemi Izrael od r. Jicchaka
gvodrazka:
>:(
Zatímco my budeme pronášet kadiš, obyvatelé vesnice Džebel Muchbar na východě Jerušalajim, odkud pochází dvacetiletý pachatel Alaa Abu Dheim , se budou veselit.
Alaa Abu Dheim pracoval jako řidič v Merkaz HaRav.
Před 4-mi měsíci byl zadržen bezpečnostními službami pro podezření z podvratné činnosti, ale po dvou měsících vazby byl propuštěn.
I když z fotek se zatím dá rozeznat jen 7-8 zásobníků (po 30 nábojích), musel jim mít asi 20. Zůstává stát rozum nad úrovní bezpečnostních opatření. 10 minut mohl nerušeně vraždit!
Prohlašuji na adresu veselých izraelských Arabů a Palestinců v Gaze:
Lekol echad ješ chešbon šelo!
gv
eleazar:
--- Citace: gvodrazka kdy 7. Března 2008, 13:22:42 --- >:(
Zatímco my budeme pronášet kadiš, obyvatelé vesnice Džebel Muchbar na východě Jerušalajim, odkud pochází dvacetiletý pachatel Alaa Abu Dheim , se budou veselit.
Alaa Abu Dheim pracoval jako řidič v Merkaz HaRav.
--- Ukončit citaci ---
Proč renomovaná ješíva zaměstenávala jako řidiče tohoto budoucího pachatele, když spousta zbožných izraelských židů nenalézá práci?
gvodrazka:
>:(
Právě jsem se dozvěděl, že mluvčí Merkaz Ha Rav prohlásil, že ta bestie pro ně nikdy nepracovala jako řidič.
gv
fanuel:
Zdravím, nenávist plodí další nenávist.Duchovní rozměr a sekulární rozměr nejde vždy ruku v ruce.Co si počít????
Čemu se divíme?????Nemluvit o palestině, jen jako o Izraelských arabech.Socialistická EU a diktátorské, totalitní systémy,silou donutit se chovat jako v 21. stol.tedy přiblížovat se k vyspělé demokracii a to chce čas,který už ale není žádný. Protože v OSN se všechen prožvanil a ideologicky zprofanoval viz rezoluce muslimských států vůči Židům.
To co nás čeká je jen vítězný boj. A čest padlým v boji za vyspělou demokracii Stát Izrael.
P.S z nenávisti nikdy žádný mír nebyl a nebude to je utopie.
Stanek (Fanuel)
Míla:
Gvodrazko, to co jsem slíbila, dodržuji. Já vím, že je šabat, ale snad Bůh mi odpustí, já to moc nedodržuji. V Liberci je báječná komunita. Jednak ta vzpomínka na největší vyvraždění židů z 8. na 9. března 1944 (4.000), byla úžasná. Starší dáma,pravděpodobně,která holokaust prožila, měla výbornou řeč a rozsvítila svícen : první svíčka, za 1 mil. dědečků, druhá svíčka za 1 mil. babiček, třetí svíčka za 1 mil. maminek, čtvrtá svíčka za 1 mil. tatínků, pátá svíčka za 1 mil. hočiček, šestá svíčka za 1 mil. chlapečků a sedmá svíčka, aby se to nikdy neopakovalo. To jsem si poprve uvědomila, že válečné děti a poválečné děti vlastně vůbec dědečky, babičky a celé blízké příbuzenstvo nepoznaly. Já vím, že nemáme brečet, ale to nešlo. Pak tam pan Michal Fořt zazpíval písně, které si zpívali naši předci, než je zplynovali. Byla to naše hymna (celá) a židovská píseň (omlouvám se, skutečně ji neznám, nepřišla jsem s ní do styku). Pak tam vystoupili pan Jiří Hošek a paní Drahomíra Hošková se skladbami od židovských autorů. Za zabité děti i motlitba za zraněné provedl pan Fořt na Kabalat Šabatu v hebrejštině. Přiznám se, že již u toho jsem nebyla, ale vím to od účastníků. Použili se materiály, které jsem přivesla z Eretzu a z naší diskuse. Míla
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana
Navštívit plnou verzi